Pomačkaný baloňák, laciný doutník, vysloužilé auto – a geniální detektivní mozek. Peter Falk v hlavní roli amerického seriálu (1971). Dále hrají: J. Cassidy, M. Milner, R. Forsythová, M. Wallaceová a další. Režie Steven Spielberg
00:00:03 RACHOT PSACÍHO STROJE
00:00:24 AUTOŘI NEJPRODÁVANĚJŠÍCH DETEKTIVEK
00:00:51 VRAŽDA PODLE KNIHY
00:01:43 Kdo je to?
00:02:07 -Tebe to vůbec nevyděsilo?
-Ale prosím tě, Kene!
00:02:12 Nezapomeň, že jsme půlka nejlepšího detektivářského týmu na světě.
00:02:16 Nemáš rukavice ani prst na spoušti. A v bubínku určitě nejsou náboje.
00:02:24 -Máš pravdu, moje kanadské žertíky jsou strašné.
00:02:28 -Co tu vůbec děláš?
-Jedu na chatu
00:02:31 a napadlo mě, že bych s sebou měl mít nějakou ochranu.
00:02:34 A přišel jsem se omluvit.
-Za co?
00:02:37 -Jak jsem minule vybuchl, byl jsem nějak mimo.
00:02:41 -Zapomeň na to. To se stává.
-Ne. Nemělo by, mezi náma dvěma.
00:02:46 Takže? Věřte, nebo ne, pane, tohle je dýmka míru.
00:02:52 Hezky do dna, Jime.
-V deset ráno?
00:02:56 -No tak, uklidni se. Je sobota.
00:02:59 Jen v duši autora detektivek panuje stále nejhlubší noc.
00:03:03 Hop!
00:03:05 A teď si připijeme.
00:03:10 Víš na co? Na náš rozvod.
00:03:22 -No, rozvod snad ne?
-Ovšem že ano.
00:03:26 Řeknem si to na rovinu. Možná že se obejdem bez alimentů.
00:03:30 Ale je konec.
00:03:32 Podívejme, naše drahé děti! Všech patnáct.
00:03:38 Padesát milionů výtisků.
00:03:41 Na dámu, pro kterou nebylo nic nemožné,
00:03:44 na největšího detektiva světa, paní Melvillovou!
00:03:48 Přivedli jsme ji na svět. A teď ji pohřbíme.
00:03:51 -Počkej, Kene. Mám z toho pocit viny.
00:03:54 Já chci jen psát podle svého.
-Máš pravdu, byl jsem sobec.
00:03:59 Dobře chlapče, máš požehnání. Na tvůj sólový let!
00:04:03 -Díky! To oceňuju.
00:04:09 -Koneckonců, přátelství je důležitější
00:04:12 než partnerství, nebo ne? Na přátelství!
00:04:19 -Ano.
00:04:23 -A teď, pane, vás prostě unesu.
-Co?
00:04:28 -Ta moje chata je hotová skoro půl roku a ještě jsi ji neviděl.
00:04:32 Budeš má první pánská návštěva.
-Ale Kene, já teď nemůžu.
00:04:35 -Proč nemůžeš?
-Je to až u San Diega.
00:04:39 -Je to jen pár hodin jízdy, do půlnoci jsme zpátky.
00:04:42 -Ale já jsem slíbil Joanně, že ji vezmu na večeři...
00:04:45 -Snadná pomoc. Vezmeš telefon a řekneš:
00:04:48 Miláčku, mám moc práce. Pojď, otevřeme si další lahev.
00:04:52 -No jo, ale...
-Víš, v čem je problém, kamaráde?
00:04:55 Neumíš se odvázat ani na jeden den.
-Ale ne, umím.-Tak to dokaž!
00:04:59 A jestli potřebuješ omluvu, chápej to jako laskavost pro mě.
00:05:02 Dáš mi tak šanci pohřbít tu odpornou válečnou sekeru.
00:05:06 Nemůžeš najednou odmítnout mé pozvání. Nebo ano?
00:05:11 -Vlastně mi to přišlo vhod. Právě jsem dokončil poslední kapitolu.
00:05:15 -Poslední případ paní Melvillové!
00:05:18 Víš, měli bychom té bábě poslat kytku.
00:05:21 Tady jsem sepsal věci, které si chci vzít z kanceláře.
00:05:23 Podíváš se na to?
00:05:26 -Nechápu, to je seznam jmen.
-Á, ta skleróza, to není on.
00:05:30 Ten druhý jsem určitě nechal doma. Vážně, ztrácím paměť.
00:05:37 -Co se děje?
-Nechal jsem v kanceláři zapalovač.
00:05:40 -Potřebuješ ho?
-Je to moje pojistka. Hned jsem tu.
00:07:16 Vlastně jsem tě k tomu výletu přemluvil. Jime, jen se nadechni!
00:07:21 -Je to ještě daleko?
-Odtud asi hodinu.
00:07:24 Musíme objet San Diego.
00:07:42 Jen minutu, musím koupit nějaké zásoby.
00:07:45 Podal bys mi tu knížku?
00:07:48 -Jedna z našich.
-Zdejší šéfka je náš velký fanda.
00:07:51 Už dlouho jí to slibuju. Ta cena slávy!
00:07:54 -Mám jít s tebou?
-Ne, jsem tu hned.
00:08:08 Slečno La Sanková!
00:08:12 Je tu někdo?
-Už běžím.
00:08:16 Pan Franklin! Och, moje planety jsou v příznivém seskupení.
00:08:22 -Nejen to, pracují přesčas. Mám pro vás překvapení.
00:08:27 -Pro mě?
-Pro vás.
00:08:30 -Předpis: vražda, paní Melvillová v akci.
00:08:34 Od Jamese Ferrise a Kena Franklina.
-Podívejte se na první stránku.
00:08:39 -Je tam podpis? Jste drahoušek. No ano! Pan Franklin.
00:08:45 Radši bych měla vypravěče.
-No, když na to půjdete dobře
00:08:49 a dáte mi tyhle věci, třeba jednou budete mít obojí.
00:08:53 -Prázdné sliby.
-Slečno La Sanková...
00:08:56 -Co potřebujete?
-Jen pár věcí na jednu noc, díky.
00:09:03 -Kdo je to tentokrát? Blondýna?
-Slečno! Tentokrát jsem sám.
00:09:09 Sám celý víkend. Rozjímání, rybaření a osvěžení ducha.
00:09:14 Rozměnila byste mi prosím? Potřebuju nutně drobné na telefon.
00:09:19 Výborně! Děkuji.
00:09:34 Ústředna? Dejte mi prosím vás meziměstský hovor do Los Angeles.
00:09:39 Volačka 213. TELEFON
00:09:43 -Haló?
-Joanna? Tady Ken.
00:09:46 -Kene, tak ty už s námi mluvíš?
-Všechno je napraveno.
00:09:51 Před pár hodinami jsem byl u Jima v kanceláři.
00:09:54 Podepsali jsme spolu příměří.
-Opravdu? Tak to jsem ráda.
00:09:58 -Před ním bych o tom nemluvil, určitě tě chce překvapit sám.
00:10:03 -Tak pojď s námi na večeři a oslavíme to.
00:10:06 -To bych vážně rád, ale celý tenhle víkend budu v San Diegu na chatě.
00:10:10 Odkud taky volám.
-Aha, tak třeba někdy jindy.
00:10:14 -Určitě. A Joanno, teď mě napadlo,
00:10:18 že kdybyste se se mnou potřebovali spojit, znáš číslo na chatu.
00:10:21 -Znám.-Uvidíme se za pár dnů. Měj se. Ahoj.
00:10:38 -Míváš někdy pocit, že to už tu bylo?
00:10:41 -Cože?
00:10:43 -Jako kdybys už kdysi něco dělal, ale víš, žes to nedělal.
00:10:47 -Jak to myslíš?
-Teď ten pocit mám. Zvláštní.
00:10:52 Nikdy v životě jsem tu nebyl.
-Možná v předchozím vtělení.
00:11:23 -Kene, to je fantastické!
00:11:26 -Dům, který postavila paní Melvillová.
00:11:29 Počkej, až se podíváš dovnitř.
00:11:43 -Och!
00:11:54 Už se nedivím.
-Čemu se nedivíš?
00:11:57 -Která z žen by odolala tomu prostředí!
