Pátrání po Ester

Ester Krumbachová jako fascinující osobnost mnoha tváří a spoluautorka legendárních filmů Démanty noci, Kladivo na čarodějnice, Sedmikrásky, Všichni dobří rodáci a dalších (2004). Scénář a režie V. Chytilová

00:00:35 Když se mě dnes někdo zeptá, kdo byla Ester, tak nevím.

00:00:42 Byla výtvarnice? Scenáristka?

00:00:46 Režisérka nebo spisovatelka? Dělala všechno.

00:00:53 Spolupracovaly jsme přece spolu dost dlouho.

00:00:57 Smály jsme se stejným věcem.

00:01:02 Myslela jsem, že ji znám.

00:01:06 Z tý nádherný hospody, kde hraje nějaká báječná kapela -

00:01:09 harmonika, housle a nějaká flétna.

00:01:12 A ta hospoda tě tak vcucla.

00:01:24 Tady Ester sedávala.

00:01:29 A viděla do výčepu i do restaurace.

00:01:35 Jak jste ji znal?

00:01:36 Řeknu vám, že jsme chlastali první ligu.

00:01:39 -Co jste chlastali?
-První ligu.

00:01:42 Jo?

00:01:43 Co to byla, ta první liga?

00:01:45 -Na úrovni.
-Jo? To byl rum?

00:01:49 -Taky.
-Taky.

00:01:52 Vysoce kvalitní a vysoce lidová.

00:01:57 To bejvávalo.

00:01:59 Ale byla to dobrá žena. Patřila mezi nás.

00:02:04 Votrajcou, tam bylo veselo.

00:02:06 Ň, ň, ň. To se nám to, holky, sáruje!

00:02:13 Ona milovala hospodu, ale myslím,

00:02:16 že ji nemilovala pro konzumaci, ale milovala ji

00:02:19 i pro toho mužného ducha.

00:02:22 To je zajímavé, že ona byla žena,

00:02:24 která neustále ráda vstupovala do kontaktu

00:02:28 s tím mužským živlem a měla pro něj pochopení.

00:02:31 Dokázala mu být partnerem.

00:02:33 Hrbatej, tam na piáno válel.

00:02:36 Ň, ň, ň! To se nám to, holky, sáruje.

00:02:40 Carara. Hrbatej tam na piáno válel...

00:02:47 Byla to bytost, která byla schopna

00:02:50 velikého partnerského soucítění,

00:02:59 souvědomí a spolupráce.

00:03:06 Já nevím, že čeho pramenilo její sebevědomí,

00:03:09 ale myslím, že s tím mělo hodně co dělat cosi erotického.

00:03:15 Já jsem ji poznal, když jí bylo skoro 70 let.

00:03:22 To není věk, ve kterém by se člověk

00:03:24 díval na ženy těmito brýlemi.

00:03:28 Ale u ní to jinak nešlo.

00:03:31 Všiml jsem si, že v tom nejsem sám,

00:03:34 že u toho stolu skutečně vznikala

00:03:37 jakási pubertální soutěživost mezi námi,

00:03:41 protože ona byla ta ženská, která stále ještě

00:03:47 byla 20letá ženská, nebo 25letá...

00:03:52 Ona v těch sedmdesáti chodila jako hippiesačka.

00:03:55 -Barevný kaťata.
-Šla pro pivo...

00:03:59 Vysloveně výborná ženská.

00:04:03 Kdykoliv cokoliv potřebovala, přišla sem: "Pojďte mi pomoct."

00:04:06 Každej vylítl a šel jí pomoct.

00:04:12 -Takže druhý patro?
-Ano.

00:04:24 Dobrý den. Ježišmaria, už se natáčí?

00:04:30 -Vy jste paní Krumbachová?
-Já jsem Krumbachová.

00:04:33 -Já vás znám podle vykládání.
-Jo?

00:04:38 Toto je prostě všechno Ester.

00:04:41 Ta platinová blondýna.

00:05:01 -To je Ester?
-To je Ester.

00:05:04 Když jsem byla malá, tak jsem měla

00:05:06 hrozně nerada panenky.

00:05:11 Ježišmaria!

00:05:14 To je Jirka Beran, za kterým byste měli jet.

00:05:17 Ten měl s Ester techtle i mechtle.

00:05:20 Ten byl do ní šíleně zamilovaný.

00:05:25 To jsou věky. Vždyť to je 50 let!

00:05:33 A tady vidím taky Esteru. Ano?

00:05:41 Ano, ano. To je taky ona.

00:05:43 -Toto je taky ona?
-Ano.

00:05:45 -To je její bratr.
-To je Honza, brácha.

00:05:48 Tady vidím, že jste vy. Kde jste vy?

00:05:54 -To jste se takhle změnil?
-Ano.

00:06:01 -A jaká byla Ester?
-Moc fajn.

00:06:05 Ženská byla výborná. Měla ohromný talent.

00:06:09 Ona byla do vás zamilovaná nebo vy do ní?

00:06:12 Myslím, že to bylo vzájemný.

00:06:17 -A jak dlouho to trvalo?
-Myslím dva roky.

00:06:21 Potom jsem šel na vojnu.

00:06:23 -Jak jste se seznámili?
-Na Šuřce.

00:06:26 -Vy jste přišel na Šuřku?
-Já jsem přišel na Šuřku,

00:06:30 chtěl jsem se tam schovat před pracákem.

00:06:34 Oni mě tam stejně vyhmátli.

00:06:37 Tak mě nasadili. Tam jsem se poznal s Esterou.

00:06:42 Potom jsme se pořád kamarádili.

00:06:45 Pak jsem poznal Honzu, jejího bráchu.

00:06:48 On hrál na kytaru, já jsem hrál na kytaru,

00:06:52 tak jsme to dali dohromady.

00:06:55 Já jsem měl otce na venkově, tak jsme měli slivovice habaděj.

00:06:59 Tak byly nějaké legrace. Jezdili jsme na chatu.

00:07:03 Měl jsem krásnou německou B 38, tak jsem učil Ester střílet.

00:07:09 Až do 47. roku. To jsem šel na vojnu.

00:07:14 Když jsem se vrátil, tak Estera byla vdaná.

00:07:17 -Za koho?
-Za toho Slávka Písaříka.

00:07:25 Tady máte prvního manžela Estery.

00:07:27 Sláveček. To je ten architekt.

00:07:33 S Esterou jsem se poprvé potkal v hospodě.

00:07:35 Šla pro pivo.

00:07:37 Naložili jsme Ester i s tím džbánem

00:07:40 a popojížděli jsme tři dny po hospodách.

00:07:45 (zpívá rusky při kytaře)

00:08:06 Ester měla, jak se říká, takový fluidum,

00:08:09 že když si přála, tak k sobě přilákala,

00:08:12 koho ji napadlo.

00:08:14 Byla plná poezie a plná kouzelných příběhů.

00:08:18 Tohle byla naše bible. Alenka v říši divů.

00:08:22 Ona byla královna Alenka a já jsem býval bílý rytíř,

00:08:28 který všechno popletl, nebo bílý králík.

00:08:32 Jednou jsme spolu spali v krmítku pro jeleny.

00:08:38 Takže kdo z vás se chtěl rozejít?

00:08:41 Myslím si, že rozejít se chtěla Ester,

00:08:46 protože dávala přednost svým výtvarným zájmům

00:08:54 a nám se to rozcházelo.

00:09:01 Já jsem měl jiné zaměstnání a jinde.

00:09:04 Byl jsem šéfem památkové péče v Bratislavě.

00:09:09 Ester tíhla spíš k Čechám.

00:09:12 A na rozloučenou mě portrétovala.

00:09:18 Tak to její první manželství

00:09:22 jsem nějak vůbec nezaregistrovala.

00:09:24 -Ne?
-Ne.

00:09:25 Všechno, co vím, že citovala svého manžela:

00:09:29 "Ester, nerozváděj se se mnou.

00:09:33 Jsem jediný muž ve střední Evropě, kterému voní nohy."

00:09:37 Protože si vylil kolínskou na fusekle.

00:09:42 Proč jste připustil, abyste se rozvedli?

00:09:44 Já jsem byl mimochodem párkrát ženat,

00:09:47 takže jeden rozvod nehraje roli.

00:09:52 Jednak vím, že se nesnášela s jeho matkou

00:09:54 a vůbec to neklapalo.

00:09:56 Prakticky si ho vzala proto, aby se dostala

00:09:58 z toho hrozného pavlačového bytu.

00:10:08 Skutečně váhám, protože to tady vypadá docela jinak.

00:10:11 Támhle je zbytek pavlačí, ale ty pavlače

00:10:15 byly původně přes celý ten blok domů. A tam byly byty.

00:10:22 V jednom z těch bytů Ester bydlela.

00:10:25 Dobře, ale tady je stará fabrika.

00:10:28 Pojďme se podívat dál.

00:10:32 -To bylo před kolika lety?
-60.

00:10:36 Na to si vzpomínám, ale bylo to trošku jiné.

00:10:49 Je to teď všecko jinak.

00:10:54 To ještě bydleli tam v tom starém bytě.

00:10:57 Potom byli vybombardovaní.

00:11:06 Jednou jsme se potkali tam na té Údloní.

00:11:10 Tam nebylo nic.

00:11:15 A než jsme si vůbec stačily něco říct,

00:11:17 tak bylo bombardování.

00:11:19 My jsme se chytly a skočily do jedné jámy.

00:11:22 Tam jsme se objaly, přitiskly jsme se

00:11:26 a těch 20 minut jsme ležely v té jámě

00:11:31 a čekaly jsme, jestli nás to zabije nebo ne.

00:11:35 Takže tam jsme spolu prožily takový zážitek,

00:11:39 který nám oběma zůstal na celý život.

00:11:45 Potom dostali byt na Stojanové, tak se tam přestěhovali.

00:11:50 Potom jsme se tam stýkali.

00:11:56 Tohle je škola uměleckých řemesel, tzv. Šuřka.

00:12:00 Sem jsme začaly s Ester chodit na podzim, r. 43,

00:12:04 do druhého ročníku.

00:12:06 Dole jsme měli sochařský ateliér

00:12:09 a nahoře v podkroví byl malířský ateliér a učebny.

00:12:17 To byly velice smutné a tísnivé časy,

00:12:20 protože byla válka.

00:12:23 Všechno bylo hrozné, kromě našeho mládí.

00:12:37 Seznámily jsme se ve škole, na Šuřce v Brně,

00:12:42 kde jsme po válce začaly chodit k profesoru Hrbkovi.

00:12:48 Ester byla tak kouzelná, okamžitě, kdekoliv se vyskytovala,

00:12:52 že jsem tomu kouzlu neodolala.

00:12:57 A samozřejmě jsem se pořád kolem ní motala

00:13:02 a velice rychle se z nás staly kamarádky.

00:13:10 Kamarádství spočívalo v tom, že jsme pořád chtěly být spolu.

00:13:13 Hrozně jsme se nasmály a nasmály,

00:13:15 protože všechno, co jsme povídaly, bylo k smíchu.

00:13:21 Na Šuřce to bylo hrozně fajn.

00:13:23 Ona bydlela v Údolní ulici, kde byly staré domy.

00:13:26 Tam žila se svou starou, těžce nemocnou, temnou matkou

00:13:33 a krásným bratrem, který se mi velice líbil.

00:13:37 Dost se tam nadřela, protože matce chtěla pomoct.

00:13:42 Tak každý týden drhla podlahu, vařila a nakupovala.

00:13:46 Neměli to lehké.

00:13:50 Když byla Ester malá holčička, tak ta matka se vůbec nestarala,

00:13:54 jestli chodí do školy, jestli něco jí, co má k obědu...

00:13:58 Matka vždycky klečela na židli, opřená...

00:14:03 Ester to předváděla, jak se matka opře o stůl, klečí na židli a čte.

00:14:07 A pořád čte.

00:14:09 Ester odcházela do školy a jestli měla svačinu,

00:14:11 to záleželo na Ester.

00:14:14 Když přišla ze školy domů, tak paní Krumbachová řekla:

00:14:18 "Estinko, co budeme mít k obědu?"

00:14:22 Její maminku jsem znal, to byla velmi, velmi...

00:14:25 Nevím, jak bych to řekl, přísná dáma.

00:14:32 Říkala, že Armstrong píská na trubku.

00:14:36 O mně říkala:

00:14:38 "Dívej, už zase ten blbec Beranů přišel."

00:14:42 Jo?

00:14:47 Matka je samostatně tady.

00:14:49 -Její matka?
-Její matka.

00:14:54 Maminka byla částečně Židovka, ale to ten tatínek zařídil,

00:14:56 že nebyly postiženy ani maminka ani ty dvě děti -

00:15:01 Honza a Ester, protože on měl na Slovensku

00:15:04 styky s nějakýma gestapákama, nebo s něčím,

00:15:07 a zkrátka to tam zařídil.

00:15:10 On měl nějaké zastoupení u nějaké firmy.

00:15:14 Můj otec věčně pracoval v zahraničí

00:15:16 a vozil z Londýna časopisy, nebo tak.

00:15:20 Jestli on nebyl stavební nebo strojní inženýr.

00:15:22 Ale nevím přesně. On byl Slovák.

00:15:25 "Úradník Ján Krumbach".

