Jak se starat o děti, které rodiče nechtějí nebo zanedbávají?
Připravila L. Václavová.
  • Vyrobeno 2004
  • Země původuČesko
    • Skryté titulky

Státní praxe se během posledních patnácti let vůbec nevymanila z praxe komunistického systému, kdy se stát o děti, které ztratily rodinu, dokázal postarat pouze jediným způsobem - v ústavním zařízení. Malé a zdravé děti přežívají v kojeneckých ústavech, větší zdravé a hodné v dětských domovech, ještě větší zdravé, ale zlobivé žijí ve výchovných ústavech. Postižené děti jsou uvězněny na celý život v ústavech sociální péče. Ze všech pak vyrůstají citově oslabení lidé, kteří nejsou schopni základních citových vazeb a neumějí se v životě orientovat.

Děti mají právo na rodiče. Pokud nemají vlastní, je možné jim je nahradit tzv. pěstounskou péčí. Pěstounské rodiny nezaměňují pěstounství za adopci, dítěti zůstává původní příjmení, nebrání se vztahu s původními rodiči. V takové rodině může dítě dohnat vše, co zanedbala původní rodina a dětské domovy.

Je tedy na státu a jeho sociální politice, aby podporoval tyto pěstounské rodiny a vytvářel podmínky pro jejich růst.

Napište nám