00:12:01 -Moc jich není, to ti řeknu. Něco k pití?
00:12:04 -Zase alkohol? Ne, díky. Zkorumpuješ mě.
00:12:09 -Ty myslíš na Joannu, viď?
-Ano.
00:12:15 To víš, zničehonic si vypadnu. Čeká mě na tu večeři.
00:12:20 -Můžeme uskutečnit plán A. Zvedni telefon a zavolej jí.
00:12:24 -Co jí mám říct?
-Ty jsi hrozný poctivec.
00:12:28 Podívej, prostě jí řekni, že voláš z kanceláře.
00:12:32 Že ještě pracuješ. Ona ví, že máš tu knížku odevzdat.
00:12:35 No tak pracuješ! Kolikrát jsi už tohle udělal?
00:12:39 -To jde do stovek.
-No právě! A proto ti uvěří.
00:12:42 -Máš pravdu. Ale já jí lžu nerad.
-Vždyť nelžeš, to přece není lež.
00:12:46 Dělej, ať to máš za sebou. Aspoň se o tebe nebude bát.
00:12:49 -Dobře.
00:12:56 -Ústředna? Prosím vás spojte mě...
-Počkej!
00:13:00 Vidím, že si Joannu nikdy nepodváděl.
00:13:03 Když si má myslet, že jsi v kanceláři,
00:13:07 nemůžeš volat přes spojovatelku. Musíš volat přímo, volačka je 213.
00:13:27 -Ahoj, zlato. Jak se máš?
00:13:32 Kvůli tomu právě volám.
00:13:35 Já jsem v kanceláři, zrovna jsem se zabral do té poslední kapitoly
00:13:39 a už to chci dodělat. Já vím. Já vím...
00:13:44 Tohle je naposled. To ti můžu slíbit.
00:13:47 VÝSTŘEL
-Jimmy!
00:13:51 Jimmy!
00:14:02 Ústředna? Dejte mi policii.
00:14:26 TELEFON
00:14:46 -Haló?
00:14:49 Joanno? Co?
00:14:53 Joanno, uklidni se.
00:14:56 Prosím tě, a řekni mi to ještě jednou.
00:15:00 Víš to jistě? Volala jsi policii?
00:15:06 Ano, ano, ovšem. Já teď hned vyjíždím.
00:15:10 Joanno, prosím tě, uklidni se. A neboj se.
00:15:17 Určitě to bude jenom kanadský žertík.
00:15:22 Ahoj.
00:15:48 -Já vím, že je to šílené, já... tohle je...
00:15:52 Já pořád myslím na to klišé.
00:15:55 Totiž Jim a Ken stokrát popsali tu scénu ve svých knihách.
00:16:00 -Podívejte se na to takhle, paní Ferrisová.
00:16:02 -Třeba není mrtvý, nemáme tělo.
-Ne, zastřeli ho, já to určitě vím.
00:16:07 Já jsem to slyšela v telefonu.
-Na podlaze byly rozházené papíry.
00:16:12 Nevíte proč?
-Ne. Pokud by nechtěli peníze.
00:16:16 -Nevšimla jste si, jestli něco chybí. Něco zvláštního.
00:16:19 -Nechybí, ne.
-A určitě to byl jeho hlas? -Ano.
00:16:23 -Vy myslíte, že ho mohl někdo napodobit?
00:16:27 -Ne, možná sem někoho přivedli.
-Řekl odkud volá?
00:16:31 -Ano, řekl mi, že volá z kanceláře. Řekl... volám z kanceláře.
00:16:37 Já... mně je úplně jedno, jestli něco chybí.
00:16:40 Já chci jenom vědět, co se stalo mému muži.
00:16:43 -A víte jistě, že to byl jeho hlas?
-Přece jeho hlas poznám.
00:16:46 -A jistě to byl výstřel?
-Ano, určitě.
00:16:49 -Trochu vody?
-Ano, to bych ráda.
00:16:52 Prosím vás... protože já se cítím tak hloupě.
00:16:55 Snad mi to pročistí hlavu. Dobře.
00:17:14 -Asi tam není voda, madam. To je věčnej problém moderních domů.
00:17:19 Automat na vodu nejde a člověk musí použít automat na kafe.
00:17:23 Přijdete o desetník a kafe je hnusný.
00:17:25 -Kdo jste?
-Jsem jen další policajt.
00:17:29 Jmenuju se Columbo, jsem poručík.
-Jste tam vzadu?
00:17:33 -Neviděla jste mě tam, protože jsem odešel, ještě než jste přišla.
00:17:39 Víte proč? Protože je tam tolik kouře a tolik hluku,
00:17:43 že jsem se prostě musel jít ven nadechnout.
00:17:46 -Já myslím, že bych se měla vrátit.
-Počkejte chvilku.
00:17:49 Něco vám povím. Vypadáte strašně unaveně
00:17:52 a asi to tam pro vás byl strašnej zážitek. Myslím, že vás odvezu.
00:17:56 Ať vám zavolaj.
-Už se mě nechtěj na nic ptát?
00:18:00 -S tím si nedělejte hlavu. Myslím, že už se ptali dost.
00:18:04 Zavolám jim a řeknu jim, že jste se mnou.
00:18:07 -A co Ken? Proč tu není Ken? Nechápu, proč tu není.
00:18:12 -Myslíte pan Franklin? Druhá půlka tvůrčího týmu?
00:18:16 -Ano, druhá půlka.
00:18:21 -Víte, co se mi líbí na těch knoflíkách?
00:18:25 Nemusej se stisknout. Spouštěj se teplem ruky.
00:18:28 Sázím se, že jste nic nejedla.
00:18:38 -Jste velmi milý, poručíku. Ale já vlastně ani nemám hlad.
00:18:42 -Víte, paní Ferrisová, já jsem nejhorší kuchař na světě.
00:18:46 Ale jednu věc umím fantasticky. Omeletu.
00:18:49 I moje žena to uznává. Potřebuju něco na skořápky.
00:18:52 -Tamhle ve skříni. Já vážně nemám hlad.
00:18:57 -Víte co, ochutnejte to. Vyhodit se to dá vždycky.
00:19:02 Řeknu vám, v čem je celý tajemství. Žádný mlíko, jen vejce.
00:19:08 Pánev...
-Tamhle.
00:19:13 Umíte přesvědčit, poručíku. Neměla bych ztrácet hlavu.
00:19:17 Uvařím kávu.
00:19:25 -Tak! Teď sýr, cibuli, máslo.
00:19:31 Sýr... Potřebuju něco na strouhání.
-Tamhle ve skříňce.-Dobře.
00:19:46 -Co s ním udělali, poručíku?
-Nevím, madam.
00:19:51 -Tělo v kanceláři nebylo. Je mrtvý?
-Těžko říct. Mě to taky trápí.
00:19:59 Řeknu vám, nedává to smysl. Leda že by ho unesli.
00:20:02 -A to pak oběť nezastřelí hned, že ne?
00:20:05 -Proč jste prve smála?
-A kdy?
00:20:08 Když jsem se ptal, jestli je pan Franklin druhá půlka týmu.
00:20:12 -Já jsem se smála?
-Jo.
00:20:14 -Asi tomu označení tvůrčí tým. Možná bych to neměla říkat,
00:20:19 ale Ken léta nenapsal z příběhu paní Melvillové ani slovo.
00:20:23 -Paní Melvillový? Kdopak to je?
00:20:27 -Postava, kterou Jim a Ken vytvořili.
00:20:30 Ta, co brilantně řeší všechny případy.
00:20:33 -Aha. A proč to váš manžel snášel?
00:20:36 Mám na mysli to, že všechno psal sám.
00:20:39 -Ono se to kompenzovalo. Ken dělal publicitu.
00:20:42 Účastnil se různých besed, poskytoval rozhovory.
00:20:46 Snažil se proniknout k filmu. Přispíval k práci. Jenom už nepsal.
00:20:52 -Páni! Chtěl bych bejt spisovatel! To je ohromný, viďte?
00:20:56 Kde bral ty nápady?
-Vlastně téměř všude.
00:21:00 Lidi, časopisy, rozhovory. Po celém domě jsou lístky papíru
00:21:07 a krabičky od zápalek s Jimovými poznámkami nebo nápady.
00:21:13 -Jasně, na nějakou novou knihu. Děsně mazaný, na mou duši!
