00:00:03RACHOT PSACÍHO STROJE

00:00:24AUTOŘI NEJPRODÁVANĚJŠÍCH DETEKTIVEK

00:00:51VRAŽDA PODLE KNIHY

00:01:43Kdo je to?

00:02:07-Tebe to vůbec nevyděsilo?
-Ale prosím tě, Kene!

00:02:12Nezapomeň, že jsme půlka nejlepšího detektivářského týmu na světě.

00:02:16Nemáš rukavice ani prst na spoušti. A v bubínku určitě nejsou náboje.

00:02:24-Máš pravdu, moje kanadské žertíky jsou strašné.

00:02:28-Co tu vůbec děláš?
-Jedu na chatu

00:02:31a napadlo mě, že bych s sebou měl mít nějakou ochranu.

00:02:34A přišel jsem se omluvit.
-Za co?

00:02:37-Jak jsem minule vybuchl, byl jsem nějak mimo.

00:02:41-Zapomeň na to. To se stává.
-Ne. Nemělo by, mezi náma dvěma.

00:02:46Takže? Věřte, nebo ne, pane, tohle je dýmka míru.

00:02:52Hezky do dna, Jime.
-V deset ráno?

00:02:56-No tak, uklidni se. Je sobota.

00:02:59Jen v duši autora detektivek panuje stále nejhlubší noc.

00:03:03Hop!

00:03:05A teď si připijeme.

00:03:10Víš na co? Na náš rozvod.

00:03:22-No, rozvod snad ne?
-Ovšem že ano.

00:03:26Řeknem si to na rovinu. Možná že se obejdem bez alimentů.

00:03:30Ale je konec.

00:03:32Podívejme, naše drahé děti! Všech patnáct.

00:03:38Padesát milionů výtisků.

00:03:41Na dámu, pro kterou nebylo nic nemožné,

00:03:44na největšího detektiva světa, paní Melvillovou!

00:03:48Přivedli jsme ji na svět. A teď ji pohřbíme.

00:03:51-Počkej, Kene. Mám z toho pocit viny.

00:03:54Já chci jen psát podle svého.
-Máš pravdu, byl jsem sobec.

00:03:59Dobře chlapče, máš požehnání. Na tvůj sólový let!

00:04:03-Díky! To oceňuju.

00:04:09-Koneckonců, přátelství je důležitější

00:04:12než partnerství, nebo ne? Na přátelství!

00:04:19-Ano.

00:04:23-A teď, pane, vás prostě unesu.
-Co?

00:04:28-Ta moje chata je hotová skoro půl roku a ještě jsi ji neviděl.

00:04:32Budeš má první pánská návštěva.
-Ale Kene, já teď nemůžu.

00:04:35-Proč nemůžeš?
-Je to až u San Diega.

00:04:39-Je to jen pár hodin jízdy, do půlnoci jsme zpátky.

00:04:42-Ale já jsem slíbil Joanně, že ji vezmu na večeři...

00:04:45-Snadná pomoc. Vezmeš telefon a řekneš:

00:04:48Miláčku, mám moc práce. Pojď, otevřeme si další lahev.

00:04:52-No jo, ale...
-Víš, v čem je problém, kamaráde?

00:04:55Neumíš se odvázat ani na jeden den.
-Ale ne, umím.-Tak to dokaž!

00:04:59A jestli potřebuješ omluvu, chápej to jako laskavost pro mě.

00:05:02Dáš mi tak šanci pohřbít tu odpornou válečnou sekeru.

00:05:06Nemůžeš najednou odmítnout mé pozvání. Nebo ano?

00:05:11-Vlastně mi to přišlo vhod. Právě jsem dokončil poslední kapitolu.

00:05:15-Poslední případ paní Melvillové!

00:05:18Víš, měli bychom té bábě poslat kytku.

00:05:21Tady jsem sepsal věci, které si chci vzít z kanceláře.

00:05:23Podíváš se na to?

00:05:26-Nechápu, to je seznam jmen.
-Á, ta skleróza, to není on.

00:05:30Ten druhý jsem určitě nechal doma. Vážně, ztrácím paměť.

00:05:37-Co se děje?
-Nechal jsem v kanceláři zapalovač.

00:05:40-Potřebuješ ho?
-Je to moje pojistka. Hned jsem tu.

00:07:16Vlastně jsem tě k tomu výletu přemluvil. Jime, jen se nadechni!

00:07:21-Je to ještě daleko?
-Odtud asi hodinu.

00:07:24Musíme objet San Diego.

00:07:42Jen minutu, musím koupit nějaké zásoby.

00:07:45Podal bys mi tu knížku?

00:07:48-Jedna z našich.
-Zdejší šéfka je náš velký fanda.

00:07:51Už dlouho jí to slibuju. Ta cena slávy!

00:07:54-Mám jít s tebou?
-Ne, jsem tu hned.

00:08:08Slečno La Sanková!

00:08:12Je tu někdo?
-Už běžím.

00:08:16Pan Franklin! Och, moje planety jsou v příznivém seskupení.

00:08:22-Nejen to, pracují přesčas. Mám pro vás překvapení.

00:08:27-Pro mě?
-Pro vás.

00:08:30-Předpis: vražda, paní Melvillová v akci.

00:08:34Od Jamese Ferrise a Kena Franklina.
-Podívejte se na první stránku.

00:08:39-Je tam podpis? Jste drahoušek. No ano! Pan Franklin.

00:08:45Radši bych měla vypravěče.
-No, když na to půjdete dobře

00:08:49a dáte mi tyhle věci, třeba jednou budete mít obojí.

00:08:53-Prázdné sliby.
-Slečno La Sanková...

00:08:56-Co potřebujete?
-Jen pár věcí na jednu noc, díky.

00:09:03-Kdo je to tentokrát? Blondýna?
-Slečno! Tentokrát jsem sám.

00:09:09Sám celý víkend. Rozjímání, rybaření a osvěžení ducha.

00:09:14Rozměnila byste mi prosím? Potřebuju nutně drobné na telefon.

00:09:19Výborně! Děkuji.

00:09:34Ústředna? Dejte mi prosím vás meziměstský hovor do Los Angeles.

00:09:39Volačka 213. TELEFON

00:09:43-Haló?
-Joanna? Tady Ken.

00:09:46-Kene, tak ty už s námi mluvíš?
-Všechno je napraveno.

00:09:51Před pár hodinami jsem byl u Jima v kanceláři.

00:09:54Podepsali jsme spolu příměří.
-Opravdu? Tak to jsem ráda.

00:09:58-Před ním bych o tom nemluvil, určitě tě chce překvapit sám.

00:10:03-Tak pojď s námi na večeři a oslavíme to.

00:10:06-To bych vážně rád, ale celý tenhle víkend budu v San Diegu na chatě.

00:10:10Odkud taky volám.
-Aha, tak třeba někdy jindy.

00:10:14-Určitě. A Joanno, teď mě napadlo,

00:10:18že kdybyste se se mnou potřebovali spojit, znáš číslo na chatu.

00:10:21-Znám.-Uvidíme se za pár dnů. Měj se. Ahoj.

00:10:38-Míváš někdy pocit, že to už tu bylo?

00:10:41-Cože?

00:10:43-Jako kdybys už kdysi něco dělal, ale víš, žes to nedělal.

00:10:47-Jak to myslíš?
-Teď ten pocit mám. Zvláštní.

00:10:52Nikdy v životě jsem tu nebyl.
-Možná v předchozím vtělení.

00:11:23-Kene, to je fantastické!

00:11:26-Dům, který postavila paní Melvillová.

00:11:29Počkej, až se podíváš dovnitř.

00:11:43-Och!

00:11:54Už se nedivím.
-Čemu se nedivíš?

00:11:57-Která z žen by odolala tomu prostředí!

00:12:01-Moc jich není, to ti řeknu. Něco k pití?