00:15:27 To je Slovák, Maďar.

00:15:29 On byl mladší než ona.

00:15:33 Ona mu vždycky říkala "Schöne Rudy".

00:15:36 Nevím, jestli to byl Rudolf, nebo jak se jmenoval.

00:15:39 Vždycky k tatínkovi jako k takovému

00:15:41 manekýnovi, playboyovi. Byl v Bratislavě.

00:15:46 Nikdy jsem přesně nevěděl, jak to s tím tatínkem je.

00:15:50 Jestli byl opravdu tak dobrej, nebo jestli to byl napůl podvodník.

00:15:55 Jak to vlastně s ním bylo.

00:15:57 Ale ten její obrovsky obdivný vztah k otci,

00:16:01 který byl člověk velkýho světa, žil na velké noze

00:16:06 a přitom ta rodina se zřejmě zas tak dobře neměla.

00:16:13 Ona byla učitelka, ale jak měla ty děti,

00:16:15 tak nebyla nikdy zaměstnaná.

00:16:18 Proto také brala důchod po Krumbachovi,

00:16:21 se kterým byla rozvedená.

00:16:26 Co si ji pamatuji, jako mladou holku,

00:16:28 byla absolutně nekonvenční.

00:16:30 Neuznávala, že má být na hlavě klobouk,

00:16:32 nebo že má mít člověk to nebo ono.

00:16:35 To Ester vůbec neuznávala.

00:16:37 Jednou měla v Brně strašně krátké sukně

00:16:40 a potkala ji nějaká paní a řekla jí:

00:16:44 "Neměla byste mít tu sukni ještě kratší?"

00:16:46 A ona na to řekla:

00:16:47 "Ne, dám si takovej hubertus, jako máte vy!"

00:16:52 Ona měla úžasnou fantazii a tu fantazii dovedla uplatnit.

00:16:56 Byla velmi krásná, velmi talentovaná a měla krásný hlas,

00:17:02 dovedla ohromně vyprávět a taky psala.

00:17:07 Ester byla fantastická ženská.

00:17:10 Za prvé byla krásná ženská a za druhé,

00:17:13 kdekoliv byla ve společnosti, tak tam nebyl chlap,

00:17:18 který by ji nechtěl. Tam chlapi: "Ach!"

00:17:44 Byla prostě jak sexy, tak byla abnormálně chytrá.

00:17:50 Pamatuji si na jeden večírek na Šuřce.

00:17:53 Vím, že se tam s nějakými architekty docela poprala,

00:17:56 protože tam tvrdili, že ženský...

00:17:58 Nevím. Ester byla ochránkyně kvalit žen

00:18:01 a strašně se na toho kluka rozčilila,

00:18:04 dala mu facku a ten jí to vrátil.

00:18:08 Ona byla velmi otevřená a dovedla být velmi ironická.

00:18:11 Dovedla říct věci, které nemusely být každému příjemné.

00:18:18 Pak jsme se rozešly kvůli Leninovi,

00:18:21 protože v r. 48 nastal převrat, Ester to strašně těžce nesla.

00:18:30 Nesnášela to a prohlásila, že jak Masaryk řekl,

00:18:35 že Lenin je Vašek práskající bičem na hnojišti,

00:18:40 tak ona s tím souhlasí.

00:18:41 A já jsem řekla, že s tím nesouhlasím,

00:18:44 protože si Lenina vážím.

00:18:46 A tím jsme se asi na rok rozešly.

00:18:55 Když jsem v r. 48 dostudovávala, tak jsem trpěla

00:18:58 tak strašnou mírou hladu a zimy.

00:19:01 Dělala jsem aranžérku výloh na zemědělských výstavách.

00:19:04 Já jsem dělala všecko, kromě hrobnictví,

00:19:07 prostituce a prodeje květin na ulici,

00:19:10 jsem dělala všecko.

00:19:15 Já myslím, že ona hned velice tíhla k divadlu.

00:19:18 Tam se vlastně seznámila s Papežem.

00:19:21 -Se Svatoplukem Papežem?
-Se Svatoplukem Papežem.

00:19:24 To byla láska?

00:19:25 Ano, to byla velká láska. Pak se vzali.

00:19:30 Táto, táto, budu se ženit!

00:19:32 Ale to je mi novina.

00:19:34 A jaká! Budu si brát princeznu.

00:19:36 To jsem už slyšel stokrát.

00:19:37 Ale tentokrát je to doopravdy.

00:19:40 Papeže, kterého si vzala potom, toho jsem znala,

00:19:42 protože taky chodil do školy na konzervatoř.

00:19:45 Byl to režisér. Pak byl v Plzni.

00:19:47 Myslím, že už zemřel. Byl to takový zajímavý člověk.

00:19:50 Ale to prý bylo velmi divoký manželství.

00:19:53 Ale já myslím, že Ester měla divoký všechno.

00:19:57 Já jsem ji poznal jako student.

00:20:00 Taky jsem zažil různé happeningy

00:20:02 a všelijaká společenství, o kterých ani netřeba mluvit,

00:20:05 protože přesahovaly rámec obvyklosti.

00:20:09 Tam uměli zašťourat do všelijakých tabu.

00:20:13 A tam se taky pohybovala.

00:20:15 Jako příklad můžu říct, že jsem se jednou

00:20:17 dostal do spolčenosti, kde byli úplně všichni nazí,

00:20:20 jenom třeba ty dámy měly na nohou střevíčky,

00:20:24 a mluvilo se tam o politice, hlavně o filosofii, o estetice

00:20:29 a najednou tam člověk viděl takové známé osobnosti...

00:20:32 Takže vy jste si hráli na Snídani v trávě.

00:20:35 Třeba to možná i tak bylo.

00:20:37 To jsem zažil a vím, že i ona k tomu měla blízko.

00:20:44 Ester pořád kolem mne šuměla.

00:20:46 Pak jsem šla do divadla v Budějovicích

00:20:48 a najednou se tam objevila Ester.

00:20:50 Byl tam Mirek Macháček, taky veliká osobnost,

00:20:53 a dvě osobnosti se střetly.

00:20:55 Samozřejmě tam měl svoji ženu a Káťu, ta byla tenkrát malinká.

00:21:00 Myslím, že to taky bylo divoký.

00:21:04 Já znám Ester asi od svých 4 let.

00:21:07 Ona se díky osudu dostala do Budějovic, do divadla,

00:21:10 kde malovala kulisy.

00:21:12 Tam se seznámila s mým otcem, s mou matkou.

00:21:16 Posléze s mým otcem žila.

00:21:18 První setkání bylo, když mi byly asi 3 roky

00:21:21 a bylo to úžasné, protože ona mě jakoby navedla

00:21:25 na úplně jinou životní dimenzi.

00:21:28 Chodívaly jsme po budějovických domovních znameních

00:21:32 a vyprávěla mi strašně zajímavé příběhy.

00:21:34 To bylo mé první setkání.

00:21:41 Ester přišla do Budějovic kolem 50. let.

00:21:45 Byla hubeňoučká, droboučká, pomáhala v malírně.

00:21:50 V plavkách nebo v šortkách malovala kulisy.

00:21:59 Asistovala panu režiséru Macháčkovi,

00:22:01 já jsem hrávala a mívaly jsme spíš rozhovory o práci.

00:22:07 Ester s Mirkem Macháčkem bydlela nahoře

00:22:10 asi ve 3. nebo ve 4. podkrovním bytě.

00:22:18 Na začátku roku 55 jsme oba dva přišli do Budějovic.

00:22:20 Já ze severu, ona přišla dělat

00:22:23 propagační referentku do divadla z Plzně.

00:22:26 Už v r. 55 na podzim měla první kostýmy a výpravu.

00:22:32 Ona tím kostýmem udělala tu hru!

00:22:37 Právě díky Miroslavu Macháčkovi,

00:22:40 s kterým jsme si velice dobře pracovně rozuměli,

00:22:43 tak jsem dělala scénografku, aniž jsem tento obor

00:22:45 studovala ve škole.

00:22:47 Takže jsem vlastně začala od píky, to bylo nejdojemnější.

00:22:50 Ale nicméně otázka prostoru a toho vyjádření se v tom prostoru

00:22:56 mě začala tak ohromně zajímat, že jsem si dokonce

00:22:58 sama malovala dekorace a nepřipouštěla jsem vůbec,

00:23:01 že bych to mohla zkazit.

00:23:04 Takže to vypadalo, jak to vypadalo.

00:23:06 A když jsem to nasvítila, tak jsem zjistila,

00:23:08 že to vypadá jak mikulášská veselice na Tahiti.

00:23:12 Tak to byl můj první a poslední velkej průšvih na jevišti,

00:23:16 který se pak už neopakoval. Z toho jsem si vzala velký poučení.

00:23:21 My jsme hlavně měli naprosto stejný zájem,

00:23:23 když jsme sem přišli.

00:23:25 A to byla literatura a výtvarné umění.

00:23:28 Já jsem viděl, že ona je vrcholně kritická

00:23:31 a okamžitě mi řekne: "To je blbost.

00:23:34 Co jste to tam napsal? To by ženská nikdy

00:23:36 neřekla nebo neudělala."

00:23:39 A já jsem potřeboval slyšet takové věci.

00:23:42 Kdo vám pomůže potom, když jste najednou ve vodě,

00:23:45 plavete a nikde není žádný záchranný kruh!

00:23:53 Když ona odešla do Prahy, to byl rok 57,

00:23:56 na konci roku tam měla první výpravu,

00:24:01 to byla Neapol, město milionů.

00:24:05 Macháček ji tam pozval do Městských divadel pražských

00:24:08 a ona šla za ním do Prahy.

00:24:11 Mirek mě učil, a já jeho, jak tady říkal,

00:24:14 tak jsem postupně došla k názoru,

00:24:16 že kostým, který jsou tak zvané šaty,

00:24:19 nebo takzvané oblečení, to není kostým.

00:24:23 Kostým musí mít filosofický přesah od skutečně vypadající postavy

00:24:26 k tomu, aby byl čímsi odlišen. Naprosto jemným detailem.

00:24:38 Samozřejmě uděláte určité kompromisy,

00:24:42 nebo vyjdete vstříc herci, který kupříkladu

00:24:45 nesnáší třeba zelenou.

00:24:55 A ke všemu se přidružuje pohyb, to znamená aranžmá.

00:24:59 Když se třeba figury, na kterých maximálně záleží, setkávají.

00:25:09 A když máte dobrého režiséra, jako je Mirek Macháček,

00:25:11 vedle sebe, tak se vám hraje...

00:25:14 On je potěšený tím, co děláte vy,

00:25:17 a vy jste potěšení tím, co dělá on.

00:25:20 Ale musíte s tím vždycky počítat.

00:25:24 A naopak malé figury, které se jenom mihnou tou hrou

00:25:27 a řeknou: "Paní, nesu vám psaní,"

00:25:29 tak ty můžou mít výraznou barvu,

00:25:31 abyste si zapamatovali to poselství.

00:25:35 Tak to asi přibližně je.

00:25:43 Seznámil nás pan režisér Macháček,

00:25:46 který tvrdil, že musím poznat jednu jeho, co s ním je,

00:25:52 protože jestli ji nepoznám, tak o hodně přijdu.

00:25:57 Měl pravdu.

00:26:01 Psal se rok 1960 a já jsem byl tehdy v Laterně Magice,

00:26:05 ale dostal jsem nabídku z Městských divadel pražských

00:26:09 režírovat jednu českou komedii

00:26:12 a chtěl jsem, aby to se mnou dělal Josef Svoboda,

00:26:16 který byl jedním ze zakladatelů Laterny Magiky.

00:26:20 A Svoboda neměl čas, tehdy se mu to nevešlo do termínu,

00:26:27 a říkal: "Je tady jedna

00:26:30 báječná paní, Ester Krumbachová.

00:26:34 Kdybyste jí zavolal, já vám dám číslo.

00:26:37 Nebo s ní nejdřív promluvím.

00:26:39 Ta by možná tu výpravu a kostýmy dělala."

00:27:10 Vy jste tady byli, když se sem přistěhovala?

00:27:13 My jsme ji poznaly, když tady bydlela s panem Macháčkem.

00:27:18 Když se sem přistěhovala z Budějovic k panu Macháčkovi.

00:27:24 Tak nějak jsme se skamarádili,

00:27:29 protože tu v domě bydleli Prachařovi.

00:27:32 A přes ty Prachařovi s Esterkou.

00:27:36 My jsme se tam objevili jako noví nájemníci.

00:27:39 Byli jsme takoví exoti pro Zelenou lišku.

00:27:42 Protože to byla vesnice. Jedna ulice a pole.

00:27:45 Tam ještě nic nestálo. Akorát tam byla továrna JAWA.

00:27:50 Estera mě uchvátila, aniž bych ji ještě znala.

00:27:55 Vždycky prošla tou Zelenou liškou,

00:27:57 měla červené punčochy, červenou rádiovku, červenou šálu,

00:28:01 zapálený cigáro a ty ženské z těch pavlačí:

00:28:07 "Co to je za vetřelce?" Ona byla tak úžasná!

00:28:11 A ti lidé ji potom začali brát.

00:28:16 Získala úplně nejposlednějšího...