00:21:17 Já bych takovou věc nikdy nevymyslel.
00:21:21 -Šlo to stále hůř. Asi proto se Jim chtěl osamostatnit.
00:21:25 -Vážně? To jsem nevěděl.
-Hm. Chtěl napsat něco vážnějšího.
00:21:29 -Aha. Jak to přijal pan Franklin?
-Moc dobře ne.
00:21:35 Ale překonal to.
-To není dobrá situace.
00:21:40 -Proč?
-Je tady tým, moc slavnej,
00:21:44 a najednou se rozpadne. Co se stane?
00:21:47 Jeden chlápek dál píše knížky, a druhý přestane.
00:21:50 -Jo, to jsem Jimovi říkala. Víte, moc lidí to prostě nechtělo vědět.
00:21:55 -Že váš muž všecko píše sám?
-Hm.
00:21:59 -Jo, aha. Zavolám panu Franklinovi do San Diega.
00:22:25 ZVONĚNÍ
00:22:31 -Joanno!
-Kene!
00:22:34 -Já vím, já vím... Jen se uklidni.
00:22:37 Jel jsem, jak nejrychleji to šlo. Něco nového?
00:22:40 -Ne, zatím ne.
-Je to neuvěřitelné.
00:22:44 Ještě ráno jsem ho viděl v kanceláři.
00:22:47 -Och, promiň, Kene. To je poručík Columbo, pan Franklin.
00:22:52 -Jak to jde?
-Otázka je, jak to jde vám?
00:22:55 -No, bohužel jsme teprv začali.
-Už jste Jima našli?
00:23:00 -Jestli jsme ho našli? Někdo vám řekl, že zmizel?
00:23:05 -Poručíku, jedu sem hezkých pár hodin ze San Diega.
00:23:09 Mluví se o tom ve zprávách na všech stanicích.
00:23:12 -To je pravda. Měl jsem si to uvědomit.
00:23:15 -Tak našli jste ho?
-Bohužel ještě ně.
00:23:18 A vy jste byl na návštěvě u přátel?
-Má u San Diega chatu.
00:23:22 -Jo, čili na víkend? To je skvělý.
00:23:25 -Mohli bychom se vrátit k mé otázce? Našli jste nějaké stopy?
00:23:29 -Na to je trochu brzy.
-Brzy?
00:23:32 Mně se zdá, že stojíte, nebo přešlapujete na místě.
00:23:35 Nemáš něco k pití?
-Ano, také to potřebuji.-Díky.
00:23:42 Něco vám řeknu, poručíku.
00:23:44 Kdyby ten případ řešila paní Melvillová,
00:23:47 byla by už hezkých pár mil před vámi.
00:23:49 -To je dáma z vašich knih?
-Správně.
00:23:53 -Víte, té dámě by především došlo, že nejde o pouhé zmizení.
00:23:57 Že je to profesionální vražda.
00:24:09 A hle! Tady je to! Podívejte se na to.
00:24:15 -Dejte to na stůl, položte to. Kvůli otiskům, to víte.
00:24:19 -Jsou tam Jimovy otisky, stejně jako moje.
00:24:25 -Co je to?
-To, co vidíte. Seznam jmen.
00:24:29 Podívejte, Mustel, Delgado, Hathaway, Westlake. Co vám to říká?
00:24:35 -No, něco jo.
-To by mělo.
00:24:38 Je to seznam špiček organizovaného zločinu na západním pobřeží.
00:24:41 Los Angeles, Vegas, Frisco.
-Tomu nerozumím.
00:24:44 -Ale to je přece zřejmé. Jeden z nich dal Jima zabít.
00:24:48 -Vážně? A proč?
00:24:51 -Řekněte mi, jak dlouho jste poručík, poručíku?
00:24:55 Paní Melvillová by si to dohromady dala.
00:24:58 -Počkejte, beru všecko, co může pomoct.
00:25:01 -Tak se vám to pokusím vysvětlit.
00:25:04 Víte, my jsme se s partnerem rozhodli rozejít
00:25:07 a pokračovat každý zvlášť. Joanna se o tom určitě zmínila.
00:25:10 -Jo, něco o tom říkala.
-Zmínila se taky o tom,
00:25:12 že Jim chtěl začít psát něco vážnějšího?
00:25:16 -Aha. Počkejte chvilku.
-Dochází vám to? Tak vidíte!
00:25:20 Tohle je jen špička ledovce.
00:25:23 Víte, Jim připravoval úplné a bezvýhradné odhalení
00:25:26 organizovaného zločinu na západním pobřeží.
00:25:29 Motal se tam a kladl velice zneklidňující otázky. Přímo k věci.
00:25:33 Sbíral materiál, proto prohledali jeho kancelář.
00:25:36 A asi sebrali všechno, ale ne ten seznam.
00:25:39 -A vy myslíte, že někdo z nich na něj vypsal odměnu?
00:25:42 -Ovšem. Muselo se to rozkřiknout, že Jim sbírá veškeré informace.
00:25:45 Věděli, že se nedá uplatit. Tak co měli dělat?
00:25:49 Vybrali si obvyklou alternativu.
-Profesionálního vraha.
00:25:53 Ale jestli je to tak, proč odklidili tělo?
00:25:55 -To vědí jen oni. Ale když nemáte v ruce corpus delicti,
00:25:59 nemůžete dokázat, že byla spáchána vražda.
00:26:02 -Proč by se o to ten vrah staral?
00:26:05 Dávno už přece mohl bejt v letadle na cestě zpátky.
00:26:08 -Poručíku, já neznám odpověď na každou otázku.
00:26:10 Dal jsem vám seznam nejpodezřelejších osob. A motiv.
00:26:13 Není to pro začátek dost?
-Jo, je to hodně.
00:26:16 A věřte mi, že jsem vám vděčnej za veškerou vaši ochotu.
00:26:21 To je divný.
-Co?
00:26:24 -Ten papír je složenej podél, jako kdyby ho někdo nosil v kapse.
00:26:28 -Ano?
00:26:31 -Kdyby to napsal tady na tom stroji, a to můžu dát zjistit,
00:26:35 proč by to před uložením do zásuvky skládal?
00:26:39 -Checheche, začínáte se mi líbit.
-Pročpak?
00:26:43 -Protože konečně začínáte myslet jako paní Melvillová.
00:26:47 Bohužel Jim měl ve zvyku papíry skládat a používat jako záložku.
00:26:51 -Aha.
00:26:53 -I když je váš postřeh zajímavý, vede vás nesprávným směrem.
00:26:58 Avšak protože se učíte držet krok s naší skvělou dámou,
00:27:02 dám vám něco, co si opravdu zasloužíte.
00:27:05 Totiž některé naše knihy.
-Och, to je od vás milý!
00:27:09 -Dárek jste nečekal, co?
-Třeba tam najdu nějaký tipy.
00:27:13 -Jsem si jist, že ano. Chcete ještě?
00:27:15 -Tak dobře.
-Tady, a jedna navrch.
00:27:20 -To je vážně milý.
-Aspoň vás to na chvilku zaměstná.
00:27:23 -Určitě.
-Ještě něco, poručíku?
00:27:26 -Ne, myslím, že ne. Radši vás nechám trochu vyspat.
00:27:29 -Doufám, že jsem vám trochu pomohl.
-No jéjej, a jak!
00:27:32 -Dobře. Dobrou noc, poručíku.
-Dobrou noc.
00:27:36 A pane Frankline, vlastně je tu ještě něco.
00:27:39 Ne že by na tom záleželo.
-Co to je?
00:27:43 -Když paní Ferrisová volala, že zabili jejího muže,
00:27:46 skočil jste do auta a vracel jste se do Los Angeles, je to tak?
00:27:50 -Přesně tak.
-Víte, já bych letěl letadlem.
00:27:53 Je tam velký letiště,
00:27:55 letí to každou půlhodinu a je to mnohem rychlejší.
00:27:59 -To je pravda, ale víte, v takové situaci vám to nemyslí.
00:28:03 A když zvážíte,
00:28:04 že musíte přidat ještě cestu na letiště a z letiště,
00:28:07 kolik času vlastně ušetříte?
-Hm...
00:28:14 No jo...
00:29:00 -Ústředna? Policii prosím. Děkuji.
00:29:09 Poručíka Columba prosím. Ano, díky, počkám.
