Gabriela Beňačková v hlavní ženské dvojroli pozdně romantické opery na faustovský námět. V proslulé inscenaci kanadského režiséra R. Carsena dále účinkují: S. Ramey, D. O’Neill, J. Christin a další. Sbor a orchestr San Francisco Opera řídí M. Arena.
  • Vyrobeno 1989
  • Země původuSpojené státy americké
    • Ve vysokém rozlišení
    • V původním znění s titulky
    • Formát 4:3

Inscenace Boitova Mefistofela, v níž ztvárnila dramatickou dvojroli Markéty a Trojské Heleny česká sopranistka světového významu Gabriela Beňačková, je z dílny kanadského režiséra Roberta Carsona, jehož práci zná i české publikum, mj. z Janáčkovy Káti Kabanové. Tato jevištní produkce z konce osmdesátých let minulého století vznikla pro Operu v San Francisku v koprodukci s Grand Théatre Ženeva a Lyrickou operou v Chicagu. Titulní postavu ztvárnil znamenitý americký basista, tehdy sedmačtyřicetiletý Samuel Ramey.

Prolog díla popisuje satanovu sázku s Bohem o Faustovu duši. Faust a Wagner se procházejí mezi rozjařeným velikonočním davem, když je začne sledovat šedý mnich. Pronásleduje Fausta až do jeho pracovny, kde mu odhalí svou pravou totožnost. Je to Mefisto, který přišel vykonat svůj úkol: výměnou za letmou chvíli naprostého štěstí by měl Faust zaprodat svoji duši ďáblu. Omlazený Faust je představen Markétě, která se do něho okamžitě zamiluje. Slíbí, že nechá vypít matce uspávací nápoj, aby za ní mohl přijít do její ložnice. Za Valpuržiny noci, kdy se koná sabat čarodějnic, zavede Mefisto Fausta na Harzské pohoří. Bledé zjevení Markéty v řetězech způsobí, že se Faust počne v nitru chvět. Jeho hluboké pohnutí nedokážou rozptýlit ani Mefistofelem rozpoutané divoké orgie. Markéta byla skutečně uvězněna, protože svou matku otrávila a utopila dítě, které zplodila s Faustem. Satan k ní přivádí Fausta. Pološílená dívka s ním odmítá odejít. V předsmrtné hrůze se zříká ďábla a její duše je zachráněna. Mefisto prchá a bere s sebou Fausta. Ďábel vyvolává halucinatorní obrazy bájných postav starověkého Řecka. V této chvíli se Faust stává světem tzv. klasické Valpuržiny noci. Mezi koupajícími se sirénami na pobřeží se zjeví Helena Trojská. Okouzlen její krásou oddává se Faust radovánkám Arkádie. – Epilog nás přivádí zpět do Faustovy pracovny. Mefisto si už je téměř jistý vítězstvím, protože Faust nakonec nalezl své štěstí, a tak ztratil svou duši. Avšak nebeská jízda rozhání ďáblovy démony a v okamžiku smrti poznává Faust blížící se anděly. Ďáblova moc je zlomena a Faust je zachráněn.

Napište nám