00:12:04-Zase alkohol? Ne, díky. Zkorumpuješ mě.

00:12:09-Ty myslíš na Joannu, viď?
-Ano.

00:12:15To víš, zničehonic si vypadnu. Čeká mě na tu večeři.

00:12:20-Můžeme uskutečnit plán A. Zvedni telefon a zavolej jí.

00:12:24-Co jí mám říct?
-Ty jsi hrozný poctivec.

00:12:28Podívej, prostě jí řekni, že voláš z kanceláře.

00:12:32Že ještě pracuješ. Ona ví, že máš tu knížku odevzdat.

00:12:35No tak pracuješ! Kolikrát jsi už tohle udělal?

00:12:39-To jde do stovek.
-No právě! A proto ti uvěří.

00:12:42-Máš pravdu. Ale já jí lžu nerad.
-Vždyť nelžeš, to přece není lež.

00:12:46Dělej, ať to máš za sebou. Aspoň se o tebe nebude bát.

00:12:49-Dobře.

00:12:56-Ústředna? Prosím vás spojte mě...
-Počkej!

00:13:00Vidím, že si Joannu nikdy nepodváděl.

00:13:03Když si má myslet, že jsi v kanceláři,

00:13:07nemůžeš volat přes spojovatelku. Musíš volat přímo, volačka je 213.

00:13:27-Ahoj, zlato. Jak se máš?

00:13:32Kvůli tomu právě volám.

00:13:35Já jsem v kanceláři, zrovna jsem se zabral do té poslední kapitoly

00:13:39a už to chci dodělat. Já vím. Já vím...

00:13:44Tohle je naposled. To ti můžu slíbit.

00:13:47VÝSTŘEL
-Jimmy!

00:13:51Jimmy!

00:14:02Ústředna? Dejte mi policii.

00:14:26TELEFON

00:14:46-Haló?

00:14:49Joanno? Co?

00:14:53Joanno, uklidni se.

00:14:56Prosím tě, a řekni mi to ještě jednou.

00:15:00Víš to jistě? Volala jsi policii?

00:15:06Ano, ano, ovšem. Já teď hned vyjíždím.

00:15:10Joanno, prosím tě, uklidni se. A neboj se.

00:15:17Určitě to bude jenom kanadský žertík.

00:15:22Ahoj.

00:15:48-Já vím, že je to šílené, já... tohle je...

00:15:52Já pořád myslím na to klišé.

00:15:55Totiž Jim a Ken stokrát popsali tu scénu ve svých knihách.

00:16:00-Podívejte se na to takhle, paní Ferrisová.

00:16:02-Třeba není mrtvý, nemáme tělo.
-Ne, zastřeli ho, já to určitě vím.

00:16:07Já jsem to slyšela v telefonu.
-Na podlaze byly rozházené papíry.

00:16:12Nevíte proč?
-Ne. Pokud by nechtěli peníze.

00:16:16-Nevšimla jste si, jestli něco chybí. Něco zvláštního.

00:16:19-Nechybí, ne.
-A určitě to byl jeho hlas? -Ano.

00:16:23-Vy myslíte, že ho mohl někdo napodobit?

00:16:27-Ne, možná sem někoho přivedli.
-Řekl odkud volá?

00:16:31-Ano, řekl mi, že volá z kanceláře. Řekl... volám z kanceláře.

00:16:37Já... mně je úplně jedno, jestli něco chybí.

00:16:40Já chci jenom vědět, co se stalo mému muži.

00:16:43-A víte jistě, že to byl jeho hlas?
-Přece jeho hlas poznám.

00:16:46-A jistě to byl výstřel?
-Ano, určitě.

00:16:49-Trochu vody?
-Ano, to bych ráda.

00:16:52Prosím vás... protože já se cítím tak hloupě.

00:16:55Snad mi to pročistí hlavu. Dobře.

00:17:14-Asi tam není voda, madam. To je věčnej problém moderních domů.

00:17:19Automat na vodu nejde a člověk musí použít automat na kafe.

00:17:23Přijdete o desetník a kafe je hnusný.

00:17:25-Kdo jste?
-Jsem jen další policajt.

00:17:29Jmenuju se Columbo, jsem poručík.
-Jste tam vzadu?

00:17:33-Neviděla jste mě tam, protože jsem odešel, ještě než jste přišla.

00:17:39Víte proč? Protože je tam tolik kouře a tolik hluku,

00:17:43že jsem se prostě musel jít ven nadechnout.

00:17:46-Já myslím, že bych se měla vrátit.
-Počkejte chvilku.

00:17:49Něco vám povím. Vypadáte strašně unaveně

00:17:52a asi to tam pro vás byl strašnej zážitek. Myslím, že vás odvezu.

00:17:56Ať vám zavolaj.
-Už se mě nechtěj na nic ptát?

00:18:00-S tím si nedělejte hlavu. Myslím, že už se ptali dost.

00:18:04Zavolám jim a řeknu jim, že jste se mnou.

00:18:07-A co Ken? Proč tu není Ken? Nechápu, proč tu není.

00:18:12-Myslíte pan Franklin? Druhá půlka tvůrčího týmu?

00:18:16-Ano, druhá půlka.

00:18:21-Víte, co se mi líbí na těch knoflíkách?

00:18:25Nemusej se stisknout. Spouštěj se teplem ruky.

00:18:28Sázím se, že jste nic nejedla.

00:18:38-Jste velmi milý, poručíku. Ale já vlastně ani nemám hlad.

00:18:42-Víte, paní Ferrisová, já jsem nejhorší kuchař na světě.

00:18:46Ale jednu věc umím fantasticky. Omeletu.

00:18:49I moje žena to uznává. Potřebuju něco na skořápky.

00:18:52-Tamhle ve skříni. Já vážně nemám hlad.

00:18:57-Víte co, ochutnejte to. Vyhodit se to dá vždycky.

00:19:02Řeknu vám, v čem je celý tajemství. Žádný mlíko, jen vejce.

00:19:08Pánev...
-Tamhle.

00:19:13Umíte přesvědčit, poručíku. Neměla bych ztrácet hlavu.

00:19:17Uvařím kávu.

00:19:25-Tak! Teď sýr, cibuli, máslo.

00:19:31Sýr... Potřebuju něco na strouhání.
-Tamhle ve skříňce.-Dobře.

00:19:46-Co s ním udělali, poručíku?
-Nevím, madam.

00:19:51-Tělo v kanceláři nebylo. Je mrtvý?
-Těžko říct. Mě to taky trápí.

00:19:59Řeknu vám, nedává to smysl. Leda že by ho unesli.

00:20:02-A to pak oběť nezastřelí hned, že ne?

00:20:05-Proč jste prve smála?
-A kdy?

00:20:08Když jsem se ptal, jestli je pan Franklin druhá půlka týmu.

00:20:12-Já jsem se smála?
-Jo.

00:20:14-Asi tomu označení tvůrčí tým. Možná bych to neměla říkat,

00:20:19ale Ken léta nenapsal z příběhu paní Melvillové ani slovo.

00:20:23-Paní Melvillový? Kdopak to je?

00:20:27-Postava, kterou Jim a Ken vytvořili.

00:20:30Ta, co brilantně řeší všechny případy.

00:20:33-Aha. A proč to váš manžel snášel?

00:20:36Mám na mysli to, že všechno psal sám.

00:20:39-Ono se to kompenzovalo. Ken dělal publicitu.

00:20:42Účastnil se různých besed, poskytoval rozhovory.

00:20:46Snažil se proniknout k filmu. Přispíval k práci. Jenom už nepsal.

00:20:52-Páni! Chtěl bych bejt spisovatel! To je ohromný, viďte?

00:20:56Kde bral ty nápady?
-Vlastně téměř všude.

00:21:00Lidi, časopisy, rozhovory. Po celém domě jsou lístky papíru

00:21:07a krabičky od zápalek s Jimovými poznámkami nebo nápady.

