Ester Krumbachová jako fascinující osobnost mnoha tváří a spoluautorka legendárních filmů Démanty noci, Kladivo na čarodějnice, Sedmikrásky, Všichni dobří rodáci a dalších (2004). Scénář a režie V. Chytilová
00:00:35 Když se mě dnes někdo zeptá, kdo byla Ester, tak nevím.
00:00:42 Byla výtvarnice? Scenáristka?
00:00:46 Režisérka nebo spisovatelka? Dělala všechno.
00:00:53 Spolupracovaly jsme přece spolu dost dlouho.
00:00:57 Smály jsme se stejným věcem.
00:01:02 Myslela jsem, že ji znám.
00:01:06 Z tý nádherný hospody, kde hraje nějaká báječná kapela -
00:01:09 harmonika, housle a nějaká flétna.
00:01:12 A ta hospoda tě tak vcucla.
00:01:24 Tady Ester sedávala.
00:01:29 A viděla do výčepu i do restaurace.
00:01:35 Jak jste ji znal?
00:01:36 Řeknu vám, že jsme chlastali první ligu.
00:01:39 -Co jste chlastali?
-První ligu.
00:01:42 Jo?
00:01:43 Co to byla, ta první liga?
00:01:45 -Na úrovni.
-Jo? To byl rum?
00:01:49 -Taky.
-Taky.
00:01:52 Vysoce kvalitní a vysoce lidová.
00:01:57 To bejvávalo.
00:01:59 Ale byla to dobrá žena. Patřila mezi nás.
00:02:04 Votrajcou, tam bylo veselo.
00:02:06 Ň, ň, ň. To se nám to, holky, sáruje!
00:02:13 Ona milovala hospodu, ale myslím,
00:02:16 že ji nemilovala pro konzumaci, ale milovala ji
00:02:19 i pro toho mužného ducha.
00:02:22 To je zajímavé, že ona byla žena,
00:02:24 která neustále ráda vstupovala do kontaktu
00:02:28 s tím mužským živlem a měla pro něj pochopení.
00:02:31 Dokázala mu být partnerem.
00:02:33 Hrbatej, tam na piáno válel.
00:02:36 Ň, ň, ň! To se nám to, holky, sáruje.
00:02:40 Carara. Hrbatej tam na piáno válel...
00:02:47 Byla to bytost, která byla schopna
00:02:50 velikého partnerského soucítění,
00:02:59 souvědomí a spolupráce.
00:03:06 Já nevím, že čeho pramenilo její sebevědomí,
00:03:09 ale myslím, že s tím mělo hodně co dělat cosi erotického.
00:03:15 Já jsem ji poznal, když jí bylo skoro 70 let.
00:03:22 To není věk, ve kterém by se člověk
00:03:24 díval na ženy těmito brýlemi.
00:03:28 Ale u ní to jinak nešlo.
00:03:31 Všiml jsem si, že v tom nejsem sám,
00:03:34 že u toho stolu skutečně vznikala
00:03:37 jakási pubertální soutěživost mezi námi,
00:03:41 protože ona byla ta ženská, která stále ještě
00:03:47 byla 20letá ženská, nebo 25letá...
00:03:52 Ona v těch sedmdesáti chodila jako hippiesačka.
00:03:55 -Barevný kaťata.
-Šla pro pivo...
00:03:59 Vysloveně výborná ženská.
00:04:03 Kdykoliv cokoliv potřebovala, přišla sem: "Pojďte mi pomoct."
00:04:06 Každej vylítl a šel jí pomoct.
00:04:12 -Takže druhý patro?
-Ano.
00:04:24 Dobrý den. Ježišmaria, už se natáčí?
00:04:30 -Vy jste paní Krumbachová?
-Já jsem Krumbachová.
00:04:33 -Já vás znám podle vykládání.
-Jo?
00:04:38 Toto je prostě všechno Ester.
00:04:41 Ta platinová blondýna.
00:05:01 -To je Ester?
-To je Ester.
00:05:04 Když jsem byla malá, tak jsem měla
00:05:06 hrozně nerada panenky.
00:05:11 Ježišmaria!
00:05:14 To je Jirka Beran, za kterým byste měli jet.
00:05:17 Ten měl s Ester techtle i mechtle.
00:05:20 Ten byl do ní šíleně zamilovaný.
00:05:25 To jsou věky. Vždyť to je 50 let!
00:05:33 A tady vidím taky Esteru. Ano?
00:05:41 Ano, ano. To je taky ona.
00:05:43 -Toto je taky ona?
-Ano.
00:05:45 -To je její bratr.
-To je Honza, brácha.
00:05:48 Tady vidím, že jste vy. Kde jste vy?
00:05:54 -To jste se takhle změnil?
-Ano.
00:06:01 -A jaká byla Ester?
-Moc fajn.
00:06:05 Ženská byla výborná. Měla ohromný talent.
00:06:09 Ona byla do vás zamilovaná nebo vy do ní?
00:06:12 Myslím, že to bylo vzájemný.
00:06:17 -A jak dlouho to trvalo?
-Myslím dva roky.
00:06:21 Potom jsem šel na vojnu.
00:06:23 -Jak jste se seznámili?
-Na Šuřce.
00:06:26 -Vy jste přišel na Šuřku?
-Já jsem přišel na Šuřku,
00:06:30 chtěl jsem se tam schovat před pracákem.
00:06:34 Oni mě tam stejně vyhmátli.
00:06:37 Tak mě nasadili. Tam jsem se poznal s Esterou.
00:06:42 Potom jsme se pořád kamarádili.
00:06:45 Pak jsem poznal Honzu, jejího bráchu.
00:06:48 On hrál na kytaru, já jsem hrál na kytaru,
00:06:52 tak jsme to dali dohromady.
00:06:55 Já jsem měl otce na venkově, tak jsme měli slivovice habaděj.
00:06:59 Tak byly nějaké legrace. Jezdili jsme na chatu.
00:07:03 Měl jsem krásnou německou B 38, tak jsem učil Ester střílet.
00:07:09 Až do 47. roku. To jsem šel na vojnu.
00:07:14 Když jsem se vrátil, tak Estera byla vdaná.
00:07:17 -Za koho?
-Za toho Slávka Písaříka.
00:07:25 Tady máte prvního manžela Estery.
00:07:27 Sláveček. To je ten architekt.
00:07:33 S Esterou jsem se poprvé potkal v hospodě.
00:07:35 Šla pro pivo.
00:07:37 Naložili jsme Ester i s tím džbánem
00:07:40 a popojížděli jsme tři dny po hospodách.
00:07:45 (zpívá rusky při kytaře)
00:08:06 Ester měla, jak se říká, takový fluidum,
00:08:09 že když si přála, tak k sobě přilákala,
00:08:12 koho ji napadlo.
00:08:14 Byla plná poezie a plná kouzelných příběhů.
00:08:18 Tohle byla naše bible. Alenka v říši divů.
00:08:22 Ona byla královna Alenka a já jsem býval bílý rytíř,
00:08:28 který všechno popletl, nebo bílý králík.
00:08:32 Jednou jsme spolu spali v krmítku pro jeleny.
00:08:38 Takže kdo z vás se chtěl rozejít?
00:08:41 Myslím si, že rozejít se chtěla Ester,
00:08:46 protože dávala přednost svým výtvarným zájmům
00:08:54 a nám se to rozcházelo.
00:09:01 Já jsem měl jiné zaměstnání a jinde.
00:09:04 Byl jsem šéfem památkové péče v Bratislavě.
00:09:09 Ester tíhla spíš k Čechám.
00:09:12 A na rozloučenou mě portrétovala.
00:09:18 Tak to její první manželství
00:09:22 jsem nějak vůbec nezaregistrovala.
00:09:24 -Ne?
-Ne.
00:09:25 Všechno, co vím, že citovala svého manžela:
00:09:29 "Ester, nerozváděj se se mnou.
00:09:33 Jsem jediný muž ve střední Evropě, kterému voní nohy."
00:09:37 Protože si vylil kolínskou na fusekle.
00:09:42 Proč jste připustil, abyste se rozvedli?
00:09:44 Já jsem byl mimochodem párkrát ženat,
00:09:47 takže jeden rozvod nehraje roli.
00:09:52 Jednak vím, že se nesnášela s jeho matkou
00:09:54 a vůbec to neklapalo.
00:09:56 Prakticky si ho vzala proto, aby se dostala
00:09:58 z toho hrozného pavlačového bytu.
00:10:08 Skutečně váhám, protože to tady vypadá docela jinak.
00:10:11 Támhle je zbytek pavlačí, ale ty pavlače
00:10:15 byly původně přes celý ten blok domů. A tam byly byty.
00:10:22 V jednom z těch bytů Ester bydlela.
00:10:25 Dobře, ale tady je stará fabrika.
00:10:28 Pojďme se podívat dál.
00:10:32 -To bylo před kolika lety?
-60.
00:10:36 Na to si vzpomínám, ale bylo to trošku jiné.
00:10:49 Je to teď všecko jinak.
00:10:54 To ještě bydleli tam v tom starém bytě.
00:10:57 Potom byli vybombardovaní.
00:11:06 Jednou jsme se potkali tam na té Údloní.
00:11:10 Tam nebylo nic.
00:11:15 A než jsme si vůbec stačily něco říct,
00:11:17 tak bylo bombardování.
00:11:19 My jsme se chytly a skočily do jedné jámy.
00:11:22 Tam jsme se objaly, přitiskly jsme se
00:11:26 a těch 20 minut jsme ležely v té jámě
00:11:31 a čekaly jsme, jestli nás to zabije nebo ne.
00:11:35 Takže tam jsme spolu prožily takový zážitek,
00:11:39 který nám oběma zůstal na celý život.
00:11:45 Potom dostali byt na Stojanové, tak se tam přestěhovali.
00:11:50 Potom jsme se tam stýkali.
00:11:56 Tohle je škola uměleckých řemesel, tzv. Šuřka.
00:12:00 Sem jsme začaly s Ester chodit na podzim, r. 43,
00:12:04 do druhého ročníku.
00:12:06 Dole jsme měli sochařský ateliér
00:12:09 a nahoře v podkroví byl malířský ateliér a učebny.
00:12:17 To byly velice smutné a tísnivé časy,
00:12:20 protože byla válka.
00:12:23 Všechno bylo hrozné, kromě našeho mládí.
00:12:37 Seznámily jsme se ve škole, na Šuřce v Brně,
00:12:42 kde jsme po válce začaly chodit k profesoru Hrbkovi.
00:12:48 Ester byla tak kouzelná, okamžitě, kdekoliv se vyskytovala,
00:12:52 že jsem tomu kouzlu neodolala.
00:12:57 A samozřejmě jsem se pořád kolem ní motala
00:13:02 a velice rychle se z nás staly kamarádky.
00:13:10 Kamarádství spočívalo v tom, že jsme pořád chtěly být spolu.
00:13:13 Hrozně jsme se nasmály a nasmály,
00:13:15 protože všechno, co jsme povídaly, bylo k smíchu.
00:13:21 Na Šuřce to bylo hrozně fajn.
00:13:23 Ona bydlela v Údolní ulici, kde byly staré domy.
00:13:26 Tam žila se svou starou, těžce nemocnou, temnou matkou
00:13:33 a krásným bratrem, který se mi velice líbil.
00:13:37 Dost se tam nadřela, protože matce chtěla pomoct.
00:13:42 Tak každý týden drhla podlahu, vařila a nakupovala.
00:13:46 Neměli to lehké.
00:13:50 Když byla Ester malá holčička, tak ta matka se vůbec nestarala,
00:13:54 jestli chodí do školy, jestli něco jí, co má k obědu...
00:13:58 Matka vždycky klečela na židli, opřená...
00:14:03 Ester to předváděla, jak se matka opře o stůl, klečí na židli a čte.
00:14:07 A pořád čte.
00:14:09 Ester odcházela do školy a jestli měla svačinu,
00:14:11 to záleželo na Ester.
00:14:14 Když přišla ze školy domů, tak paní Krumbachová řekla:
00:14:18 "Estinko, co budeme mít k obědu?"
00:14:22 Její maminku jsem znal, to byla velmi, velmi...
00:14:25 Nevím, jak bych to řekl, přísná dáma.
00:14:32 Říkala, že Armstrong píská na trubku.
00:14:36 O mně říkala:
00:14:38 "Dívej, už zase ten blbec Beranů přišel."
00:14:42 Jo?
00:14:47 Matka je samostatně tady.
00:14:49 -Její matka?
-Její matka.
00:14:54 Maminka byla částečně Židovka, ale to ten tatínek zařídil,
00:14:56 že nebyly postiženy ani maminka ani ty dvě děti -
00:15:01 Honza a Ester, protože on měl na Slovensku
00:15:04 styky s nějakýma gestapákama, nebo s něčím,
00:15:07 a zkrátka to tam zařídil.
00:15:10 On měl nějaké zastoupení u nějaké firmy.
00:15:14 Můj otec věčně pracoval v zahraničí
00:15:16 a vozil z Londýna časopisy, nebo tak.
00:15:20 Jestli on nebyl stavební nebo strojní inženýr.
00:15:22 Ale nevím přesně. On byl Slovák.
00:15:25 "Úradník Ján Krumbach".
00:15:27 To je Slovák, Maďar.
00:15:29 On byl mladší než ona.
00:15:33 Ona mu vždycky říkala "Schöne Rudy".
00:15:36 Nevím, jestli to byl Rudolf, nebo jak se jmenoval.
00:15:39 Vždycky k tatínkovi jako k takovému
00:15:41 manekýnovi, playboyovi. Byl v Bratislavě.
00:15:46 Nikdy jsem přesně nevěděl, jak to s tím tatínkem je.
00:15:50 Jestli byl opravdu tak dobrej, nebo jestli to byl napůl podvodník.
00:15:55 Jak to vlastně s ním bylo.
00:15:57 Ale ten její obrovsky obdivný vztah k otci,
00:16:01 který byl člověk velkýho světa, žil na velké noze
00:16:06 a přitom ta rodina se zřejmě zas tak dobře neměla.
