Na mnoha mezinárodních festivalech oceněný film jedné z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Miroslava Janka. Film pro ty, kdo nevěří, že nevidomé děti mohou i fotografovat (1996). Kamera a režie M. Janek

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Film přibližuje svět nevidomých dětí z pražské školy Jaroslava Ježka, které díky péči fotografky Daniely Horníčkové začaly samy fotografovat. Jejich fotky pomáhají vytvářet nové mosty mezi dvěma ostrovy našeho světa: mezi nespatřeným a viděným. Miroslav Janek, který je více spoluhráčem svých hrdinů než jejich režisérem, nám umožňuje sledovat proces natáčení, který se ve filmu stává předmětem fascinujícího audiovizuálního dialogu autorů s jejich světem. Způsob spoluúčasti, k níž film vybízí, je prost jakéhokoli sentimentu a vedle svého lidského rozměru přivádí diváka v celkovém důsledku také k otázkám po znovunalézání významů slov: vytvořit, natočit, vyfotografovat.

Film vznikl na popud fotografky Daniely Horníčkové, která pracovala jako vychovatelka v internátní škole Jaroslava Ježka a svým nevidomým žákům představila svět fotografie. Ti o něj projevili až překvapivý zájem, jakkoli pro ně jejich vlastní fotky navždy zůstanou nespatřené. Režisér Miroslav Janek zvolil metodu, kdy záměrně téměř smazal bariéru mezi tvůrci a hrdiny dokumentu, a otevřel tak cestu silné emoční výpovědi. „Nejvíce mi utkvěl v paměti první natáčecí den,“ vzpomíná režisér Miroslav Janek a pokračuje: „Děti se vrhají na naši filmovou techniku. Pomocí prstů ‚prohlížejí‘ podrobně kameru a Nagru. Připomíná mi to roj vos na spadlém jablku. Tisíce otázek. Musíme vysvětlit funkci každého knoflíku, každé kladky. Ten den jsem nenatočil ani metr, zato jsem rychle pochopil jejich způsob vnímání a dychtivost, s jakou se dotýkají ‚neviditelného‘ světa.“

Stopáž53 minut
Rok výroby 1996
 ST 4:3
ŽánrDokument