00:29:20 Columbo? Tady Franklin. Myslím, že byste sem měl přijet.
00:29:26 937 Skyview Drive. Je to naléhavé.
00:29:42 ŽENSKÝ HLAS VE VYSÍLAČCE: 1-2-8-1-5, rozumím.
00:29:45 1-2-8-1-7, nerozumím. 1-2-8-1-7, opakujte.
00:29:50 Rvačka v přístavu. Voláme MP.
00:29:56 MUŽ VE VYSÍLAČCE: Všem jednotkám v okolí.
00:29:58 Vůz 12F3, volám vůz 12F3.
00:30:02 -Když jsem přijel, byl... bylo to uprostřed trávníku.
00:30:06 -Strašný, najít to doma.
00:30:11 -Je to směšné,
00:30:13 ale já jsem pořád doufal, byl jsem si jistý, že Jim žije.
00:30:19 Chudák Joanna. Pokaždé když v sobě pocítím lítost,
00:30:23 uvědomím si, co ztratila ona.
00:30:30 Podívejte, supi! Řekněte, že jdu dovnitř, poručíku.
00:30:36 Nemohu se na ně dívat.
-Poslyšte, nemůžu jít s váma?
00:30:42 Ten kabát nemá podšívku a tady je dost zima.
00:30:45 -Jak chcete. TELEFON
00:30:57 Haló! Ano, to jsem já, Franklin. Co? Bez komentáře!
00:31:03 Děláte si legraci? Interview teď?
00:31:12 Pánové od tisku.
-Asi to bude ještě horší.
00:31:17 -Promiňte, poručíku. Nechal jsem se unést. Něco k pití?
00:31:21 -Třeba kapku bourbonu.
-Bourbon...
00:31:27 -Tomu říkám bydlení. Tohle je kopie?
00:31:33 -Ne, mám jen originály.
00:31:36 -Já myslel, že tenhle chlap visí jen v muzeích. To je vaše?
00:31:40 -Paní Melvillová byla tak laskavá.
-Páni! To je bydlení tohleto!
00:31:47 A máte ještě jeden dům v San Diegu.
00:31:51 To jenom údržba musí stát...
-Daří se mi přežít. Bourbon!
00:31:56 -Děkuju. Ještě jednomu u spisovatelů nerozumím.
00:32:00 Třeba mi to vysvětlíte. Když člověku umře partner,
00:32:03 připadne mu polovina knih toho mrtvýho, polovina...
00:32:07 -Honorářů?
-Jo.
00:32:10 -Ne. Ty patří do pozůstalosti.
00:32:13 -Aha. Tak to vás nechal na holičkách.
00:32:16 Ale určitě byl pojištěnej.
00:32:19 -Poručíku, nescházíme tak trochu z cesty?
00:32:22 -Máte pravdu. O tom bysme neměli mluvit, není to vhodná doba.
00:32:26 Řekněte mi, pane Frankline,
00:32:30 proč myslíte, že nechali tělo vašeho partnera u vás na zahradě?
00:32:36 -Chcete říct, že vás to nenapadlo? Zklamal jste mě, poručíku.
00:32:41 Mělo to být varování.
-Varování?-Ovšem.
00:32:46 To také potvrzuje moji teorii profesionální vraždy.
00:32:50 Co chtěli říct tím, že pohodili Jimovo tělo na mém trávníku?
00:32:55 Prosím vás, posaďte se. Víte, co chtěli říct?
00:32:59 Tohle se mohlo stát tobě, kdybys nezastavil partnera v pátrání.
00:33:04 -Zastrašování?
-Tak je to.
00:33:08 -Aha. A co budete dělat? Budete dál psát tu knihu?
00:33:13 -Ne, v tom je ta ironie, to byl Jimův zamilovaný plán, ne můj.
00:33:17 Ani bych nevěděl, kde začít.
00:33:21 -Řekněte mi, vy jste nikomu neoznámili, že se rozcházíte?
00:33:24 -Ne. Ani kdyby to věděli, Jimovi by to nepomohlo.
00:33:29 Musím říct, poručíku, že tohle je slepá ulička.
00:33:32 Shrňme to! Máte mrtvolu, máte motiv, víte, kde najít vraha.
00:33:37 -To nebude tak snadný.
00:33:41 -Naše dáma by našla někoho v Las Vegas nebo v Miami.
00:33:44 Zvedla by telefon a vypsala by odměnu.
00:33:47 -Správně.
00:33:50 -Jak ten případ vyřešíte vy, to je čistě vaše věc.
00:33:54 -No asi můžu udělat jen jedno. Prověřit všecky na tom seznamu.
00:33:58 -Všichni ti chlapi popřou, že Jim vůbec existoval.
00:34:01 -No právě!-To vám nezávidím.
-Já sobě taky ne.
00:34:06 No, budu mít spoustu telefonů, radši abych šel.
00:34:09 -Hodně štěstí.
-Díky. Děkuju, pane Frankline.
00:34:13 Je mi vážně líto, co se stalo.
-Děkuji.
00:34:20 Budete mě informovat, poručíku?
-Ano, budu, jo.
00:34:26 Víte, ještě v jedný věci nemám moc jasno.
00:34:29 -V čem?
-Ale to počká, vy chcete jít spát.
00:34:33 -Poručíku, já spát stejně nebudu. O co jde?
00:34:36 -Prošel byste se mnou ještě jednou prosím vás,
00:34:39 co se přesně stalo, když jste dnes přišel domů?
00:34:42 -Jistě, i když už jsem to říkal.
00:34:46 Hned jak jsem uviděl Jimovo tělo na trávníku, přiběhl jsem sem,
00:34:49 vzal telefon a zavolal vás. Myslím, že to byla automatická reakce.
00:34:54 -Aha, no tak to ano. Dobře.
-No počkejte, něco vás trápí.
00:34:59 Co vás vedlo k té otázce?
-Vaše pošta.
00:35:04 -Moje pošta?
00:35:06 -To je zvláštní, jak jsou lidi různý. Třeba já.
00:35:09 Najít svýho partnera mrtvýho, nenapadne mě otvírat dopisy.
00:35:13 -Ale já jsem se chtěl prostě nějak rozptýlit.
00:35:17 Musíte si uvědomit, že to byl strašný šok.
00:35:21 -Jo, no to je pochopitelný. A účty rozptylujou.
00:35:25 Jakmile se něco objeví, hned vám zavolám. Dobrou noc.
00:35:30 -Dobrou noc.
00:35:46 -Dám si hamburger.
-Pro mě taky jeden.
00:35:54 -Ne, pane Tuckere, schovejte to. Tohle je na mě.
00:36:00 Dejte mi účet prosím.
00:36:04 -Tak dobrá, poručíku, uplácíte mě báječným obědem.
00:36:08 Co mohu udělat já pro vás?
-Týká se to pojištění.
00:36:11 -Výborně. Už bylo na čase, abyste přišel. A že jste to vy...
00:36:15 -Jo, týká se to pojištění, který už bylo uzavřený.
00:36:19 -Ó, tak to je úřední věc!
-Jo, jo, ti dva spisovatelé.
00:36:23 Ten Franklin a James Ferris. Maj pojištění u vaší společnosti?
00:36:28 -Počkejte, poručíku, my s policií rádi spolupracujeme,
00:36:32 ale pokud chcete důvěrnou informaci, tak to lituji.
00:36:35 -Nechci vám působit potíže.
00:36:37 Třeba by pomohlo, kdybych měl soudní příkaz.
00:36:58 -Ó, Kene, bylo to tak pěkné, já jsem se bála.
00:37:02 -Opravdu? Mně to bylo jasné už na konci prvního jednání.
00:37:07 -Vážně? Tak jsem se nechala nachytat.
00:37:10 Tobě to ale pálí!
-To nic, jsi mladá.
00:37:14 Pamatuj si jedno, má milá. Jakmile někdo řekne, že má dvojče,
00:37:17 které se kdysi ztratilo, je předem naprosto jasné,
00:37:21 že půjde o nějaký převlek. To je stará zápletka.
00:37:25 -Pane Frankline! Úúú! Já jsem tady.
00:37:30 -Kdo je to?
00:37:33 -Někdo, kdo má být někde jinde. Omluv mě.
00:37:41 Slečno La Sanková, to je milé překvapení.