00:16:13 Ona byla učitelka, ale jak měla ty děti,
00:16:15 tak nebyla nikdy zaměstnaná.
00:16:18 Proto také brala důchod po Krumbachovi,
00:16:21 se kterým byla rozvedená.
00:16:26 Co si ji pamatuji, jako mladou holku,
00:16:28 byla absolutně nekonvenční.
00:16:30 Neuznávala, že má být na hlavě klobouk,
00:16:32 nebo že má mít člověk to nebo ono.
00:16:35 To Ester vůbec neuznávala.
00:16:37 Jednou měla v Brně strašně krátké sukně
00:16:40 a potkala ji nějaká paní a řekla jí:
00:16:44 "Neměla byste mít tu sukni ještě kratší?"
00:16:46 A ona na to řekla:
00:16:47 "Ne, dám si takovej hubertus, jako máte vy!"
00:16:52 Ona měla úžasnou fantazii a tu fantazii dovedla uplatnit.
00:16:56 Byla velmi krásná, velmi talentovaná a měla krásný hlas,
00:17:02 dovedla ohromně vyprávět a taky psala.
00:17:07 Ester byla fantastická ženská.
00:17:10 Za prvé byla krásná ženská a za druhé,
00:17:13 kdekoliv byla ve společnosti, tak tam nebyl chlap,
00:17:18 který by ji nechtěl. Tam chlapi: "Ach!"
00:17:44 Byla prostě jak sexy, tak byla abnormálně chytrá.
00:17:50 Pamatuji si na jeden večírek na Šuřce.
00:17:53 Vím, že se tam s nějakými architekty docela poprala,
00:17:56 protože tam tvrdili, že ženský...
00:17:58 Nevím. Ester byla ochránkyně kvalit žen
00:18:01 a strašně se na toho kluka rozčilila,
00:18:04 dala mu facku a ten jí to vrátil.
00:18:08 Ona byla velmi otevřená a dovedla být velmi ironická.
00:18:11 Dovedla říct věci, které nemusely být každému příjemné.
00:18:18 Pak jsme se rozešly kvůli Leninovi,
00:18:21 protože v r. 48 nastal převrat, Ester to strašně těžce nesla.
00:18:30 Nesnášela to a prohlásila, že jak Masaryk řekl,
00:18:35 že Lenin je Vašek práskající bičem na hnojišti,
00:18:40 tak ona s tím souhlasí.
00:18:41 A já jsem řekla, že s tím nesouhlasím,
00:18:44 protože si Lenina vážím.
00:18:46 A tím jsme se asi na rok rozešly.
00:18:55 Když jsem v r. 48 dostudovávala, tak jsem trpěla
00:18:58 tak strašnou mírou hladu a zimy.
00:19:01 Dělala jsem aranžérku výloh na zemědělských výstavách.
00:19:04 Já jsem dělala všecko, kromě hrobnictví,
00:19:07 prostituce a prodeje květin na ulici,
00:19:10 jsem dělala všecko.
00:19:15 Já myslím, že ona hned velice tíhla k divadlu.
00:19:18 Tam se vlastně seznámila s Papežem.
00:19:21 -Se Svatoplukem Papežem?
-Se Svatoplukem Papežem.
00:19:24 To byla láska?
00:19:25 Ano, to byla velká láska. Pak se vzali.
00:19:30 Táto, táto, budu se ženit!
00:19:32 Ale to je mi novina.
00:19:34 A jaká! Budu si brát princeznu.
00:19:36 To jsem už slyšel stokrát.
00:19:37 Ale tentokrát je to doopravdy.
00:19:40 Papeže, kterého si vzala potom, toho jsem znala,
00:19:42 protože taky chodil do školy na konzervatoř.
00:19:45 Byl to režisér. Pak byl v Plzni.
00:19:47 Myslím, že už zemřel. Byl to takový zajímavý člověk.
00:19:50 Ale to prý bylo velmi divoký manželství.
00:19:53 Ale já myslím, že Ester měla divoký všechno.
00:19:57 Já jsem ji poznal jako student.
00:20:00 Taky jsem zažil různé happeningy
00:20:02 a všelijaká společenství, o kterých ani netřeba mluvit,
00:20:05 protože přesahovaly rámec obvyklosti.
00:20:09 Tam uměli zašťourat do všelijakých tabu.
00:20:13 A tam se taky pohybovala.
00:20:15 Jako příklad můžu říct, že jsem se jednou
00:20:17 dostal do spolčenosti, kde byli úplně všichni nazí,
00:20:20 jenom třeba ty dámy měly na nohou střevíčky,
00:20:24 a mluvilo se tam o politice, hlavně o filosofii, o estetice
00:20:29 a najednou tam člověk viděl takové známé osobnosti...
00:20:32 Takže vy jste si hráli na Snídani v trávě.
00:20:35 Třeba to možná i tak bylo.
00:20:37 To jsem zažil a vím, že i ona k tomu měla blízko.
00:20:44 Ester pořád kolem mne šuměla.
00:20:46 Pak jsem šla do divadla v Budějovicích
00:20:48 a najednou se tam objevila Ester.
00:20:50 Byl tam Mirek Macháček, taky veliká osobnost,
00:20:53 a dvě osobnosti se střetly.
00:20:55 Samozřejmě tam měl svoji ženu a Káťu, ta byla tenkrát malinká.
00:21:00 Myslím, že to taky bylo divoký.
00:21:04 Já znám Ester asi od svých 4 let.
00:21:07 Ona se díky osudu dostala do Budějovic, do divadla,
00:21:10 kde malovala kulisy.
00:21:12 Tam se seznámila s mým otcem, s mou matkou.
00:21:16 Posléze s mým otcem žila.
00:21:18 První setkání bylo, když mi byly asi 3 roky
00:21:21 a bylo to úžasné, protože ona mě jakoby navedla
00:21:25 na úplně jinou životní dimenzi.
00:21:28 Chodívaly jsme po budějovických domovních znameních
00:21:32 a vyprávěla mi strašně zajímavé příběhy.
00:21:34 To bylo mé první setkání.
00:21:41 Ester přišla do Budějovic kolem 50. let.
00:21:45 Byla hubeňoučká, droboučká, pomáhala v malírně.
00:21:50 V plavkách nebo v šortkách malovala kulisy.
00:21:59 Asistovala panu režiséru Macháčkovi,
00:22:01 já jsem hrávala a mívaly jsme spíš rozhovory o práci.
00:22:07 Ester s Mirkem Macháčkem bydlela nahoře
00:22:10 asi ve 3. nebo ve 4. podkrovním bytě.
00:22:18 Na začátku roku 55 jsme oba dva přišli do Budějovic.
00:22:20 Já ze severu, ona přišla dělat
00:22:23 propagační referentku do divadla z Plzně.
00:22:26 Už v r. 55 na podzim měla první kostýmy a výpravu.
00:22:32 Ona tím kostýmem udělala tu hru!
00:22:37 Právě díky Miroslavu Macháčkovi,
00:22:40 s kterým jsme si velice dobře pracovně rozuměli,
00:22:43 tak jsem dělala scénografku, aniž jsem tento obor
00:22:45 studovala ve škole.
00:22:47 Takže jsem vlastně začala od píky, to bylo nejdojemnější.
00:22:50 Ale nicméně otázka prostoru a toho vyjádření se v tom prostoru
00:22:56 mě začala tak ohromně zajímat, že jsem si dokonce
00:22:58 sama malovala dekorace a nepřipouštěla jsem vůbec,
00:23:01 že bych to mohla zkazit.
00:23:04 Takže to vypadalo, jak to vypadalo.
00:23:06 A když jsem to nasvítila, tak jsem zjistila,
00:23:08 že to vypadá jak mikulášská veselice na Tahiti.
00:23:12 Tak to byl můj první a poslední velkej průšvih na jevišti,
00:23:16 který se pak už neopakoval. Z toho jsem si vzala velký poučení.
00:23:21 My jsme hlavně měli naprosto stejný zájem,
00:23:23 když jsme sem přišli.
00:23:25 A to byla literatura a výtvarné umění.
00:23:28 Já jsem viděl, že ona je vrcholně kritická
00:23:31 a okamžitě mi řekne: "To je blbost.
00:23:34 Co jste to tam napsal? To by ženská nikdy
00:23:36 neřekla nebo neudělala."
00:23:39 A já jsem potřeboval slyšet takové věci.
00:23:42 Kdo vám pomůže potom, když jste najednou ve vodě,
00:23:45 plavete a nikde není žádný záchranný kruh!
00:23:53 Když ona odešla do Prahy, to byl rok 57,
00:23:56 na konci roku tam měla první výpravu,
00:24:01 to byla Neapol, město milionů.
00:24:05 Macháček ji tam pozval do Městských divadel pražských
00:24:08 a ona šla za ním do Prahy.
00:24:11 Mirek mě učil, a já jeho, jak tady říkal,
00:24:14 tak jsem postupně došla k názoru,
00:24:16 že kostým, který jsou tak zvané šaty,
00:24:19 nebo takzvané oblečení, to není kostým.
00:24:23 Kostým musí mít filosofický přesah od skutečně vypadající postavy
00:24:26 k tomu, aby byl čímsi odlišen. Naprosto jemným detailem.
00:24:38 Samozřejmě uděláte určité kompromisy,
00:24:42 nebo vyjdete vstříc herci, který kupříkladu
00:24:45 nesnáší třeba zelenou.
00:24:55 A ke všemu se přidružuje pohyb, to znamená aranžmá.
00:24:59 Když se třeba figury, na kterých maximálně záleží, setkávají.
00:25:09 A když máte dobrého režiséra, jako je Mirek Macháček,
00:25:11 vedle sebe, tak se vám hraje...
00:25:14 On je potěšený tím, co děláte vy,
00:25:17 a vy jste potěšení tím, co dělá on.
00:25:20 Ale musíte s tím vždycky počítat.
00:25:24 A naopak malé figury, které se jenom mihnou tou hrou
00:25:27 a řeknou: "Paní, nesu vám psaní,"
00:25:29 tak ty můžou mít výraznou barvu,
00:25:31 abyste si zapamatovali to poselství.
00:25:35 Tak to asi přibližně je.
00:25:43 Seznámil nás pan režisér Macháček,
00:25:46 který tvrdil, že musím poznat jednu jeho, co s ním je,
00:25:52 protože jestli ji nepoznám, tak o hodně přijdu.
00:25:57 Měl pravdu.
00:26:01 Psal se rok 1960 a já jsem byl tehdy v Laterně Magice,
00:26:05 ale dostal jsem nabídku z Městských divadel pražských
00:26:09 režírovat jednu českou komedii
00:26:12 a chtěl jsem, aby to se mnou dělal Josef Svoboda,
00:26:16 který byl jedním ze zakladatelů Laterny Magiky.
00:26:20 A Svoboda neměl čas, tehdy se mu to nevešlo do termínu,
00:26:27 a říkal: "Je tady jedna
00:26:30 báječná paní, Ester Krumbachová.
00:26:34 Kdybyste jí zavolal, já vám dám číslo.
00:26:37 Nebo s ní nejdřív promluvím.
00:26:39 Ta by možná tu výpravu a kostýmy dělala."
00:27:10 Vy jste tady byli, když se sem přistěhovala?
00:27:13 My jsme ji poznaly, když tady bydlela s panem Macháčkem.
00:27:18 Když se sem přistěhovala z Budějovic k panu Macháčkovi.
00:27:24 Tak nějak jsme se skamarádili,
00:27:29 protože tu v domě bydleli Prachařovi.
00:27:32 A přes ty Prachařovi s Esterkou.
00:27:36 My jsme se tam objevili jako noví nájemníci.
00:27:39 Byli jsme takoví exoti pro Zelenou lišku.
00:27:42 Protože to byla vesnice. Jedna ulice a pole.
00:27:45 Tam ještě nic nestálo. Akorát tam byla továrna JAWA.
00:27:50 Estera mě uchvátila, aniž bych ji ještě znala.
00:27:55 Vždycky prošla tou Zelenou liškou,
00:27:57 měla červené punčochy, červenou rádiovku, červenou šálu,
00:28:01 zapálený cigáro a ty ženské z těch pavlačí:
00:28:07 "Co to je za vetřelce?" Ona byla tak úžasná!
00:28:11 A ti lidé ji potom začali brát.
00:28:16 Získala úplně nejposlednějšího...
00:28:20 Tam třeba byla paní v zelenině a Estera přišla a říkala:
00:28:23 "Prosím vás, vy máte tak nádherný oči,
00:28:26 ale prosím vás, co to máte na hlavě?
00:28:28 Vy tu trvalou nemůžete nosit!
00:28:30 Protože kdybyste nosila tu trvalou, tak mě bude bolet srdce."
00:28:34 Tak ta paní tu trvalou sundala
00:28:36 a Estera přišla a říká: "Vy musíte nosit modrou šálu."
00:28:40 A druhý den přišla a přinesla tý bábě šálu,
00:28:44 hodila jí ji na krk a říká: "Tak to je ona."
00:28:47 A ta paní nandavala ty jablka a byla šťastná,
00:28:51 protože to byla taková žena, které si třeba 20 let
00:28:55 nikdo ani nevšiml.
00:28:57 A ta Estera ji na chvíli udělala šťastnou.
00:29:02 Estera nebyla osoba, Estera byla osobnost.
00:29:06 Byla vynikající. Byl to skvost.
00:29:08 Byla výborná, rovná. Znala jsem pana Macháčka...
00:29:11 A jak k tomu došlo?
00:29:14 Já jsem přece pracovala v domě, kde ona bydlela.
00:29:18 Přišla z těch Budějovic s Mirkem Macháčkem.
00:29:24 Tady s ním potom začala spolupracovat v divadle,
00:29:27 ale vím, že vždycky měla tu touhu "sama za sebe".
00:29:35 Na mě se taky podívejte.
00:29:37 A dokonce, paní režisérko, si vzpomínám,
00:29:39 když začala psát ty povídky.
