Průřez hudební tvorbou známé sourozenecké dvojice od 60. let po současnost

Dvojice sourozenců Ulrychových patří k nejpozoruhodnějším stálicím české hudební scény. Po slibně nastartované kariéře v bigbeatových skupinách Vulkán a Atlantis, pro něž Petr Ulrych napsal a Hana Ulrychová nazpívala řadu hitů, se v 70. letech vydali na cestu inspirovanou moravským folklórem. V tehdejší době to byl v rámci populární hudby obrat zcela nečekaný, objevitelský, mnohými posluchači v první fázi odmítaný. Právě tehdy však vznikly zárodky stylu, který dnes můžeme chápat jako první českou "fusion". Deska Nikola Šuhaj Loupežník natočená ve spolupráci s jazzovým Orchestrem Gustava Broma představuje jeden z vrcholů tvůrčího, autorsko-aranžérského umění tehdejší doby. Z let osmdesátých připomeňme alespoň tematické album Příběh, které opět vděčí za svůj vznik literatuře – Markétě Lazarové od Vladislava Vančury. Unikátní spojení moravské melodiky, rockové rytmiky a přímočarých, zároveň však lyrických textů ovlivnilo řadu pokračovatelů.

Sourozenci Ulrychovi ani jejich skupina Javory se nikdy nestali velkými popovými hvězdami, na to je jejich hudba příliš moudrá, příliš nadčasová. Fascinující navíc je, jak Petr Ulrych dokázal předběhnout módní vlny – moravské hudby se dotýkal v době, kdy se zdála být jen záležitostí "oficiálních hudebních skanzenů". Už v první polovině devadesátých let pátral v kořenech rumunského, či obecně balkánského folklóru – jakoby předvídal vzrůst zájmu o kulturu z těchto regionů. Zapomínat nesmíme ani na jeho hudbu filmovou a muzikálovou. V roce 2004 připravila ČT Brno k životnímu jubileu Hany a Petra Ulrychových dokument, v němž zazní jejich nejslavnější písničky. Sourozenci budou na své beskydské chalupě vzpomínat na léta minulá. V pořadu také vystoupí Jiří Černý, Stanislav Moša a další.

Napište nám