00:21:13-Jasně, na nějakou novou knihu. Děsně mazaný, na mou duši!

00:21:17Já bych takovou věc nikdy nevymyslel.

00:21:21-Šlo to stále hůř. Asi proto se Jim chtěl osamostatnit.

00:21:25-Vážně? To jsem nevěděl.
-Hm. Chtěl napsat něco vážnějšího.

00:21:29-Aha. Jak to přijal pan Franklin?
-Moc dobře ne.

00:21:35Ale překonal to.
-To není dobrá situace.

00:21:40-Proč?
-Je tady tým, moc slavnej,

00:21:44a najednou se rozpadne. Co se stane?

00:21:47Jeden chlápek dál píše knížky, a druhý přestane.

00:21:50-Jo, to jsem Jimovi říkala. Víte, moc lidí to prostě nechtělo vědět.

00:21:55-Že váš muž všecko píše sám?
-Hm.

00:21:59-Jo, aha. Zavolám panu Franklinovi do San Diega.

00:22:25ZVONĚNÍ

00:22:31-Joanno!
-Kene!

00:22:34-Já vím, já vím... Jen se uklidni.

00:22:37Jel jsem, jak nejrychleji to šlo. Něco nového?

00:22:40-Ne, zatím ne.
-Je to neuvěřitelné.

00:22:44Ještě ráno jsem ho viděl v kanceláři.

00:22:47-Och, promiň, Kene. To je poručík Columbo, pan Franklin.

00:22:52-Jak to jde?
-Otázka je, jak to jde vám?

00:22:55-No, bohužel jsme teprv začali.
-Už jste Jima našli?

00:23:00-Jestli jsme ho našli? Někdo vám řekl, že zmizel?

00:23:05-Poručíku, jedu sem hezkých pár hodin ze San Diega.

00:23:09Mluví se o tom ve zprávách na všech stanicích.

00:23:12-To je pravda. Měl jsem si to uvědomit.

00:23:15-Tak našli jste ho?
-Bohužel ještě ně.

00:23:18A vy jste byl na návštěvě u přátel?
-Má u San Diega chatu.

00:23:22-Jo, čili na víkend? To je skvělý.

00:23:25-Mohli bychom se vrátit k mé otázce? Našli jste nějaké stopy?

00:23:29-Na to je trochu brzy.
-Brzy?

00:23:32Mně se zdá, že stojíte, nebo přešlapujete na místě.

00:23:35Nemáš něco k pití?
-Ano, také to potřebuji.-Díky.

00:23:42Něco vám řeknu, poručíku.

00:23:44Kdyby ten případ řešila paní Melvillová,

00:23:47byla by už hezkých pár mil před vámi.

00:23:49-To je dáma z vašich knih?
-Správně.

00:23:53-Víte, té dámě by především došlo, že nejde o pouhé zmizení.

00:23:57Že je to profesionální vražda.

00:24:09A hle! Tady je to! Podívejte se na to.

00:24:15-Dejte to na stůl, položte to. Kvůli otiskům, to víte.

00:24:19-Jsou tam Jimovy otisky, stejně jako moje.

00:24:25-Co je to?
-To, co vidíte. Seznam jmen.

00:24:29Podívejte, Mustel, Delgado, Hathaway, Westlake. Co vám to říká?

00:24:35-No, něco jo.
-To by mělo.

00:24:38Je to seznam špiček organizovaného zločinu na západním pobřeží.

00:24:41Los Angeles, Vegas, Frisco.
-Tomu nerozumím.

00:24:44-Ale to je přece zřejmé. Jeden z nich dal Jima zabít.

00:24:48-Vážně? A proč?

00:24:51-Řekněte mi, jak dlouho jste poručík, poručíku?

00:24:55Paní Melvillová by si to dohromady dala.

00:24:58-Počkejte, beru všecko, co může pomoct.

00:25:01-Tak se vám to pokusím vysvětlit.

00:25:04Víte, my jsme se s partnerem rozhodli rozejít

00:25:07a pokračovat každý zvlášť. Joanna se o tom určitě zmínila.

00:25:10-Jo, něco o tom říkala.
-Zmínila se taky o tom,

00:25:12že Jim chtěl začít psát něco vážnějšího?

00:25:16-Aha. Počkejte chvilku.
-Dochází vám to? Tak vidíte!

00:25:20Tohle je jen špička ledovce.

00:25:23Víte, Jim připravoval úplné a bezvýhradné odhalení

00:25:26organizovaného zločinu na západním pobřeží.

00:25:29Motal se tam a kladl velice zneklidňující otázky. Přímo k věci.

00:25:33Sbíral materiál, proto prohledali jeho kancelář.

00:25:36A asi sebrali všechno, ale ne ten seznam.

00:25:39-A vy myslíte, že někdo z nich na něj vypsal odměnu?

00:25:42-Ovšem. Muselo se to rozkřiknout, že Jim sbírá veškeré informace.

00:25:45Věděli, že se nedá uplatit. Tak co měli dělat?

00:25:49Vybrali si obvyklou alternativu.
-Profesionálního vraha.

00:25:53Ale jestli je to tak, proč odklidili tělo?

00:25:55-To vědí jen oni. Ale když nemáte v ruce corpus delicti,

00:25:59nemůžete dokázat, že byla spáchána vražda.

00:26:02-Proč by se o to ten vrah staral?

00:26:05Dávno už přece mohl bejt v letadle na cestě zpátky.

00:26:08-Poručíku, já neznám odpověď na každou otázku.

00:26:10Dal jsem vám seznam nejpodezřelejších osob. A motiv.

00:26:13Není to pro začátek dost?
-Jo, je to hodně.

00:26:16A věřte mi, že jsem vám vděčnej za veškerou vaši ochotu.

00:26:21To je divný.
-Co?

00:26:24-Ten papír je složenej podél, jako kdyby ho někdo nosil v kapse.

00:26:28-Ano?

00:26:31-Kdyby to napsal tady na tom stroji, a to můžu dát zjistit,

00:26:35proč by to před uložením do zásuvky skládal?

00:26:39-Checheche, začínáte se mi líbit.
-Pročpak?

00:26:43-Protože konečně začínáte myslet jako paní Melvillová.

00:26:47Bohužel Jim měl ve zvyku papíry skládat a používat jako záložku.

00:26:51-Aha.

00:26:53-I když je váš postřeh zajímavý, vede vás nesprávným směrem.

00:26:58Avšak protože se učíte držet krok s naší skvělou dámou,

00:27:02dám vám něco, co si opravdu zasloužíte.

00:27:05Totiž některé naše knihy.
-Och, to je od vás milý!

00:27:09-Dárek jste nečekal, co?
-Třeba tam najdu nějaký tipy.

00:27:13-Jsem si jist, že ano. Chcete ještě?

00:27:15-Tak dobře.
-Tady, a jedna navrch.

00:27:20-To je vážně milý.
-Aspoň vás to na chvilku zaměstná.

00:27:23-Určitě.
-Ještě něco, poručíku?

00:27:26-Ne, myslím, že ne. Radši vás nechám trochu vyspat.

00:27:29-Doufám, že jsem vám trochu pomohl.
-No jéjej, a jak!

00:27:32-Dobře. Dobrou noc, poručíku.
-Dobrou noc.

00:27:36A pane Frankline, vlastně je tu ještě něco.

00:27:39Ne že by na tom záleželo.
-Co to je?

00:27:43-Když paní Ferrisová volala, že zabili jejího muže,

00:27:46skočil jste do auta a vracel jste se do Los Angeles, je to tak?

00:27:50-Přesně tak.
-Víte, já bych letěl letadlem.

00:27:53Je tam velký letiště,

00:27:55letí to každou půlhodinu a je to mnohem rychlejší.

00:27:59-To je pravda, ale víte, v takové situaci vám to nemyslí.

00:28:03A když zvážíte,

00:28:04že musíte přidat ještě cestu na letiště a z letiště,

00:28:07kolik času vlastně ušetříte?
-Hm...

