Kdo byl Leonardo da Vinci?

Klikněte pro větší obrázek Leonardo da Vinci je považován za renesančního génia, všestranně nadaného umělce, vědce a vynálezce. Věnoval se mnoha oblastem činnosti, od malířství, sochařství, architektury, přes anatomii, přírodní vědy, až po geometrii, matematiku a techniku.

Jeho dílo spojující umění a vědu, kterým předběhl svou dobu, fascinuje i dnes. Lidé v něm hledají skryté symboly a vymýšlejí konspirační teorie. V čem byl tedy Leonardo tak výjimečný? Čím nás ještě dnes tolik fascinuje člověk, který žil a tvořil před pěti staletími?

Mladý Leonardo

Leonardo se narodil 15. dubna 1452 ve vesnici Anchiano u města Vinci jako nemanželský syn notáře Piera a venkovanky Cateriny. Pravděpodobně roku 1466 se odstěhoval za otcem do Florencie a zapsal se do malířské dílny Andrey del Verrocchio. Jeho společníky v dílně byli další později slavní malíři jako Botticelli nebo Perugino. Zde se podílel například na Verrocchiově obrazu Křest Krista, na který přikreslil anděla, jímž údajně ohromil samotného Verrocchia.

Roku 1478 Leonardo opouští Verocchiovo studio a získává dvě samostatné zakázky na obrazy, ani jednu však nesplní a roku 1482 odjíždí do Milána. Florentský vládce Lorenzo de´Medici ho totiž poslal za milánským vévodou Ludovicem Sforzou, v zájmu dobrých mírových vztahů. Leonardo byl vyslán jako hudebník s lyrou, ale postupně se prosadil jako malíř, vojenský inženýr a tvůrce slavností a her.

Nejslavnější malby

V milánském období Leonardo maluje Madonu ve skalách, obraz, který existuje ve dvou verzích. Autorem první je sám Leonardo a měla být umístěna na oltáře kostela sv. Františka v Miláně. Zalíbila se však Ludovicu Sforzovi, který si ji přivlastnil. Proto byl jako náhrada namalován druhý obraz, téměř identický, který však zřejmě není celý dílem Leonarda da Vinci, ale pravděpodobně jeho žáka.

Jedním ze slavných Leonardových portrétů je Dáma s hranostajem, dokončená asi roku 1490. Zpodobňuje Cecilii Gallerani, milenku Lodovica Sforzy. Hranostaj má pravděpodobně symbolický význam, a panují o něm spory. Může odkazovat ke kožešině, z níž se vyráběly oděvy vladařů, stejně jako k rytířskému Řádu hermelínu, k němuž Lodovico patřil. Může symbolizovat i čistotu a nezkaženost nebo odkazovat k příjmení dámy (řecké slovo pro hranostaje je „gallé“).

Leonardo vytvořil jen několik portrétních děl. Jedním z nich je i La Belle Ferroniére z let 1495 - 1499, u níž zůstává otázkou, koho obraz zpodobňuje. Může jít o stejnou ženu, jako na obraze Dáma s hranostajem, jen o několik let starší. Podle některých názorů jde o jinou milenku Lodovica Sforzy, Lucrezii Crivelliovou, případně o jeho manželku Beatrice d´Este.

Roku 1495 začíná Leonardo malovat Poslední večeři pro milánský kostel Santa Maria delle Grazie.

Dotazník

Obraz zachycuje moment, kdy Ježíš při poslední večeři oznámí apoštolům, že jeden z nich ho zradí. Proto apoštolové zděšeně reagují a živě gestikulují. Jidáše na obraze poznáme podle toho, že má v ruce váček se třiceti stříbrnými a že reaguje tak, že se od Ježíše odtáhne.

Poslední večeře vyniká svou kompozicí, která zve diváka dovnitř obrazu, a dynamikou světla a stínu. Apoštolové jsou rozmístěni symetricky ve skupinkách po třech po obou stranách Krista.

Leonardo namaloval obraz novou technikou na suchou omítku, díky čemuž obraz brzy zchátral a začal se odlupovat. Během let proběhlo mnoho pokusů o restaurování, takže v dnešní malbě vidíme už zřejmě jen málo z toho, co na stěnu vnesl sám Leonardo.

Roku 1499 se Leonardo vrací do Florencie. Věnuje se studiu anatomie, provádí pitvy, podle nichž pak kreslí anatomické ilustrace. Věřil, že znalost anatomie je pro umělce důležitá, aby dokázal zachytit každý pohyb postavy, každé hnutí svalu. V letech 1503 až 1506 maluje svůj nejslavnější obraz, Monu Lisu.

