Příběh
Indián & sestřička je film o lásce, odehrávající se na malém městě v Jižních Čechách. Konkrétně byly vybrány Prachatice.
Hlavními hrdiny jsou pětadvacetiletý Franta, dělník na pile, a půvabná dvaadvacetiletá Marie, která pracuje jako zdravotní sestra v místní nemocnici.
Franta je lehce introvertní mladík, který žije na statku s rodiči, a Marie je moderní romská holka, chytrá a realistická, která má dlouhodobou známost s romským podnikatelem.
Příběh je vlastně vyprávěním o srážce dvou tradičních společenských modelů (romové a bílí jako Montekové a Kapuleti) na pozadí klasického milostného trojúhelníku.
Mariina rodina na odhalení Františkovy existence reaguje velmi emotivně, řekněme že až bouřlivě. Má pro to své celkem pochopitelné důvody. Duna – což je ten podnikatel a Mariina vážná známost - rodinu finančně podporuje, a je to slušně zajištěný, rozumný a už zralý chlap, který oproti Frantovi, neperspektivnímu gádžovi z pily, ví co chce a má to v hlavě srovnaný.
Tibor, Mariin starší bratr s poněkud prudší povahou a sklony k poručníkování, se svým kamarádem tvrdě napadnou Frantu a při krátké potyčce (na férovku) končí Frantův nejlepší kamarád, jenž se do rvačky připlete, v nemocnici na JIPce. Oba milenci se ocitají mezi mlýnskými kameny předsudků svého okolí, svých rodin a kamarádů, a svých vlastních pochybností a nedorozumění.
Na Frantu jsou nabroušeni jak jeho vlastní rodiče (ostuda na vesnici), ostatní dělníci na pile (ke rvačce dojde na umývárkách), tak i nejbližší kamarádi, kteří Frantu nutí, aby před láskou dal přednost spravedlnosti a Tibora udal na policii.
Marie čelí tlaku rodiny, která Frantu považuje za neperspektivního podivína, jako i výčitkám svědomí vůči Martinu Dunovi, kterému se zatím ještě neodvážila přiznat, že její srdce patří jinému. Marie je dívka natolik inteligentní, aby věděla, že okřídlená věta „mám tě ráda, ale jenom jako kamaráda“ není určitě to, co by Duna, který staví rodinný dům a spřádá plány o středostavovském rodinném štěstí, chtěl v tuto chvíli slyšet. Vztah s Frantou se začíná komplikovat právě i kvůli Dunovi, neboť Franta ji s ním několikrát zahlédne a přestává si být jistý opravdovostí jejích citů. Co když ho jenom vodí za nos, co když je to všechno jinak?
Motiv trojúhelníku vrcholí přímou konfrontací všech tří aktérů: Duny, Marie a Franty. Do událostí zasahuje ještě řada bočních charakterů, postav a malých epizod, počínaje Frantovým strýcem Jiřím, razantním chlapíkem, jenž bere spravedlnost do svých rukou a Mariina bratra Tibora pořádně spráská, a konče Mariiným tatínkem, který umírá a před svou smrtí chce ještě Marii uspořádat svatbu s Dunou.
Nelze si nevšimnout, že příběh nabírá podobných obrysů jako klasické milostné drama Romeo a Julie, nebo jeho modernější americká verze West Side Story (i když v našem případě se jedná spíše o East Side Story). Montekové proti Kapuletům, Tryskáči proti Žralokům, Tibor jako Thibault a Frantův nejlepší kamarád znehybněný na JIPce jako Merkuccio. Milostné příběhy mají svá schémata a pravidla, a Romeo a Julie jsou zkrátka schéma, které funguje nejlépe. Popisuji-li náš příběh jako východoevropskou variantu „East Side Story“ (alternativní název), děje se tak nejen kvůli reáliím českého venkova a maloměsta, kde ještě fungují rodinné vazby a společenské předsudky, vytvářející na naše milence žádoucí dramatický tlak, ale i proto, že v české kotlině se láska sebevraždou až tak často neřeší.
Naši milenci z Prachatic se na závěr rozcházejí. Franta ve zlomový okamžik nenachází dostatek rozhodnosti a přesvědčení, aby dal životní lásce přednost přede vším ostatním. Řekněme, že do opravdového vztahu ještě nedozrál, a když pochopí, že to vlastně podělal, stane se tak o oněch osudových pět minut později, než mělo. Marie v něm toto zaváhání vycítila, a odjíždí z městečka pryč. Pochopila, že Frantova láska je láska romantická, ale zároveň láska nedospělýho kluka, který ji vidí moc jako ideál, a ne takovou, jaká opravdu je.
Odhlédneme-li od milostných peripetií, na kterých je děj vystavěn, můžeme říci, že Indianos the pheňori (název v romštině) je příběh o osvobozování se od společenských předsudků a od skupinových vzorců. A také o tom, že za všechno se platí.
Marie odjíždí, aby našla sebe sama (její osobní příběh je příběhem emancipace), aby se vymanila ze schémat, jež se jí její okolí snaží vnutit. Platí za to zlomeným srdcem a platí za to vykořeněním ze své tradiční romské komunity. Nic není zadarmo.