00:28:14No jo...

00:29:00-Ústředna? Policii prosím. Děkuji.

00:29:09Poručíka Columba prosím. Ano, díky, počkám.

00:29:20Columbo? Tady Franklin. Myslím, že byste sem měl přijet.

00:29:26937 Skyview Drive. Je to naléhavé.

00:29:42ŽENSKÝ HLAS VE VYSÍLAČCE: 1-2-8-1-5, rozumím.

00:29:451-2-8-1-7, nerozumím. 1-2-8-1-7, opakujte.

00:29:50Rvačka v přístavu. Voláme MP.

00:29:56MUŽ VE VYSÍLAČCE: Všem jednotkám v okolí.

00:29:58Vůz 12F3, volám vůz 12F3.

00:30:02-Když jsem přijel, byl... bylo to uprostřed trávníku.

00:30:06-Strašný, najít to doma.

00:30:11-Je to směšné,

00:30:13ale já jsem pořád doufal, byl jsem si jistý, že Jim žije.

00:30:19Chudák Joanna. Pokaždé když v sobě pocítím lítost,

00:30:23uvědomím si, co ztratila ona.

00:30:30Podívejte, supi! Řekněte, že jdu dovnitř, poručíku.

00:30:36Nemohu se na ně dívat.
-Poslyšte, nemůžu jít s váma?

00:30:42Ten kabát nemá podšívku a tady je dost zima.

00:30:45-Jak chcete. TELEFON

00:30:57Haló! Ano, to jsem já, Franklin. Co? Bez komentáře!

00:31:03Děláte si legraci? Interview teď?

00:31:12Pánové od tisku.
-Asi to bude ještě horší.

00:31:17-Promiňte, poručíku. Nechal jsem se unést. Něco k pití?

00:31:21-Třeba kapku bourbonu.
-Bourbon...

00:31:27-Tomu říkám bydlení. Tohle je kopie?

00:31:33-Ne, mám jen originály.

00:31:36-Já myslel, že tenhle chlap visí jen v muzeích. To je vaše?

00:31:40-Paní Melvillová byla tak laskavá.
-Páni! To je bydlení tohleto!

00:31:47A máte ještě jeden dům v San Diegu.

00:31:51To jenom údržba musí stát...
-Daří se mi přežít. Bourbon!

00:31:56-Děkuju. Ještě jednomu u spisovatelů nerozumím.

00:32:00Třeba mi to vysvětlíte. Když člověku umře partner,

00:32:03připadne mu polovina knih toho mrtvýho, polovina...

00:32:07-Honorářů?
-Jo.

00:32:10-Ne. Ty patří do pozůstalosti.

00:32:13-Aha. Tak to vás nechal na holičkách.

00:32:16Ale určitě byl pojištěnej.

00:32:19-Poručíku, nescházíme tak trochu z cesty?

00:32:22-Máte pravdu. O tom bysme neměli mluvit, není to vhodná doba.

00:32:26Řekněte mi, pane Frankline,

00:32:30proč myslíte, že nechali tělo vašeho partnera u vás na zahradě?

00:32:36-Chcete říct, že vás to nenapadlo? Zklamal jste mě, poručíku.

00:32:41Mělo to být varování.
-Varování?-Ovšem.

00:32:46To také potvrzuje moji teorii profesionální vraždy.

00:32:50Co chtěli říct tím, že pohodili Jimovo tělo na mém trávníku?

00:32:55Prosím vás, posaďte se. Víte, co chtěli říct?

00:32:59Tohle se mohlo stát tobě, kdybys nezastavil partnera v pátrání.

00:33:04-Zastrašování?
-Tak je to.

00:33:08-Aha. A co budete dělat? Budete dál psát tu knihu?

00:33:13-Ne, v tom je ta ironie, to byl Jimův zamilovaný plán, ne můj.

00:33:17Ani bych nevěděl, kde začít.

00:33:21-Řekněte mi, vy jste nikomu neoznámili, že se rozcházíte?

00:33:24-Ne. Ani kdyby to věděli, Jimovi by to nepomohlo.

00:33:29Musím říct, poručíku, že tohle je slepá ulička.

00:33:32Shrňme to! Máte mrtvolu, máte motiv, víte, kde najít vraha.

00:33:37-To nebude tak snadný.

00:33:41-Naše dáma by našla někoho v Las Vegas nebo v Miami.

00:33:44Zvedla by telefon a vypsala by odměnu.

00:33:47-Správně.

00:33:50-Jak ten případ vyřešíte vy, to je čistě vaše věc.

00:33:54-No asi můžu udělat jen jedno. Prověřit všecky na tom seznamu.

00:33:58-Všichni ti chlapi popřou, že Jim vůbec existoval.

00:34:01-No právě!-To vám nezávidím.
-Já sobě taky ne.

00:34:06No, budu mít spoustu telefonů, radši abych šel.

00:34:09-Hodně štěstí.
-Díky. Děkuju, pane Frankline.

00:34:13Je mi vážně líto, co se stalo.
-Děkuji.

00:34:20Budete mě informovat, poručíku?
-Ano, budu, jo.

00:34:26Víte, ještě v jedný věci nemám moc jasno.

00:34:29-V čem?
-Ale to počká, vy chcete jít spát.

00:34:33-Poručíku, já spát stejně nebudu. O co jde?

00:34:36-Prošel byste se mnou ještě jednou prosím vás,

00:34:39co se přesně stalo, když jste dnes přišel domů?

00:34:42-Jistě, i když už jsem to říkal.

00:34:46Hned jak jsem uviděl Jimovo tělo na trávníku, přiběhl jsem sem,

00:34:49vzal telefon a zavolal vás. Myslím, že to byla automatická reakce.

00:34:54-Aha, no tak to ano. Dobře.
-No počkejte, něco vás trápí.

00:34:59Co vás vedlo k té otázce?
-Vaše pošta.

00:35:04-Moje pošta?

00:35:06-To je zvláštní, jak jsou lidi různý. Třeba já.

00:35:09Najít svýho partnera mrtvýho, nenapadne mě otvírat dopisy.

00:35:13-Ale já jsem se chtěl prostě nějak rozptýlit.

00:35:17Musíte si uvědomit, že to byl strašný šok.

00:35:21-Jo, no to je pochopitelný. A účty rozptylujou.

00:35:25Jakmile se něco objeví, hned vám zavolám. Dobrou noc.

00:35:30-Dobrou noc.

00:35:46-Dám si hamburger.
-Pro mě taky jeden.

00:35:54-Ne, pane Tuckere, schovejte to. Tohle je na mě.

00:36:00Dejte mi účet prosím.

00:36:04-Tak dobrá, poručíku, uplácíte mě báječným obědem.

00:36:08Co mohu udělat já pro vás?
-Týká se to pojištění.

00:36:11-Výborně. Už bylo na čase, abyste přišel. A že jste to vy...

00:36:15-Jo, týká se to pojištění, který už bylo uzavřený.

00:36:19-Ó, tak to je úřední věc!
-Jo, jo, ti dva spisovatelé.

00:36:23Ten Franklin a James Ferris. Maj pojištění u vaší společnosti?

00:36:28-Počkejte, poručíku, my s policií rádi spolupracujeme,

00:36:32ale pokud chcete důvěrnou informaci, tak to lituji.

00:36:35-Nechci vám působit potíže.

00:36:37Třeba by pomohlo, kdybych měl soudní příkaz.

00:36:58-Ó, Kene, bylo to tak pěkné, já jsem se bála.

00:37:02-Opravdu? Mně to bylo jasné už na konci prvního jednání.

00:37:07-Vážně? Tak jsem se nechala nachytat.

00:37:10Tobě to ale pálí!
-To nic, jsi mladá.

