Železný obr

Jeden z velkých milníků amerického animovaného filmu a titul umísťující se pravidelně v žebříčcích nejlepších rodinných snímků všech dob pojednává o přátelství kluka z amerického maloměsta a obrovského robota z vesmíru. Devítiletý Hogarth žije s mámou v pobřežním městečku, a když od jednoho z rybářů slyší zkazky, že viděl gigantického robota z vesmíru, je on jediný, kdo mu věří. Ještě toho večera se pak náhodou sám s mohutným strojem setká zrovna ve chvíli, kdy se robot zamotá do drátů vysokého napětí. Když nemotornému a zvídavému obrovi pomůže, začne tak velké přátelství a nejúžasnější dobrodružství. Jenže Amerika padesátých let, zmítaná paranoiou a strachem ze všeho cizího vidí v železném gigantovi hrozbu, se kterou je třeba rychle skoncovat.

Železný obr je celovečerním režijním projektem animátora Brada Birda, který následně ve studiu Pixar vytvořil cenami ověnčené hity Úžasňákovi a Ratatouille, než přešel k hraným filmům v dech beroucích blockbusterech Mission: Impossible - Ghost Protocol a Země zítřka. Již při tvorbě debutu měl jasně zformulované své ambice vůči formátu animovaných filmů a tvorby pro rodinné publikum. Bird odmítá prvoplánovost, afekt, překotné tempo a prefabrikovanou líbivost, k nimž se uchyluje většina amerických celovečerních animáků. Naopak vyzdvihuje důležitost budování postav a situací, které pak umožní plně rozehrát celou paletu emocí. Zároveň je velkým vyznavačem kouzla kinematografie, takže namísto překotného sledu nenápaditých atrakcí se snaží každé sekvenci vdechnout životnost, šarm či nápad, které diváky vtáhnou. Všechny tyto tvůrčí kvality dělají z Železného obra film, který odolává zubu času a od své premiéry v roce 1999 se stal nehynoucí klasikou, kterou objevují stále noví diváci.

Film vznikl na motivy stejnojmenné útlé knížky Teda Hughese, ale jako všechny dobré adaptace ke své předloze přistupuje volně a kreativně. Brad Bird si z ní vypůjčil motiv nedůvěry a strachu lidí vůči postavě z vesmíru, která ale přes svůj ničivý potenciál si sama zvolí vlastní osud. Aby umocnil tuto linii, zasadil režisér dění do Ameriky padesátých let, kdy se předválečná nevinnost mísila s poválečnou paranoiou. Atmosféra studené války představuje i základ kontrastu nezkaženosti, vstřícnosti a otevřenosti dětského pohledu hlavního hrdiny vůči zaslepenosti, strachu a nejistotě dospělých. To je ale jen jeden z motivů, díky nimž film dokáže rezonovat s diváky jakékoli doby, obzvláště pak té dnešní. Stejně jako v následujících Birdových animácích i Železný obr obsahuje vážnější motivy, ale právě pečlivou výstavbou a citlivým zpracováním z nich dělá klíčové pilíře, které dávají váhu a emotivnost zdejšímu velkolepému dobrodružství.