00:37:45 Co vás přivádí do velkoměsta?
-Přijela jsem trochu nakupovat.
00:37:49 Líbí se vám moje šaty? No, jsou krásné!
00:37:52 -A také podívat se na tu hru. To je krasavice, pane Frankline.
00:37:57 -Ano, to je, děkuji.
-Tu jsem ještě neviděla, že ne?
00:38:01 -Ne, myslím, že ještě ne. Jsem rád, že jsem vás viděl.
00:38:04 -Doufám, že si nemyslíte, že jsem drzá.
00:38:08 Co byste řekl tomu, že bysme si zašli spolu na skleničku?
00:38:12 -Já bych opravdu rád, ale teď jdu na večeři s tou slečnou.
00:38:16 -Možná že to budete chtít zrušit.
00:38:22 -Proč bych to měl udělat?
00:38:24 -Protože byste se dověděl něco velmi zajímavého.
00:38:29 -Snad někdy jindy.
00:38:32 -Dobrá, ale budu muset najít někoho jiného a říct ten příběh jemu.
00:38:37 Já myslím, že tahle detektivka je velmi zvláštní, vážně!
00:38:42 Ona je totiž o svědkovi.
00:38:49 -Tak tu počkejte, hned jsem zpátky.
-Jak si přejete, pane Frankline.
00:39:02 -Děkuji.
-Och! Já prostě jahodám neodolám.
00:39:06 -Jenom si berte.
00:39:15 -Znervózňujete mě. To ten upřený pohled.
00:39:20 -Promiňte, nemohu si pomoci.
00:39:23 Víte, že jsem vás ještě neviděl mimo obchod?
00:39:26 Jste velmi milá. Mohu vám říkat Lili?
00:39:29 -Ano, prosím.
00:39:35 Jak se vám líbila dnešní hra?
-Podle mě se to dalo předvídat.
00:39:39 A vám?
-Vaše knihy se mi líbí mnohem víc.
00:39:43 -To je lichotivé. V divadle jste, tuším, říkala,
00:39:46 že mi chcete něco vyprávět, něco o svědkovi.
00:39:49 -Ach ano. Víte, vlastně jsem vám chtěla vyprávět příběh ze života.
00:39:56 -Ty jsou nejlepší.
-Týká se vašeho partnera.
00:40:00 -Jima?-Hm.
-O co jde?
00:40:04 -No, četla jsem v novinách o jeho smrti a měla jsem strašný pocit.
00:40:10 -Děkuji.
-Podle mě to bylo hrozné,
00:40:12 protože psali, že ho zabili v jeho kanceláři.
00:40:16 -A co dál?
00:40:18 -V mém příběhu, promiňte, ho v kanceláři prostě zabít nemohli
00:40:23 Proč? Protože byl... někde jinde.
00:40:28 -Co teď na chvíli zapomenout na váš příběh a začít o životě.
00:40:37 -To je jednodušší, že?
-Mnohem.-Tak na rovinu, Kene.
00:40:42 Velice mě zmátlo, co jsem četla v novinách,
00:40:46 protože když jste onehdy ode mě z krámu telefonoval,
00:40:49 pamatujete, došla jsem se podívat k postrannímu oknu,
00:40:54 jestli nevezete nějakou dámu.
00:40:57 -Nevěřila jste mi, když jsem říkal, že jsem sám.
00:41:00 -Ale věřila, to jenom... že mě velice zajímáte, Kene.
00:41:08 Ale stejně, představte si mé překvapení! Byl tam váš partner.
00:41:14 On sám v životní velikosti.
-A vás to rozrušilo?
00:41:20 -Ne, tehdy ne. Až později.
00:41:25 A potom jsem se sama se sebou celé dny hádala,
00:41:28 jestli mám za vámi jít, nebo ne.
00:41:32 -Proč jste nešla na policii?
00:41:35 -Kene! Nechtěla jsem vás přivést do maléru.
00:41:39 -Jistě že ne. Tak dobře, Lili. Kolik?
00:41:43 -Doufám, že si nemyslíte, že...
-Ne, ne, ne, nic si nemyslím.
00:41:48 Něco vám řeknu. Jsem vám vděčný, že jste přišla nejdřív za mnou.
00:41:52 Víte proč? Protože si myslím, že se můžeme slušně dohodnout.
00:41:58 -Já tak obdivuji vaši otevřenost. Pro mě to není snadné.
00:42:03 Vdova, která má malý venkovský obchod a snaží se vystačit.
00:42:08 -To naprosto chápu a také vím, že jste žena na jisté úrovni.
00:42:13 Ne nějaká, promiňte mi ten výraz, vyděračka.
00:42:17 -Jsem ráda, že mě chápete.
-Výborně, Lili.
00:42:22 Kolik chcete za mlčení?
00:42:28 -Patnáct tisíc dolarů... Já vím, je to hodně,
00:42:33 ale je to jednou provždy, naprosto čestně umím držet slovo.
00:42:36 -Já vím, Lili, a respektuji to. A víte co?
00:42:39 Mám dobrou náladu a přijímám tyto podmínky. Domluveno?
00:42:44 -Domluveno.
00:42:47 Snad se neurazíte, když vám řeknu, že je radost s vámi uzavírat obchod
00:42:53 -Ne, ne, já mám radost.
00:43:03 ZVONĚNÍ
00:43:09 -Prosím?
-Je pan Franklin doma?
00:43:12 -Je zaneprázdněn. Koho mám ohlásit?
-Poručík Columbo.
00:43:17 -Mohl byste počkat? Hned jsem u vás.
00:43:27 MUŽ:Tohle ještě jednou.
00:43:35 -Mnohokrát děkuji, pane Frankline. Myslím, že budeme končit.
00:43:38 Můžeme udělat ještě pár fotografií?
-Ovšemže.
00:43:42 Váš časopis v hubených letech
00:43:44 byl k Franklinovi a Ferrisovi velice laskavý.
00:43:47 To je druhý důvod k udělení tohoto interview.
00:43:50 -Och, a ten první?
-Samozřejmě že šarm reportérky.
00:43:54 -Díky. BOUCHNUTÍ
00:44:01 -Ano, poručíku, mohu vám nějak pomoci?
00:44:04 -Jo, jestli máte na mě chvilku.
-To je tak všechno, co mám.
00:44:08 Hned jak tu skončím, jsem u vás. Ještě něco, slečno...
00:44:13 Mohu vám říkat Glorie?
-Samozřejmě. Už jen poslední otázku
00:44:18 Myslím, že čtenáře zajímá,
00:44:21 jak smrt vašeho partnera ovlivní příběhy paní Melvillové?
00:44:24 -Obávám se, že při Jimově pohřbu byla pohřbena i ona.
00:44:28 -To chápu. Ale všem bude chybět. Nemůžete psát dál?
00:44:32 -To samozřejmě mohu, ale k čemu? Bez Jima by to nemělo smysl.
00:44:38 Obávám se, že paní Melvillová dořešila poslední případ.
00:44:43 A já vlastně uvažuji o tom, zda vůbec ještě psát.
00:44:48 -Doufám, že budete.
-Díky, to je od vás milé.
00:44:52 A teď když dovolíte...
-Jdeme, Harveyi.
00:44:57 -Dost možná, že někdy jindy, ne za tak hrozných okolností,
00:45:01 jako jsou tyhle, vám dám podrobnější interview.
00:45:05 Víc do hloubky.
-To bude milé. Mohu zavolat?
00:45:09 -Ano, zavolejte. Příští týden. Na shledanou.
00:45:13 -Děkuji.
00:45:18 -Promiňte.-Na shledanou.
-Mockrát děkuji.
00:45:31 Tak poručíku, co potřebujete?
-Přišel jsem vám vrátit knížky.
00:45:36 -To je dobře. Tak je dejte na stůl.
-Jo...
00:45:41 Chtěl jsem vám říct, jak moc se mi líbily.
00:45:44 Myslím, že jsou prostě ohromný. Páni, ja bych chtěl...
00:45:47 Ne, není návratu, jen dál, dál tou cestou.
00:45:50 Ta dáma detektiv, to je postava! To je hlava! A ta logika!
00:45:55 -Poručíku, moc rád bych se s vámi bavil o literatuře,
00:45:58 ale právě jsem se chystal odjet.