00:37:14Pamatuj si jedno, má milá. Jakmile někdo řekne, že má dvojče,

00:37:17které se kdysi ztratilo, je předem naprosto jasné,

00:37:21že půjde o nějaký převlek. To je stará zápletka.

00:37:25-Pane Frankline! Úúú! Já jsem tady.

00:37:30-Kdo je to?

00:37:33-Někdo, kdo má být někde jinde. Omluv mě.

00:37:41Slečno La Sanková, to je milé překvapení.

00:37:45Co vás přivádí do velkoměsta?
-Přijela jsem trochu nakupovat.

00:37:49Líbí se vám moje šaty? No, jsou krásné!

00:37:52-A také podívat se na tu hru. To je krasavice, pane Frankline.

00:37:57-Ano, to je, děkuji.
-Tu jsem ještě neviděla, že ne?

00:38:01-Ne, myslím, že ještě ne. Jsem rád, že jsem vás viděl.

00:38:04-Doufám, že si nemyslíte, že jsem drzá.

00:38:08Co byste řekl tomu, že bysme si zašli spolu na skleničku?

00:38:12-Já bych opravdu rád, ale teď jdu na večeři s tou slečnou.

00:38:16-Možná že to budete chtít zrušit.

00:38:22-Proč bych to měl udělat?

00:38:24-Protože byste se dověděl něco velmi zajímavého.

00:38:29-Snad někdy jindy.

00:38:32-Dobrá, ale budu muset najít někoho jiného a říct ten příběh jemu.

00:38:37Já myslím, že tahle detektivka je velmi zvláštní, vážně!

00:38:42Ona je totiž o svědkovi.

00:38:49-Tak tu počkejte, hned jsem zpátky.
-Jak si přejete, pane Frankline.

00:39:02-Děkuji.
-Och! Já prostě jahodám neodolám.

00:39:06-Jenom si berte.

00:39:15-Znervózňujete mě. To ten upřený pohled.

00:39:20-Promiňte, nemohu si pomoci.

00:39:23Víte, že jsem vás ještě neviděl mimo obchod?

00:39:26Jste velmi milá. Mohu vám říkat Lili?

00:39:29-Ano, prosím.

00:39:35Jak se vám líbila dnešní hra?
-Podle mě se to dalo předvídat.

00:39:39A vám?
-Vaše knihy se mi líbí mnohem víc.

00:39:43-To je lichotivé. V divadle jste, tuším, říkala,

00:39:46že mi chcete něco vyprávět, něco o svědkovi.

00:39:49-Ach ano. Víte, vlastně jsem vám chtěla vyprávět příběh ze života.

00:39:56-Ty jsou nejlepší.
-Týká se vašeho partnera.

00:40:00-Jima?-Hm.
-O co jde?

00:40:04-No, četla jsem v novinách o jeho smrti a měla jsem strašný pocit.

00:40:10-Děkuji.
-Podle mě to bylo hrozné,

00:40:12protože psali, že ho zabili v jeho kanceláři.

00:40:16-A co dál?

00:40:18-V mém příběhu, promiňte, ho v kanceláři prostě zabít nemohli

00:40:23Proč? Protože byl... někde jinde.

00:40:28-Co teď na chvíli zapomenout na váš příběh a začít o životě.

00:40:37-To je jednodušší, že?
-Mnohem.-Tak na rovinu, Kene.

00:40:42Velice mě zmátlo, co jsem četla v novinách,

00:40:46protože když jste onehdy ode mě z krámu telefonoval,

00:40:49pamatujete, došla jsem se podívat k postrannímu oknu,

00:40:54jestli nevezete nějakou dámu.

00:40:57-Nevěřila jste mi, když jsem říkal, že jsem sám.

00:41:00-Ale věřila, to jenom... že mě velice zajímáte, Kene.

00:41:08Ale stejně, představte si mé překvapení! Byl tam váš partner.

00:41:14On sám v životní velikosti.
-A vás to rozrušilo?

00:41:20-Ne, tehdy ne. Až později.

00:41:25A potom jsem se sama se sebou celé dny hádala,

00:41:28jestli mám za vámi jít, nebo ne.

00:41:32-Proč jste nešla na policii?

00:41:35-Kene! Nechtěla jsem vás přivést do maléru.

00:41:39-Jistě že ne. Tak dobře, Lili. Kolik?

00:41:43-Doufám, že si nemyslíte, že...
-Ne, ne, ne, nic si nemyslím.

00:41:48Něco vám řeknu. Jsem vám vděčný, že jste přišla nejdřív za mnou.

00:41:52Víte proč? Protože si myslím, že se můžeme slušně dohodnout.

00:41:58-Já tak obdivuji vaši otevřenost. Pro mě to není snadné.

00:42:03Vdova, která má malý venkovský obchod a snaží se vystačit.

00:42:08-To naprosto chápu a také vím, že jste žena na jisté úrovni.

00:42:13Ne nějaká, promiňte mi ten výraz, vyděračka.

00:42:17-Jsem ráda, že mě chápete.
-Výborně, Lili.

00:42:22Kolik chcete za mlčení?

00:42:28-Patnáct tisíc dolarů... Já vím, je to hodně,

00:42:33ale je to jednou provždy, naprosto čestně umím držet slovo.

00:42:36-Já vím, Lili, a respektuji to. A víte co?

00:42:39Mám dobrou náladu a přijímám tyto podmínky. Domluveno?

00:42:44-Domluveno.

00:42:47Snad se neurazíte, když vám řeknu, že je radost s vámi uzavírat obchod

00:42:53-Ne, ne, já mám radost.

00:43:03ZVONĚNÍ

00:43:09-Prosím?
-Je pan Franklin doma?

00:43:12-Je zaneprázdněn. Koho mám ohlásit?
-Poručík Columbo.

00:43:17-Mohl byste počkat? Hned jsem u vás.

00:43:27MUŽ:Tohle ještě jednou.

00:43:35-Mnohokrát děkuji, pane Frankline. Myslím, že budeme končit.

00:43:38Můžeme udělat ještě pár fotografií?
-Ovšemže.

00:43:42Váš časopis v hubených letech

00:43:44byl k Franklinovi a Ferrisovi velice laskavý.

00:43:47To je druhý důvod k udělení tohoto interview.

00:43:50-Och, a ten první?
-Samozřejmě že šarm reportérky.

00:43:54-Díky. BOUCHNUTÍ

00:44:01-Ano, poručíku, mohu vám nějak pomoci?

00:44:04-Jo, jestli máte na mě chvilku.
-To je tak všechno, co mám.

00:44:08Hned jak tu skončím, jsem u vás. Ještě něco, slečno...

00:44:13Mohu vám říkat Glorie?
-Samozřejmě. Už jen poslední otázku

00:44:18Myslím, že čtenáře zajímá,

00:44:21jak smrt vašeho partnera ovlivní příběhy paní Melvillové?

00:44:24-Obávám se, že při Jimově pohřbu byla pohřbena i ona.

00:44:28-To chápu. Ale všem bude chybět. Nemůžete psát dál?

00:44:32-To samozřejmě mohu, ale k čemu? Bez Jima by to nemělo smysl.

00:44:38Obávám se, že paní Melvillová dořešila poslední případ.

00:44:43A já vlastně uvažuji o tom, zda vůbec ještě psát.

00:44:48-Doufám, že budete.
-Díky, to je od vás milé.

00:44:52A teď když dovolíte...
-Jdeme, Harveyi.

00:44:57-Dost možná, že někdy jindy, ne za tak hrozných okolností,

00:45:01jako jsou tyhle, vám dám podrobnější interview.

00:45:05Víc do hloubky.
-To bude milé. Mohu zavolat?

00:45:09-Ano, zavolejte. Příští týden. Na shledanou.

00:45:13-Děkuji.

00:45:18-Promiňte.-Na shledanou.
-Mockrát děkuji.

00:45:31Tak poručíku, co potřebujete?
-Přišel jsem vám vrátit knížky.