00:28:20 Tam třeba byla paní v zelenině a Estera přišla a říkala:

00:28:23 "Prosím vás, vy máte tak nádherný oči,

00:28:26 ale prosím vás, co to máte na hlavě?

00:28:28 Vy tu trvalou nemůžete nosit!

00:28:30 Protože kdybyste nosila tu trvalou, tak mě bude bolet srdce."

00:28:34 Tak ta paní tu trvalou sundala

00:28:36 a Estera přišla a říká: "Vy musíte nosit modrou šálu."

00:28:40 A druhý den přišla a přinesla tý bábě šálu,

00:28:44 hodila jí ji na krk a říká: "Tak to je ona."

00:28:47 A ta paní nandavala ty jablka a byla šťastná,

00:28:51 protože to byla taková žena, které si třeba 20 let

00:28:55 nikdo ani nevšiml.

00:28:57 A ta Estera ji na chvíli udělala šťastnou.

00:29:02 Estera nebyla osoba, Estera byla osobnost.

00:29:06 Byla vynikající. Byl to skvost.

00:29:08 Byla výborná, rovná. Znala jsem pana Macháčka...

00:29:11 A jak k tomu došlo?

00:29:14 Já jsem přece pracovala v domě, kde ona bydlela.

00:29:18 Přišla z těch Budějovic s Mirkem Macháčkem.

00:29:24 Tady s ním potom začala spolupracovat v divadle,

00:29:27 ale vím, že vždycky měla tu touhu "sama za sebe".

00:29:35 Na mě se taky podívejte.

00:29:37 A dokonce, paní režisérko, si vzpomínám,

00:29:39 když začala psát ty povídky.

00:29:43 Já jsem tady dělal redaktora v nakladatelství

00:29:46 a usoudil jsem, že ty povídky a pohádky jsou tak krásný,

00:29:48 že je třeba z toho vydat knížku.

00:29:51 Takže jsem jí řekl: "Prosím vás, napište toho víc.

00:29:54 Co to je tři pohádky?

00:29:56 Vy se pořád rachtáte ve třech pohádkách,

00:29:59 že mají prima poenty, ale já těch pohádek potřebuju 15,

00:30:02 aby z toho mohla být knížka.

00:30:05 Kdyby byla tenkrát vznikla ta knížka,

00:30:07 tak by neměla vůbec konkurenci, bylo by to nádherné dílo,

00:30:11 protože ona by to sama ilustrovala!

00:30:27 Ty její texty měly dobrej nápad,

00:30:31 ale to se s tou mluvou nedalo vůbec srovnat.

00:30:35 Ona když mluvila, škoda že tenkrát nebyl diktafon.

00:30:41 To kdyby opsala přesně to, co říkala...

00:30:45 Ale ono to možná nejde.

00:30:47 Ono záleží na tom projevu, jak to kdo říká.

00:30:52 Ale stejně i ty myšlenky, co říkala,

00:30:54 bylo to bezprostřední.

00:30:56 Když to ale začala psát, tak to nějak učesávala

00:31:00 a furt hledala nějaký výraz, který se tam nakonec

00:31:04 vůbec nehodil a byl blbej.

00:31:08 Některý ty povídky - tam byly takové pitomosti.

00:31:11 Vždyť jste je četla, ne?

00:31:16 Ona byla báječný inspirativní typ,

00:31:18 protože jí to myslelo.

00:31:21 Viděla věci kolem sebe, které byly,

00:31:24 jak jsem už jednou řekl, prosty stereotypu.

00:31:29 Ona vnímala skutečnost naprosto původně přes sebe

00:31:34 a dovedla ji ohromně pohotově formulovat.

00:31:39 Já myslím, že ona měla schopnost

00:31:41 vytváření nějakého společného jmenovatele.

00:31:43 Ona uměla vnímat a vciťovat se do všeho možného

00:31:47 kolem sebe, do všech stran.

00:31:51 A uměla v sobě nějak tu věc sjednotit.

00:31:55 To myslím, že byla hlavní síla

00:31:57 a jedinečnost té její osobnosti.

00:32:02 Ona měla úžasnou schopnost.

00:32:06 Třeba jsme šly na procházku, ona se zastavila

00:32:09 a dovedla mně půl hodiny vyprávět o tom,

00:32:13 jaký mají život vrány.

00:32:18 Dobrý den.

00:32:20 Pane Mládek, my se vás jdeme zeptat na paní Ester Krumbachovou!

00:32:24 -Jak jste se setkali?
-Ona tady bydlela vedle.

00:32:31 Ona milovala kytky, já jsem je miloval taky,

00:32:34 chodila na hřbitov, fotografovala havrany...

00:32:40 Prostě byla taková poetická duše.

00:32:42 A vy jste si jí všiml.

00:32:44 Já jsem si jí všiml, protože byla dost atraktivní.

00:32:59 Ona tady mluvila s těma havranama a ti havrani ji zdravili.

00:33:01 My jsme vešli na hřbitov a ona říká:

00:33:04 "Podívejte se, co vám bude říkat."

00:33:07 A teď ti havrani třeba udělali: "Oh, oh."

00:33:10 Ona se tak na ně koukla a říká:

00:33:13 "Oni teď mají nějakou schůzi." Ti havrani se různě jmenovali.

00:33:19 Ona říká: "Támhleto je úplnej blbec, to je Jakeš."

00:33:24 Teď tam byl třeba havran, který si nás ani nevšiml,

00:33:29 jen tak seděl, jiní byli zase opatrní -

00:33:32 to byli ti tajní. Ti to sledovali.

00:33:37 To bude možná ten jedinej, který tady zůstal z té totality.

00:33:44 Ona byla naprosto svobodná a výjimečná

00:33:47 nejenom tím, co dělala, ale jakým způsobem přistupovala k okolí.

00:33:53 Najednou přišla a řekla: "Já jsem viděla stůl

00:33:55 a já ho prostě musím mít, protože já bez toho stolu

00:33:58 nemůžu bejt."

00:34:00 A pak jsem přišla za půl roku a ptám se, kde je ten stůl.

00:34:04 A z toho stolu tam zbyly 3 šuplátka a ona říká:

00:34:08 "Já jsem zjistila, že z toho stolu potřebuju jenom ty tři šuplátka."

00:34:13 Vyprávěla, že v Budějovicích pomáhala v kulisárně

00:34:15 a dělala kulisy.

00:34:17 Ona třeba uměla ohromně zacházet s pilkou, s kladivem.

00:34:20 Byla ohromně zručná, což mého muže někdy vedlo k šílenství,

00:34:25 protože Estera přišla a řekla:

00:34:27 "Prachařko, ty židle, to je blbý. Ty jsou vysoký."

00:34:31 A přišla s pilkou a než Ilja přijel ze zájezdu,

00:34:34 tak my jsme doma měli japonské sezení

00:34:37 a ona řekla: "Teď je to ono."

00:34:41 Bylo to prostě samostatné stvoření.

00:34:44 A to byl právě princip tvorby, který v sobě měla.

00:34:48 Ano, a taky myslím, že to je ten její velikánský

00:34:52 jak smysl pro hru, tak i smysl pro humor.

00:34:55 To znamená ta její veliká životní sranda.

00:34:59 Ona to taky říkala, že to je sranda.

00:35:02 Kdyby to nebylo, že by se usoužila.

00:35:06 My třeba jsme u nich seděli, povídalo se,

00:35:10 a když to Mirka přestalo bavit, tak si vzal velkou mušli,

00:35:14 poslouchal to moře a Estera se mohla vzteky zbláznit.

00:35:20 On si tak jako utekl do té mušle.

00:35:25 Oba to byli obrovský lidi. Oba!

00:35:29 Macháček přišel později, já už jsem tam nějakou dobu seděla,

00:35:31 a on asi nebyl moc rád, že tam sedím,

00:35:34 ale Ester na něho hned zaútočila: "Machajdo, předveď Duňašu."

00:35:39 A Machajda předváděl Duňašu báječným způsobem.

00:35:42 Lítal tam, kopal nohama...

00:35:48 Dozvěděl jsem se, že je to taťka.

00:35:52 A taťka, kromě těch velkých životních peripetiích,

00:35:57 které nutně následovaly, když taťka odcházel ze světa,

00:36:01 tak opět k Estince přišel. Smáli se spolu.

00:36:07 Taky mně telefonovali a povídá mi Estinka do telefonu:

00:36:11 "Taťka je velice pobavenej z toho, že se mu chystá na dřevěný pyžamo."

00:36:18 Tohleto byl asi vztah, který byl oboustranně,

00:36:24 těchto dvou jedinečných lidí, byl oboustranně velmi suverénní

00:36:29 a zároveň dalo by se říct velmi

00:36:37 takové té grotesknosti životu přející.

00:36:45 Začala dělat nějaké filmy v té době,

00:36:48 a tam se seznámila s Obrubou.

00:36:53 To byl chemik, který vymyslel Dermacol

00:36:55 a účastnil se maskování Klementa Gottwalda,

00:36:59 aby nebyl celej modrej.

00:37:04 To není špatný!

00:37:06 Jenže byl ženatý a měl dceru,

00:37:08 a to Ester začalo trošku lézt na nervy.

00:37:11 Odcházel domů, když třeba ona nechtěla.

00:37:16 To je úžasné.

00:37:20 Mezi něma to bylo skutečně moc krásné.

00:37:22 Zřejmě si velice dlouho rozuměli, ale pak ho nakonec

00:37:24 přece jen vyšíbovala, že je nedostatečný po stránce opory.

00:37:32 -Tak vy nepůjdete?
-Ne.

00:37:33 -Ne?
-Ne!

00:37:34 Že ne?!

00:37:38 Je samozřejmé, že výtvarník nemá na sebe upozorňovat.

00:37:40 Jak jsi řekla, jakýmsi estetizováním.

00:37:43 I když já osobně vždycky vycházím z malířství.

00:37:53 (zpěv)

00:37:55 Nahoru a zase dolů loď se s námi houpe.

00:37:58 Dostáváme mořskou nemoc, je to s námi velmi zlé.

00:38:26 Kostým musí mít filosofický přesah naprosto jemným detailem.

00:38:29 Kupříkladu ve filmu A pátý jezdec je strach

00:38:32 hrál Macháček židovskýho profesora a já jsem mu dala

00:38:35 ze seprané peřiny, z damašku, který jsem někde našla,

00:38:40 jsem ušila košili, takže byla celá oblezlá,

00:38:43 ale bylo vidět, že to byl kdysi drahej materiál.

00:38:47 To už se někdo najde, kdo nemyslí vůbec.

00:38:49 A proto chce myslet za ostatní.

00:38:52 Klidně to za ně rozhodne všechno.

00:38:55 Život, smrt - jednoduše, jasně.

00:39:00 Ona měla naprosto úplně jiné parametry

00:39:02 než ti obyčejní kostýmní návrháři.

00:39:05 To byly všechno takový nápady!

00:39:10 Třeba Karel Kachyňa říká, že ona udělala film Kočár do Vídně,

00:39:16 protože dala Janžurové ten šátek.

00:39:21 Ona tou jednou rekvizitou... Ta byla tak vybraná!

00:39:35 Při prvním setkání jsem nejenom cítil

00:39:38 tu profesionální schopnost Ester, ale také Ester v tom momentě

00:39:43 pro mne byla velmi zajímavá ženská s nějakou energií a silou.

00:39:50 Seznámení a spolupráce byla čistě profesionální.

00:39:55 Ona řekla: "Ano, mně se líbí

00:39:58 scénář Démanty noci a já budu dělat výtvarníka kostýmů."

00:40:07 Během té spolupráce mi došlo,

00:40:09 že její přínos může být diametrálně větší a silnější.

00:40:14 Že je skvělý dramaturg, že je duchovní guru projektu.

00:40:22 Takže film Démanty noci by bez ní nebyl takový, jaký je.

00:40:33 Ona mi třeba řekla, to byla věc, která byla pro mne nová,

00:40:36 protože to byli židovští chlapci a nacismus,

00:40:39 že není třeba dělat uniformy a židovské symboly,

00:40:43 že ten film vidí jako antickou tragedii.

00:40:47 Že to je v lese, na útěku a život a smrt,

00:40:52 že není třeba tam dávat ty běžné filmové nebo divadelní ornamenty.

00:40:58 Když jsem potom začal uvažovat o dalším filmu,

00:41:02 tak první, s kým jsem začal hovořit a dělat vnitřní dramaturgii,

00:41:08 tak to byla Ester.

00:41:12 Taky jsme spolu začali žít, ale v bytě,

00:41:14 který patřil režisérovi a herci Mirkovi Macháčkovi.

00:41:18 A jelikož ten byt byl psán na něj,

00:41:20 tak v momentě, když se odstěhoval,

00:41:22 tak Ester legálně ztratila právo ten byt užívat.

00:41:26 Představa jít do 15 metrů se záchodem na pavlači,

00:41:31 to by byl konec nejenom pracovní, ale i lidský.

00:41:35 A jediná možnost, jak zamezit této zvůli,

00:41:40 bylo založit rodinu.

00:41:45 Sakra! Nevidíte, že je zavřeno?!

00:41:49 Co je to? Oddací list.

00:41:54 No uvidíme.

00:41:58 Němec byl její třetí manžel.