00:46:01 -Promiňte, nechtěl jsem obtěžovat. Jedete někam daleko?
00:46:05 -Ano. Popravdě řečeno, jedu si trochu odpočinout na chatu.
00:46:08 Chcete vědět, kudy pojedu?
-Omlouvám se vám.
00:46:13 Já vím, jsem pěkný otrava.
-Ne!-Jo, jo, jo! Já to vím.
00:46:16 Protože mám pořád nějaký otázky. Jenomže co s tím?
00:46:21 Nemůžu si pomoct, je to zvyk. Počítám, že nejedete sám.
00:46:25 -Jak vás to napadlo?
-Jsou tady dvě lahve šampusu.
00:46:29 -Jo, ty lahve! Jsem schopný vypít nejen ty dvě,
00:46:33 ale mnohem víc a úplně sám. A teď mě snad omluvíte, poručíku.
00:46:38 -No, jestli nechcete vědět, bude to jen chvilička,
00:46:41 jak jsme daleko s tím seznamem vašeho partnera.
00:46:44 -No? Něco konkrétního?
-Ne, vůbec nic.
00:46:49 Přesně, jak jste předvídal.
00:46:51 Všichni tvrdí, že o Ferrisovi nikdy neslyšeli.
00:46:54 -Přesně to jsem očekával. No, hezky jsme si popovídali.
00:47:06 -Pane Frankline...
-Ano?
00:47:09 -Máte minutku?-Je to důležité?
-No, možná že ano.
00:47:12 Víte, prověřil jsem záznamy telefonní společnosti v San Diegu.
00:47:17 -Proč jste to dělal, poručíku?
-Víte, já to musím dělat.
00:47:22 Je to součást mý práce. Musím svázat všecky volný konce.
00:47:25 Ale hlavně ze dne, kdy se stala vražda,
00:47:28 je v záznamech hovor z vaší chaty. Do Ferrisova domu v Los Angeles.
00:47:32 -Jasně, a teď chcete vědět, jestli to mohu vysvětlit.
00:47:36 Je to tak?-To určitě můžete.
-To máte pravdu, mohu.
00:47:40 Ušetřil byste nám oběma spoustu problémů,
00:47:43 kdybyste se nejdřív zeptal Joanny Ferrisové.
00:47:46 Řekl jsem jí, že jsme s Jimem urovnali všechny rozpory.
00:47:50 -Jaký rozpory máte na mysli?
00:47:53 -To víte, odstranit potíže rozchodu dvou partnerů není nikdy snadné.
00:47:57 Věděl jsem, že to Joannu znervózňuje,
00:47:59 a tak jsem ji chtěl takhle uklidnit. Rozumíte tomu?
00:48:03 -Ale jo. Je to pochopitelný.
-To je vše.-Ano, to je vše.
00:48:07 -Dobře.
00:48:10 -A poslyšte, hezkej vejlet!
-Mnohokrát děkuji.
00:48:22 -Jeďte opatrně.
-Jistě, poručíku. Spolehněte se.
00:49:04 -Tak, a jste tady!
-Nesou se dárky.
00:49:10 A ještě další.
-Pane Frankline, to je tak milé!
00:49:15 -Kene!
-Ale ovšem, Kene!
00:49:19 A Lili, chci se vás na něco zeptat.
00:49:22 Připravíte neformální večeři pro dva?
00:49:28 Na naše úspěchy!
00:49:34 -A na lásku!
00:49:40 -Denně obojí.
00:49:48 Musím říct, Lili, že to jídlo bylo skvělé.
00:49:52 Kde ses naučila tak vařit?
00:49:55 -Můj nebožtík manžel, ať odpočívá v pokoji, pracoval jako šéfkuchař.
00:50:00 Báječný muž! Naučil mě všechno, co umím.
00:50:05 -A učil tě dobře.
-Děkuji, pane.
00:50:11 Dolít!
-Promiň. Hop! Hehehe...
00:50:15 A jedem!
00:50:18 Otevřeme druhé.
-Zvládneme to?-Aby ne!
00:50:23 Tady je to.
00:50:26 Šťastný nový rok!
-Chachacha...
00:50:30 -Rychle sklenici, hop!
00:50:36 -Báječné!
00:50:39 Ale mám strach, že jsem trochu namazaná.
00:50:42 -A co je na tom?
-Já nevím, jestli ti můžu důvěřovat
00:50:47 -Nemáš důvod mi nedůvěřovat.
00:50:51 Lili, jestli se se mnou necítíš dobře, mohu odejít.
00:50:54 -Ne, prosím! Je mi s tebou moc dobře.
00:51:06 -Víš, co teď uděláme?
-Co?
00:51:09 -Je tak překrásná noc, Lili.
00:51:12 Vyjedeme si loďkou na jezero a zaplaveme si.
00:51:17 -Zní to krásně.
-Je to krásné. Jedeme?
00:51:21 -Radši ne.
-Proč ne?
00:51:25 -Já ti věřím, Kene, vážně.
00:51:28 Proč má každý člověk také stinné stránky?
00:51:32 Být s tebou sama na lodičce, to by ode mě nebylo zrovna moudré.
00:51:36 Nakonec bys ještě mohl změnit názor na ty peníze.
00:51:41 -To si musíme vysvětlit. Hluboce se mě to dotýká.
00:51:49 Řeknu ti něco, co bych neměl.
00:51:52 A víš proč? Protože mám k tobě důvěru.
00:51:57 Byl jsem připraven ti dát mnohem víc, než sis sama řekla.
00:52:01 Patnáct tisíc, tolik klidně prohraju za jedinou noc.
00:52:08 -Asi ano, ale pro mě je to spousta peněz.
00:52:18 -A co s nimi tedy zamýšlíš udělat?
-Já nevím. Třeba je dám do banky.
00:52:25 Třeba, ale určitě ne hned. Chci se na ně chvíli jenom dívat!
00:52:37 -Jen buď opatrná, snadno by tě mohli vykrást.
00:52:42 -Nechám si je tak den nebo dva. V životě jsem neviděla tolik peněz.
00:52:51 -A zlato, co kdyby sis udělala malý výlet?
00:52:58 -Mohla bych. Vždycky jsem chtěla na zábavní plavbu.
00:53:03 -Ó, plavba! To je romantické.
-Říkala jsem ti vůbec,
00:53:08 že můj muž byl u obchodního loďstva?
00:53:12 -Opravdu?
-Tam se právě naučil tak vařit.
00:53:16 Málem bych si přála, aby byl tady.
00:53:20 A mohl se o to se mnou podělit.
00:53:23 -Třeba uděláme jinou báječnou věc!
-Ááá!
00:54:49 -Kdo jste říkal, že to je?
-Nějaká ženská odtud, říkal polda.
00:54:53 Nejspíš se utopila.
00:54:56 ŽENA VE VYSÍLAČCE: Hlídka 17 slyší.
00:55:00 Hlídko 15! Zůstaňte na příjmu!
00:55:15 Co máme ještě udělat? Vojenské policii už jsme to oznámili.
00:55:23 PÍSKOT
00:55:29 KLEPÁNÍ
00:55:32 -Dobrý ráno.
00:55:42 -Columbo! Musím říct, že se vždycky objevíte v nezvyklou dobu.
00:55:46 -Já se jen bojím, aby vám nevadilo, že jsem šel dovnitř.
00:55:50 -Ne... Přiletěl jste na kouzelném koberci?
00:55:54 -Zaparkoval jsem za domem, dal jsem ho do stínu.
00:55:57 Víte, slunce škodí barvě.
-To je rozumné.
00:56:01 A co vás přivádí sem do divočiny?
-Řeknu vám,
00:56:04 tolik jsem toho od vás a paní Ferrisový o tomhle místě slyšel.
00:56:07 Znělo to tak ohromně, že jsem si řekl: No, to nebude je tak.
00:56:11 Ale nepřeháněl jste, protože tohle je nádhera.
00:56:15 No a protože se blíží moje dvoutejdenní dovolená,
00:56:18 řekl jsem si: Proč bych se tam nerozjel? Rozhlídnu se tam.
00:56:22 Měl bych to vidět, třeba si tam najdu chatu.
00:56:25 -Poručíku, přece mi nebudete povídat,
00:56:28 že jste sem přijel jenom kvůli místu své dovolené.
00:56:31 -A kvůli čemu bych sem jel?