00:45:36-To je dobře. Tak je dejte na stůl.
-Jo...

00:45:41Chtěl jsem vám říct, jak moc se mi líbily.

00:45:44Myslím, že jsou prostě ohromný. Páni, ja bych chtěl...

00:45:47Ne, není návratu, jen dál, dál tou cestou.

00:45:50Ta dáma detektiv, to je postava! To je hlava! A ta logika!

00:45:55-Poručíku, moc rád bych se s vámi bavil o literatuře,

00:45:58ale právě jsem se chystal odjet.

00:46:01-Promiňte, nechtěl jsem obtěžovat. Jedete někam daleko?

00:46:05-Ano. Popravdě řečeno, jedu si trochu odpočinout na chatu.

00:46:08Chcete vědět, kudy pojedu?
-Omlouvám se vám.

00:46:13Já vím, jsem pěkný otrava.
-Ne!-Jo, jo, jo! Já to vím.

00:46:16Protože mám pořád nějaký otázky. Jenomže co s tím?

00:46:21Nemůžu si pomoct, je to zvyk. Počítám, že nejedete sám.

00:46:25-Jak vás to napadlo?
-Jsou tady dvě lahve šampusu.

00:46:29-Jo, ty lahve! Jsem schopný vypít nejen ty dvě,

00:46:33ale mnohem víc a úplně sám. A teď mě snad omluvíte, poručíku.

00:46:38-No, jestli nechcete vědět, bude to jen chvilička,

00:46:41jak jsme daleko s tím seznamem vašeho partnera.

00:46:44-No? Něco konkrétního?
-Ne, vůbec nic.

00:46:49Přesně, jak jste předvídal.

00:46:51Všichni tvrdí, že o Ferrisovi nikdy neslyšeli.

00:46:54-Přesně to jsem očekával. No, hezky jsme si popovídali.

00:47:06-Pane Frankline...
-Ano?

00:47:09-Máte minutku?-Je to důležité?
-No, možná že ano.

00:47:12Víte, prověřil jsem záznamy telefonní společnosti v San Diegu.

00:47:17-Proč jste to dělal, poručíku?
-Víte, já to musím dělat.

00:47:22Je to součást mý práce. Musím svázat všecky volný konce.

00:47:25Ale hlavně ze dne, kdy se stala vražda,

00:47:28je v záznamech hovor z vaší chaty. Do Ferrisova domu v Los Angeles.

00:47:32-Jasně, a teď chcete vědět, jestli to mohu vysvětlit.

00:47:36Je to tak?-To určitě můžete.
-To máte pravdu, mohu.

00:47:40Ušetřil byste nám oběma spoustu problémů,

00:47:43kdybyste se nejdřív zeptal Joanny Ferrisové.

00:47:46Řekl jsem jí, že jsme s Jimem urovnali všechny rozpory.

00:47:50-Jaký rozpory máte na mysli?

00:47:53-To víte, odstranit potíže rozchodu dvou partnerů není nikdy snadné.

00:47:57Věděl jsem, že to Joannu znervózňuje,

00:47:59a tak jsem ji chtěl takhle uklidnit. Rozumíte tomu?

00:48:03-Ale jo. Je to pochopitelný.
-To je vše.-Ano, to je vše.

00:48:07-Dobře.

00:48:10-A poslyšte, hezkej vejlet!
-Mnohokrát děkuji.

00:48:22-Jeďte opatrně.
-Jistě, poručíku. Spolehněte se.

00:49:04-Tak, a jste tady!
-Nesou se dárky.

00:49:10A ještě další.
-Pane Frankline, to je tak milé!

00:49:15-Kene!
-Ale ovšem, Kene!

00:49:19A Lili, chci se vás na něco zeptat.

00:49:22Připravíte neformální večeři pro dva?

00:49:28Na naše úspěchy!

00:49:34-A na lásku!

00:49:40-Denně obojí.

00:49:48Musím říct, Lili, že to jídlo bylo skvělé.

00:49:52Kde ses naučila tak vařit?

00:49:55-Můj nebožtík manžel, ať odpočívá v pokoji, pracoval jako šéfkuchař.

00:50:00Báječný muž! Naučil mě všechno, co umím.

00:50:05-A učil tě dobře.
-Děkuji, pane.

00:50:11Dolít!
-Promiň. Hop! Hehehe...

00:50:15A jedem!

00:50:18Otevřeme druhé.
-Zvládneme to?-Aby ne!

00:50:23Tady je to.

00:50:26Šťastný nový rok!
-Chachacha...

00:50:30-Rychle sklenici, hop!

00:50:36-Báječné!

00:50:39Ale mám strach, že jsem trochu namazaná.

00:50:42-A co je na tom?
-Já nevím, jestli ti můžu důvěřovat

00:50:47-Nemáš důvod mi nedůvěřovat.

00:50:51Lili, jestli se se mnou necítíš dobře, mohu odejít.

00:50:54-Ne, prosím! Je mi s tebou moc dobře.

00:51:06-Víš, co teď uděláme?
-Co?

00:51:09-Je tak překrásná noc, Lili.

00:51:12Vyjedeme si loďkou na jezero a zaplaveme si.

00:51:17-Zní to krásně.
-Je to krásné. Jedeme?

00:51:21-Radši ne.
-Proč ne?

00:51:25-Já ti věřím, Kene, vážně.

00:51:28Proč má každý člověk také stinné stránky?

00:51:32Být s tebou sama na lodičce, to by ode mě nebylo zrovna moudré.

00:51:36Nakonec bys ještě mohl změnit názor na ty peníze.

00:51:41-To si musíme vysvětlit. Hluboce se mě to dotýká.

00:51:49Řeknu ti něco, co bych neměl.

00:51:52A víš proč? Protože mám k tobě důvěru.

00:51:57Byl jsem připraven ti dát mnohem víc, než sis sama řekla.

00:52:01Patnáct tisíc, tolik klidně prohraju za jedinou noc.

00:52:08-Asi ano, ale pro mě je to spousta peněz.

00:52:18-A co s nimi tedy zamýšlíš udělat?
-Já nevím. Třeba je dám do banky.

00:52:25Třeba, ale určitě ne hned. Chci se na ně chvíli jenom dívat!

00:52:37-Jen buď opatrná, snadno by tě mohli vykrást.

00:52:42-Nechám si je tak den nebo dva. V životě jsem neviděla tolik peněz.

00:52:51-A zlato, co kdyby sis udělala malý výlet?

00:52:58-Mohla bych. Vždycky jsem chtěla na zábavní plavbu.

00:53:03-Ó, plavba! To je romantické.
-Říkala jsem ti vůbec,

00:53:08že můj muž byl u obchodního loďstva?

00:53:12-Opravdu?
-Tam se právě naučil tak vařit.

00:53:16Málem bych si přála, aby byl tady.

00:53:20A mohl se o to se mnou podělit.

00:53:23-Třeba uděláme jinou báječnou věc!
-Ááá!

00:54:49-Kdo jste říkal, že to je?
-Nějaká ženská odtud, říkal polda.

00:54:53Nejspíš se utopila.

00:54:56ŽENA VE VYSÍLAČCE: Hlídka 17 slyší.

00:55:00Hlídko 15! Zůstaňte na příjmu!

00:55:15Co máme ještě udělat? Vojenské policii už jsme to oznámili.

00:55:23PÍSKOT

00:55:29KLEPÁNÍ

00:55:32-Dobrý ráno.

00:55:42-Columbo! Musím říct, že se vždycky objevíte v nezvyklou dobu.

00:55:46-Já se jen bojím, aby vám nevadilo, že jsem šel dovnitř.

00:55:50-Ne... Přiletěl jste na kouzelném koberci?

00:55:54-Zaparkoval jsem za domem, dal jsem ho do stínu.

00:55:57Víte, slunce škodí barvě.
-To je rozumné.