00:42:00 Toho si vzala, což někde popisuje, že se vzali kvůli bytu.

00:42:08 Ale oni se zvali proto, že spolu normálně chodili.

00:42:11 Macháček byl už vyšupačený.

00:42:15 V té době, kdy jsme se seznámili,

00:42:17 ona neměla otištěno vůbec nic.

00:42:19 Měla strašnou spoustu povídek, příběhů, námětů.

00:42:22 A při takových těch přátelských hovorech

00:42:24 v tom jejím podivném hnízdě Za Zelenou liškou,

00:42:30 najednou ona vytáhla ze svých fasciklů povídku

00:42:34 O slavnosti a hostech, takže vznikl námět, scénář

00:42:38 a potom ten film.

00:42:48 To byla zcela výjimečně úzká spolupráce.

00:42:53 Pokud šlo o aranžování té reality před kamerou,

00:42:55 Ester věděla, co sleduje aranžováním detailů zátiší.

00:43:05 Ber ohled na mě, prosím tě. Aspoň na mě vezmi ohled.

00:43:08 Tohle přeci nemůžeš udělat. Nikdy se už nikam nedostaneš.

00:43:10 A co já? Taková příležitost jako zde!

00:43:14 O slavnosti a hostech to bylo tak,

00:43:17 že měl Macháček s Ester koupený zájezd do Jugoslávie

00:43:20 a jela jsem místo něho já.

00:43:23 Ale v té době se už točil film O slavnosti a hostech

00:43:27 a Ester z Jugoslávie protelefonovala šílený majlant,

00:43:31 protože Němcovi pořád radila kde co má být,

00:43:34 jak to má být uspořádané...

00:43:37 Ty telefony stály víc než celý zájezd.

00:43:43 Bylo léto, červen, ve 4 hodiny už svítalo,

00:43:45 tak nás z té vinárny vyhodili a šli jsme domů

00:43:48 v povznesené náladě.

00:43:51 Dospělí tak nudně mluvili a mě už to otravovalo,

00:43:55 tak jsem v takové náladě kolem nich běhal

00:44:01 a dělal jsem ptáka. Z nudy.

00:44:03 Oni šli pomalu a já jsem chtěl jít rychleji.

00:44:05 Esteře se to líbilo a říkala:

00:44:08 "Vy jste takový zvláštní poděs, já bych vás potřebovala do filmu."

00:44:15 Rukulíbám. Rukulíbám.

00:44:21 Bylo to O slavnosti a hostech.

00:44:26 Na tom filmu mě fascinovalo, a proto jsem ho dělal,

00:44:28 pro tu aktivitu lidí.

00:44:31 Všichni aktivně kolaborují, aktivně se hlásí do první řady,

00:44:36 chtějí být u toho stolu, na kterém se rozdělují prebendy

00:44:42 a lidi, kteří sedí u toho stolu, se posílají do vězení

00:44:45 nebo na post velvyslance.

00:44:48 Tak jsem se té filosofické eseje Ester ujal,

00:44:54 aby to mělo tu agresivitu, který ten film má.

00:44:59 Proto si myslím, že je dodnes zajímavý.

00:45:04 To přestává všechno! Tohle jsem v životě nečekal.

00:45:09 To se mně v životě nestalo!

00:45:11 A vy si pořád přesedáváte. To je samý přesedávání,

00:45:15 pořád samá legrace a mně utekl host!

00:45:21 Ona měla smysl pro výstavbu té situace.

00:45:25 A samozřejmě spojené s tou její nemalou výtvarnou invencí.

00:45:31 Víš co?!

00:45:33 -Když se všechno kazí...-Tak...
-Budeme...-Zkažené...-I my.

00:45:43 Správně!

00:45:44 -Vadí?
-Nevadí.

00:45:51 Já si vzpomínám, že už jsem měla napsaný scénář Sedmikrásek,

00:45:56 když do toho projektu vstoupila Ester Krumabachová.

00:46:01 Ten film byl původně inspirován mým životem na koleji.

00:46:10 Ester mě přiměla, abychom si udělaly analýzu toho,

00:46:13 co vlastně chceme.

00:46:15 Ten film, a každý film, každý námět, má plno možností,

00:46:21 ale v podstatě jde o to, jaký má význam.

00:46:25 A tady jsme si uvědomily, že je to vlastně otázka destrukce.

00:46:33 Slyšíš, jak ten život prchá?

00:46:36 Nebuď ke mně tak ošklivá, když víš, jak tě miluji.

00:46:41 Co s námi bude?

00:46:45 Když jsme si upřesnily ten smysl a význam,

00:46:47 tak jsme se rozhodly pro stylizaci.

00:46:50 A teď si představ, že bych to nebyla já.

00:46:53 Ta stylizace se týkala destrukce v každém slova smyslu.

00:46:56 To jest nejenom věcí a vztahů,

00:46:59 ale nakonec i samotného filmového obrazu.

00:47:06 Samozřejmě, že jsme také chtěly jít proti konvenci.

00:47:12 My jsme se nudily filmem tak, jak se tehdy dělal.

00:47:16 Chtěly jsme si zkoušet a šlapat na novou půdu.

00:47:20 Hoříme!

00:47:22 A v tom nám výrazně pomohla invence kameramana

00:47:25 Jaroslava Kučery.

00:47:28 S ním a s Ester jsme našli dokonalé souznění

00:47:30 v protestu proti té destrukci, která se všude kolem nás děla.

00:47:37 Považovali jsme to za filosofický dokument doby.

00:47:50 -Julie, jsi to ty?
-Ano, já.

00:47:54 Tady dělala Ester Penzion pro svobodné pány.

00:48:05 -Klobouky byly její.
-Její.

00:48:10 Všecky ty kostýmy jsou její.

00:48:13 I celá ta vnitřní výprava.

00:48:16 Celý to zařízení do detailu ona krásně vybrala.

00:48:24 V tom bylo na Ester spolehnutí. A někdy taky spolehnutí nebylo.

00:48:30 -A kdy nebylo?
-To bylo nepostihnutelný.

00:48:36 Víte, že ona někdy byla plná ohromných inspirativních nápadů,

00:48:42 a najednou zmizela.

00:48:45 Zmizela, už ji nikdo nenašel a z nápadů zůstávala troska.

00:48:50 Bohužel.

00:48:52 -Víte, co říkal Weis?
-Co?

00:48:54 Říkal, že je jako nízkonalétávající stíhačka.

00:48:58 Stíhačka mizí. A ona měla zejména ráda klobouky.

00:49:04 Ježišmarija, už zase chrápeš. Andělo, vstávej!

00:49:07 Tak prosím. Ale už!

00:49:11 Tohle bylo od ní, od Ester, nesmírně inspirativní.

00:49:15 -Klobouk ji provázel...
-Ale nejenom ten klobouk, asi.

00:49:20 Všecko možný. Právě na té Svatbě jako řemen

00:49:25 rekvizita zajímavým způsobem dotvářející figuru

00:49:30 a dotvářející i celé situace, rekvizita, se kterou se dalo hrát.

00:49:38 Jste se lekla. Pojďte.

00:49:42 Vy jste tady sám, jo?

00:49:44 Jako já jestli? Tady? Proč?

00:49:49 A poslední byla Povídka malostranská Jana Nerudy.

00:49:53 Konduktorku v tom příběhu hrála slovenská herečka Soňa Valentová.

00:50:02 V jedné scéně měla kousat jablíčko.

00:50:07 Jablíčka, která tady byla, byla červená

00:50:11 a Ester říkala: "Červený je nemožný,

00:50:14 to jabko musí ta Valentová kousat zelený!"

00:50:19 Já jsem to respektoval, ale zelená jabka nebyla.

00:50:24 Ona pak jela do Mnichova a den před natáčením jsem dostal balíček,

00:50:29 kde bylo pět krásných zelených jablek.

00:50:33 Takže tři nakousla ta Soňa. Bylo to přesný.

00:50:40 Zelený byly jedinečný a červený nebo žlutý by se nehodily.

00:50:45 Takže ona byla vlastně jako vy stejně umíněná.

00:50:50 Já nevím. Vy se domníváte, že jsem umíněný?

00:50:53 No. Říkají to o vás.

00:50:55 Já jsem zvyklá, že si páni sami řeknou.

00:51:00 Já něco řeknu. Když tak si to uděláme jinak.

00:51:03 -Vy už chcete jet?
-Jistě. My jedeme.

00:51:06 Já myslel, že ještě zkusí zvuk.

00:51:09 Ne, ne.

00:51:12 Kdo byla Ester pro vás?

00:51:15 Ester Krumbachová byla takový renesanční člověk.

00:51:23 Ona navrhovala kostýmy, já jsem si ji vzal

00:51:25 na navrhování kostýmů.

00:51:27 Ona také navrhovala všelijaké šperky a detaily.

00:51:34 Třeba v Kladivu na čarodějnice.

00:51:38 To byla moje reminiscence na monsterprocesy,

00:51:42 které byly v 50. až 52. roce.

00:51:46 A ti lidé se sami obžalovávali.

00:51:49 A to Ester velice zajímalo.

00:51:53 Ale protože měla takový talent, byla výbušná a hodně mluvila,

00:51:59 víc mluvila než kreslila a psala. To jsem jí měl napřed za zlé.

00:52:07 Říkala, že se na to musíme dívat filosoficky.

00:52:10 To byly takové řeči, ale ona do toho

00:52:16 pak přinesla jednu scénu, která tam sice byla,

00:52:20 ale kterou úžasným způsobem prohloubila.

00:52:26 Dovedeš si ji představit nahou?

00:52:30 Byla to jedna z nejzajímavějších, strašlivá scéna,

00:52:33 kdy mu masíruje prsty u nohy a mluví při tom lascivně.

00:52:40 Ta scéna je dodnes v tom filmu nejpůsobivější.

00:52:51 Krev, hniloba.

00:52:53 Nic! Mámení.

00:53:05 My jsme se s Ester sešli a bylo to od začátku souznění duší.

00:53:08 Ester byla vzácná duše a také velmi pěkná, charismatická žena.

00:53:16 Ona inspirovala, kdo byl otevřený, mnoha věcma.

00:53:20 Tak jsme se domluvili, že ona bude dělat kostýmy.

00:53:24 První, co řekla: "Nebudu dělat žádné návrhy.

00:53:27 Pojedu na Českomoravskou vysočinu a tam vyberu

00:53:32 kostýmy pro naše herce přímo od sedláků,

00:53:35 aby každý měl 1 nebo 2 kostýmy na celý film.

00:53:40 Na všechna ta mnohá léta. To byl vynikající nápad.

00:53:46 Ester jsem požádal, aby s Jardou a s mým architektem

00:53:51 vypracovala scénosled všech barev pro každou scénu.

00:53:57 Střih těch kostýmů byl stejný, jen barvy byly jiné.

00:53:59 Růžová, oranžová a hořčicově žlutá.

00:54:03 Tam se akorát trochu dohadovali, pan režisér s paní Ester,

00:54:08 ohledně punčoch.

00:54:10 Kdy se použijí černé a kdy budou tělové.

00:54:13 Jinak problém nebyl.

00:54:16 Jaroušek Kučera řekl: "Já to potřebuju bez slunce."

00:54:20 Já jsem to někde psal, ale on si ještě vybíral.

00:54:24 A Ester řekla: "Tady na tom poli,

00:54:26 když František orá s koňmi po té válce,

00:54:30 zpívá tam skřivánek, tak má modrou košili.

00:54:34 To nebe nesmí být modré, ale musí být šedivé. Zamračeno."

00:54:43 Mám tam pár takových scén, kdy jsem ve vestičce.

00:54:46 Jedu tam s koňma a nevím co všechno.

00:54:49 Ona přinesla asi 20 nebo 30 vest.

00:54:55 A já mám rád kostým, ve kterém se cítím dobře,

00:55:00 tak jsem dělal ksichty. Nic jsem ale neříkal.

00:55:05 Ona se na mne podívala a jen je takhle zahazovala.

00:55:08 A najednou vzala jednu a povídá:

00:55:10 "Jestli ji nevezmeš, tak ti dám přes hubu."

00:55:13 Vzal jsem ji, protože byla skutečně vynikající.

00:55:16 Ta, ve které jsem potom hrál. Je to obyčejná, hloupá vesta.

00:55:22 Nebo dala kostým ženě nejbohatšího sedláka v obci,

00:55:26 kterému vzali statek a dali ho družstvu,

00:55:29 a on musel odjet s vozem jenom s postelí,

00:55:32 protože mu všechno ostatní zabavili,

00:55:35 a Ester řekla: "Já dám jeho paní tchýní jazyk."

00:55:38 Tak ona ho má, a když pláče, tak jí ta kytka zakrývá tváře.

00:55:43 To jsou ty detaily, kteří tvoří velké umění.

00:55:46 A bez toho to nejde.

00:55:48 Dnes je to všechno ploché a nemá to ty detaily.

00:55:55 Koukal jsem na její návrhy a najednou to mělo

00:55:57 takovou zvláštnost, co umí vymyslet jenom člověk,

00:56:00 který má něco víc, než že umí nakreslit nějaký obyčejný kostým.

00:56:07 Třeba taková věc.

00:56:09 V Rodácích je scéna, kdy zavírají faráře

00:56:13 a celá ves nastoupí před kostel.

