Ruská archa (Russkij kovčeg)
Třetím snímkem, který uvádíme v portrétu ruského režiséra Alexandra Sokurova, je ve světové kinematografii zcela ojedinělý filmový experiment, nazvaný Ruská archa. Patří do historického směru Sokurovovy tvorby, neboť představuje jakousi filmovou esej o 300leté historii Ruska i o jeho vazbách na dějiny celé Evropy. Jeho unikum však spočívá v samotné realizaci. Náročný, poměrně složitý útvar za účasti 4500 lidí před i za kamerou byl natočen během jednoho jediného dne a to v jednom jediném záběru. Tento nejdelší filmový záběr na světě trvá 95 minut! Děj snímku se odehrává v petrohradské galerii Ermitáž, kterou založila carevna Kateřina Veliká a ve které je v současnosti umístěno mnoho ceněných uměleckých děl. Tudy prochází hlavní hrdina, francouzský spisovatel, který v 19. století pobýval v Rusku. Sledován neviditelným společníkem, kterého zastupuje oko kamery, se setkává nejen s výtvarnými skvosty, ale i s největšími postavami ruské historie. Medituje přitom o stavu ruské společnosti v průběhu věků.
Sokurov na film jediného záběru myslel dávno, ale teprve vývoj digitální techniky mu tento experiment umožnil. Sám zdůrazňuje, že cílem nebyla technická senzace, ale samozřejmě obsah díla. Hlavní ideou byla jako vždy co nejemotivnější reflexe konkrétních historických a uměleckých tradic, snaha vidět umělecké dílo - Ermitáž - zevnitř... Přestože k výsledku měl Sokurov ještě řadu výhrad, nabízí Ruská archa divákovi velmi osobitý, náročný a obrazově vytříbený zážitek.
Režisér Alexandr Sokurov byl za toto své dílo oceněn Kruhem sanfranciských filmových kritiků a získal Vision Award na MFF v Torontu. Spolu s kameramanem Tilmanem Buttnerem (Lola běží o život) a hercem Sergejem Doncovem si odvezli ocenění z festivalu ve španělské Malaze.
Ruská archa byla také v soutěži na MFF v Cannes, kameraman Buttner a režisér Sokurov byli zastoupeni v nominacích na Evropskou filmovou cenu Felix.