00:29:43 Já jsem tady dělal redaktora v nakladatelství
00:29:46 a usoudil jsem, že ty povídky a pohádky jsou tak krásný,
00:29:48 že je třeba z toho vydat knížku.
00:29:51 Takže jsem jí řekl: "Prosím vás, napište toho víc.
00:29:54 Co to je tři pohádky?
00:29:56 Vy se pořád rachtáte ve třech pohádkách,
00:29:59 že mají prima poenty, ale já těch pohádek potřebuju 15,
00:30:02 aby z toho mohla být knížka.
00:30:05 Kdyby byla tenkrát vznikla ta knížka,
00:30:07 tak by neměla vůbec konkurenci, bylo by to nádherné dílo,
00:30:11 protože ona by to sama ilustrovala!
00:30:27 Ty její texty měly dobrej nápad,
00:30:31 ale to se s tou mluvou nedalo vůbec srovnat.
00:30:35 Ona když mluvila, škoda že tenkrát nebyl diktafon.
00:30:41 To kdyby opsala přesně to, co říkala...
00:30:45 Ale ono to možná nejde.
00:30:47 Ono záleží na tom projevu, jak to kdo říká.
00:30:52 Ale stejně i ty myšlenky, co říkala,
00:30:54 bylo to bezprostřední.
00:30:56 Když to ale začala psát, tak to nějak učesávala
00:31:00 a furt hledala nějaký výraz, který se tam nakonec
00:31:04 vůbec nehodil a byl blbej.
00:31:08 Některý ty povídky - tam byly takové pitomosti.
00:31:11 Vždyť jste je četla, ne?
00:31:16 Ona byla báječný inspirativní typ,
00:31:18 protože jí to myslelo.
00:31:21 Viděla věci kolem sebe, které byly,
00:31:24 jak jsem už jednou řekl, prosty stereotypu.
00:31:29 Ona vnímala skutečnost naprosto původně přes sebe
00:31:34 a dovedla ji ohromně pohotově formulovat.
00:31:39 Já myslím, že ona měla schopnost
00:31:41 vytváření nějakého společného jmenovatele.
00:31:43 Ona uměla vnímat a vciťovat se do všeho možného
00:31:47 kolem sebe, do všech stran.
00:31:51 A uměla v sobě nějak tu věc sjednotit.
00:31:55 To myslím, že byla hlavní síla
00:31:57 a jedinečnost té její osobnosti.
00:32:02 Ona měla úžasnou schopnost.
00:32:06 Třeba jsme šly na procházku, ona se zastavila
00:32:09 a dovedla mně půl hodiny vyprávět o tom,
00:32:13 jaký mají život vrány.
00:32:18 Dobrý den.
00:32:20 Pane Mládek, my se vás jdeme zeptat na paní Ester Krumbachovou!
00:32:24 -Jak jste se setkali?
-Ona tady bydlela vedle.
00:32:31 Ona milovala kytky, já jsem je miloval taky,
00:32:34 chodila na hřbitov, fotografovala havrany...
00:32:40 Prostě byla taková poetická duše.
00:32:42 A vy jste si jí všiml.
00:32:44 Já jsem si jí všiml, protože byla dost atraktivní.
00:32:59 Ona tady mluvila s těma havranama a ti havrani ji zdravili.
00:33:01 My jsme vešli na hřbitov a ona říká:
00:33:04 "Podívejte se, co vám bude říkat."
00:33:07 A teď ti havrani třeba udělali: "Oh, oh."
00:33:10 Ona se tak na ně koukla a říká:
00:33:13 "Oni teď mají nějakou schůzi." Ti havrani se různě jmenovali.
00:33:19 Ona říká: "Támhleto je úplnej blbec, to je Jakeš."
00:33:24 Teď tam byl třeba havran, který si nás ani nevšiml,
00:33:29 jen tak seděl, jiní byli zase opatrní -
00:33:32 to byli ti tajní. Ti to sledovali.
00:33:37 To bude možná ten jedinej, který tady zůstal z té totality.
00:33:44 Ona byla naprosto svobodná a výjimečná
00:33:47 nejenom tím, co dělala, ale jakým způsobem přistupovala k okolí.
00:33:53 Najednou přišla a řekla: "Já jsem viděla stůl
00:33:55 a já ho prostě musím mít, protože já bez toho stolu
00:33:58 nemůžu bejt."
00:34:00 A pak jsem přišla za půl roku a ptám se, kde je ten stůl.
00:34:04 A z toho stolu tam zbyly 3 šuplátka a ona říká:
00:34:08 "Já jsem zjistila, že z toho stolu potřebuju jenom ty tři šuplátka."
00:34:13 Vyprávěla, že v Budějovicích pomáhala v kulisárně
00:34:15 a dělala kulisy.
00:34:17 Ona třeba uměla ohromně zacházet s pilkou, s kladivem.
00:34:20 Byla ohromně zručná, což mého muže někdy vedlo k šílenství,
00:34:25 protože Estera přišla a řekla:
00:34:27 "Prachařko, ty židle, to je blbý. Ty jsou vysoký."
00:34:31 A přišla s pilkou a než Ilja přijel ze zájezdu,
00:34:34 tak my jsme doma měli japonské sezení
00:34:37 a ona řekla: "Teď je to ono."
00:34:41 Bylo to prostě samostatné stvoření.
00:34:44 A to byl právě princip tvorby, který v sobě měla.
00:34:48 Ano, a taky myslím, že to je ten její velikánský
00:34:52 jak smysl pro hru, tak i smysl pro humor.
00:34:55 To znamená ta její veliká životní sranda.
00:34:59 Ona to taky říkala, že to je sranda.
00:35:02 Kdyby to nebylo, že by se usoužila.
00:35:06 My třeba jsme u nich seděli, povídalo se,
00:35:10 a když to Mirka přestalo bavit, tak si vzal velkou mušli,
00:35:14 poslouchal to moře a Estera se mohla vzteky zbláznit.
00:35:20 On si tak jako utekl do té mušle.
00:35:25 Oba to byli obrovský lidi. Oba!
00:35:29 Macháček přišel později, já už jsem tam nějakou dobu seděla,
00:35:31 a on asi nebyl moc rád, že tam sedím,
00:35:34 ale Ester na něho hned zaútočila: "Machajdo, předveď Duňašu."
00:35:39 A Machajda předváděl Duňašu báječným způsobem.
00:35:42 Lítal tam, kopal nohama...
00:35:48 Dozvěděl jsem se, že je to taťka.
00:35:52 A taťka, kromě těch velkých životních peripetiích,
00:35:57 které nutně následovaly, když taťka odcházel ze světa,
00:36:01 tak opět k Estince přišel. Smáli se spolu.
00:36:07 Taky mně telefonovali a povídá mi Estinka do telefonu:
00:36:11 "Taťka je velice pobavenej z toho, že se mu chystá na dřevěný pyžamo."
00:36:18 Tohleto byl asi vztah, který byl oboustranně,
00:36:24 těchto dvou jedinečných lidí, byl oboustranně velmi suverénní
00:36:29 a zároveň dalo by se říct velmi
00:36:37 takové té grotesknosti životu přející.
00:36:45 Začala dělat nějaké filmy v té době,
00:36:48 a tam se seznámila s Obrubou.
00:36:53 To byl chemik, který vymyslel Dermacol
00:36:55 a účastnil se maskování Klementa Gottwalda,
00:36:59 aby nebyl celej modrej.
00:37:04 To není špatný!
00:37:06 Jenže byl ženatý a měl dceru,
00:37:08 a to Ester začalo trošku lézt na nervy.
00:37:11 Odcházel domů, když třeba ona nechtěla.
00:37:16 To je úžasné.
00:37:20 Mezi něma to bylo skutečně moc krásné.
00:37:22 Zřejmě si velice dlouho rozuměli, ale pak ho nakonec
00:37:24 přece jen vyšíbovala, že je nedostatečný po stránce opory.
00:37:32 -Tak vy nepůjdete?
-Ne.
00:37:33 -Ne?
-Ne!
00:37:34 Že ne?!
00:37:38 Je samozřejmé, že výtvarník nemá na sebe upozorňovat.
00:37:40 Jak jsi řekla, jakýmsi estetizováním.
00:37:43 I když já osobně vždycky vycházím z malířství.
00:37:53 (zpěv)
00:37:55 Nahoru a zase dolů loď se s námi houpe.
00:37:58 Dostáváme mořskou nemoc, je to s námi velmi zlé.
00:38:26 Kostým musí mít filosofický přesah naprosto jemným detailem.
00:38:29 Kupříkladu ve filmu A pátý jezdec je strach
00:38:32 hrál Macháček židovskýho profesora a já jsem mu dala
00:38:35 ze seprané peřiny, z damašku, který jsem někde našla,
00:38:40 jsem ušila košili, takže byla celá oblezlá,
00:38:43 ale bylo vidět, že to byl kdysi drahej materiál.
00:38:47 To už se někdo najde, kdo nemyslí vůbec.
00:38:49 A proto chce myslet za ostatní.
00:38:52 Klidně to za ně rozhodne všechno.
00:38:55 Život, smrt - jednoduše, jasně.
00:39:00 Ona měla naprosto úplně jiné parametry
00:39:02 než ti obyčejní kostýmní návrháři.
00:39:05 To byly všechno takový nápady!
00:39:10 Třeba Karel Kachyňa říká, že ona udělala film Kočár do Vídně,
00:39:16 protože dala Janžurové ten šátek.
00:39:21 Ona tou jednou rekvizitou... Ta byla tak vybraná!
00:39:35 Při prvním setkání jsem nejenom cítil
00:39:38 tu profesionální schopnost Ester, ale také Ester v tom momentě
00:39:43 pro mne byla velmi zajímavá ženská s nějakou energií a silou.
00:39:50 Seznámení a spolupráce byla čistě profesionální.
00:39:55 Ona řekla: "Ano, mně se líbí
00:39:58 scénář Démanty noci a já budu dělat výtvarníka kostýmů."
00:40:07 Během té spolupráce mi došlo,
00:40:09 že její přínos může být diametrálně větší a silnější.
00:40:14 Že je skvělý dramaturg, že je duchovní guru projektu.
00:40:22 Takže film Démanty noci by bez ní nebyl takový, jaký je.
00:40:33 Ona mi třeba řekla, to byla věc, která byla pro mne nová,
00:40:36 protože to byli židovští chlapci a nacismus,
00:40:39 že není třeba dělat uniformy a židovské symboly,
00:40:43 že ten film vidí jako antickou tragedii.
00:40:47 Že to je v lese, na útěku a život a smrt,
00:40:52 že není třeba tam dávat ty běžné filmové nebo divadelní ornamenty.
00:40:58 Když jsem potom začal uvažovat o dalším filmu,
00:41:02 tak první, s kým jsem začal hovořit a dělat vnitřní dramaturgii,
00:41:08 tak to byla Ester.
00:41:12 Taky jsme spolu začali žít, ale v bytě,
00:41:14 který patřil režisérovi a herci Mirkovi Macháčkovi.
00:41:18 A jelikož ten byt byl psán na něj,
00:41:20 tak v momentě, když se odstěhoval,
00:41:22 tak Ester legálně ztratila právo ten byt užívat.
00:41:26 Představa jít do 15 metrů se záchodem na pavlači,
00:41:31 to by byl konec nejenom pracovní, ale i lidský.
00:41:35 A jediná možnost, jak zamezit této zvůli,
00:41:40 bylo založit rodinu.
00:41:45 Sakra! Nevidíte, že je zavřeno?!
00:41:49 Co je to? Oddací list.
00:41:54 No uvidíme.
00:41:58 Němec byl její třetí manžel.
00:42:00 Toho si vzala, což někde popisuje, že se vzali kvůli bytu.
00:42:08 Ale oni se zvali proto, že spolu normálně chodili.
00:42:11 Macháček byl už vyšupačený.
00:42:15 V té době, kdy jsme se seznámili,
00:42:17 ona neměla otištěno vůbec nic.
00:42:19 Měla strašnou spoustu povídek, příběhů, námětů.
00:42:22 A při takových těch přátelských hovorech
00:42:24 v tom jejím podivném hnízdě Za Zelenou liškou,
00:42:30 najednou ona vytáhla ze svých fasciklů povídku
00:42:34 O slavnosti a hostech, takže vznikl námět, scénář
00:42:38 a potom ten film.
00:42:48 To byla zcela výjimečně úzká spolupráce.
00:42:53 Pokud šlo o aranžování té reality před kamerou,
00:42:55 Ester věděla, co sleduje aranžováním detailů zátiší.
00:43:05 Ber ohled na mě, prosím tě. Aspoň na mě vezmi ohled.
00:43:08 Tohle přeci nemůžeš udělat. Nikdy se už nikam nedostaneš.
00:43:10 A co já? Taková příležitost jako zde!
00:43:14 O slavnosti a hostech to bylo tak,
00:43:17 že měl Macháček s Ester koupený zájezd do Jugoslávie
00:43:20 a jela jsem místo něho já.
00:43:23 Ale v té době se už točil film O slavnosti a hostech
00:43:27 a Ester z Jugoslávie protelefonovala šílený majlant,
00:43:31 protože Němcovi pořád radila kde co má být,
00:43:34 jak to má být uspořádané...
00:43:37 Ty telefony stály víc než celý zájezd.
00:43:43 Bylo léto, červen, ve 4 hodiny už svítalo,
00:43:45 tak nás z té vinárny vyhodili a šli jsme domů
00:43:48 v povznesené náladě.
00:43:51 Dospělí tak nudně mluvili a mě už to otravovalo,
00:43:55 tak jsem v takové náladě kolem nich běhal
00:44:01 a dělal jsem ptáka. Z nudy.
00:44:03 Oni šli pomalu a já jsem chtěl jít rychleji.
00:44:05 Esteře se to líbilo a říkala:
00:44:08 "Vy jste takový zvláštní poděs, já bych vás potřebovala do filmu."
00:44:15 Rukulíbám. Rukulíbám.
00:44:21 Bylo to O slavnosti a hostech.
00:44:26 Na tom filmu mě fascinovalo, a proto jsem ho dělal,
00:44:28 pro tu aktivitu lidí.