00:56:17 Ester navrhla, že všichni budou v černých šatech.

00:56:23 Já jsem o tom dost pochyboval a Vojta říkal:

00:56:26 "Radouši, co si myslíš?" "Já nevím.

00:56:29 To víš, u nás je to kapánek jiný."

00:56:34 Ta scéna se začala točit, já jsem tam byl mezi nima,

00:56:39 koukal jsem - to byly tak nádherný chvíle,

00:56:44 protože najednou to mělo takový půvab!

00:56:46 To mělo přesně tu atmosféru té chvíle,

00:56:49 kdy šli pro faráře a ta ves se proti nim vzbouří.

00:57:02 Scénář k filmu Ovoce stromů rajských jíme

00:57:06 jsme s Ester psaly jako podobenství o ráji,

00:57:10 z něhož jsme byli vyhnáni poznáním pravdy.

00:57:18 -Kdo je to?
-Co to jíš?

00:57:22 Chceš?

00:57:26 Ester přišla s tím, že bychom mohly vyjít

00:57:28 z článku o vrahovi žen, protože tam by se daly

00:57:35 na tomhletom příběhu uplatnit otázky pravdy a lži,

00:57:41 přátelství a zrady, které hýbaly naší společností v r. 68.

00:57:48 -Včera ve večerních hodinách...
-Ukaž!

00:57:49 -Včera ve večerních hodinách...
-Počkej!

00:57:51 -Moment!
-Tebe se to netýká!

00:57:55 Včera ve večerních hodinách byla nalezena další...

00:57:59 Ester tam udělala strašně zajímavé kostýmy,

00:58:02 které se zdály, že jsou nenositelné,

00:58:04 ale pak se ukázalo, že hrají úžasnou roli.

00:58:08 Byly to jenom volné pláštěnky, které umožňovaly pohyb,

00:58:12 a které zvýrazňovaly pohyb údu v tom zápase.

00:58:19 Ester vymyslela pro každou scénu zvláštní barevnou koncepci

00:58:24 a barevnost kostýmů měla také svůj metaforický význam.

00:58:31 Například zbavit se rudé jakoby znamenalo

00:58:34 odmítat pravdu, která je nesnesitelná.

00:58:40 Ester a já jsme nepředpokládali

00:58:43 takovou brutální reakci O slavnosti a hostech.

00:58:48 Nejenom, že film byl okamžitě zakázán,

00:58:51 nesměl se ukázat komukoliv z ciziny,

00:58:54 nesměl se poslat na festival, neměl distribuci,

00:58:56 ale mezi tím interním sdělení,

00:58:58 což jsem se dozvěděl až po 20 letech,

00:59:01 bylo rozhodnuto, že já již nesmím nikdy

00:59:03 jako režisér pracovat ve filmu a Ester ať dělá kostýmy,

00:59:07 ale ať nedělá scénáře a neplete se do konečné podoby filmu.

00:59:18 Tento film byl vlastně labutí píseň s tím,

00:59:22 že už jsme zakázáni, že už nesmíme říct, co chceme říct,

00:59:26 udělat to, co chceme udělat, ale já sám

00:59:29 mám ten film velmi rád a Ester ho měla taky ráda.

00:59:32 Tím jsme vlastně udělali takovou Baudelairovskou poezii

00:59:37 o nenaplněné lásce.

00:59:40 Jsou to vlastně nešťastné lásky, je to strašně moc výjevů.

00:59:47 S Esterkou jsem se znala od filmování Mučedníků lásky,

00:59:49 ale k užšímu lidskému kontaktu docházelo už během toho roku,

00:59:55 co jsem chodila s Janem Němcem,

00:59:57 a co jsem potom byla jeho ženou 3 roky.

01:00:07 Esterka to dávala dohromady. Ona byla ohromně velkorysá.

01:00:11 Ona svému rozvedenému manželovi

01:00:13 domlouvala další svatbu a další manželku.

01:00:17 Ona ho měla ráda.

01:00:19 Ona ho tak hezky vyšperkovala na tu svatbu.

01:00:24 Ten film Mučedníci lásky byl dost melancholický a ponurý.

01:00:29 Esterka si docela libovala v takovém tom strašení.

01:00:33 (výkřik)

01:00:41 To byl film postavený na několika báječných,

01:00:43 ale méně známých herců, většinou ze Slovenska.

01:00:46 Na typologii. Na typech.

01:00:48 Ester měla vždy kolem sebe takový okruh zajímavých lidí.

01:00:53 Byli to výtvarníci, žurnalisté, už bych si ani přesně nevzpomněl.

01:00:58 A z toho se těžilo. Bylo to skvělé.

01:01:06 Já jsem si alespoň vymohl jednu věc,

01:01:09 že Ester bude dělat takového výtvarného i realizačního poradce.

01:01:15 Ester to velmi přislíbila tím směrem, aby to nebyl popis.

01:01:22 Estera z toho udělala podobenství,

01:01:26 které se nelíbilo vládním činitelům.

01:01:34 Bylo to podobenství o určitém masakru,

01:01:41 ale mělo to svůj půvab i v těch krutostech, které tam byly,

01:01:46 protože to všechno mělo určitou poezii.

01:01:53 Tvář určitého zla, ale poetickou.

01:01:59 Souběžně dělal Jaromil Jireš Valerii.

01:02:06 Často byly situace, že by měla být u Jireše i u mě.

01:02:13 A posléze, když už viděla, že je ten základ udělaný

01:02:17 a já na ni slyším, že jsem na té vlně,

01:02:21 tak šla raději k němu. A já jsem byl žárlivý!

01:02:27 Já jsem ji tam chtěl mít!

01:02:32 Babičko, babičko, příšera!

01:02:36 Když máš třeba režiséra, kameramana,

01:02:39 kohokoliv, kdo tě má řídit,

01:02:41 tak musíš velice opatrně našlapovat, abys ho neurazil,

01:02:45 abys tu práci mohl dodělat, aby ses cítil dobře,

01:02:49 ale musíš mu především lichotit.

01:02:51 Tak jako ženám musí lichotit muži, tak ženy musí lichotit mužům.

01:02:56 -Jak se to dělá?
-Všelijak.

01:02:59 Jak?!

01:03:00 Obratně, zahaleně se říká: "Vy jste skvělej, jedinečnej nápad,

01:03:04 ale já bych k tomu dodala takovouhle maličkost.

01:03:07 Kdybyste dovolil." On dovolí.

01:03:09 Ty mu řekneš nápad, on ti poklepe na rameno a řekne:

01:03:12 "Á, to docela jde."

01:03:14 A pak se dozvíš, že to řekl on.

01:03:18 Poslyš, četla jsi někdy Freuda?

01:03:24 Nečetla. Co to je?

01:03:28 Nečetla?! To by sis ale měla přečíst.

01:03:33 To je jedinečné vysvětlení vztahů mezi oběma druhy člověků.

01:03:40 To je úžasně zajímavé.

01:03:44 Ona byla zvláštní režisér. Ona se v té postavě,

01:03:47 kterou jsem dělala já, viděla sama.

01:03:52 Když jsem přišla prvně do maskérny,

01:03:56 tak tam mi dělali, jak jsem pochopila, podle ní barvu.

01:04:02 Ona dala hlavu vedle mne a chtěla to přesně

01:04:05 podle svých vlasů.

01:04:10 Já jsem říkala: "Hele, to nejde.

01:04:12 Ty máš jiný oči, ty máš jiný ksicht.

01:04:15 To já se nemůžu takhle přeměnit."

01:04:19 Ona říkala: "Ne, já to jinak nevidím."

01:04:23 To bylo její velké téma - mužský, ženská.

01:04:26 Ona byla svým způsobem velice oddaná žena

01:04:31 a velice ji mrzelo, že její partner,

01:04:37 lépe řečeno její partneři, nejsou schopni

01:04:42 přistoupit na otevřenou, rovnoprávnou hru.

01:04:49 A proto se tady objevuje inženýr Čert,

01:04:52 který se neustále cpe, to znamená užívá dobrodiní,

01:04:57 které mu pečlivá, starostlivá, vykrmující,

01:05:02 taková ta slepičí nátura skýtá pro to,

01:05:07 aby vyžral, co se vyžrat dalo, a aby tím, jak se sytí,

01:05:13 jak je čím dál tím plnější, ten vztah vyhasínal.

01:05:22 Pro Esterku to asi také byla zkouška něčeho jiného,

01:05:26 než dělala doposud jako dramaturg.

01:05:32 Takový odlehčený žánr byl pro ni něco nového.

01:05:41 První myšlenka byla rozpory mezi chtěním a výsledkem.

01:05:46 Mezi třeba touhou mít nebo být

01:05:49 a jakýmsi iracionálním činitelem, což byl vlastně ten Čert,

01:05:53 který to vymezoval.

01:06:00 Ty jedna!

01:06:02 Já jsem se do tebe asi skutečně dneska zamiloval!

01:06:07 Ona mě položila u sebe na zem na látku,

01:06:13 popadla nůžky a takhle to podle mě stříhala,

01:06:19 pak to sešila a on z toho byl model!

01:06:24 V tom ateliéru se Ester snažila postihnout absolutně všechno,

01:06:28 sebemenší detail, takže pak ti samozřejmě utíká celek.

01:06:34 Jako v kreslení, v malování, v sochách

01:06:37 ti vždycky na detailech ten celek utíká.

01:06:40 A tam se to posléze projevilo v celkovém výsledku,

01:06:43 že ta povídka, která byla úžasně jiskřivá jako šampaňské,

01:06:49 najednou byla zatížena vším a byla to dokumentární deprese.

01:06:57 To bylo to pro všechny velké překvapení a velké zklamání,

01:07:01 protože se u ní očekávalo víc.

01:07:05 -Budeš na mě myslet?
-Ano.

01:07:07 Mohu zas večer přijít? Jinak bych nemohl žít.

01:07:12 Přijď.

01:07:15 Ona z toho byla celá nesvá,

01:07:18 protože když mohla s někým spolupracovat na věci

01:07:24 a neležela ta odpovědnost jenom na ní, tak přímo kvetla.

01:07:32 Ale v momentě, když si uvědomovala,

01:07:36 že je sama sobě v několika rolích, v několika pozicích

01:07:41 a nemá s tím velkou zkušenost, jak tyto pozice střídat,

01:07:47 kdy se vzdalovat a kdy se přibližovat,

01:07:50 kdy se režisér přibližuje scenáristovi

01:07:54 a scenárista se zase přibližuje výtvarníkovi,

01:07:58 tak to ji dělalo nesvou.

01:08:01 Stálo by jistě za soud, zda není v mnoha případech víc,

01:08:06 ta inspirativnost osobnosti na okolí,

01:08:12 zda to není víc, než režie vlastního filmového projektu.

01:08:20 Neznám blbější film než je Vražda ing. Čerta.

01:08:24 A velice se stydím, že jsem podepsaný jako spoluscenárista.

01:08:28 A že tam vystupuji v nějakém komparzu.

01:08:31 Ale tys tam prej při tom natáčení vysedával.

01:08:34 Já jsem tam vysedával, protože jsem dostával peníze

01:08:37 za vedlejší roli.

01:08:38 Tak jsem tam seděl a dostal jsem dvě stovky.

01:08:40 Tak ty ses prostituoval na něčem, co není blbějšího než blbé.

01:08:44 -Je to tak.
-A neviděl jsi to?

01:08:47 -Ten celý film je nesmysl.
-A proč jsi jí neporadil?

01:08:51 Ten nápad byl, že to měla jako rozhlasovou hru.

01:08:56 A z nedostatku scénářů a určité konjunktuře

01:09:00 jejího a mého jména nám řekli, jestli nemáme scénář.

01:09:04 Tak během tří dnů jsme přepsali rozhlasovou hru

01:09:07 na scénář, dostali jsme zaplaceno

01:09:10 a já jsem říkal: "Ester, tím to končí.

01:09:12 Je to naprostá blbost, tahle ta pohádka,

01:09:16 ještě s Menšíkem a Bohdalovou se nemůže..."

01:09:21 A ona řekla:

01:09:22 "Ne, když to nebudeš režírovat, tak si to zrežíruju sama."

01:09:26 Já jsem říkal: "Ano, kdo chce kam, pomožme mu tam."

01:09:29 Ale ona, scenáristka, takový myslitel,

01:09:32 a vy, oba dva analyzátoři, vy byste nebyli schopni

01:09:35 udělat něco jinýho, než Vražda ing. Čerta?

01:09:39 To vůbec neměl být žádný film.

01:09:42 To bylo jenom proto, že potřebovali scénář

01:09:43 a my jsme si s chutí vzali za málo práce hodně peněz.

01:09:48 To bylo takové podobenství, tenhle inženýr Čert,

01:09:51 až k té vraždě. Ono to bylo její téma,

01:09:54 které samozřejmě nemohlo být vyřešeno tímhle tím.

01:09:58 Tím bylo naťuknuto.

01:09:59 Ale potom k tomu dalšímu už nemohlo dojít,

01:10:01 protože spadla klec.

01:10:09 V r. 70. jsem v televizi točil film, jmenoval se Přízrak.

01:10:12 Na motivy jedné povídky Dostojevského.

01:10:15 Ester jsem požádal, aby na tom dělala kostýmy.