00:56:01A co vás přivádí sem do divočiny?
-Řeknu vám,

00:56:04tolik jsem toho od vás a paní Ferrisový o tomhle místě slyšel.

00:56:07Znělo to tak ohromně, že jsem si řekl: No, to nebude je tak.

00:56:11Ale nepřeháněl jste, protože tohle je nádhera.

00:56:15No a protože se blíží moje dvoutejdenní dovolená,

00:56:18řekl jsem si: Proč bych se tam nerozjel? Rozhlídnu se tam.

00:56:22Měl bych to vidět, třeba si tam najdu chatu.

00:56:25-Poručíku, přece mi nebudete povídat,

00:56:28že jste sem přijel jenom kvůli místu své dovolené.

00:56:31-A kvůli čemu bych sem jel?
-Ztrácíte čas.

00:56:35Mám pocit, že chatu v téhle části lesů si nemůžete dovolit.

00:56:38A kromě toho, většina je obsazena. Na celou sezonu.

00:56:42-No jo no! A co teď? No, to je zlý.

00:56:46Moje žena bude strašně zklamaná. Tak aspoň jsem se hezky projel.

00:56:52-Ano, jízda sem je hezká.
-Až na tu zácpu dole na silnici.

00:56:55Co se to děje?
-Někdo se utopil.

00:56:59-A kdo to byl? Nějakej rybář?
-Říkali, že to byla žena odtud.

00:57:03-Á, slečna La Sanková, nebo tak nějak.

00:57:07Znal jste ji?-Ne, vlastně ne.
-Tak trochu mi to vrtá hlavou,

00:57:11protože když jsem byl prve v kuchyni, všiml jsem si krabice.

00:57:14Čas od času jsem u ní nakupoval jako všichni tady v okolí.

00:57:18-Myslím, že ta se utopila, jo.

00:57:22Protože jsem cestou zastavil u jejího krámu,

00:57:25abych si tam koupil cigarety, a všiml jsem si, že je zavřeno.

00:57:28A kolem byly policejní auta.
-Jestli to byla ona, je mi to líto.

00:57:34Byla vždycky milá.
-Jo, je to škoda. Tak jste ji znal?

00:57:40-Poručíku, znám a neznám spoustu lidí.

00:57:43Jako jsou holiči, servírky, hlídači parkovišť

00:57:47a třeba taky policajti. Vy ne?

00:57:52-Jo! Checheche... Já taky. Perfektní!

00:57:58Řeknu vám, že ačkoliv jsou lidi divný, nedovedu pochopit,

00:58:01proč se mladá ženská vydá ještě k tomu za tmy úplně sama na jezero?

00:58:05-Na tom není nic neobvyklého.

00:58:08Také vyplouvám časně. Všude klid. A vy máte pocit splynutí s přírodou

00:58:15-Jo, jo... hm.

00:58:18Vy jste tady, abyste se z toho všeho dostal,

00:58:22a já vás obírám o čas. Nechtěl jsem obtěžovat.

00:58:25-Ne, ne, ne, vůbec neobtěžujete. Vidíte, půjčil bych vám plavky,

00:58:29abyste si mohl zaplavat, ale nevím, jestli sportujete.

00:58:32-Moje žena, to je sportovní typ.
-Ano?-Jo!

00:58:36Tak vy si myslíte, že tady chatu k pronajmutí nenajdu.

00:58:39-Nejlepší bude zkusit nějakou místní realitní kancelář.

00:58:44-Jo, myslel jsem, že by bylo prima,

00:58:46kdyby z nás na pár tejdnů byli sousedi.

00:58:49Jakej je tady noční život?
-Noční život? Žádný.-Vůbec žádnej?

00:58:53-Jen spánek a kriket.
-No, to jsem tak uvažoval,

00:58:57protože jsem k vám dnes nechtěl vpadnout bez ohlášení.

00:59:00-Poslouchám vás.
-Včera večer jsem telefonoval,

00:59:03abych vám řekl, že přijedu. A nikdo nebyl doma.

00:59:46-Vy jste novinář?
-To ne.

00:59:49Poručík Columbo, policie Los Angeles.

00:59:55Tady.

00:59:57-Policie Los Angeles?-Jo.
-Co vás sem přivádí, poručíku?

01:00:01-Ale pracuju na případu... Tady nemám pravomoc,

01:00:05ale nevadilo by vám, kdybych si to tu prohlíd?

01:00:08-Jak je libo, poručíku, jsem ochotný spolupracovat.

01:00:15MUŽ:Neměla bouli na hlavě?
-Jak to víš, Bene?

01:00:19-Ale jděte, seržante, doktor Webster nám to řekl.

01:00:21-Dobře, tak měla bouli. Asi ji udeřil člun, když se převrátil.

01:00:25-Byla pod vlivem alkoholu?
-To nemohu potvrdit,

01:00:28dokud nebudu mít pitevní zprávu. Doktor na tom právě pracuje.

01:00:32-To znamená, že zřejmě pila.
-Uměla plavat? -Jak to mám vědět?

01:00:36Nebyla to moje žena.
-Má příbuzné? -Myslím, že ne.

01:00:39-A co ta loďka? -Loďka? Co jako?
-Čí byla a odkud?

01:00:43-Patřila zesnulé. Máme svědkyni, která tvrdí, že ji viděla.

01:00:47-Myslíte, že se jí včera zachtělo vyjít si na vzduch?

01:01:45-To jsou všechno jenom dohady, pánové. To nemůžeme tvrdit.

01:01:49Třeba ano, kdo ví? Je možné, že dostala srdeční záchvat.

01:01:53Nebo se jí jenom zatočila hlava.
-Tak vy myslíte, že jde o nehodu?

01:01:57-Jako zločin to naprosto nevypadá.
-Výsledek pitvy bude odpoledne?

01:02:01-Určitě.
-Jak dlouho byla ve vodě, seržante?

01:02:04-Já nevím, počkejte, dostaneme hlášení.

01:02:07Začínáme nové kolečko. Co takhle sejít se za hodinu v mé kanceláři?

01:02:10-Máme ještě další otázky.
-Tak za hodinu. Budu mít to hlášení

01:02:14Souhlasíte?
-Ano, tak dobře.

01:02:16-Mojí Lili, láska na věky. Ken.
-Stejně nevím, co to znamená.

01:02:20-To znamená, že ji znal.

01:02:23To znamená, že ji neznal jenom povrchně, jak říká.

01:02:26To znamená, že ji znal dost dobře.
-Tak dobře.

01:02:30Máte romantické věnování v knize a zátku od šampaňského.

01:02:33Ale co podle vás dokazuje?
-No, samo o sobě vůbec nic.

01:02:37Ale za předpokladu,

01:02:39že Franklin spáchal ty zločiny, to do sebe zapadá.

01:02:43-Tomu nemohu uvěřit. Znám Kena hodně dlouho, on není vrah.

01:02:47-Paní Ferrisová, i kdybyste ho znala, jak chcete dlouho,

01:02:50třeba sto let, na věci to nic nezmění.

01:02:53Tenhle člověk zabil vašeho manžela.

01:02:59Nemáte zápalky?

01:03:03-Poslužte si, já nekouřím.

01:03:13To nedává smysl, poručíku! Ken má alibi. Jaký by měl motiv?

01:03:19-Už jsem řek, jak to udělal. Motivem jsou peníze z pojištění.

01:03:25Potřeboval hotovost. Utrácel peníze ve velkým.

01:03:29Má dva domy, má obrazy, má ženy. A...

01:03:36-Co?

01:03:39-Jack a Jill šli na kopeček. Zabil Jilla Jack?

01:03:44Jestli ano, zjisti proč?

01:03:48-Jim. Jeden z jeho nápadů.

01:04:03Poručíku, kdyby Ken zabil mého muže,

01:04:06proč by zabíjel slečnu La Sankovou?
-Řek bych, že na něj něco věděla.

01:04:12Třeba je viděla spolu a pokusila se ho vydírat.