00:44:31 Všichni aktivně kolaborují, aktivně se hlásí do první řady,
00:44:36 chtějí být u toho stolu, na kterém se rozdělují prebendy
00:44:42 a lidi, kteří sedí u toho stolu, se posílají do vězení
00:44:45 nebo na post velvyslance.
00:44:48 Tak jsem se té filosofické eseje Ester ujal,
00:44:54 aby to mělo tu agresivitu, který ten film má.
00:44:59 Proto si myslím, že je dodnes zajímavý.
00:45:04 To přestává všechno! Tohle jsem v životě nečekal.
00:45:09 To se mně v životě nestalo!
00:45:11 A vy si pořád přesedáváte. To je samý přesedávání,
00:45:15 pořád samá legrace a mně utekl host!
00:45:21 Ona měla smysl pro výstavbu té situace.
00:45:25 A samozřejmě spojené s tou její nemalou výtvarnou invencí.
00:45:31 Víš co?!
00:45:33 -Když se všechno kazí...-Tak...
-Budeme...-Zkažené...-I my.
00:45:43 Správně!
00:45:44 -Vadí?
-Nevadí.
00:45:51 Já si vzpomínám, že už jsem měla napsaný scénář Sedmikrásek,
00:45:56 když do toho projektu vstoupila Ester Krumabachová.
00:46:01 Ten film byl původně inspirován mým životem na koleji.
00:46:10 Ester mě přiměla, abychom si udělaly analýzu toho,
00:46:13 co vlastně chceme.
00:46:15 Ten film, a každý film, každý námět, má plno možností,
00:46:21 ale v podstatě jde o to, jaký má význam.
00:46:25 A tady jsme si uvědomily, že je to vlastně otázka destrukce.
00:46:33 Slyšíš, jak ten život prchá?
00:46:36 Nebuď ke mně tak ošklivá, když víš, jak tě miluji.
00:46:41 Co s námi bude?
00:46:45 Když jsme si upřesnily ten smysl a význam,
00:46:47 tak jsme se rozhodly pro stylizaci.
00:46:50 A teď si představ, že bych to nebyla já.
00:46:53 Ta stylizace se týkala destrukce v každém slova smyslu.
00:46:56 To jest nejenom věcí a vztahů,
00:46:59 ale nakonec i samotného filmového obrazu.
00:47:06 Samozřejmě, že jsme také chtěly jít proti konvenci.
00:47:12 My jsme se nudily filmem tak, jak se tehdy dělal.
00:47:16 Chtěly jsme si zkoušet a šlapat na novou půdu.
00:47:20 Hoříme!
00:47:22 A v tom nám výrazně pomohla invence kameramana
00:47:25 Jaroslava Kučery.
00:47:28 S ním a s Ester jsme našli dokonalé souznění
00:47:30 v protestu proti té destrukci, která se všude kolem nás děla.
00:47:37 Považovali jsme to za filosofický dokument doby.
00:47:50 -Julie, jsi to ty?
-Ano, já.
00:47:54 Tady dělala Ester Penzion pro svobodné pány.
00:48:05 -Klobouky byly její.
-Její.
00:48:10 Všecky ty kostýmy jsou její.
00:48:13 I celá ta vnitřní výprava.
00:48:16 Celý to zařízení do detailu ona krásně vybrala.
00:48:24 V tom bylo na Ester spolehnutí. A někdy taky spolehnutí nebylo.
00:48:30 -A kdy nebylo?
-To bylo nepostihnutelný.
00:48:36 Víte, že ona někdy byla plná ohromných inspirativních nápadů,
00:48:42 a najednou zmizela.
00:48:45 Zmizela, už ji nikdo nenašel a z nápadů zůstávala troska.
00:48:50 Bohužel.
00:48:52 -Víte, co říkal Weis?
-Co?
00:48:54 Říkal, že je jako nízkonalétávající stíhačka.
00:48:58 Stíhačka mizí. A ona měla zejména ráda klobouky.
00:49:04 Ježišmarija, už zase chrápeš. Andělo, vstávej!
00:49:07 Tak prosím. Ale už!
00:49:11 Tohle bylo od ní, od Ester, nesmírně inspirativní.
00:49:15 -Klobouk ji provázel...
-Ale nejenom ten klobouk, asi.
00:49:20 Všecko možný. Právě na té Svatbě jako řemen
00:49:25 rekvizita zajímavým způsobem dotvářející figuru
00:49:30 a dotvářející i celé situace, rekvizita, se kterou se dalo hrát.
00:49:38 Jste se lekla. Pojďte.
00:49:42 Vy jste tady sám, jo?
00:49:44 Jako já jestli? Tady? Proč?
00:49:49 A poslední byla Povídka malostranská Jana Nerudy.
00:49:53 Konduktorku v tom příběhu hrála slovenská herečka Soňa Valentová.
00:50:02 V jedné scéně měla kousat jablíčko.
00:50:07 Jablíčka, která tady byla, byla červená
00:50:11 a Ester říkala: "Červený je nemožný,
00:50:14 to jabko musí ta Valentová kousat zelený!"
00:50:19 Já jsem to respektoval, ale zelená jabka nebyla.
00:50:24 Ona pak jela do Mnichova a den před natáčením jsem dostal balíček,
00:50:29 kde bylo pět krásných zelených jablek.
00:50:33 Takže tři nakousla ta Soňa. Bylo to přesný.
00:50:40 Zelený byly jedinečný a červený nebo žlutý by se nehodily.
00:50:45 Takže ona byla vlastně jako vy stejně umíněná.
00:50:50 Já nevím. Vy se domníváte, že jsem umíněný?
00:50:53 No. Říkají to o vás.
00:50:55 Já jsem zvyklá, že si páni sami řeknou.
00:51:00 Já něco řeknu. Když tak si to uděláme jinak.
00:51:03 -Vy už chcete jet?
-Jistě. My jedeme.
00:51:06 Já myslel, že ještě zkusí zvuk.
00:51:09 Ne, ne.
00:51:12 Kdo byla Ester pro vás?
00:51:15 Ester Krumbachová byla takový renesanční člověk.
00:51:23 Ona navrhovala kostýmy, já jsem si ji vzal
00:51:25 na navrhování kostýmů.
00:51:27 Ona také navrhovala všelijaké šperky a detaily.
00:51:34 Třeba v Kladivu na čarodějnice.
00:51:38 To byla moje reminiscence na monsterprocesy,
00:51:42 které byly v 50. až 52. roce.
00:51:46 A ti lidé se sami obžalovávali.
00:51:49 A to Ester velice zajímalo.
00:51:53 Ale protože měla takový talent, byla výbušná a hodně mluvila,
00:51:59 víc mluvila než kreslila a psala. To jsem jí měl napřed za zlé.
00:52:07 Říkala, že se na to musíme dívat filosoficky.
00:52:10 To byly takové řeči, ale ona do toho
00:52:16 pak přinesla jednu scénu, která tam sice byla,
00:52:20 ale kterou úžasným způsobem prohloubila.
00:52:26 Dovedeš si ji představit nahou?
00:52:30 Byla to jedna z nejzajímavějších, strašlivá scéna,
00:52:33 kdy mu masíruje prsty u nohy a mluví při tom lascivně.
00:52:40 Ta scéna je dodnes v tom filmu nejpůsobivější.
00:52:51 Krev, hniloba.
00:52:53 Nic! Mámení.
00:53:05 My jsme se s Ester sešli a bylo to od začátku souznění duší.
00:53:08 Ester byla vzácná duše a také velmi pěkná, charismatická žena.
00:53:16 Ona inspirovala, kdo byl otevřený, mnoha věcma.
00:53:20 Tak jsme se domluvili, že ona bude dělat kostýmy.
00:53:24 První, co řekla: "Nebudu dělat žádné návrhy.
00:53:27 Pojedu na Českomoravskou vysočinu a tam vyberu
00:53:32 kostýmy pro naše herce přímo od sedláků,
00:53:35 aby každý měl 1 nebo 2 kostýmy na celý film.
00:53:40 Na všechna ta mnohá léta. To byl vynikající nápad.
00:53:46 Ester jsem požádal, aby s Jardou a s mým architektem
00:53:51 vypracovala scénosled všech barev pro každou scénu.
00:53:57 Střih těch kostýmů byl stejný, jen barvy byly jiné.
00:53:59 Růžová, oranžová a hořčicově žlutá.
00:54:03 Tam se akorát trochu dohadovali, pan režisér s paní Ester,
00:54:08 ohledně punčoch.
00:54:10 Kdy se použijí černé a kdy budou tělové.
00:54:13 Jinak problém nebyl.
00:54:16 Jaroušek Kučera řekl: "Já to potřebuju bez slunce."
00:54:20 Já jsem to někde psal, ale on si ještě vybíral.
00:54:24 A Ester řekla: "Tady na tom poli,
00:54:26 když František orá s koňmi po té válce,
00:54:30 zpívá tam skřivánek, tak má modrou košili.
00:54:34 To nebe nesmí být modré, ale musí být šedivé. Zamračeno."
00:54:43 Mám tam pár takových scén, kdy jsem ve vestičce.
00:54:46 Jedu tam s koňma a nevím co všechno.
00:54:49 Ona přinesla asi 20 nebo 30 vest.
00:54:55 A já mám rád kostým, ve kterém se cítím dobře,
00:55:00 tak jsem dělal ksichty. Nic jsem ale neříkal.
00:55:05 Ona se na mne podívala a jen je takhle zahazovala.
00:55:08 A najednou vzala jednu a povídá:
00:55:10 "Jestli ji nevezmeš, tak ti dám přes hubu."
00:55:13 Vzal jsem ji, protože byla skutečně vynikající.
00:55:16 Ta, ve které jsem potom hrál. Je to obyčejná, hloupá vesta.
00:55:22 Nebo dala kostým ženě nejbohatšího sedláka v obci,
00:55:26 kterému vzali statek a dali ho družstvu,
00:55:29 a on musel odjet s vozem jenom s postelí,
00:55:32 protože mu všechno ostatní zabavili,
00:55:35 a Ester řekla: "Já dám jeho paní tchýní jazyk."
00:55:38 Tak ona ho má, a když pláče, tak jí ta kytka zakrývá tváře.
00:55:43 To jsou ty detaily, kteří tvoří velké umění.
00:55:46 A bez toho to nejde.
00:55:48 Dnes je to všechno ploché a nemá to ty detaily.
00:55:55 Koukal jsem na její návrhy a najednou to mělo
00:55:57 takovou zvláštnost, co umí vymyslet jenom člověk,
00:56:00 který má něco víc, než že umí nakreslit nějaký obyčejný kostým.
00:56:07 Třeba taková věc.
00:56:09 V Rodácích je scéna, kdy zavírají faráře
00:56:13 a celá ves nastoupí před kostel.
00:56:17 Ester navrhla, že všichni budou v černých šatech.
00:56:23 Já jsem o tom dost pochyboval a Vojta říkal:
00:56:26 "Radouši, co si myslíš?" "Já nevím.
00:56:29 To víš, u nás je to kapánek jiný."
00:56:34 Ta scéna se začala točit, já jsem tam byl mezi nima,
00:56:39 koukal jsem - to byly tak nádherný chvíle,
00:56:44 protože najednou to mělo takový půvab!
00:56:46 To mělo přesně tu atmosféru té chvíle,
00:56:49 kdy šli pro faráře a ta ves se proti nim vzbouří.
00:57:02 Scénář k filmu Ovoce stromů rajských jíme
00:57:06 jsme s Ester psaly jako podobenství o ráji,
00:57:10 z něhož jsme byli vyhnáni poznáním pravdy.
00:57:18 -Kdo je to?
-Co to jíš?
00:57:22 Chceš?
00:57:26 Ester přišla s tím, že bychom mohly vyjít
00:57:28 z článku o vrahovi žen, protože tam by se daly
00:57:35 na tomhletom příběhu uplatnit otázky pravdy a lži,
00:57:41 přátelství a zrady, které hýbaly naší společností v r. 68.
00:57:48 -Včera ve večerních hodinách...
-Ukaž!
00:57:49 -Včera ve večerních hodinách...
-Počkej!
00:57:51 -Moment!
-Tebe se to netýká!
00:57:55 Včera ve večerních hodinách byla nalezena další...
00:57:59 Ester tam udělala strašně zajímavé kostýmy,
00:58:02 které se zdály, že jsou nenositelné,
00:58:04 ale pak se ukázalo, že hrají úžasnou roli.
00:58:08 Byly to jenom volné pláštěnky, které umožňovaly pohyb,
00:58:12 a které zvýrazňovaly pohyb údu v tom zápase.
00:58:19 Ester vymyslela pro každou scénu zvláštní barevnou koncepci
00:58:24 a barevnost kostýmů měla také svůj metaforický význam.
00:58:31 Například zbavit se rudé jakoby znamenalo
00:58:34 odmítat pravdu, která je nesnesitelná.
00:58:40 Ester a já jsme nepředpokládali
00:58:43 takovou brutální reakci O slavnosti a hostech.
00:58:48 Nejenom, že film byl okamžitě zakázán,
00:58:51 nesměl se ukázat komukoliv z ciziny,
00:58:54 nesměl se poslat na festival, neměl distribuci,
00:58:56 ale mezi tím interním sdělení,
00:58:58 což jsem se dozvěděl až po 20 letech,
00:59:01 bylo rozhodnuto, že já již nesmím nikdy
00:59:03 jako režisér pracovat ve filmu a Ester ať dělá kostýmy,
00:59:07 ale ať nedělá scénáře a neplete se do konečné podoby filmu.
00:59:18 Tento film byl vlastně labutí píseň s tím,
00:59:22 že už jsme zakázáni, že už nesmíme říct, co chceme říct,
00:59:26 udělat to, co chceme udělat, ale já sám
00:59:29 mám ten film velmi rád a Ester ho měla taky ráda.
00:59:32 Tím jsme vlastně udělali takovou Baudelairovskou poezii
00:59:37 o nenaplněné lásce.