01:10:18 V tom r. 70. už to nebylo tak úplně jednoduchý,

01:10:22 ale nakonec se to podařilo.

01:10:26 V té době už jsem to věděl, ona byla úžasný partner.

01:10:36 Pro mě třeba objevila svět rekvizit a svět kontextu,

01:10:41 že kostým může být dramatickou složkou díla.

01:10:50 Kačer tam hrál ruského carského důstojníka

01:10:52 a ona mu dala takovou čepici se štítkem hodně do očí a říkala:

01:10:59 "Hele, ale rozmysli si přesně, kdy mu uvidíš do těch očí.

01:11:04 A dlouho táhni to tajemství.

01:11:07 K tomu musíš mít kameramana, aby mu do těch očí neposvítil

01:11:11 a tu kameru nedal níž.

01:11:14 A řeš mu ty oči tak, že je to tajemství."

01:11:17 A ono to té postavě strašlivě pomůže.

01:11:22 I pro ten dramatický oblouk.

01:11:24 Ona se pak nemohla objevit na titulcích.

01:11:29 Samozřejmě, že ta práce potom byla velmi obtížná.

01:11:32 Buď jsem musel ty herce k ní vodit do bytu na zkoušky,

01:11:36 nebo jsem musel toho herce přivést a sejít se v hospodě.

01:11:41 Naposledy jsme si vlastně povídali asi v r. 81

01:11:46 o scénáři filmu Schůzka se stíny.

01:11:51 To bylo poslední, kdy jsme se scházeli pravidelně.

01:11:58 To bylo 81, takže ještě nebyla uvedena na titulcích.

01:12:02 Ne, ne.

01:12:05 Ester 10 let, to všichni víme, nemohla pracovat.

01:12:08 A já jsem dostávala veškeré její nabídky od ní,

01:12:12 což byla taky ohromná klika.

01:12:16 A zase jsem jí třeba pomáhala tím, protože nemohla jet na své jméno,

01:12:19 tak k mým filmům, nebo k mému divadlu dělala šperky.

01:12:24 My jsme si ohromně rozuměly, protože její a můj rukopis

01:12:27 byl velice shodný.

01:12:44 Já jsem ji měla jako svého učitele.

01:12:48 Byla to ohromná klika, protože ona mi vlastně spadla do klína.

01:12:53 Ona mě naučila filmový a divadelní kostým.

01:12:58 To, co jsem se měla naučit ve škole, to jsem se nenaučila.

01:13:02 Naučila jsem se to až od Ester.

01:13:06 Kdo je ta princezna?

01:13:08 Nevím, maminko. Přineslo ji moře.

01:13:13 Ester byla spíš víla, čarodějka.

01:13:17 Dobrej kamarád a ještě něco trochu nadpřirozenýho.

01:13:24 Jako kouzelnice.

01:13:28 Já si vůbec nedovedu představit jinou výtvarnou umělkyni,

01:13:32 která pozve mladší osobu, klidně vyklidí pole,

01:13:40 neřekne nic než několik slov chvály a pochopení.

01:13:46 V té době skutečně prodělávala všelijaké pocity

01:13:49 a vnitřně jí nebylo dobře, ale nevenek se stále prezentovala

01:13:54 jako tvůrčí člověk, který ví, že ještě něco dokáže,

01:13:59 který chce něco dokázat, který má materiální bídu,

01:14:04 ale nechce si ji připustit.

01:14:07 Který má vidiny a sny i v osobním životě,

01:14:13 kterým asi také moc nemohla věřit,

01:14:18 protože byly někdy tak trošku fantastické.

01:14:24 Někdy jsme si telefonovaly a říkala,

01:14:27 že se v ní válejí balvany, že je plná balvanů

01:14:30 a neví si s nima rady.

01:14:36 Ale tyto životní hořkosti, které se na ni dost valily,

01:14:42 tak ona to zvládala s velkou silou.

01:15:29 Možná, že to byla ta její velikánská tesknost

01:15:33 z té lidské samoty, ve které byla.

01:15:36 Ta tesknost byla vlastně proteplovaná

01:15:43 tímto skutečně zcela animálním vztahem

01:15:46 k těm subhumánním tvorům.

01:15:50 Ona si lehla na koberec, k tomu nepotřebovala žádný nástroj,

01:15:54 a teď jsem zapomněl tu melodii, kterou jsem znal,

01:15:58 a to bylo v době, kdy v bytě bylo asi pět kočiček.

01:16:03 Čtyři minimálně. Intenzivně pamatuji tři:

01:16:07 Kocour Péťa, kocour Šneček a pak tam byla,

01:16:12 já jsem jí říkal Soňa a Ester to přijala,

01:16:15 strašně se jí to líbilo.

01:16:17 Já jsem říkal: "Ona tam sedí jako pokladní."

01:16:20 Ona si lehla na ten perský koberec a začala zpívat.

01:16:24 A ty kočičky, jak byly zalezlé, tak se vztyčenými ocásky

01:16:28 přišly k ní a začaly se kolem ní lísat.

01:16:33 Tam člověk názorně viděl to spojení člověka s kočičím světem.

01:16:44 Člověk viděl, že my a ty bytosti jedno jsme.

01:16:48 Když jsem se s Estinkou seznámil, tak tam byl hlavní Jidášek.

01:16:54 Jidášek byl kocour, takový mourovatý zrzek,

01:16:58 který byl velice opečovávaný, protože měl hrozně krušné dětství.

01:17:07 Ona ho zachránila, když ho někdo ubíjel.

01:17:13 V popelnici byl.

01:17:16 Nebo ležel polomrtvý v popelnici,

01:17:20 tak Estinka ho odtamtud vytáhla a vlastně ho vypiplala.

01:17:25 A tenhle Jidášek, k tomu se potom...

01:17:30 Kdybych si vzpomněl, jak se všechny jmenovaly.

01:17:34 Ona s něma dohromady mňoukala. Jo! Já to zažil.

01:17:41 Mnohokrát, pokaždé, když jsem přišel, tak:

01:17:44 "Pojďte sem, přišel strejček, přišel strejček.

01:17:50 Musíme ho přivítat." A teď mňoukaly.

01:17:53 A já jsem se musel divit, já věděl, že se budu muset divit.

01:17:57 Když jsem se divil, tak ony mňoukaly ještě víc.

01:18:01 Strejčka vítaly.

01:18:05 To byla jedna z rovin její tvorby.

01:18:10 (zpívá)

01:18:12 Kočičky, kočičky dávaj dobrou noc.

01:18:14 Oblizujou si pacičky, oblizujou si nos.

01:18:17 Tralalalala. Tralalalala...

01:18:26 Jeden čas jsem měla osm koček, které jsem všechny nalezla.

01:18:33 Tak, rychle. Budeme spolu vystupovat v cirkuse.

01:18:37 Ano? Budeme mít velký číslo.

01:18:40 Leona Krumbachová, samocvička.

01:18:43 To je kočka, která se sama vycvičila

01:18:45 a sama blbne. Tak.

01:18:49 Ona vždycky říkala tím vysokým hláskem: "Chceš papat?"

01:18:52 A kocour: "Mňau!" A to bylo fantastický.

01:18:57 Já nejsem tak absolutní samotář, ale dost jsem ráda sama,

01:19:01 a připadá mi, že kočka je ohromnej partner na to,

01:19:04 že v jejím mlčení, tichosti, v takové určité trpělivosti

01:19:09 a takovém duchu, řekla bych téměř mystickém,

01:19:13 tak kočka dovede být úžasný partner,

01:19:17 že třeba vůbec neobtěžuje. Jako že by naléhala na rozhovor,

01:19:23 ale naopak má třeba ve zvyku člověka trpělivě pozorovat.

01:19:28 Velice trpělivě se třeba dívat, když píšu na stroji,

01:19:31 tak ta kočka sedí a trpělivě sleduje ta písmenka,

01:19:35 jak se vyťukávají.

01:19:37 A když třeba Alfa už má dost mýho psaní,

01:19:39 tak mi bouchá packou přes nos nebo do tváře.

01:19:43 Nebo mi položí packu a tak se jakoby vyjádří:

01:19:47 "Nech už toho, pojď si hrát, nebo tak."

01:19:51 Ten kočičí ráj, který způsoboval tu přemíru parfémů,

01:19:54 které se v tom prostředí soustřeďovaly,

01:19:57 vzhledem k přítomnosti nejrůznějších kocourů,

01:20:01 to ve mně vyvolávalo rozpaky. To bylo trošku...

01:20:09 Když je všeho moc najednou, tak je to trošku až nepříjemné.

01:20:14 To byl takový malý byt a já jsem si tam položil aktovku,

01:20:19 já měl věčně aktovku u sebe, to je můj zvyk,

01:20:24 a okamžitě mi ji počůrala kočička.

01:20:29 A těch koček tam bylo plno,

01:20:32 takže jsem musel zahnat kočičku a ona se smála.

01:20:38 (zpívá)

01:20:39 Kočičky, kočičky dávaj dobrou noc.

01:20:41 Oblizujou si nosíčky, oblizujou se moc.

01:20:44 Tradarírará, tramtarírará...

01:20:50 Je to tak? Leono, ano? Je?

01:20:53 Co? Co říkáš?

01:20:55 Ty mlčíš? Proč?

01:20:59 Tak toto je Zaklínač koček.

01:21:01 Jako je třeba zaklínač hadů, nějaký takový fakiroidní člověk,

01:21:04 tak tohle je zaklínač koček, po kterým se šplhají kočky.

01:21:07 A jak je vidno, on zaklínač koček musí mít duši prostoupenou kočkama.

01:21:11 Jinak by je nemohl zaklínat. Takže odtud jsou všelijaký.

01:21:14 A tady mám ještě něco a tohleto se jmenuje Námluvy.

01:21:20 To totiž jsou námluvy, to je kocour,

01:21:23 který si právě namlouvá holky.

01:21:26 To je Alfín. Alfíku.

01:21:28 Ano, to je Alfín partner. To je svatební fotografie.

01:21:33 A toto je ilustrace k jedné mé povídce,

01:21:36 která vyšla v Literárních listech.

01:21:39 Bylo to o René Descartesovi, který řekl klasickou větu:

01:21:42 "Hrajeme-li si s kočkou, nevíme,

01:21:45 jestli ona si nehraje s námi."

01:21:48 Taková ta neustálá přítomnost nějakého toho animálního soucítění,

01:21:52 to je možná, co trošku souvisí s tím čarodějnickým...

01:21:57 Ano!

01:21:58 Takovým tím přesahem trošku jiného typu myšlení.

01:22:00 Ona byla člověk amplitudy. To se týkalo i třeba její chudoby.

01:22:05 Byly časy, kdy skutečně hlavní, na co měla,

01:22:09 že sháněla kočkám na potravu.

01:22:13 A ona sama vlastně žila jen o chlebu a o vodě.

01:22:19 Ester seděla dole v hospodě a něco tam popíjela.

01:22:22 Nechala rozsvíceno, aby kočičky viděly.

01:22:24 Nechala jim rozsvícenou lampu

01:22:26 a kočičky lampu shodily a začalo tam hořet.

01:22:30 Nějací sousedé hned zavolali, protože cítili, že tam něco hoří,

01:22:35 a bylo tam rozsvíceno, nebylo úplně zamčeno.

01:22:41 Jedna sousedka měla klíče, tak tam vzala toho policajta

01:22:45 a on: "Kde najdou Ester?"

01:22:48 A ta sousedka říkala: "Je určitě v hospodě.

01:22:50 Dole v hospodě U Zelené lišky."

01:22:53 Za chvilku přišel zpátky, že tam není.

01:22:55 Sousedka: "Ale musí tam být."

01:22:57 Byla tam, ale byla za nějakým pultem schovaná.

01:23:00 Tak přišli nahoru a policajt jí byl tak unešenej,

01:23:09 že nechal policajtování a šel dělat hlídače na Barrandov.

01:23:14 Ptal se jí, jestli ji může přijít navštívit

01:23:19 a ona řekla: "Samozřejmě, ale nechoď v tom kroji.

01:23:23 V tom svým oblečku sem nechoď."

01:23:27 Já jsem jí byl přítelem.

01:23:29 Jo? Vy jste jí byl přítelem?

01:23:31 A jak jste se s ní seznámil?

01:23:33 Jednoduše. Ona chodila sem.

01:23:35 Ještě měla kamaráda. On byl z Novýho Zélandu, že jo?

01:23:38 Jo.

01:23:40 Tak nějak v 85. sem přišla, že shání zedníky na terasu nahoře,

01:23:43 jak bydlí, tak jsem se jí nabídl na práci.

01:23:47 Tak jsme to oklepali a ona, že zbožňuje tu zpěvačku,

01:23:50 Báru Basikovou.

01:23:53 Tak že má desky a já: "Jé, vy máte zajímavý desky."

01:23:56 A že bych si je přišel poslechnout.

01:23:58 Ona: "Jo, tak přijďte."

01:24:01 Já jsem přišel tak v deset večer.

01:24:02 Ona: "Kdo je?" Já: "To jsem já, Mirek zedník."

01:24:05 Ona: "Ježiš, pojďte dál."

01:24:07 Tak jsme si dali kafíčko, rumíček, desku.