-Ztrácíte čas.
00:56:35 Mám pocit, že chatu v téhle části lesů si nemůžete dovolit.
00:56:38 A kromě toho, většina je obsazena. Na celou sezonu.
00:56:42 -No jo no! A co teď? No, to je zlý.
00:56:46 Moje žena bude strašně zklamaná. Tak aspoň jsem se hezky projel.
00:56:52 -Ano, jízda sem je hezká.
-Až na tu zácpu dole na silnici.
00:56:55 Co se to děje?
-Někdo se utopil.
00:56:59 -A kdo to byl? Nějakej rybář?
-Říkali, že to byla žena odtud.
00:57:03 -Á, slečna La Sanková, nebo tak nějak.
00:57:07 Znal jste ji?-Ne, vlastně ne.
-Tak trochu mi to vrtá hlavou,
00:57:11 protože když jsem byl prve v kuchyni, všiml jsem si krabice.
00:57:14 Čas od času jsem u ní nakupoval jako všichni tady v okolí.
00:57:18 -Myslím, že ta se utopila, jo.
00:57:22 Protože jsem cestou zastavil u jejího krámu,
00:57:25 abych si tam koupil cigarety, a všiml jsem si, že je zavřeno.
00:57:28 A kolem byly policejní auta.
-Jestli to byla ona, je mi to líto.
00:57:34 Byla vždycky milá.
-Jo, je to škoda. Tak jste ji znal?
00:57:40 -Poručíku, znám a neznám spoustu lidí.
00:57:43 Jako jsou holiči, servírky, hlídači parkovišť
00:57:47 a třeba taky policajti. Vy ne?
00:57:52 -Jo! Checheche... Já taky. Perfektní!
00:57:58 Řeknu vám, že ačkoliv jsou lidi divný, nedovedu pochopit,
00:58:01 proč se mladá ženská vydá ještě k tomu za tmy úplně sama na jezero?
00:58:05 -Na tom není nic neobvyklého.
00:58:08 Také vyplouvám časně. Všude klid. A vy máte pocit splynutí s přírodou
00:58:15 -Jo, jo... hm.
00:58:18 Vy jste tady, abyste se z toho všeho dostal,
00:58:22 a já vás obírám o čas. Nechtěl jsem obtěžovat.
00:58:25 -Ne, ne, ne, vůbec neobtěžujete. Vidíte, půjčil bych vám plavky,
00:58:29 abyste si mohl zaplavat, ale nevím, jestli sportujete.
00:58:32 -Moje žena, to je sportovní typ.
-Ano?-Jo!
00:58:36 Tak vy si myslíte, že tady chatu k pronajmutí nenajdu.
00:58:39 -Nejlepší bude zkusit nějakou místní realitní kancelář.
00:58:44 -Jo, myslel jsem, že by bylo prima,
00:58:46 kdyby z nás na pár tejdnů byli sousedi.
00:58:49 Jakej je tady noční život?
-Noční život? Žádný.-Vůbec žádnej?
00:58:53 -Jen spánek a kriket.
-No, to jsem tak uvažoval,
00:58:57 protože jsem k vám dnes nechtěl vpadnout bez ohlášení.
00:59:00 -Poslouchám vás.
-Včera večer jsem telefonoval,
00:59:03 abych vám řekl, že přijedu. A nikdo nebyl doma.
00:59:46 -Vy jste novinář?
-To ne.
00:59:49 Poručík Columbo, policie Los Angeles.
00:59:55 Tady.
00:59:57 -Policie Los Angeles?-Jo.
-Co vás sem přivádí, poručíku?
01:00:01 -Ale pracuju na případu... Tady nemám pravomoc,
01:00:05 ale nevadilo by vám, kdybych si to tu prohlíd?
01:00:08 -Jak je libo, poručíku, jsem ochotný spolupracovat.
01:00:15 MUŽ:Neměla bouli na hlavě?
-Jak to víš, Bene?
01:00:19 -Ale jděte, seržante, doktor Webster nám to řekl.
01:00:21 -Dobře, tak měla bouli. Asi ji udeřil člun, když se převrátil.
01:00:25 -Byla pod vlivem alkoholu?
-To nemohu potvrdit,
01:00:28 dokud nebudu mít pitevní zprávu. Doktor na tom právě pracuje.
01:00:32 -To znamená, že zřejmě pila.
-Uměla plavat? -Jak to mám vědět?
01:00:36 Nebyla to moje žena.
-Má příbuzné? -Myslím, že ne.
01:00:39 -A co ta loďka? -Loďka? Co jako?
-Čí byla a odkud?
01:00:43 -Patřila zesnulé. Máme svědkyni, která tvrdí, že ji viděla.
01:00:47 -Myslíte, že se jí včera zachtělo vyjít si na vzduch?
01:01:45 -To jsou všechno jenom dohady, pánové. To nemůžeme tvrdit.
01:01:49 Třeba ano, kdo ví? Je možné, že dostala srdeční záchvat.
01:01:53 Nebo se jí jenom zatočila hlava.
-Tak vy myslíte, že jde o nehodu?
01:01:57 -Jako zločin to naprosto nevypadá.
-Výsledek pitvy bude odpoledne?
01:02:01 -Určitě.
-Jak dlouho byla ve vodě, seržante?
01:02:04 -Já nevím, počkejte, dostaneme hlášení.
01:02:07 Začínáme nové kolečko. Co takhle sejít se za hodinu v mé kanceláři?
01:02:10 -Máme ještě další otázky.
-Tak za hodinu. Budu mít to hlášení
01:02:14 Souhlasíte?
-Ano, tak dobře.
01:02:16 -Mojí Lili, láska na věky. Ken.
-Stejně nevím, co to znamená.
01:02:20 -To znamená, že ji znal.
01:02:23 To znamená, že ji neznal jenom povrchně, jak říká.
01:02:26 To znamená, že ji znal dost dobře.
-Tak dobře.
01:02:30 Máte romantické věnování v knize a zátku od šampaňského.
01:02:33 Ale co podle vás dokazuje?
-No, samo o sobě vůbec nic.
01:02:37 Ale za předpokladu,
01:02:39 že Franklin spáchal ty zločiny, to do sebe zapadá.
01:02:43 -Tomu nemohu uvěřit. Znám Kena hodně dlouho, on není vrah.
01:02:47 -Paní Ferrisová, i kdybyste ho znala, jak chcete dlouho,
01:02:50 třeba sto let, na věci to nic nezmění.
01:02:53 Tenhle člověk zabil vašeho manžela.
01:02:59 Nemáte zápalky?
01:03:03 -Poslužte si, já nekouřím.
01:03:13 To nedává smysl, poručíku! Ken má alibi. Jaký by měl motiv?
01:03:19 -Už jsem řek, jak to udělal. Motivem jsou peníze z pojištění.
01:03:25 Potřeboval hotovost. Utrácel peníze ve velkým.
01:03:29 Má dva domy, má obrazy, má ženy. A...
01:03:36 -Co?
01:03:39 -Jack a Jill šli na kopeček. Zabil Jilla Jack?
01:03:44 Jestli ano, zjisti proč?
01:03:48 -Jim. Jeden z jeho nápadů.
01:04:03 Poručíku, kdyby Ken zabil mého muže,
01:04:06 proč by zabíjel slečnu La Sankovou?
-Řek bych, že na něj něco věděla.
01:04:12 Třeba je viděla spolu a pokusila se ho vydírat.
01:04:15 -Ale to jsou jen domněnky, ne?
-Ne, madam, nejsou. Ne úplně.
01:04:19 Byl jsem v bance.
01:04:21 Včera vyzvedl patnáct tisíc dolarů a dneska je zase uložil.
01:04:25 Proč by to propána dělal?
01:04:29 -Dobře.
01:04:31 Přesto, že jste mě nepřesvědčil, řekněme, že souhlasím. Co bude dál?
01:04:38 -Já nevím.
01:04:40 Mám dost solidní nepřímý důkaz, ale to k usvědčení nestačí.
01:04:44 Kdybych měl nějaký pádnější důkaz, nachytal bych ho.
01:04:48 -A ten nemáte.
-Ne, madam, nemám. Proto jsem tady.
01:04:53 Možná mi ho dáte vy.
-Já?
01:04:56 -Vy jste je oba moc dobře znala. Vyprávějte mi o nich. Všechno.
