Mistrovské raně barokní hudební dílo Claudia Monteverdiho z r. 1610 ve znamenitém provedení J. E. Gardinera

Předtím než získal místo vrchního kapelníka v benátské bazilice Svatého Marka, uvedl Claudio Monteverdi v roce 1610 v Mantově své Mariánské nešpory. Je to první velký mistrovský kus barokní hudby a dílo se řadí k celosvětovému kulturnímu dědictví. Stejně jako u geniálního Orfea (1607) otevírá Nešpory obdobná fanfára a slavnostně potvrzuje, že Monteverdi byl hlavním skladatelem své doby.

Gardiner dirigoval toto dílo poprvé v roce 1964 a nahrál ho dvakrát. Kvůli této kompozici založil Monteverdiho chór (Monteverdi Choir), jeden z nejlepších sborů na světě, se kterým nahrál více než 200 kompaktní disků a uskutečnil s ním více než 3000 koncertů, mezi nimiž bylo i kompletní provedení všech Bachových kantát v jediném roce (v r. 2000 u příležitosti 250. výročí Bachovy smrti).

Dirigentovo mezinárodní renomé umožňuje umělci řídit nejvýznamnější díla operního repertoáru (od Mozarta k Bizetovi či Verdimu), ale Gardiner upřednostňuje návrat k Monteverdimu jako východisku při oslavě 50. výročí Monteverdiho chóru. V královské kapli ve Versailles nachází dokonalý prostor, který charakterizuje benátskou hudbu, využívající specificky členitou chrámovou architekturu, kde hudebníci a pěvci minulosti stáli na první tribuně přímo nad oltářem okolo varhan, hned proti královské loži, odkud král naslouchal svému Maître de Chapelle (regenschorimu) během bohoslužby. Rozdělení Monteverdiho díla mezi dva sbory, ale také mnoho hudebních dialogů, včetně efektů ozvěny, našlo ideální prostor v této velkolepé barokní architektuře.

Koncert s Mariánskými nešporami v r. 2010 zanechal tak živé vzpomínky, že producent (Wahoo production) nabídl Johnu Eliotovi Gardinerovi natočit obrazový záznam z hudebního večera o čtyři roky později. Je to jedinečné setkání Gardinera s Monteverdim na zámku ve Versailles.

Napište nám