01:04:15-Ale to jsou jen domněnky, ne?
-Ne, madam, nejsou. Ne úplně.

01:04:19Byl jsem v bance.

01:04:21Včera vyzvedl patnáct tisíc dolarů a dneska je zase uložil.

01:04:25Proč by to propána dělal?

01:04:29-Dobře.

01:04:31Přesto, že jste mě nepřesvědčil, řekněme, že souhlasím. Co bude dál?

01:04:38-Já nevím.

01:04:40Mám dost solidní nepřímý důkaz, ale to k usvědčení nestačí.

01:04:44Kdybych měl nějaký pádnější důkaz, nachytal bych ho.

01:04:48-A ten nemáte.
-Ne, madam, nemám. Proto jsem tady.

01:04:53Možná mi ho dáte vy.
-Já?

01:04:56-Vy jste je oba moc dobře znala. Vyprávějte mi o nich. Všechno.

01:05:00Prostě mluvte. Co vás napadne.
-Něco jako psychoanalýza,

01:05:04jenomže bez gauče. Nedáte si nejdřív trochu kávy?

01:05:09-No, to by mi bodlo.
-Tak jo.

01:05:15Nevím, co hledáte, ale půjdeme na to.

01:05:19Ti dva se poznali v opravně psacích strojů.

01:05:22Jim měl zlomenou klávesu a Ken potřeboval pásku.

01:05:25Je to k něčemu?
-Pokračujte.

01:05:28-No, o Jimovi jsem vám toho už řekla dost, vážně.

01:05:33Uprostřed noci ho probouzely nápady, pořád to jiskřilo.

01:05:38Pamatuji si, že se to stalo i při líbánkách. Víte, co je divné?

01:05:42Že Ken o knihách vůbec nemluvil. Jenom v televizi.

01:06:21-Vy máte vzít moje věci z apartmá číslo 803?

01:06:24-Jo.-Už budete hotovi?
-Ještě nezačali.-Jak to, nezačali?

01:06:28-Já jsem jenom řidič, pane. Zeptejte se těch nahoře.

01:06:32Už jsou tam skoro půl hodiny.
-Půl hodiny?

01:06:49Columbo!

01:06:52-Dobrý den, pane Frankline.

01:06:55Právě čtu poslední příběh paní Melvillový.

01:06:58-Prosím! Ale co děláte tady?
-Čekám tu na vás.

01:07:01Náhodou jsem byl poblíž...
-Pořád jste někde poblíž!

01:07:05Řekněte, jakým právem nepouštíte dovnitř ty stěhováky?

01:07:08-Promiňte, já jsem jen... Víte, myslel jsem,

01:07:11že bysme si měli spolu promluvit.
-My dva nemáme o čem mluvit.

01:07:15-Ale ano, pane Frankline. My dva máme o čem mluvit.

01:07:18Jdu vás zatknout pro vraždu.
-Co?

01:07:22-Je mou povinností upozornit vás na vaše ústavní práva.

01:07:25-Zkraťte ten žvást. Psal jsem to už tolikrát, že to umím nazpaměť.

01:07:28A co je to za nesmysl? Vy že chcete zatknout mě?

01:07:31-Proč se nepřiznáte? Ušetříte nám spoustu trápení.

01:07:35Já jsem vás prostě dostal.
-Dobrá, poručíku, dostal jste mě.

01:07:40Jsem váš vězeň, nandejte mi náramky.

01:07:43Ale dejte mi desetník na telefon, abych mohl zavolat advokátovi

01:07:47a okamžitě zažalovat vás a vaše oddělení

01:07:50pro křivé obvinění a urážku na cti.
-Vlastně jsem to věděl od začátku.

01:07:54Nic určitýho a spousta maličkostí. Maličkostí...

01:07:58Návrat ze San Diega v den smrti partnera autem místo letadlem.

01:08:03Otevřený dopis. Žádnej projev opravdovýho citu kvůli člověku,

01:08:07se kterým jste deset let pracoval.
-Tohle? To podle vás stačí?

01:08:11U soudu se vám vysmějou.
-Jestli se budou něčemu smát,

01:08:14tak jistě ne tý pojistný smlouvě. Mám tady v kapse její fotokopii.

01:08:18Nebudou se smát tomu,

01:08:20že jste vybral patnáct tisíc dolarů a druhej den je uložil.

01:08:24Mám knihu, kterou jste dal slečně La Sankový s vaším podpisem.

01:08:27-To soud potvrdí obžalobu postavenou na tomhle?

01:08:31Jděte, poručíku. Byl jsem v San Diegu.

01:08:34-On taky.
-Troufalé prohlášení. Dokážete to?

01:08:39-Ano. Svědka nemám, protože jste ho zabil. Ale já to dokážu jinak.

01:08:45-Poučil byste mě?

01:08:48Rád pozoruji, když někdo flekuje a nemá v ruce pořádnou kartu.

01:08:52-Víte, Kene, já vám jen říkám pravdu.

01:08:55Dlouho jsem si myslel, že se mi nikdy nepodaří vás dostat.

01:08:58Věřte mi, nechal jste mě parádně chodit v kruhu.

01:09:01Nemohl jsem na to přijít. Najednou mě to napadlo.

01:09:04Ta první vražda byla chytrá. Trik s telefonem,

01:09:07prodloužení práce v kanceláři, bez chyby!

01:09:10-Rozdělujete zlaté medaile?
-Ano. Za tu první.

01:09:13Za tu druhou ne. Ta byla lajdácká.

01:09:16Paní Melvillová by byla velmi zklamaná.

01:09:19-Pokračujte! Příběh vrcholí. Mluvíte se spisovatelem.

01:09:23-Ano? Že mi to nikdo neřekl? A to je klíč. Vy nejste spisovatel.

01:09:27Když mi paní Ferrisová řekla,

01:09:30že jste nespolupracoval při psaní, že její muž psal všechno sám.

01:09:33-To je lež!
-Musel jsem se ptát sám sebe,

01:09:36jak by mohl člověk bez talentu vymyslet tak chytrou vraždu?

01:09:41Kdybyste byl tak chytrej, uměl byste psát vlastní knížky.

01:09:45-Tak dál. Jsem fascinován. Nudnější už to být nemůže.

01:09:49-A došlo mi to! Ta první, tak chytrá, ta nebyla vaše!

01:09:54Ta druhá, ta lajdácká, ta vaše byla. Ale ta první ne.

01:10:00-No? A čí nápad to tedy byl?

01:10:05-Vašeho partnera. Na beton.

01:10:08Jeho žena říkala, jak byl svědomitej.

01:10:11Jak si zapisoval svoje nápady na všechny možný cáry papíru.

01:10:14-Aha, proto jste tedy nepustil stěhováky.

01:10:18-Musel jsem to tu prohrabat, než to všecko vynesou.

01:10:22Je to jeho rukopis?

01:10:25Ale to se dá dokázat. Nemám vám to přečíst?

01:10:29Nápad pro Melvillovou. Perfektní alibi.

01:10:32A chce zabít B. Zaveze B do vzdáleného domu

01:10:36a přiměje ho zavolat ženě do města, že se zdrží v práci v kanceláři.

01:10:41Pif, paf! Neznáte to? Tuhle část jste použil.

01:10:47Prakticky slovo od slova. Mám číst dál?

01:10:52-Ne. BOUCHNUTÍ DVEŘÍ

01:10:56Strážníku... Myslím, že tohle vás usvědčí.

01:11:04-Musíte přiznat, že jsem vám dal chvíli zabrat.

01:11:07-To teda jo.

01:11:10-Chcete vědět, v čem je celá ta ironie?

01:11:14To byl můj nápad. Jediný opravdu dobrý.

01:11:19Jimovi jsem ho musel říct tak před pěti lety.

01:11:24Nenapadlo mě, že si to ten idiot zapíše.

01:12:09Skryté titulky: Miloš Kostner Česká televize 2017