Hudebně zábavný pořad s lidovou muzikou a veselým vyprávěním o lahodném moku – tentokrát o vinici Kotel. Hraje Cimbálová muzika J. Šmukaře, primáš P. Koutník. Hosté: J. Pachl, L. Příkazký, L. Němcová a vinařští odborníci C. Králík a J. Hajda. Pořadem provází J. Šmukař. Režie J. Fronc

Úplně na začátku je to jako kdysi v televizní Nedělní chvilce poezie. Jožka Šmukař třímá v ruce knížku básniček a deklamuje:

„Víno zpívá o radosti
tomu kdo ho s láskou pije
vždyť je přeci sedlecké
víno plné poezie…“

Ano, v dalším Vínečku je řeč o víně ze Sedlece nedaleko Mikulova. Hlavními reprezentanty vinařství jsou Jan Hajda a sklepmistr Radek Králík. A Radek je nejen sklepmistr, ale taky básník. Jak kdosi velmi trefně řekl… „Radek je nejlepší básník mezi vinaři a nejlepší vinař mezi básníky.“

V dalším Vínečku se vypráví především o Veltlínu zeleném. Čáku na jeho nejvyšší kvalitu si vždycky dělali sousední Rakušané, protože Veltlín zelený je typickou a velmi ceněnou rakouskou odrůdou. Ale Moravané tohle víno dovedou vypěstovat a vyrobit stejně kvalitně. Už v době existence Rakousko-Uherska byla zdejší vína samozřejmým standardem na vídeňském dvoře.

Takže, když se Rakušané chlubí svým Veltlínem zeleným, a oni se opravdu hodně chlubí, budiž řečeno, že ten sedlecký je stejně skvělý a stejně kvalitní.

Dokonce tak špičkový, že když byla před časem v Česku britská královna Alžběta II., kolektiv našich předních sommeliérů doporučil nabídnout jí jako typické tuzemské víno právě sedlecký Veltlín zelený. Královně se velmi zamlouval, a to bylo pro Česko, ale hlavně pro sedlecké vinaře, velké vyznamenání.

Jožka Šmukař: „Takže, když pijeme sedlecký Veltlín zelený, pijeme vlastně stejné víno jaké britská panovnice?“
Radek Králík: „Samozřejmě, jen pěkně posuďte, co chutnalo Alžbětě II.“
Jožka Šmukař: „A ze které sedlecké viniční trati ten Veltlín je?“
Radek Králík: „Ta trať má název Kotel, protože tak opravdu vypadá.“

Kotel je originální lokace. Vlastně prohlubeň uprostřed vinohradů. Má něco málo ke třiceti hektarům a jsou tam terasy s hlavami vinné révy. Historie trati je asi třicet let stará. Dřív tam byla normální pole, kde se pěstovalo obilí a další plodiny. S rozvíjejícím vinařstvím se ale v Sedleci rozhodli, že Kotel osázejí vinohradem. Bylo to velmi dobré rozhodnutí.

Podloží Kotle je osobité - spraše, pod nimi jílové plotny, a pak velmi podstatný atribut – vápenec. Tohle všechno dává vínům velmi osobitý charakter v barvě, vůni a chuti. Je to zkrátka správný terroir pro bílá vína. Navíc, Kotel sousedí s největším moravským rybníkem Nesyt. Místo původu a specifické klima vytvářejí jedinečnost sedleckých vín. Sedlečtí tomu hezky česky říkají „spiegelefekt“.

Nesytská kotlina je ze severu chráněná vápencovými vyvýšeninami východního hřebenu Pálavských vrchů. A právě vápencové podloží místních půd a zrcadlový účinek rybníku Nesyt stojí za kvalitou vyhlášených sedleckých viničních tratí.

Sedlec založili v polovině 13. století němečtí kolonisté. Právě oni s sebou přinesli znalost vinařství, které v západní Evropě navazovalo na antické tradice. Nedlouho po jejich příchodu vznikly na jižních svazích nad Sedlecem první výsadby vinic. Písemné záznamy vypovídají, že třeba v roce 1414 se víno pěstovalo už ve třech viničních tratích.|jada

Nejnovější historie sedleckého vinařství se datuje od roku 1950. Po transformaci družstva v roce 1991 začala nová éra podniku s výraznou orientací na výrobu vína. V posledních letech získala sedlecká vína celou řadu ocenění na tuzemských i zahraničních výstavách.

„Těch cen je víc, a mezi tu obzvlášť významnou patří titul v prestižní soutěži Vinařství roku,“ dodává Radek Králík. „To je hlasování veřejnosti, nás to obzvlášť těší, protože jak říká starý a slavný latinský slogan: Vox populi – vox Dei, tedy hlas lidu – hlas Boží…!“

O všechny informace, ale pochopitelně taky o víno, se zajímali hosté pořadu – filmový a televizní režisér Jan Pachl, herec Lukáš Příkazký i sympatická kulinářka Lenka Němcová z olomoucké firmy Herba Lena.

Stopáž25 minut
Rok výroby 2016
 P ST AD HD
ŽánrHudba