Klikněte pro větší obrázek Mona Lisa, zvaná také La Gioconda, je pravděpodobně portrétem italské šlechtičny Lisy del Giocondo. Proslavil ji tajuplný úsměv, se kterým sleduje diváka. Leonardo na ní použil techniku sfumato, při níž malíř míchá barvy tak, že nejsou postřehnutelné předěly mezi barevnými odstíny. Tuto techniku poprvé použil právě Leonardo a později ji někteří malíři převzali.

Leonardovy kodexy

Klikněte pro větší obrázek V průběhu svého života si Leonardo zaznamenával poznámky, plánky a kresby do mnoha zápisníků. Celkově tyto zápisky čítají asi 7000 stránek a objevují se v nich Leonardovy myšlenky, studie kreseb, anatomické malby, plány různých strojů a další texty z mnoha oblastí lidského poznání. Tyto rukopisy jsou označované jako kodexy, jsou umístěny v různých knihovnách a galeriích a jsou předmětem zkoumání. Leonardo ve svých poznámkách například správně odhadl, proč je nebe modré – mnohem dříve, než to zkoumali fyzici – nebo se zabýval myšlenkou, že Země musí být starší, než je popsáno v Bibli, na základě svých pozorování pohybu vody a rysů pevniny.

Čtení rukopisů komplikuje i skutečnost, že Leonardo da Vinci psal zrcadlově, zleva doprava. Pravděpodobně proto, že to bylo pro něj jako pro leváka jednodušší, navíc si tímto způsobem nemohl rozmazat pohybem ruky inkoust. Nedávno však vědci přišli s novým poznatkem, že Leonardo psal, a pravděpodobně i tvořil, oběma rukama.

Leonardo byl ambidextr

Leonardo byl ambidextr

Klikněte pro větší obrázek Leonarda fascinovala geometrie a harmonie tvarů, kterou stvořila příroda a jejímž ztělesněním pro něj byl člověk. Navazuje tak na myšlenky římského stavitele Marca Vitruvia, který tvořil v 1. století a podle nějž by proporce lidského těla, jakožto dokonalé, měly být vzorem pro stavbu chrámů. Leonardo to vyjádřil na kresbě tzv. Vitruviánského muže, který zobrazuje mužskou postavu zakreslenou zároveň do kruhu i do čtverce. Tato slavná kresba, která je uchovávána v Gallerii dell´Accademia v Benátkách, je symbolem humanismu a novověkého pohledu na člověka. Zároveň ilustruje Leonardův zájem o geometrii a správné proporce, které uplatňoval v malbě. Snažil se také vyřešit starý antický problém kvadratury kruhu, k němuž může kresba také odkazovat.

Leonardo vynálezce

Klikněte pro větší obrázek Jednou z hlavních oblastí Leonardovy tvorby, která fascinuje do dnešních dnů, jsou jeho vynálezy. Zdá se, že Leonardo hledal univerzální principy, na nichž by se dalo založit fungování rozmanitých strojů, staveb a jiných vybavení. Snažil se sestavit létací stroj, vymýšlel stroje využitelné v boji, nástroje pro práci s vodou a mnoho dalších pomůcek. Je mu připisován vynález tanku, ponorky, skafandru či kulometu, předjímal vynález vrtulníku a mnoho dalších.

Leonardovy vynálezy

Leonardovy vynálezy

V závěru života žil Leonardo ve Francii na pozvání krále Františka I. Dostal od něj sídlo Clos Lucé a strávil tu poslední tři roky svého života, spolu s přítelem Francescem Melzim, který později zdědil velkou část jeho díla.

Leonardo da Vinci zemřel 2. května 1519 ve věku 67 let a byl pohřben v kostele na zámku Amboise ve Francii. Kostel však byl zničen během francouzské revoluce a od té doby je místo Leonardových ostatků předmětem dohadů. U jeho pravděpodobného současného hrobu v kapli svatého Huberta je plaketa s nápisem, že jde o předpokládané ostatky Leonarda da Vinci. Roku 2016 bylo oznámeno, že budou provedeny testy DNA, které mají tuto skutečnost prověřit, a výsledky by měly být k dispozici roku 2019.

O Leonardově významu svědčí i fakt, že nejdražším prodaným obrazem historie se roku 2017 stal jeho Salvator Mundi (Spasitel světa), za nějž zaplatil neznámý kupec více než 450 milionů dolarů.