01:24:10 -Jo?
-No.

01:24:12 A pak to nějak přišlo samo ten večer.

01:24:14 Docházely cigarety a ona, že mě naučí kouřit cikánsky.

01:24:17 Jestli vím, jak se kouří po cikánsky.

01:24:19 -Jo?
-Já jsem říkal, že nevím.

01:24:22 Tak natáhla cigaretu, dala mi kouř do pusy.

01:24:25 Tak měsíc a půl jsme spolu byli.

01:24:28 -Jak dlouho?
-Měsíc a půl.

01:24:31 -Jo?
-Veliká láska.

01:24:33 To je skvělý.

01:24:37 Akorát ty kočičky, jak tam měla.

01:24:40 Měla Pastelku a Pašulku. Měla asi čtyři.

01:24:44 To byl její poklad.

01:24:46 -A to už byla nemocná?
-Za mě ještě nemocná nebyla.

01:24:51 Pak byla v Itálii. Kam se na ni hrabala

01:24:53 nějaká osmnáctka, když to řeknu takhle.

01:24:56 -Jo?
-Hm.

01:24:58 Byla dost náruživá.

01:25:00 -Cože?
-Že byla dost náruživá.

01:25:02 Jo?

01:25:04 Vždycky se chlubila s těma modřinka, jak má ode mne.

01:25:06 Jo?

01:25:08 Ježiš, já jsem se vždycky červenal!

01:25:10 Jí to bylo jedno, jestli je to uhlíř nebo intelektuál.

01:25:14 Ona ty lidi zkoumala.

01:25:17 Tam, kde bydlela, Za Zelenou liškou,

01:25:22 jsem taky několikrát zažil, když jsme šli spolu do hospody,

01:25:26 že se tam k ní hlásily velmi prapodivné existence lidí.

01:25:30 Já jsem si ze začátku myslel, že s nima někdy pije,

01:25:37 když nemá s kým, ale tak to vůbec nebylo.

01:25:41 Ona v nich něco našla, co ji inspirovalo.

01:25:44 Samozřejmě ji to stálo strašlivou investici

01:25:48 především času.

01:25:49 Já jsem spíš obdivoval, že dokázala ve styku s těmi lidmi

01:25:54 odblokovat svůj intelekt, že jí nevadilo,

01:26:00 že ti lidé jsou intelektuálně o několik pater níž

01:26:04 a ta témata, o kterých se s nima bavila, nebyla intelektuální.

01:26:09 Ale ona se dokázala hodiny bavit o kočkách,

01:26:13 o životě koček, které tam bydlely.

01:26:18 Například v hospodě dole potkala nějakýho kluka,

01:26:22 který se vrátil z vězení a okamžitě měla pro něho pochopení.

01:26:26 A ten ji pak chodil otravovat.

01:26:31 S těmi muži to bylo hrozně zajímavý.

01:26:34 Vůbec tam nehrála roli ani krása,

01:26:37 ani ta hrozně obdivovaná fyzická přitažlivost.

01:26:42 Estera byla taková hledačka talentů.

01:26:47 Ona mě potkala, když jsem chodila s Macháčkem.

01:26:51 Vyprávěly jsme si o Macháčkovi.

01:26:55 Pak jsem měla Havase, a toho jsem jí nechala doma.

01:27:07 S Esterou jsem se seznámil přes Jitku Němcovou,

01:27:09 která se s ní v té době trošku kamarádila.

01:27:15 Jednoho večera mě pozvala se seznámit s její přítelkyní.

01:27:19 Tak to začalo.

01:27:21 Já jsem slyšela, že už jsi tam zůstal.

01:27:24 Ne.

01:27:27 Já jsem k ní jednou přišla na návštěvu s tím Havasem.

01:27:30 On byl z Nového Zélandu, my jsme měli před svatbou.

01:27:33 On měl všechny štemply.

01:27:35 Jeden štempl vedle druhýho, že si mě může vzít.

01:27:37 My jsme šli na Prahu 6 na ohlášky, jak bydlí Krejčík,

01:27:41 na národní výbor a já jsem mu zdrhla

01:27:45 těsně předtím, než jsme došli na národní výbor

01:27:48 a řekla jsem mu: "Já si tě nevezmu."

01:27:50 Vzala jsem ho ke Krumbachový, tam jsem jí ho nechala v posteli

01:27:53 a už jsme se nikdy v životě s Havasem neviděli.

01:27:57 Ty hranice mezi prací a mezi vztahem

01:27:59 nebyly tak úplně jasné a myslím si,

01:28:02 že ta inspirace z práce vytvořila most pro ten vztah.

01:28:06 -On se jí líbil.
-Bylo to velice inspirující.

01:28:09 A byl také z Nového Zélandu!

01:28:11 Ona se s ním mohla dostat i ven a tak dál.

01:28:19 Když jsme točili film na Novém Zélandu,

01:28:22 tak byly tři cesty.

01:28:24 Každý do toho investoval strašně hodně nadějí.

01:28:26 Ester byla jednou ze tří autorů.

01:28:30 Napsali jsme to spolu. Ona, já a novozélandský režisér.

01:28:34 A dál?

01:28:35 A pak tam dělala kostýmy a pomáhala s výtvarnou stránkou.

01:28:40 Ten film nebyl dobrej. Nebyl umělecky zdařilý.

01:28:44 Pak tam byl ještě jeden problém, že ten režisér byl muž,

01:28:47 který měl své mindráky a byla tam velice schopná žena,

01:28:53 která s ním neladila.

01:28:56 My jsme tam přišli udělat intelektuální, evropský film

01:28:59 a on chtěl udělat první hollywoodský film

01:29:02 pro Nový Zéland.

01:29:07 Nakonec jsme z toho natáčení odešli.

01:29:10 Ctibor tam zabil tu svou oběť -

01:29:13 to byla taky taková věc, kterou režisér prosadil.

01:29:17 Úplně zbytečnou vraždu do toho filmu.

01:29:23 Ester se dívala na to, jak se její informace

01:29:25 deformují dál tak strašným způsobem,

01:29:28 že došlo ke konfliktu.

01:29:31 Ona tam sice zůstávala, nechali ji tam,

01:29:35 ale dívala se na to mrzačení myšlenek

01:29:38 a kroucení těch jejích impulzů.

01:29:42 Utrpení. Chovala se statečně.

01:29:45 Statečně jsem se propíjeli noc za nocí.

01:29:48 Krumbachová byla velice citlivý člověk,

01:29:52 musím říct koketní, což jsem sám v několika okamžicích zažil.

01:29:58 A přitom byla strašně jemná, nic si nevynucovala.

01:30:01 Byla natolik inteligentní, a znovu bych řekl jemná,

01:30:06 že se přiblížila s obrovským citem,

01:30:10 a když vycítila, že to přiblížení končí,

01:30:14 že ta cesta končí, tak se zastavila, nebo se vracela.

01:30:20 Ona vždycky věděla, kde je ten cíl,

01:30:22 o čem je ten film.

01:30:25 Takže ten kostým nebyl jako kostým,

01:30:27 ale kostým byl pro ten cíl. Nebo ty barvy byly pro ten cíl.

01:30:33 A ti lidé, kteří k ní chodili do školy,

01:30:38 jako Šárka Hejnová, nebo dcery od Ivo Fišera,

01:30:42 tak ti lidé tam chodili, protože to vás na škole neučili.

01:30:50 Ester měla jednu krásnou vlastnost,

01:30:53 protože věděla, že je tak dobrá, že na ni nikdo nemá.

01:30:56 Ona neměla nikdy strach, že je ta holka mladá

01:30:59 a mohla by jí vzít práci.

01:31:02 Ona byla špičkový pedagog, uměla své vědomosti předávat.

01:31:07 Ale předávala je doopravdy jasně a konkrétně.

01:31:12 Tam nebylo takové to mlžení, co někteří ti výtvarníci dělají,

01:31:17 aby si nechali ty své věci, aby je neprozradili,

01:31:22 aby je někdo náhodou nepředběhl.

01:31:24 Ona byla nesmírně velkorysá.

01:31:29 Ona byla schopna být nesmírně něžná,

01:31:31 ale současně mohla být nesmírně tvrdá.

01:31:34 Jak jsem říkal předtím. Milovala tu přírodu,

01:31:37 ale mohla být totálně dekadentní, městský člověk.

01:31:42 Tyto vlastnosti byly úplně jako den a noc.

01:31:47 Rozporuplná.

01:31:48 Přitom ale to nebylo rozporuplné. To byl skutečný život.

01:31:53 To byl ten život. Ona to měla v sobě.

01:31:57 A když se člověk například díval na tu paletu jejích známostí,

01:32:02 lidí, se kterými se stýkala, tak tam byli lidi

01:32:09 jako Jirka Mucha, Ivan Vyskočil a pak je něco,

01:32:14 jak ona tomu říká "luza".

01:32:17 Ona měla strašně krásný kultivovaný jazyk,

01:32:20 ale používala i taková slova.

01:32:24 Ona měla tu schopnost jít dolů na Zelenou lišku,

01:32:28 kde bydlela, a tam se hodinu bavit

01:32:31 se zabijákem z francouzské legie.

01:32:34 V té hospodě ji ti lidé strašně akceptovali.

01:32:39 A vyšla ven z hospody a byla v kontaktu s Dürenmatem,

01:32:43 nebo s někým jiným.

01:32:47 Byla takový spíš dělnický typ, jako já,

01:32:50 a přitom dokázala vyhmátnout věci opravdu od jádra.

01:32:56 A dokázala je dát lidem kolem sebe,

01:33:00 kteří je zase použili pro své věci.

01:33:04 Nevím, je to takové kostrbaté,

01:33:07 ale je to opravdu ona a Mejla Hlavsa,

01:33:10 jediní dva lidi, kteří mi opravdu hodně chybí.

01:33:13 A myslím si, že i Ester hodně chybí českému filmu,

01:33:16 který se teď nemůže tomu, co dělala ona

01:33:20 a její parťáci v 60. letech, ani přiblížit.

01:33:26 Já jsem se s ní vlastně seznámil na výstavách,

01:33:29 které byly v Činoherním klubu. Fotografické výstavy.

01:33:33 My jsme vždycky po těch výstavách

01:33:36 dělali v žižkovské hospodě vernisáž.

01:33:41 Tam jsme se hodně seznámili.

01:33:44 Pro mě Ester hodně znamenala,

01:33:47 protože já jsem s ní prokecal mnoho hodin a hodin.

01:33:51 Hlavně jsme se bavili o šamanismu. O černé a bílé magii.

01:33:57 Pro mne, jako výtvarníka, a pro ni, jako kumštýře,

01:33:59 to byly zajímavé rozhovory.

01:34:02 Ona byla zásadová ženská, kumštýřka.

01:34:06 V době, kdy vůbec nemohla, tak dělala šperky,

01:34:10 věci z kamenů, tašky, tak jsme jí pomáhali,

01:34:13 aby vůbec měla nějakou korunu,

01:34:16 protože to v té době bylo fakt hodně složitý.

01:34:20 Potkal jsem ji v době, kdy na tom byla nejhůř,

01:34:22 když nemohla točit a doma vyráběla moduritové náhrdelníky,

01:34:27 které jsem jí pomáhal prodávat.

01:34:31 Ona dělala ty nádherné šperky.

01:34:32 Taky je mám a vy je jistě taky máte.

01:34:35 A dělala různé kytky. Ona vždycky říkala:

01:34:37 "Já mám ty játra nemocný z těch výparů."

01:34:41 Já jsem jí říkala: "Ester, to je výpar z koňaku."

01:34:43 "Ne, ne, to mám z těch chemikálií."

01:34:47 Myslím si, že ten alkohol taky sehrál...

01:34:58 Byla produktivní, nebála se, bojovná, pracovitá,

01:35:01 ale nechyběl jí ženský smysl a ženský šarm.

01:35:08 Já bych ji definoval jako kompletního člověka

01:35:12 s jednou vadou, klíčovou Achillovou patou.

01:35:15 A to byl alkohol.

01:35:18 Byly to takové příjemné večírky.

01:35:20 Nebyly to vyloženě intelektuální diskuse,

01:35:23 pokud bys to chtěla slyšet.

01:35:26 Vy jste spolu chlastaly nebo sváděly muže?

01:35:28 My jsme spolu... Ne, to ne.

01:35:31 My jsme prostě vedly takové veselé přátelství,

01:35:33 ale nebylo to o tom, že bychom do toho tahaly chlapy.

01:35:38 (notuje písničku) Je jaká je.

01:35:42 Sakra, co když bude chtít bílý?

01:35:45 To by teda bylo blbý.

01:35:48 Taky jsme se uměli zbourat. Těžce zbourat.

01:35:50 -Jo?
-No ježiš!

01:35:52 Co jste pili?

01:35:54 Já pil červený a ona myslím taky červený víno.

01:35:57 Ale vzpomínám si, jak jsme jednou seděli,

01:36:00 bavili jsme se zase o šamanství a ona říkala:

01:36:03 "Musím rychle k Věře Chytilový, protože ta mě zabije.

01:36:08 Už mám zpoždění.

01:36:10 My píšeme scénář na Faunovo pozdní odpoledne."

