Franta - všude, jinde

Jeden z předních českých historiků umění - Jiří Kříž - o Františku Mertlovi, který ve své nové vlasti - Francii - užívá jen příjmení Franta, napsal tato slova: "...je jedním z těch umělců, kteří si otevřeně kladou hlubší otázky po povaze a smyslu bytí člověka v moderní technokratické civilizaci. Skepse a bolestná zklamání jsou ale úměrná duchovnímu patosu, jímž malíř s plným nasazením své lásky k životu obdařuje i dnešní lidské bytí v nejširší škále jeho existenciálních výzev. V mnohém jde Franta v tomto ohledu stejnou cestou jako jeho čeští generační souputníci a přátelé."

Franta, který vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně a Akademii výtvarných umění v Praze se na studijním pobytu v Itálii seznámil se svou budoucí ženou Jacqueline, tehdy studentkou italštiny. V roce 1960 za ní prchá přes Berlín do jižní Francie, kde se natrvalo usazuje. Ocitá se zde pod bezprostředním vlivem velikánů jako byl Picasso a Chagall, dokonce s nimi vystavuje. V době módní abstrakce zůstává jeho hlavním tématem lidské tělo, které často konfrontuje s brutální technikou.Franta hodně cestuje a tak do jeho pláten výrazně pronikají africké i americké vlivy, někdy divoce barevné, jindy viděné jen v základní černobílé škále.

František Mertl, Franta, se stal ve Francii jednou z osobností tzv. "nové figurace" a je zařazován (stejně jako František Kupka či Josef Šíma( mezi tvůrce francouzské i české zároveň. Svými díly je zastoupen v několika desítkách světových muzeí a galerií.