01:05:00 Prostě mluvte. Co vás napadne.
-Něco jako psychoanalýza,
01:05:04 jenomže bez gauče. Nedáte si nejdřív trochu kávy?
01:05:09 -No, to by mi bodlo.
-Tak jo.
01:05:15 Nevím, co hledáte, ale půjdeme na to.
01:05:19 Ti dva se poznali v opravně psacích strojů.
01:05:22 Jim měl zlomenou klávesu a Ken potřeboval pásku.
01:05:25 Je to k něčemu?
-Pokračujte.
01:05:28 -No, o Jimovi jsem vám toho už řekla dost, vážně.
01:05:33 Uprostřed noci ho probouzely nápady, pořád to jiskřilo.
01:05:38 Pamatuji si, že se to stalo i při líbánkách. Víte, co je divné?
01:05:42 Že Ken o knihách vůbec nemluvil. Jenom v televizi.
01:06:21 -Vy máte vzít moje věci z apartmá číslo 803?
01:06:24 -Jo.-Už budete hotovi?
-Ještě nezačali.-Jak to, nezačali?
01:06:28 -Já jsem jenom řidič, pane. Zeptejte se těch nahoře.
01:06:32 Už jsou tam skoro půl hodiny.
-Půl hodiny?
01:06:49 Columbo!
01:06:52 -Dobrý den, pane Frankline.
01:06:55 Právě čtu poslední příběh paní Melvillový.
01:06:58 -Prosím! Ale co děláte tady?
-Čekám tu na vás.
01:07:01 Náhodou jsem byl poblíž...
-Pořád jste někde poblíž!
01:07:05 Řekněte, jakým právem nepouštíte dovnitř ty stěhováky?
01:07:08 -Promiňte, já jsem jen... Víte, myslel jsem,
01:07:11 že bysme si měli spolu promluvit.
-My dva nemáme o čem mluvit.
01:07:15 -Ale ano, pane Frankline. My dva máme o čem mluvit.
01:07:18 Jdu vás zatknout pro vraždu.
-Co?
01:07:22 -Je mou povinností upozornit vás na vaše ústavní práva.
01:07:25 -Zkraťte ten žvást. Psal jsem to už tolikrát, že to umím nazpaměť.
01:07:28 A co je to za nesmysl? Vy že chcete zatknout mě?
01:07:31 -Proč se nepřiznáte? Ušetříte nám spoustu trápení.
01:07:35 Já jsem vás prostě dostal.
-Dobrá, poručíku, dostal jste mě.
01:07:40 Jsem váš vězeň, nandejte mi náramky.
01:07:43 Ale dejte mi desetník na telefon, abych mohl zavolat advokátovi
01:07:47 a okamžitě zažalovat vás a vaše oddělení
01:07:50 pro křivé obvinění a urážku na cti.
-Vlastně jsem to věděl od začátku.
01:07:54 Nic určitýho a spousta maličkostí. Maličkostí...
01:07:58 Návrat ze San Diega v den smrti partnera autem místo letadlem.
01:08:03 Otevřený dopis. Žádnej projev opravdovýho citu kvůli člověku,
01:08:07 se kterým jste deset let pracoval.
-Tohle? To podle vás stačí?
01:08:11 U soudu se vám vysmějou.
-Jestli se budou něčemu smát,
01:08:14 tak jistě ne tý pojistný smlouvě. Mám tady v kapse její fotokopii.
01:08:18 Nebudou se smát tomu,
01:08:20 že jste vybral patnáct tisíc dolarů a druhej den je uložil.
01:08:24 Mám knihu, kterou jste dal slečně La Sankový s vaším podpisem.
01:08:27 -To soud potvrdí obžalobu postavenou na tomhle?
01:08:31 Jděte, poručíku. Byl jsem v San Diegu.
01:08:34 -On taky.
-Troufalé prohlášení. Dokážete to?
01:08:39 -Ano. Svědka nemám, protože jste ho zabil. Ale já to dokážu jinak.
01:08:45 -Poučil byste mě?
01:08:48 Rád pozoruji, když někdo flekuje a nemá v ruce pořádnou kartu.
01:08:52 -Víte, Kene, já vám jen říkám pravdu.
01:08:55 Dlouho jsem si myslel, že se mi nikdy nepodaří vás dostat.
01:08:58 Věřte mi, nechal jste mě parádně chodit v kruhu.
01:09:01 Nemohl jsem na to přijít. Najednou mě to napadlo.
01:09:04 Ta první vražda byla chytrá. Trik s telefonem,
01:09:07 prodloužení práce v kanceláři, bez chyby!
01:09:10 -Rozdělujete zlaté medaile?
-Ano. Za tu první.
01:09:13 Za tu druhou ne. Ta byla lajdácká.
01:09:16 Paní Melvillová by byla velmi zklamaná.
01:09:19 -Pokračujte! Příběh vrcholí. Mluvíte se spisovatelem.
01:09:23 -Ano? Že mi to nikdo neřekl? A to je klíč. Vy nejste spisovatel.
01:09:27 Když mi paní Ferrisová řekla,
01:09:30 že jste nespolupracoval při psaní, že její muž psal všechno sám.
01:09:33 -To je lež!
-Musel jsem se ptát sám sebe,
01:09:36 jak by mohl člověk bez talentu vymyslet tak chytrou vraždu?
01:09:41 Kdybyste byl tak chytrej, uměl byste psát vlastní knížky.
01:09:45 -Tak dál. Jsem fascinován. Nudnější už to být nemůže.
01:09:49 -A došlo mi to! Ta první, tak chytrá, ta nebyla vaše!
01:09:54 Ta druhá, ta lajdácká, ta vaše byla. Ale ta první ne.
01:10:00 -No? A čí nápad to tedy byl?
01:10:05 -Vašeho partnera. Na beton.
01:10:08 Jeho žena říkala, jak byl svědomitej.
01:10:11 Jak si zapisoval svoje nápady na všechny možný cáry papíru.
01:10:14 -Aha, proto jste tedy nepustil stěhováky.
01:10:18 -Musel jsem to tu prohrabat, než to všecko vynesou.
01:10:22 Je to jeho rukopis?
01:10:25 Ale to se dá dokázat. Nemám vám to přečíst?
01:10:29 Nápad pro Melvillovou. Perfektní alibi.
01:10:32 A chce zabít B. Zaveze B do vzdáleného domu
01:10:36 a přiměje ho zavolat ženě do města, že se zdrží v práci v kanceláři.
01:10:41 Pif, paf! Neznáte to? Tuhle část jste použil.
01:10:47 Prakticky slovo od slova. Mám číst dál?
01:10:52 -Ne. BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
01:10:56 Strážníku... Myslím, že tohle vás usvědčí.
01:11:04 -Musíte přiznat, že jsem vám dal chvíli zabrat.
01:11:07 -To teda jo.
01:11:10 -Chcete vědět, v čem je celá ta ironie?
01:11:14 To byl můj nápad. Jediný opravdu dobrý.
01:11:19 Jimovi jsem ho musel říct tak před pěti lety.
01:11:24 Nenapadlo mě, že si to ten idiot zapíše.
01:12:09 Skryté titulky: Miloš Kostner Česká televize 2017
Ken Franklin je jedním ze dvou spoluautorů veleúspěšných detektivních románů. Ve skutečnosti se spíš stará o popularitu, zatímco skutečným autorem je pouze jeho partner James Ferris. Ten se však chce osamostatnit, což znamená ohrožení Franklinova rozhazovačného života. Jediným způsobem, jak si zajistit finanční příjem, je pro Kena pojistka pro případ Jamesova úmrtí. Muž proto připraví rafinovanou vraždu: zastřelí Jamese ve svém víkendovém domě ve chvíli, kdy muž mluví po telefonu se svou ženou Joannou. Ta si však myslí, že James je ve své kanceláři. Tam však poručík Columbo se svým týmem nenajde žádné stopy, tím méně mrtvolu. Kvůli jeho následným dotěrným otázkám Franklin rychle pozná, že žádná vražda není dokonalá…
Po dvou samostatných televizních filmech s poručíkem Columbem odstartoval legendární seriál prvním „řádným“ dílem 15. září 1971. Jeho režisérem se nestal nikdo jiný než budoucí filmařské eso, tehdy pětadvacetiletý Steven Spielberg.