00:59:40 Jsou to vlastně nešťastné lásky, je to strašně moc výjevů.
00:59:47 S Esterkou jsem se znala od filmování Mučedníků lásky,
00:59:49 ale k užšímu lidskému kontaktu docházelo už během toho roku,
00:59:55 co jsem chodila s Janem Němcem,
00:59:57 a co jsem potom byla jeho ženou 3 roky.
01:00:07 Esterka to dávala dohromady. Ona byla ohromně velkorysá.
01:00:11 Ona svému rozvedenému manželovi
01:00:13 domlouvala další svatbu a další manželku.
01:00:17 Ona ho měla ráda.
01:00:19 Ona ho tak hezky vyšperkovala na tu svatbu.
01:00:24 Ten film Mučedníci lásky byl dost melancholický a ponurý.
01:00:29 Esterka si docela libovala v takovém tom strašení.
01:00:33 (výkřik)
01:00:41 To byl film postavený na několika báječných,
01:00:43 ale méně známých herců, většinou ze Slovenska.
01:00:46 Na typologii. Na typech.
01:00:48 Ester měla vždy kolem sebe takový okruh zajímavých lidí.
01:00:53 Byli to výtvarníci, žurnalisté, už bych si ani přesně nevzpomněl.
01:00:58 A z toho se těžilo. Bylo to skvělé.
01:01:06 Já jsem si alespoň vymohl jednu věc,
01:01:09 že Ester bude dělat takového výtvarného i realizačního poradce.
01:01:15 Ester to velmi přislíbila tím směrem, aby to nebyl popis.
01:01:22 Estera z toho udělala podobenství,
01:01:26 které se nelíbilo vládním činitelům.
01:01:34 Bylo to podobenství o určitém masakru,
01:01:41 ale mělo to svůj půvab i v těch krutostech, které tam byly,
01:01:46 protože to všechno mělo určitou poezii.
01:01:53 Tvář určitého zla, ale poetickou.
01:01:59 Souběžně dělal Jaromil Jireš Valerii.
01:02:06 Často byly situace, že by měla být u Jireše i u mě.
01:02:13 A posléze, když už viděla, že je ten základ udělaný
01:02:17 a já na ni slyším, že jsem na té vlně,
01:02:21 tak šla raději k němu. A já jsem byl žárlivý!
01:02:27 Já jsem ji tam chtěl mít!
01:02:32 Babičko, babičko, příšera!
01:02:36 Když máš třeba režiséra, kameramana,
01:02:39 kohokoliv, kdo tě má řídit,
01:02:41 tak musíš velice opatrně našlapovat, abys ho neurazil,
01:02:45 abys tu práci mohl dodělat, aby ses cítil dobře,
01:02:49 ale musíš mu především lichotit.
01:02:51 Tak jako ženám musí lichotit muži, tak ženy musí lichotit mužům.
01:02:56 -Jak se to dělá?
-Všelijak.
01:02:59 Jak?!
01:03:00 Obratně, zahaleně se říká: "Vy jste skvělej, jedinečnej nápad,
01:03:04 ale já bych k tomu dodala takovouhle maličkost.
01:03:07 Kdybyste dovolil." On dovolí.
01:03:09 Ty mu řekneš nápad, on ti poklepe na rameno a řekne:
01:03:12 "Á, to docela jde."
01:03:14 A pak se dozvíš, že to řekl on.
01:03:18 Poslyš, četla jsi někdy Freuda?
01:03:24 Nečetla. Co to je?
01:03:28 Nečetla?! To by sis ale měla přečíst.
01:03:33 To je jedinečné vysvětlení vztahů mezi oběma druhy člověků.
01:03:40 To je úžasně zajímavé.
01:03:44 Ona byla zvláštní režisér. Ona se v té postavě,
01:03:47 kterou jsem dělala já, viděla sama.
01:03:52 Když jsem přišla prvně do maskérny,
01:03:56 tak tam mi dělali, jak jsem pochopila, podle ní barvu.
01:04:02 Ona dala hlavu vedle mne a chtěla to přesně
01:04:05 podle svých vlasů.
01:04:10 Já jsem říkala: "Hele, to nejde.
01:04:12 Ty máš jiný oči, ty máš jiný ksicht.
01:04:15 To já se nemůžu takhle přeměnit."
01:04:19 Ona říkala: "Ne, já to jinak nevidím."
01:04:23 To bylo její velké téma - mužský, ženská.
01:04:26 Ona byla svým způsobem velice oddaná žena
01:04:31 a velice ji mrzelo, že její partner,
01:04:37 lépe řečeno její partneři, nejsou schopni
01:04:42 přistoupit na otevřenou, rovnoprávnou hru.
01:04:49 A proto se tady objevuje inženýr Čert,
01:04:52 který se neustále cpe, to znamená užívá dobrodiní,
01:04:57 které mu pečlivá, starostlivá, vykrmující,
01:05:02 taková ta slepičí nátura skýtá pro to,
01:05:07 aby vyžral, co se vyžrat dalo, a aby tím, jak se sytí,
01:05:13 jak je čím dál tím plnější, ten vztah vyhasínal.
01:05:22 Pro Esterku to asi také byla zkouška něčeho jiného,
01:05:26 než dělala doposud jako dramaturg.
01:05:32 Takový odlehčený žánr byl pro ni něco nového.
01:05:41 První myšlenka byla rozpory mezi chtěním a výsledkem.
01:05:46 Mezi třeba touhou mít nebo být
01:05:49 a jakýmsi iracionálním činitelem, což byl vlastně ten Čert,
01:05:53 který to vymezoval.
01:06:00 Ty jedna!
01:06:02 Já jsem se do tebe asi skutečně dneska zamiloval!
01:06:07 Ona mě položila u sebe na zem na látku,
01:06:13 popadla nůžky a takhle to podle mě stříhala,
01:06:19 pak to sešila a on z toho byl model!
01:06:24 V tom ateliéru se Ester snažila postihnout absolutně všechno,
01:06:28 sebemenší detail, takže pak ti samozřejmě utíká celek.
01:06:34 Jako v kreslení, v malování, v sochách
01:06:37 ti vždycky na detailech ten celek utíká.
01:06:40 A tam se to posléze projevilo v celkovém výsledku,
01:06:43 že ta povídka, která byla úžasně jiskřivá jako šampaňské,
01:06:49 najednou byla zatížena vším a byla to dokumentární deprese.
01:06:57 To bylo to pro všechny velké překvapení a velké zklamání,
01:07:01 protože se u ní očekávalo víc.
01:07:05 -Budeš na mě myslet?
-Ano.
01:07:07 Mohu zas večer přijít? Jinak bych nemohl žít.
01:07:12 Přijď.
01:07:15 Ona z toho byla celá nesvá,
01:07:18 protože když mohla s někým spolupracovat na věci
01:07:24 a neležela ta odpovědnost jenom na ní, tak přímo kvetla.
01:07:32 Ale v momentě, když si uvědomovala,
01:07:36 že je sama sobě v několika rolích, v několika pozicích
01:07:41 a nemá s tím velkou zkušenost, jak tyto pozice střídat,
01:07:47 kdy se vzdalovat a kdy se přibližovat,
01:07:50 kdy se režisér přibližuje scenáristovi
01:07:54 a scenárista se zase přibližuje výtvarníkovi,
01:07:58 tak to ji dělalo nesvou.
01:08:01 Stálo by jistě za soud, zda není v mnoha případech víc,
01:08:06 ta inspirativnost osobnosti na okolí,
01:08:12 zda to není víc, než režie vlastního filmového projektu.
01:08:20 Neznám blbější film než je Vražda ing. Čerta.
01:08:24 A velice se stydím, že jsem podepsaný jako spoluscenárista.
01:08:28 A že tam vystupuji v nějakém komparzu.
01:08:31 Ale tys tam prej při tom natáčení vysedával.
01:08:34 Já jsem tam vysedával, protože jsem dostával peníze
01:08:37 za vedlejší roli.
01:08:38 Tak jsem tam seděl a dostal jsem dvě stovky.
01:08:40 Tak ty ses prostituoval na něčem, co není blbějšího než blbé.
01:08:44 -Je to tak.
-A neviděl jsi to?
01:08:47 -Ten celý film je nesmysl.
-A proč jsi jí neporadil?
01:08:51 Ten nápad byl, že to měla jako rozhlasovou hru.
01:08:56 A z nedostatku scénářů a určité konjunktuře
01:09:00 jejího a mého jména nám řekli, jestli nemáme scénář.
01:09:04 Tak během tří dnů jsme přepsali rozhlasovou hru
01:09:07 na scénář, dostali jsme zaplaceno
01:09:10 a já jsem říkal: "Ester, tím to končí.
01:09:12 Je to naprostá blbost, tahle ta pohádka,
01:09:16 ještě s Menšíkem a Bohdalovou se nemůže..."
01:09:21 A ona řekla:
01:09:22 "Ne, když to nebudeš režírovat, tak si to zrežíruju sama."
01:09:26 Já jsem říkal: "Ano, kdo chce kam, pomožme mu tam."
01:09:29 Ale ona, scenáristka, takový myslitel,
01:09:32 a vy, oba dva analyzátoři, vy byste nebyli schopni
01:09:35 udělat něco jinýho, než Vražda ing. Čerta?
01:09:39 To vůbec neměl být žádný film.
01:09:42 To bylo jenom proto, že potřebovali scénář
01:09:43 a my jsme si s chutí vzali za málo práce hodně peněz.
01:09:48 To bylo takové podobenství, tenhle inženýr Čert,
01:09:51 až k té vraždě. Ono to bylo její téma,
01:09:54 které samozřejmě nemohlo být vyřešeno tímhle tím.
01:09:58 Tím bylo naťuknuto.
01:09:59 Ale potom k tomu dalšímu už nemohlo dojít,
01:10:01 protože spadla klec.
01:10:09 V r. 70. jsem v televizi točil film, jmenoval se Přízrak.
01:10:12 Na motivy jedné povídky Dostojevského.
01:10:15 Ester jsem požádal, aby na tom dělala kostýmy.
01:10:18 V tom r. 70. už to nebylo tak úplně jednoduchý,
01:10:22 ale nakonec se to podařilo.
01:10:26 V té době už jsem to věděl, ona byla úžasný partner.
01:10:36 Pro mě třeba objevila svět rekvizit a svět kontextu,
01:10:41 že kostým může být dramatickou složkou díla.
01:10:50 Kačer tam hrál ruského carského důstojníka
01:10:52 a ona mu dala takovou čepici se štítkem hodně do očí a říkala:
01:10:59 "Hele, ale rozmysli si přesně, kdy mu uvidíš do těch očí.
01:11:04 A dlouho táhni to tajemství.
01:11:07 K tomu musíš mít kameramana, aby mu do těch očí neposvítil
01:11:11 a tu kameru nedal níž.
01:11:14 A řeš mu ty oči tak, že je to tajemství."
01:11:17 A ono to té postavě strašlivě pomůže.
01:11:22 I pro ten dramatický oblouk.
01:11:24 Ona se pak nemohla objevit na titulcích.
01:11:29 Samozřejmě, že ta práce potom byla velmi obtížná.
01:11:32 Buď jsem musel ty herce k ní vodit do bytu na zkoušky,
01:11:36 nebo jsem musel toho herce přivést a sejít se v hospodě.
01:11:41 Naposledy jsme si vlastně povídali asi v r. 81
01:11:46 o scénáři filmu Schůzka se stíny.
01:11:51 To bylo poslední, kdy jsme se scházeli pravidelně.
01:11:58 To bylo 81, takže ještě nebyla uvedena na titulcích.
01:12:02 Ne, ne.
01:12:05 Ester 10 let, to všichni víme, nemohla pracovat.
01:12:08 A já jsem dostávala veškeré její nabídky od ní,
01:12:12 což byla taky ohromná klika.
01:12:16 A zase jsem jí třeba pomáhala tím, protože nemohla jet na své jméno,
01:12:19 tak k mým filmům, nebo k mému divadlu dělala šperky.
01:12:24 My jsme si ohromně rozuměly, protože její a můj rukopis
01:12:27 byl velice shodný.
01:12:44 Já jsem ji měla jako svého učitele.
01:12:48 Byla to ohromná klika, protože ona mi vlastně spadla do klína.
01:12:53 Ona mě naučila filmový a divadelní kostým.
01:12:58 To, co jsem se měla naučit ve škole, to jsem se nenaučila.
01:13:02 Naučila jsem se to až od Ester.
01:13:06 Kdo je ta princezna?
01:13:08 Nevím, maminko. Přineslo ji moře.
01:13:13 Ester byla spíš víla, čarodějka.
01:13:17 Dobrej kamarád a ještě něco trochu nadpřirozenýho.
01:13:24 Jako kouzelnice.
01:13:28 Já si vůbec nedovedu představit jinou výtvarnou umělkyni,
01:13:32 která pozve mladší osobu, klidně vyklidí pole,
01:13:40 neřekne nic než několik slov chvály a pochopení.
01:13:46 V té době skutečně prodělávala všelijaké pocity
01:13:49 a vnitřně jí nebylo dobře, ale nevenek se stále prezentovala
01:13:54 jako tvůrčí člověk, který ví, že ještě něco dokáže,
01:13:59 který chce něco dokázat, který má materiální bídu,
01:14:04 ale nechce si ji připustit.
01:14:07 Který má vidiny a sny i v osobním životě,
01:14:13 kterým asi také moc nemohla věřit,
01:14:18 protože byly někdy tak trošku fantastické.
01:14:24 Někdy jsme si telefonovaly a říkala,
01:14:27 že se v ní válejí balvany, že je plná balvanů
01:14:30 a neví si s nima rady.
01:14:36 Ale tyto životní hořkosti, které se na ni dost valily,
01:14:42 tak ona to zvládala s velkou silou.
01:15:29 Možná, že to byla ta její velikánská tesknost
01:15:33 z té lidské samoty, ve které byla.
01:15:36 Ta tesknost byla vlastně proteplovaná
01:15:43 tímto skutečně zcela animálním vztahem
01:15:46 k těm subhumánním tvorům.
01:15:50 Ona si lehla na koberec, k tomu nepotřebovala žádný nástroj,
01:15:54 a teď jsem zapomněl tu melodii, kterou jsem znal,
01:15:58 a to bylo v době, kdy v bytě bylo asi pět kočiček.
01:16:03 Čtyři minimálně. Intenzivně pamatuji tři:
01:16:07 Kocour Péťa, kocour Šneček a pak tam byla,
01:16:12 já jsem jí říkal Soňa a Ester to přijala,
01:16:15 strašně se jí to líbilo.
01:16:17 Já jsem říkal: "Ona tam sedí jako pokladní."
01:16:20 Ona si lehla na ten perský koberec a začala zpívat.
01:16:24 A ty kočičky, jak byly zalezlé, tak se vztyčenými ocásky
01:16:28 přišly k ní a začaly se kolem ní lísat.
01:16:33 Tam člověk názorně viděl to spojení člověka s kočičím světem.
01:16:44 Člověk viděl, že my a ty bytosti jedno jsme.
01:16:48 Když jsem se s Estinkou seznámil, tak tam byl hlavní Jidášek.
01:16:54 Jidášek byl kocour, takový mourovatý zrzek,
01:16:58 který byl velice opečovávaný, protože měl hrozně krušné dětství.
01:17:07 Ona ho zachránila, když ho někdo ubíjel.
01:17:13 V popelnici byl.
01:17:16 Nebo ležel polomrtvý v popelnici,
01:17:20 tak Estinka ho odtamtud vytáhla a vlastně ho vypiplala.
01:17:25 A tenhle Jidášek, k tomu se potom...
01:17:30 Kdybych si vzpomněl, jak se všechny jmenovaly.
01:17:34 Ona s něma dohromady mňoukala. Jo! Já to zažil.
01:17:41 Mnohokrát, pokaždé, když jsem přišel, tak:
01:17:44 "Pojďte sem, přišel strejček, přišel strejček.
01:17:50 Musíme ho přivítat." A teď mňoukaly.
01:17:53 A já jsem se musel divit, já věděl, že se budu muset divit.
01:17:57 Když jsem se divil, tak ony mňoukaly ještě víc.
01:18:01 Strejčka vítaly.
01:18:05 To byla jedna z rovin její tvorby.
01:18:10 (zpívá)
01:18:12 Kočičky, kočičky dávaj dobrou noc.
01:18:14 Oblizujou si pacičky, oblizujou si nos.
01:18:17 Tralalalala. Tralalalala...
01:18:26 Jeden čas jsem měla osm koček, které jsem všechny nalezla.
01:18:33 Tak, rychle. Budeme spolu vystupovat v cirkuse.
01:18:37 Ano? Budeme mít velký číslo.
01:18:40 Leona Krumbachová, samocvička.
01:18:43 To je kočka, která se sama vycvičila
01:18:45 a sama blbne. Tak.
01:18:49 Ona vždycky říkala tím vysokým hláskem: "Chceš papat?"
01:18:52 A kocour: "Mňau!" A to bylo fantastický.
01:18:57 Já nejsem tak absolutní samotář, ale dost jsem ráda sama,
01:19:01 a připadá mi, že kočka je ohromnej partner na to,
01:19:04 že v jejím mlčení, tichosti, v takové určité trpělivosti
01:19:09 a takovém duchu, řekla bych téměř mystickém,
01:19:13 tak kočka dovede být úžasný partner,
01:19:17 že třeba vůbec neobtěžuje. Jako že by naléhala na rozhovor,
01:19:23 ale naopak má třeba ve zvyku člověka trpělivě pozorovat.
01:19:28 Velice trpělivě se třeba dívat, když píšu na stroji,
01:19:31 tak ta kočka sedí a trpělivě sleduje ta písmenka,
01:19:35 jak se vyťukávají.
01:19:37 A když třeba Alfa už má dost mýho psaní,
01:19:39 tak mi bouchá packou přes nos nebo do tváře.
01:19:43 Nebo mi položí packu a tak se jakoby vyjádří:
01:19:47 "Nech už toho, pojď si hrát, nebo tak."
01:19:51 Ten kočičí ráj, který způsoboval tu přemíru parfémů,
01:19:54 které se v tom prostředí soustřeďovaly,
01:19:57 vzhledem k přítomnosti nejrůznějších kocourů,
01:20:01 to ve mně vyvolávalo rozpaky. To bylo trošku...
01:20:09 Když je všeho moc najednou, tak je to trošku až nepříjemné.
01:20:14 To byl takový malý byt a já jsem si tam položil aktovku,
01:20:19 já měl věčně aktovku u sebe, to je můj zvyk,
01:20:24 a okamžitě mi ji počůrala kočička.
01:20:29 A těch koček tam bylo plno,
01:20:32 takže jsem musel zahnat kočičku a ona se smála.
01:20:38 (zpívá)
01:20:39 Kočičky, kočičky dávaj dobrou noc.
01:20:41 Oblizujou si nosíčky, oblizujou se moc.
01:20:44 Tradarírará, tramtarírará...
01:20:50 Je to tak? Leono, ano? Je?
01:20:53 Co? Co říkáš?
01:20:55 Ty mlčíš? Proč?
01:20:59 Tak toto je Zaklínač koček.
01:21:01 Jako je třeba zaklínač hadů, nějaký takový fakiroidní člověk,
01:21:04 tak tohle je zaklínač koček, po kterým se šplhají kočky.
01:21:07 A jak je vidno, on zaklínač koček musí mít duši prostoupenou kočkama.
01:21:11 Jinak by je nemohl zaklínat. Takže odtud jsou všelijaký.
01:21:14 A tady mám ještě něco a tohleto se jmenuje Námluvy.
01:21:20 To totiž jsou námluvy, to je kocour,
01:21:23 který si právě namlouvá holky.
01:21:26 To je Alfín. Alfíku.
01:21:28 Ano, to je Alfín partner. To je svatební fotografie.
01:21:33 A toto je ilustrace k jedné mé povídce,
01:21:36 která vyšla v Literárních listech.
01:21:39 Bylo to o René Descartesovi, který řekl klasickou větu:
01:21:42 "Hrajeme-li si s kočkou, nevíme,
01:21:45 jestli ona si nehraje s námi."
01:21:48 Taková ta neustálá přítomnost nějakého toho animálního soucítění,
01:21:52 to je možná, co trošku souvisí s tím čarodějnickým...
01:21:57 Ano!
01:21:58 Takovým tím přesahem trošku jiného typu myšlení.
01:22:00 Ona byla člověk amplitudy. To se týkalo i třeba její chudoby.
01:22:05 Byly časy, kdy skutečně hlavní, na co měla,
01:22:09 že sháněla kočkám na potravu.
01:22:13 A ona sama vlastně žila jen o chlebu a o vodě.
01:22:19 Ester seděla dole v hospodě a něco tam popíjela.
01:22:22 Nechala rozsvíceno, aby kočičky viděly.
01:22:24 Nechala jim rozsvícenou lampu
01:22:26 a kočičky lampu shodily a začalo tam hořet.
01:22:30 Nějací sousedé hned zavolali, protože cítili, že tam něco hoří,
01:22:35 a bylo tam rozsvíceno, nebylo úplně zamčeno.
01:22:41 Jedna sousedka měla klíče, tak tam vzala toho policajta
01:22:45 a on: "Kde najdou Ester?"
01:22:48 A ta sousedka říkala: "Je určitě v hospodě.
01:22:50 Dole v hospodě U Zelené lišky."
01:22:53 Za chvilku přišel zpátky, že tam není.
01:22:55 Sousedka: "Ale musí tam být."
01:22:57 Byla tam, ale byla za nějakým pultem schovaná.
01:23:00 Tak přišli nahoru a policajt jí byl tak unešenej,
01:23:09 že nechal policajtování a šel dělat hlídače na Barrandov.
01:23:14 Ptal se jí, jestli ji může přijít navštívit
01:23:19 a ona řekla: "Samozřejmě, ale nechoď v tom kroji.
01:23:23 V tom svým oblečku sem nechoď."
01:23:27 Já jsem jí byl přítelem.
01:23:29 Jo? Vy jste jí byl přítelem?
01:23:31 A jak jste se s ní seznámil?
01:23:33 Jednoduše. Ona chodila sem.
01:23:35 Ještě měla kamaráda. On byl z Novýho Zélandu, že jo?
01:23:38 Jo.
01:23:40 Tak nějak v 85. sem přišla, že shání zedníky na terasu nahoře,
01:23:43 jak bydlí, tak jsem se jí nabídl na práci.
01:23:47 Tak jsme to oklepali a ona, že zbožňuje tu zpěvačku,
01:23:50 Báru Basikovou.
01:23:53 Tak že má desky a já: "Jé, vy máte zajímavý desky."
01:23:56 A že bych si je přišel poslechnout.
01:23:58 Ona: "Jo, tak přijďte."
01:24:01 Já jsem přišel tak v deset večer.
01:24:02 Ona: "Kdo je?" Já: "To jsem já, Mirek zedník."
01:24:05 Ona: "Ježiš, pojďte dál."
01:24:07 Tak jsme si dali kafíčko, rumíček, desku.
01:24:10 -Jo?
-No.
01:24:12 A pak to nějak přišlo samo ten večer.
01:24:14 Docházely cigarety a ona, že mě naučí kouřit cikánsky.
01:24:17 Jestli vím, jak se kouří po cikánsky.
01:24:19 -Jo?
-Já jsem říkal, že nevím.
01:24:22 Tak natáhla cigaretu, dala mi kouř do pusy.
01:24:25 Tak měsíc a půl jsme spolu byli.
01:24:28 -Jak dlouho?
-Měsíc a půl.
01:24:31 -Jo?
-Veliká láska.
01:24:33 To je skvělý.
01:24:37 Akorát ty kočičky, jak tam měla.
01:24:40 Měla Pastelku a Pašulku. Měla asi čtyři.
01:24:44 To byl její poklad.
01:24:46 -A to už byla nemocná?
-Za mě ještě nemocná nebyla.
01:24:51 Pak byla v Itálii. Kam se na ni hrabala
01:24:53 nějaká osmnáctka, když to řeknu takhle.
01:24:56 -Jo?
-Hm.
01:24:58 Byla dost náruživá.
01:25:00 -Cože?
-Že byla dost náruživá.
01:25:02 Jo?
01:25:04 Vždycky se chlubila s těma modřinka, jak má ode mne.
01:25:06 Jo?
01:25:08 Ježiš, já jsem se vždycky červenal!
01:25:10 Jí to bylo jedno, jestli je to uhlíř nebo intelektuál.
01:25:14 Ona ty lidi zkoumala.
01:25:17 Tam, kde bydlela, Za Zelenou liškou,
01:25:22 jsem taky několikrát zažil, když jsme šli spolu do hospody,
01:25:26 že se tam k ní hlásily velmi prapodivné existence lidí.
01:25:30 Já jsem si ze začátku myslel, že s nima někdy pije,
01:25:37 když nemá s kým, ale tak to vůbec nebylo.
01:25:41 Ona v nich něco našla, co ji inspirovalo.
01:25:44 Samozřejmě ji to stálo strašlivou investici
01:25:48 především času.
01:25:49 Já jsem spíš obdivoval, že dokázala ve styku s těmi lidmi
01:25:54 odblokovat svůj intelekt, že jí nevadilo,
01:26:00 že ti lidé jsou intelektuálně o několik pater níž
01:26:04 a ta témata, o kterých se s nima bavila, nebyla intelektuální.
01:26:09 Ale ona se dokázala hodiny bavit o kočkách,
01:26:13 o životě koček, které tam bydlely.
01:26:18 Například v hospodě dole potkala nějakýho kluka,
01:26:22 který se vrátil z vězení a okamžitě měla pro něho pochopení.
01:26:26 A ten ji pak chodil otravovat.
01:26:31 S těmi muži to bylo hrozně zajímavý.
01:26:34 Vůbec tam nehrála roli ani krása,
01:26:37 ani ta hrozně obdivovaná fyzická přitažlivost.
01:26:42 Estera byla taková hledačka talentů.
01:26:47 Ona mě potkala, když jsem chodila s Macháčkem.
01:26:51 Vyprávěly jsme si o Macháčkovi.
01:26:55 Pak jsem měla Havase, a toho jsem jí nechala doma.
01:27:07 S Esterou jsem se seznámil přes Jitku Němcovou,
01:27:09 která se s ní v té době trošku kamarádila.
01:27:15 Jednoho večera mě pozvala se seznámit s její přítelkyní.
01:27:19 Tak to začalo.
01:27:21 Já jsem slyšela, že už jsi tam zůstal.
01:27:24 Ne.
01:27:27 Já jsem k ní jednou přišla na návštěvu s tím Havasem.
01:27:30 On byl z Nového Zélandu, my jsme měli před svatbou.
01:27:33 On měl všechny štemply.
01:27:35 Jeden štempl vedle druhýho, že si mě může vzít.
01:27:37 My jsme šli na Prahu 6 na ohlášky, jak bydlí Krejčík,
01:27:41 na národní výbor a já jsem mu zdrhla
01:27:45 těsně předtím, než jsme došli na národní výbor
01:27:48 a řekla jsem mu: "Já si tě nevezmu."
01:27:50 Vzala jsem ho ke Krumbachový, tam jsem jí ho nechala v posteli
01:27:53 a už jsme se nikdy v životě s Havasem neviděli.
01:27:57 Ty hranice mezi prací a mezi vztahem
01:27:59 nebyly tak úplně jasné a myslím si,
01:28:02 že ta inspirace z práce vytvořila most pro ten vztah.
01:28:06 -On se jí líbil.
-Bylo to velice inspirující.
01:28:09 A byl také z Nového Zélandu!
01:28:11 Ona se s ním mohla dostat i ven a tak dál.
01:28:19 Když jsme točili film na Novém Zélandu,
01:28:22 tak byly tři cesty.
01:28:24 Každý do toho investoval strašně hodně nadějí.
01:28:26 Ester byla jednou ze tří autorů.
01:28:30 Napsali jsme to spolu. Ona, já a novozélandský režisér.
01:28:34 A dál?
01:28:35 A pak tam dělala kostýmy a pomáhala s výtvarnou stránkou.
01:28:40 Ten film nebyl dobrej. Nebyl umělecky zdařilý.
01:28:44 Pak tam byl ještě jeden problém, že ten režisér byl muž,
01:28:47 který měl své mindráky a byla tam velice schopná žena,
01:28:53 která s ním neladila.
01:28:56 My jsme tam přišli udělat intelektuální, evropský film
01:28:59 a on chtěl udělat první hollywoodský film
01:29:02 pro Nový Zéland.
01:29:07 Nakonec jsme z toho natáčení odešli.
01:29:10 Ctibor tam zabil tu svou oběť -
01:29:13 to byla taky taková věc, kterou režisér prosadil.
01:29:17 Úplně zbytečnou vraždu do toho filmu.
01:29:23 Ester se dívala na to, jak se její informace
01:29:25 deformují dál tak strašným způsobem,
01:29:28 že došlo ke konfliktu.
01:29:31 Ona tam sice zůstávala, nechali ji tam,
01:29:35 ale dívala se na to mrzačení myšlenek
01:29:38 a kroucení těch jejích impulzů.
01:29:42 Utrpení. Chovala se statečně.
01:29:45 Statečně jsem se propíjeli noc za nocí.
01:29:48 Krumbachová byla velice citlivý člověk,
01:29:52 musím říct koketní, což jsem sám v několika okamžicích zažil.
01:29:58 A přitom byla strašně jemná, nic si nevynucovala.
01:30:01 Byla natolik inteligentní, a znovu bych řekl jemná,
01:30:06 že se přiblížila s obrovským citem,
01:30:10 a když vycítila, že to přiblížení končí,
01:30:14 že ta cesta končí, tak se zastavila, nebo se vracela.
01:30:20 Ona vždycky věděla, kde je ten cíl,
01:30:22 o čem je ten film.
01:30:25 Takže ten kostým nebyl jako kostým,
01:30:27 ale kostým byl pro ten cíl. Nebo ty barvy byly pro ten cíl.
01:30:33 A ti lidé, kteří k ní chodili do školy,
01:30:38 jako Šárka Hejnová, nebo dcery od Ivo Fišera,
01:30:42 tak ti lidé tam chodili, protože to vás na škole neučili.
01:30:50 Ester měla jednu krásnou vlastnost,
01:30:53 protože věděla, že je tak dobrá, že na ni nikdo nemá.
01:30:56 Ona neměla nikdy strach, že je ta holka mladá
01:30:59 a mohla by jí vzít práci.
01:31:02 Ona byla špičkový pedagog, uměla své vědomosti předávat.
01:31:07 Ale předávala je doopravdy jasně a konkrétně.
01:31:12 Tam nebylo takové to mlžení, co někteří ti výtvarníci dělají,
01:31:17 aby si nechali ty své věci, aby je neprozradili,
01:31:22 aby je někdo náhodou nepředběhl.
01:31:24 Ona byla nesmírně velkorysá.
01:31:29 Ona byla schopna být nesmírně něžná,
01:31:31 ale současně mohla být nesmírně tvrdá.
01:31:34 Jak jsem říkal předtím. Milovala tu přírodu,
01:31:37 ale mohla být totálně dekadentní, městský člověk.
01:31:42 Tyto vlastnosti byly úplně jako den a noc.
01:31:47 Rozporuplná.
01:31:48 Přitom ale to nebylo rozporuplné. To byl skutečný život.
01:31:53 To byl ten život. Ona to měla v sobě.
01:31:57 A když se člověk například díval na tu paletu jejích známostí,
01:32:02 lidí, se kterými se stýkala, tak tam byli lidi
01:32:09 jako Jirka Mucha, Ivan Vyskočil a pak je něco,
01:32:14 jak ona tomu říká "luza".
01:32:17 Ona měla strašně krásný kultivovaný jazyk,
01:32:20 ale používala i taková slova.
01:32:24 Ona měla tu schopnost jít dolů na Zelenou lišku,
01:32:28 kde bydlela, a tam se hodinu bavit
01:32:31 se zabijákem z francouzské legie.
01:32:34 V té hospodě ji ti lidé strašně akceptovali.
01:32:39 A vyšla ven z hospody a byla v kontaktu s Dürenmatem,
01:32:43 nebo s někým jiným.
01:32:47 Byla takový spíš dělnický typ, jako já,
01:32:50 a přitom dokázala vyhmátnout věci opravdu od jádra.
01:32:56 A dokázala je dát lidem kolem sebe,
01:33:00 kteří je zase použili pro své věci.
01:33:04 Nevím, je to takové kostrbaté,
01:33:07 ale je to opravdu ona a Mejla Hlavsa,
01:33:10 jediní dva lidi, kteří mi opravdu hodně chybí.
01:33:13 A myslím si, že i Ester hodně chybí českému filmu,
01:33:16 který se teď nemůže tomu, co dělala ona
01:33:20 a její parťáci v 60. letech, ani přiblížit.
01:33:26 Já jsem se s ní vlastně seznámil na výstavách,
01:33:29 které byly v Činoherním klubu. Fotografické výstavy.
01:33:33 My jsme vždycky po těch výstavách
01:33:36 dělali v žižkovské hospodě vernisáž.
01:33:41 Tam jsme se hodně seznámili.
01:33:44 Pro mě Ester hodně znamenala,
01:33:47 protože já jsem s ní prokecal mnoho hodin a hodin.
01:33:51 Hlavně jsme se bavili o šamanismu. O černé a bílé magii.
01:33:57 Pro mne, jako výtvarníka, a pro ni, jako kumštýře,
01:33:59 to byly zajímavé rozhovory.
01:34:02 Ona byla zásadová ženská, kumštýřka.
01:34:06 V době, kdy vůbec nemohla, tak dělala šperky,
01:34:10 věci z kamenů, tašky, tak jsme jí pomáhali,
01:34:13 aby vůbec měla nějakou korunu,
01:34:16 protože to v té době bylo fakt hodně složitý.
01:34:20 Potkal jsem ji v době, kdy na tom byla nejhůř,
01:34:22 když nemohla točit a doma vyráběla moduritové náhrdelníky,
01:34:27 které jsem jí pomáhal prodávat.
01:34:31 Ona dělala ty nádherné šperky.
01:34:32 Taky je mám a vy je jistě taky máte.
01:34:35 A dělala různé kytky. Ona vždycky říkala:
01:34:37 "Já mám ty játra nemocný z těch výparů."
01:34:41 Já jsem jí říkala: "Ester, to je výpar z koňaku."
01:34:43 "Ne, ne, to mám z těch chemikálií."
01:34:47 Myslím si, že ten alkohol taky sehrál...
01:34:58 Byla produktivní, nebála se, bojovná, pracovitá,
01:35:01 ale nechyběl jí ženský smysl a ženský šarm.
01:35:08 Já bych ji definoval jako kompletního člověka
01:35:12 s jednou vadou, klíčovou Achillovou patou.
01:35:15 A to byl alkohol.
01:35:18 Byly to takové příjemné večírky.
01:35:20 Nebyly to vyloženě intelektuální diskuse,
01:35:23 pokud bys to chtěla slyšet.
01:35:26 Vy jste spolu chlastaly nebo sváděly muže?
01:35:28 My jsme spolu... Ne, to ne.
01:35:31 My jsme prostě vedly takové veselé přátelství,
01:35:33 ale nebylo to o tom, že bychom do toho tahaly chlapy.
01:35:38 (notuje písničku) Je jaká je.
01:35:42 Sakra, co když bude chtít bílý?
01:35:45 To by teda bylo blbý.
01:35:48 Taky jsme se uměli zbourat. Těžce zbourat.
01:35:50 -Jo?
-No ježiš!
01:35:52 Co jste pili?
01:35:54 Já pil červený a ona myslím taky červený víno.
01:35:57 Ale vzpomínám si, jak jsme jednou seděli,
01:36:00 bavili jsme se zase o šamanství a ona říkala:
01:36:03 "Musím rychle k Věře Chytilový, protože ta mě zabije.
01:36:08 Už mám zpoždění.
01:36:10 My píšeme scénář na Faunovo pozdní odpoledne."
01:36:14 A říkala mi, jak je to zábavný, co tam všechno vymýšlíte,
01:36:17 jak si s tím hrajete. "Je to zábavný to psát."
01:36:25 Ve Faunově velmi pozdním odpoledni jsme se bavily
01:36:27 na úkor mužské přetvářky, zbabělosti a snobismu.
01:36:34 Tatrmanka jedna. Nejradši bych se neviděl.
01:36:42 Tak já jsem tady.
01:36:45 To se nosí? Tohle to?
01:36:50 Teda to už jsem viděl, ale tohle?!
01:36:56 Co jako?
01:36:59 To ne. To já jsem taky viděl,
01:37:00 ale dohromady tohle s tímhle? To jsem ještě neviděl.
01:37:06 Tak buďte rád, že to teď vidíte.
01:37:10 Ta spolupráce byla naprosto ideální,
01:37:13 protože tam jsme mohly uplatnit všechny svoje znalosti
01:37:18 o mužských, o jejich hypochondriích,
01:37:23 o jejich slabostech i silách.
01:37:26 A všechny možné historky, které jsme znaly
01:37:29 a prokomponovat to s Brdečkovým námětem.
01:37:34 Prostě jsme se strašně nasmály.
01:37:37 Jé! To jseš ty?!
01:37:40 Už sis pro mě přišla? Tak brzo?!
01:37:44 Ještě mě neber.
01:37:49 Aspoň to jméno, kdyby po mně zůstalo.
01:37:52 Faun je také o účtování se životem.
01:37:54 Uvědomit si, co vlastně jsem byl, co jsem udělal a co jsem neudělal.
01:37:59 Proč jsem žil, jaký to mělo smysl?
01:38:04 Chci aspoň Cipískovi podepsat to otcovství.
01:38:06 Ne, ne! Teď už jsi jenom můj!
01:38:33 To je právě to, co bylo na té výstavě.
01:38:36 A to je právě úžasný. Jednak téma dva kocouři,
01:38:39 jak se vedou nocí a jmenuje se to
01:38:42 "Některá noc dokáže být jedna z nejkrásnějších".
01:38:45 Ester Krumbachová 1991.
01:38:50 A tohle to je také vtipná věc. Je to Kočička Čajkovského.
01:38:57 To je Anděl, který má u mne čestné místo
01:39:00 a rozhodně to byl obrázek, který mi Ester
01:39:04 při jedné z návštěv darovala.
01:39:07 Já jsem nikdy Ester nenavštěvovala z jiných důvodů,
01:39:09 chtěla jsem si s ní popovídat,
01:39:12 ale přesto jsem ráda, že ho můžu mít.
01:39:15 Pro mě byla Ester velmi nejednoznačná, složitá.
01:39:19 Já jsem ji chápala jako ženu, která je neustále zamilovaná.
01:39:25 Mně to na ní velice imponovalo,
01:39:27 protože ona mi vykládala o svých láskách.
01:39:31 A těch lásek nebylo málo. Ty lásky šly životem.
01:39:35 Já jsem ji znala 6 let a za těch 6 let
01:39:38 jsem poznala několik lásek.
01:39:42 Já jsem psal jakýsi text v r. 90 k výstavě jejích věcí.
01:39:49 Já jsem to napsal a nechtěl jsem s Ester o tom mluvit,
01:39:54 protože jsem si říkal, že se nesmím nechat úplně ovlivnit.
01:40:01 Napsal jsem to, ona se dozvěděla,
01:40:04 že to je napsané a bude to publikované.
01:40:07 Rozčilila se, zavolala mi domů a vynadala mi.
01:40:10 Mě to mrzelo, tak jsem jí to do telefonu přečetl.
01:40:14 Ona zareagovala tak, jak jenom ona uměla,
01:40:19 a jak málokterá žena umí. Přestala mi vykat a říkala:
01:40:26 "To zní jako Šalamounova píseň lásky." A vlastně byla.
01:40:33 O ní se nedalo přemýšlet bez velikého citu.
01:40:38 Ester je prostě bytost lásky.
01:40:42 Takže ty jsi byl do ní zamilovaný.
01:40:45 Kdo nebyl? Všichni víme,
01:40:49 že kolem Ester se pohybovalo takových hochů, panáčků,
01:40:55 příživníků a velkých mužských spousta
01:40:59 a všichni ji vlastně milovali.
01:41:05 Já si myslím, že na Ester byla krásná věc to,
01:41:07 že ona dokázala ty lidi nadchnout
01:41:10 a povzbudit v nich jejich dobré vlastnosti,
01:41:14 nebo nějakou jejich imaginaci. Vyvolávala takovou
01:41:18 zvláštní euforii, která člověka někam posunovala dál.
01:41:24 Byla připravena vychovat další novou generaci
01:41:27 a moc se jí to líbilo. Myslím, že ona nebyla
01:41:31 nikdy stará tím, že ráda pracovala s mladýma.
01:41:35 To bylo pro ni příznačný.
01:41:39 To se nedá nazvat pedagogická činnost.
01:41:42 Ona na lidi působila čistě svojí přítomností.
01:41:44 A hlavně další věc byla, že ona už při přednáškách
01:41:48 si velice bedlivě všímala všech těch lidí,
01:41:51 ať udělal jakoukoliv maličkost.
01:41:54 Třeba jeden můj spolužák si loupal jablko jedním tahem
01:41:59 a ona něco vyprávěla,
01:42:02 najednou přestala vyprávět, zůstala na to zírat
01:42:05 a byl to pro ni nějaký akt, kterého se chytila
01:42:09 a začala o tom vyprávět. Tím se dostala úplně jinam.
01:42:14 Myslím, že to byla její schopnost vnímavosti
01:42:18 a schopnost pozorovat, co je kolem.
01:42:24 Byla to ženskost velmi něžná, křehká, zranitelná,
01:42:28 bolavá, hluboká...
01:42:34 Mezi námi potom vznikl vztah takový,
01:42:37 že jsme si třeba navzájem řešili milostné problémy.
01:42:40 My jsme vlastně jeden čas byli snoubenci.
01:42:44 I když to odeznělo, tak jsme neustále za sebou chodili
01:42:47 a říkali jsme si, jaké máme problémy v milostném životě.
01:42:51 Myslím, že to byla krásná věc.
01:42:54 Těžko se někdy člověk může někomu svěřit.
01:42:58 Mnohokrát to jsem zažil, ale nikdy to nebyla taková hloubka,
01:43:02 nikdy jsem možná necítil takové skutečné pochopení.
01:43:07 My jsme si navzájem svěřovali své úmysly, co v nás je.
01:43:10 To bylo dost vzácné, protože já to zpravidla nedělám.
01:43:15 Jenom s určitými vybranými lidmi.
01:43:17 A ona asi zrovna tak.
01:43:20 Ona vlastně byla otevřenější vůči všem lidem.
01:43:23 Těch přátel a známých, co ona měla,
01:43:26 to se nedalo snad ani spočítat.
01:43:34 Mělo to i erotický náboj mezi vámi?
01:43:37 To můžu těžko analyzovat.
01:43:41 Z mé strany převládalo okouzlení její osobností.
01:43:46 Skoro by si člověk myslel, že by něco zkazil,
01:43:49 kdyby to šlo až do krajnosti.
01:43:53 Pro mě rozhovor s Ester, věčné hospodské sešlosti,
01:43:57 byl rozhovor o podstatě věci, o kumštu, o citu,
01:44:04 o věcech mezi nebem a zemí. Nikdy to nebyly běžné věci.
01:44:12 Nesmyslné, které se běžně říkají.
01:44:15 Vždycky to bylo o umění.
01:44:27 Počkej!
01:44:35 Pro mě Ester byl někdo, kdo vlastně spojoval to,
01:44:38 co člověk hledá.
01:44:41 A málokdy se setká s osobou, která tak neuvěřitelným způsobem
01:44:44 spojuje fantazii s velmi jasným analytickým myšlením,
01:44:49 s racionálním myšlením a s erudicí.
01:44:53 A s tím neuvěřitelným šamanstvím, které v sobě měla.
01:44:57 Sourozenci Ludvík Kováč, Štefan Kovář,
01:44:59 Renata, Věra, Irena, Božena, Marcela Kováčová.
01:45:03 Rodina s asociálním chováním.
01:45:07 Pracovali jsme na scénáři, na Marianovi.
01:45:10 Dělala tomu dramaturgii a scházeli jsme se asi 2 měsíce
01:45:15 a pořád jsme si povídali něco jinýho.
01:45:18 Bylo to o tom, že člověk hledá někoho,
01:45:21 kdo má fantazii a zároveň umí myslet.
01:45:23 To mi vždycky dělalo problém, najít v Praze někoho,
01:45:28 kdo je vzdělaný a přitom není suchopárný.
01:45:33 A člověk k ní šel a ona stála pod tím domem
01:45:36 a krmila ty ptáky.
01:45:39 Všechny ty havrany, kteří se nad ní slítávali.
01:45:43 Pak jsme šli nahoru a tam jsme mluvili o všem možným.
01:45:53 Kromě toho, že taky věštila z koule,
01:45:56 jaký bude osud toho filmu, tak člověku dodávala přesvědčení,
01:46:01 že to stojí za to.
01:46:04 Že je to boj, že je to důležitý boj
01:46:06 a není to jenom o tom, že se chce natočit film,
01:46:09 ale že svět se tvoří výtvarným uměním a myšlením.
01:46:13 A v tom právě bylo to šamanství.
01:46:16 Byla tam velká víra v to, že když se něco řekne,
01:46:18 když se něco natočí, když vznikne nějaký otisk,
01:46:22 kde se sejde scénář, výtvarný scénář a fotografický scénář,
01:46:29 že vzniká něco podivně důležitého.
01:46:37 Téma byla samota, téma byl člověk,
01:46:39 který nemá žádný vztah ani s rodinou, ani s kulturou,
01:46:42 který je totálně vykořeněný a zároveň je ovlivňovaný
01:46:45 nějakými zbytky kultury, ale všechno mělo přesah.
01:46:54 Nás přitahoval člověk, který je ovlivněný
01:46:57 úplně jinými věcmi, než jsme my.
01:47:01 V té jeho divokosti se snaží člověk pochopit,
01:47:05 co člověk vůbec je a jak funguje.
01:47:11 Ester mi ze začátku řekla: "Výborný, to chci dělat."
01:47:14 Věřila tomu.
01:47:16 A jeden den přijde a řekne: "Víš co? Já to nebudu dělat.
01:47:20 To je příliš krutý. To je hnusný."
01:47:23 A úplně se toho zalekla. To pro mne zase byla výzva,
01:47:27 když jsem viděl, jak to s ní pracuje.
01:47:30 Jak si nebyla ze začátku jistá, co s tím bude, co se stane.
01:47:35 A postupně mi dodávala víru v to, že to má cenu.
01:47:39 Skrze práci se člověka ptala: "A ty jseš kdo? Kdo jseš?
01:47:45 Do prdele, řekni, proč je to tak, proč to není takhle?"
01:47:50 Ona vymyslela systém, který byl vytvořený tak,
01:47:53 že jsem potom ten systém mohl ovládat.
01:47:58 Sakra, chlapi, kdo se teďka holil?
01:48:01 Ta základní koncepce vlastně byla koncepce barevná,
01:48:05 kde jsme rozdělovali svět do té
01:48:08 karcelární části filmu a svobody.
01:48:14 Tohle není eráru, kdes to vzal?!
01:48:17 Myšlenka byla v tom, že i ta nesvoboda musí být svobodná,
01:48:20 že nebudou mít na sobě nějaká čísla.
01:48:24 Ester se hned chtěla vzepřít klišé
01:48:27 a tomu, co by mohlo se zdát, že je jednoduché a nejlepší řešení.
01:48:34 Čili řešení bylo: Budou mít nějaké mundůry,
01:48:36 Budou mít nějaké proužky? Ne!
01:48:40 My to musíme udělat opačně.
01:49:14 To je vlastně takovej hřbitov, ale veselej hřbitov.
01:49:18 Všude na těch mrtvolkách rostou kytky.
01:49:21 Estera tady má několik koček.
01:49:25 Petříček to byl, Fazolka, Šneček a Bajaja!
01:49:31 Ale tady vepředu je Pepíček.
01:49:34 Ten měl takové vznešené jméno, Art se jmenoval.
01:49:37 Vždycky dáváme psům jména, která jsou hodna našich psů!
01:49:52 Víte, ona je taková pečlivá.
01:49:54 Ona s sebou vzala i holku, která nás před každým záběrem učesala.
01:49:59 Ale to víte, takové vlasy!
01:50:02 Tenkrát jsem si to honila z jedný strany na druhou,
01:50:06 porotože jich mám málo.
01:50:14 Co je to s náma? Jak se k tomu stavíme?
01:50:18 Ona vždycky Estera řekla, co si tak představuje.
01:50:23 -Dlouho tady nebyli.
-Ne?
01:50:26 My jsme nechtěly.
01:50:28 My jsme za žádnou cenu nechtěly, aby s náma natáčela.
01:50:40 Za chvíli umřeme, ty blázne.
01:50:44 A už si to nikdy nikdo nebude moct natočit. Válovky.
01:50:54 Já jsem byla tím filmem úplně unešena,
01:50:57 protože to je jeden z nejpěknějších výtvarných dokumentů.
01:50:59 A vím, jak jsou těžký.
01:51:02 Výtvarné dokumenty obvykle bývají nudný,
01:51:05 i když ti malíři malujou a dělají skvělé věci.
01:51:08 Tam jde o to, být s těma lidma do té míry sžitý,
01:51:13 že člověk dokáže zprostředkovat tu zkušenost.
01:51:16 A to tam Ester s tou zahrádkou
01:51:19 a s těma neuvěřitelnýma dvojčatama české malby...
01:51:23 Tak jsem byla unešená a hned jsem se k ní hrnula.
01:51:27 Mluvily jsme obě dvě nepřetržitě půl hodiny.
01:51:31 A s takovým tím nadšením, co všechno by se ještě dalo dělat.
01:51:35 Samozřejmě, že Ester toto nadšení měla do poslední chvíle.
01:51:40 Ale myslím, že toho už potom nemohla moc udělat.
01:51:49 To znamená monitor, Marie, já, kamera. Jo?
01:51:53 Abys to neříkal jenom... Musí v tom být strašně život.
01:51:57 Ten pohled do kamery. Ještě jednou se podívej do kamery.
01:52:01 To je skvělý pohled.
01:52:03 A prosím tě, na to tlač. To nemůžeš sám vidět,
01:52:07 ale tam je ostrost těch očí. Teď snímej.
01:52:10 -Snímej to rychle, Miro.
-Jasně, beru.
01:52:16 A taková druhá věc, která na mě velice zapůsobila,
01:52:18 bylo to, jak se Voskovec a Werich obklopovali
01:52:21 bohatou paletou velikých uměleckých osobností.
01:52:27 Pánové, my jsme připraveni, že jo?
01:52:29 Ano.
01:52:30 To vypadá dobře, Miro. To vypadá dobře.
01:52:32 A víš, co teďka udělej?
01:52:34 Posuneme celou kompozici do pravý kantny.
01:52:37 -Myslíš co?
-Celou hlavu posuň.
01:52:41 Tímhle jsme začínali v té první verzi.
01:52:45 Teď mi udělej tohle.
01:52:48 Aby mi toto rameno zmizelo a toto se mi objevilo.
01:52:50 Když to budu stříhat, tak to budu mít cik cak.
01:52:54 Bylo to 28. října 1918.
01:52:57 Rodiče mi na bundu přišpendlili mašličku z trikolóry.
01:53:02 A najednou přišel nějaký pán, shýbl se ke mně,
01:53:05 strhl mi tu mašličku s bundy a zařval:
01:53:10 "Ty nemáš právo nosit trikolóru, ty Žide!"
01:53:24 To vlastně vůbec nevím, po těch Válovkách,
01:53:27 po té premiéře, že ještě něco dělala.
01:53:31 Poslední, myslím, byl její klip hudebníka Ivana Krále.
01:53:37 Jo, jo!
01:53:55 Potkala se s Ivanem. Myslel jsem si, že to bude těžší.
01:53:58 Ona přece jenom nebyla moc přístupná cizím lidem,
01:54:02 ale tam to fakt vybouchlo.
01:54:05 Pozvala si kameramana a další své přátele
01:54:09 a vznikla věc, která je nádherná.
01:54:13 Bohužel to bylo jnom "intro", které nemělo pokračování,
01:54:17 protože asi 14 dní potom si zrežírovala ten svůj odchod.
01:54:30 Mně se zdál v noci sen, že jedu k ní do bytu.
01:54:36 Vystupuji z výtahu, ona jde ke mně,
01:54:39 má velkou kytici a já mám jednu bílou kytku.
01:54:42 Já jí říkám:
01:54:44 "Prosím tě, ty někam jdeš? Vždyť jsme byly domluvený."
01:54:47 A ona říká: "Já už musím." A dávala mi tu velkou kytku
01:54:50 a já jsem jí dala jenom ten jeden květ.
01:54:54 Pak v noci mi zavolal Ivan, že zemřela.
01:55:04 Já jsem se z toho úplně zhroutila, asi tři dny jsem brečela.
01:55:12 Já jsem naposledy viděl Ester na Staroměstském náměstí,
01:55:15 kde mi předávala svoji knížku, která se jmenuje První knížka,
01:55:22 do které mi napsala toto: "Ivane, ty dopisy z té knížky
01:55:27 nečti, ani ty jiný dopisy. To tě asi nebude bavit.
01:55:35 Ale ty sny a černý pohádky, tak ty asi jo.
01:55:42 Ester." Praha, 14. září 1995.
01:55:51 Čím dál je to od smrti, tím víc na ni myslím.
01:55:55 A cokoliv dělám, tak ji jakoby slyším.
01:55:59 Když maluju, když s někým mluvím, když se dívám na nějaký film,
01:56:03 tak se mi stává téměř pravidelně, že slyším ty její komentáře.
01:56:12 A něco se stalo v tom smyslu, co říkám.
01:56:15 Je tady pořád.
01:57:05 Myslela jsem, že ji znám.
01:57:11 Chtěla jsem si koupit fialovej svátek,
01:57:15 jenže ten už dávno nevyrábějí.
01:57:19 Abych prej se ptala za tři roky v pátek,
01:57:23 že maj dostat drahý pytle nadějí.
01:57:29 Začnu teda loupit sama sólo v noci,
01:57:34 sólo prachy, ty se nikdy nedělí.
01:57:38 Ne, že bych se bála v barech, kde jsou cvoci,
01:57:43 kde je věčně sladký modrý pondělí.
01:57:48 Jen ta láska, ta nedá mi spát,
01:57:53 ať budu krást či brát.
01:57:57 Ach, ta láska, ta pálí jak nůž,
01:58:03 jenomže já beztak pokaždý usnu,
01:58:06 láska sem, láska tam.
01:58:09 I ten nádhernej lásky muž.
01:58:15 Skryté titulky Alena Fenclová
Výtvarnice, scenáristka, režisérka, výrazná osobnost české nové vlny Ester Krumbachová spolupracovala například na filmech O slavnosti a hostech, Sedmikrásky, Všichni dobří rodáci, Valerie a týden divů, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Marian…
Režisérka Věra Chytilová zpovídá ve filmu ty, kteří Ester Krumbachovou znali, spolupracovali s ní, přátelili se s ní, milovali ji. Postupně sestavuje obraz inspirující osobnosti, která fascinovala umělce, prodavačky anebo „štamgasty“, což potvrzuje i film, v němž mimo jiné vzpomínají J. Bohdalová, R. Brzobohatý, K. Fialová, V. Jasný, I. Král, J. Krejčík, M. Kubišová, K. Macháčková, J. Němec, O. Vávra, I. Vyskočil.