01:36:14 A říkala mi, jak je to zábavný, co tam všechno vymýšlíte,

01:36:17 jak si s tím hrajete. "Je to zábavný to psát."

01:36:25 Ve Faunově velmi pozdním odpoledni jsme se bavily

01:36:27 na úkor mužské přetvářky, zbabělosti a snobismu.

01:36:34 Tatrmanka jedna. Nejradši bych se neviděl.

01:36:42 Tak já jsem tady.

01:36:45 To se nosí? Tohle to?

01:36:50 Teda to už jsem viděl, ale tohle?!

01:36:56 Co jako?

01:36:59 To ne. To já jsem taky viděl,

01:37:00 ale dohromady tohle s tímhle? To jsem ještě neviděl.

01:37:06 Tak buďte rád, že to teď vidíte.

01:37:10 Ta spolupráce byla naprosto ideální,

01:37:13 protože tam jsme mohly uplatnit všechny svoje znalosti

01:37:18 o mužských, o jejich hypochondriích,

01:37:23 o jejich slabostech i silách.

01:37:26 A všechny možné historky, které jsme znaly

01:37:29 a prokomponovat to s Brdečkovým námětem.

01:37:34 Prostě jsme se strašně nasmály.

01:37:37 Jé! To jseš ty?!

01:37:40 Už sis pro mě přišla? Tak brzo?!

01:37:44 Ještě mě neber.

01:37:49 Aspoň to jméno, kdyby po mně zůstalo.

01:37:52 Faun je také o účtování se životem.

01:37:54 Uvědomit si, co vlastně jsem byl, co jsem udělal a co jsem neudělal.

01:37:59 Proč jsem žil, jaký to mělo smysl?

01:38:04 Chci aspoň Cipískovi podepsat to otcovství.

01:38:06 Ne, ne! Teď už jsi jenom můj!

01:38:33 To je právě to, co bylo na té výstavě.

01:38:36 A to je právě úžasný. Jednak téma dva kocouři,

01:38:39 jak se vedou nocí a jmenuje se to

01:38:42 "Některá noc dokáže být jedna z nejkrásnějších".

01:38:45 Ester Krumbachová 1991.

01:38:50 A tohle to je také vtipná věc. Je to Kočička Čajkovského.

01:38:57 To je Anděl, který má u mne čestné místo

01:39:00 a rozhodně to byl obrázek, který mi Ester

01:39:04 při jedné z návštěv darovala.

01:39:07 Já jsem nikdy Ester nenavštěvovala z jiných důvodů,

01:39:09 chtěla jsem si s ní popovídat,

01:39:12 ale přesto jsem ráda, že ho můžu mít.

01:39:15 Pro mě byla Ester velmi nejednoznačná, složitá.

01:39:19 Já jsem ji chápala jako ženu, která je neustále zamilovaná.

01:39:25 Mně to na ní velice imponovalo,

01:39:27 protože ona mi vykládala o svých láskách.

01:39:31 A těch lásek nebylo málo. Ty lásky šly životem.

01:39:35 Já jsem ji znala 6 let a za těch 6 let

01:39:38 jsem poznala několik lásek.

01:39:42 Já jsem psal jakýsi text v r. 90 k výstavě jejích věcí.

01:39:49 Já jsem to napsal a nechtěl jsem s Ester o tom mluvit,

01:39:54 protože jsem si říkal, že se nesmím nechat úplně ovlivnit.

01:40:01 Napsal jsem to, ona se dozvěděla,

01:40:04 že to je napsané a bude to publikované.

01:40:07 Rozčilila se, zavolala mi domů a vynadala mi.

01:40:10 Mě to mrzelo, tak jsem jí to do telefonu přečetl.

01:40:14 Ona zareagovala tak, jak jenom ona uměla,

01:40:19 a jak málokterá žena umí. Přestala mi vykat a říkala:

01:40:26 "To zní jako Šalamounova píseň lásky." A vlastně byla.

01:40:33 O ní se nedalo přemýšlet bez velikého citu.

01:40:38 Ester je prostě bytost lásky.

01:40:42 Takže ty jsi byl do ní zamilovaný.

01:40:45 Kdo nebyl? Všichni víme,

01:40:49 že kolem Ester se pohybovalo takových hochů, panáčků,

01:40:55 příživníků a velkých mužských spousta

01:40:59 a všichni ji vlastně milovali.

01:41:05 Já si myslím, že na Ester byla krásná věc to,

01:41:07 že ona dokázala ty lidi nadchnout

01:41:10 a povzbudit v nich jejich dobré vlastnosti,

01:41:14 nebo nějakou jejich imaginaci. Vyvolávala takovou

01:41:18 zvláštní euforii, která člověka někam posunovala dál.

01:41:24 Byla připravena vychovat další novou generaci

01:41:27 a moc se jí to líbilo. Myslím, že ona nebyla

01:41:31 nikdy stará tím, že ráda pracovala s mladýma.

01:41:35 To bylo pro ni příznačný.

01:41:39 To se nedá nazvat pedagogická činnost.

01:41:42 Ona na lidi působila čistě svojí přítomností.

01:41:44 A hlavně další věc byla, že ona už při přednáškách

01:41:48 si velice bedlivě všímala všech těch lidí,

01:41:51 ať udělal jakoukoliv maličkost.

01:41:54 Třeba jeden můj spolužák si loupal jablko jedním tahem

01:41:59 a ona něco vyprávěla,

01:42:02 najednou přestala vyprávět, zůstala na to zírat

01:42:05 a byl to pro ni nějaký akt, kterého se chytila

01:42:09 a začala o tom vyprávět. Tím se dostala úplně jinam.

01:42:14 Myslím, že to byla její schopnost vnímavosti

01:42:18 a schopnost pozorovat, co je kolem.

01:42:24 Byla to ženskost velmi něžná, křehká, zranitelná,

01:42:28 bolavá, hluboká...

01:42:34 Mezi námi potom vznikl vztah takový,

01:42:37 že jsme si třeba navzájem řešili milostné problémy.

01:42:40 My jsme vlastně jeden čas byli snoubenci.

01:42:44 I když to odeznělo, tak jsme neustále za sebou chodili

01:42:47 a říkali jsme si, jaké máme problémy v milostném životě.

01:42:51 Myslím, že to byla krásná věc.

01:42:54 Těžko se někdy člověk může někomu svěřit.

01:42:58 Mnohokrát to jsem zažil, ale nikdy to nebyla taková hloubka,

01:43:02 nikdy jsem možná necítil takové skutečné pochopení.

01:43:07 My jsme si navzájem svěřovali své úmysly, co v nás je.

01:43:10 To bylo dost vzácné, protože já to zpravidla nedělám.

01:43:15 Jenom s určitými vybranými lidmi.

01:43:17 A ona asi zrovna tak.

01:43:20 Ona vlastně byla otevřenější vůči všem lidem.

01:43:23 Těch přátel a známých, co ona měla,

01:43:26 to se nedalo snad ani spočítat.

01:43:34 Mělo to i erotický náboj mezi vámi?

01:43:37 To můžu těžko analyzovat.

01:43:41 Z mé strany převládalo okouzlení její osobností.

01:43:46 Skoro by si člověk myslel, že by něco zkazil,

01:43:49 kdyby to šlo až do krajnosti.

01:43:53 Pro mě rozhovor s Ester, věčné hospodské sešlosti,

01:43:57 byl rozhovor o podstatě věci, o kumštu, o citu,

01:44:04 o věcech mezi nebem a zemí. Nikdy to nebyly běžné věci.

01:44:12 Nesmyslné, které se běžně říkají.

01:44:15 Vždycky to bylo o umění.

01:44:27 Počkej!

01:44:35 Pro mě Ester byl někdo, kdo vlastně spojoval to,

01:44:38 co člověk hledá.

01:44:41 A málokdy se setká s osobou, která tak neuvěřitelným způsobem

01:44:44 spojuje fantazii s velmi jasným analytickým myšlením,

01:44:49 s racionálním myšlením a s erudicí.

01:44:53 A s tím neuvěřitelným šamanstvím, které v sobě měla.

01:44:57 Sourozenci Ludvík Kováč, Štefan Kovář,

01:44:59 Renata, Věra, Irena, Božena, Marcela Kováčová.

01:45:03 Rodina s asociálním chováním.

01:45:07 Pracovali jsme na scénáři, na Marianovi.

01:45:10 Dělala tomu dramaturgii a scházeli jsme se asi 2 měsíce

01:45:15 a pořád jsme si povídali něco jinýho.

01:45:18 Bylo to o tom, že člověk hledá někoho,

01:45:21 kdo má fantazii a zároveň umí myslet.

01:45:23 To mi vždycky dělalo problém, najít v Praze někoho,

01:45:28 kdo je vzdělaný a přitom není suchopárný.

01:45:33 A člověk k ní šel a ona stála pod tím domem

01:45:36 a krmila ty ptáky.

01:45:39 Všechny ty havrany, kteří se nad ní slítávali.

01:45:43 Pak jsme šli nahoru a tam jsme mluvili o všem možným.

01:45:53 Kromě toho, že taky věštila z koule,

01:45:56 jaký bude osud toho filmu, tak člověku dodávala přesvědčení,

01:46:01 že to stojí za to.

01:46:04 Že je to boj, že je to důležitý boj

01:46:06 a není to jenom o tom, že se chce natočit film,

01:46:09 ale že svět se tvoří výtvarným uměním a myšlením.

01:46:13 A v tom právě bylo to šamanství.

01:46:16 Byla tam velká víra v to, že když se něco řekne,

01:46:18 když se něco natočí, když vznikne nějaký otisk,

01:46:22 kde se sejde scénář, výtvarný scénář a fotografický scénář,

01:46:29 že vzniká něco podivně důležitého.

01:46:37 Téma byla samota, téma byl člověk,

01:46:39 který nemá žádný vztah ani s rodinou, ani s kulturou,

01:46:42 který je totálně vykořeněný a zároveň je ovlivňovaný

01:46:45 nějakými zbytky kultury, ale všechno mělo přesah.

01:46:54 Nás přitahoval člověk, který je ovlivněný

01:46:57 úplně jinými věcmi, než jsme my.

01:47:01 V té jeho divokosti se snaží člověk pochopit,

01:47:05 co člověk vůbec je a jak funguje.

01:47:11 Ester mi ze začátku řekla: "Výborný, to chci dělat."

01:47:14 Věřila tomu.

01:47:16 A jeden den přijde a řekne: "Víš co? Já to nebudu dělat.

01:47:20 To je příliš krutý. To je hnusný."

01:47:23 A úplně se toho zalekla. To pro mne zase byla výzva,

01:47:27 když jsem viděl, jak to s ní pracuje.

01:47:30 Jak si nebyla ze začátku jistá, co s tím bude, co se stane.

01:47:35 A postupně mi dodávala víru v to, že to má cenu.

01:47:39 Skrze práci se člověka ptala: "A ty jseš kdo? Kdo jseš?

01:47:45 Do prdele, řekni, proč je to tak, proč to není takhle?"

01:47:50 Ona vymyslela systém, který byl vytvořený tak,

01:47:53 že jsem potom ten systém mohl ovládat.

01:47:58 Sakra, chlapi, kdo se teďka holil?

01:48:01 Ta základní koncepce vlastně byla koncepce barevná,

01:48:05 kde jsme rozdělovali svět do té

01:48:08 karcelární části filmu a svobody.

01:48:14 Tohle není eráru, kdes to vzal?!

01:48:17 Myšlenka byla v tom, že i ta nesvoboda musí být svobodná,

01:48:20 že nebudou mít na sobě nějaká čísla.

01:48:24 Ester se hned chtěla vzepřít klišé

01:48:27 a tomu, co by mohlo se zdát, že je jednoduché a nejlepší řešení.

01:48:34 Čili řešení bylo: Budou mít nějaké mundůry,

01:48:36 Budou mít nějaké proužky? Ne!

01:48:40 My to musíme udělat opačně.

01:49:14 To je vlastně takovej hřbitov, ale veselej hřbitov.

01:49:18 Všude na těch mrtvolkách rostou kytky.

01:49:21 Estera tady má několik koček.

01:49:25 Petříček to byl, Fazolka, Šneček a Bajaja!

01:49:31 Ale tady vepředu je Pepíček.

01:49:34 Ten měl takové vznešené jméno, Art se jmenoval.

01:49:37 Vždycky dáváme psům jména, která jsou hodna našich psů!

01:49:52 Víte, ona je taková pečlivá.

01:49:54 Ona s sebou vzala i holku, která nás před každým záběrem učesala.

01:49:59 Ale to víte, takové vlasy!

01:50:02 Tenkrát jsem si to honila z jedný strany na druhou,

01:50:06 porotože jich mám málo.

01:50:14 Co je to s náma? Jak se k tomu stavíme?

01:50:18 Ona vždycky Estera řekla, co si tak představuje.

01:50:23 -Dlouho tady nebyli.
-Ne?

01:50:26 My jsme nechtěly.

01:50:28 My jsme za žádnou cenu nechtěly, aby s náma natáčela.

01:50:40 Za chvíli umřeme, ty blázne.

01:50:44 A už si to nikdy nikdo nebude moct natočit. Válovky.

01:50:54 Já jsem byla tím filmem úplně unešena,

01:50:57 protože to je jeden z nejpěknějších výtvarných dokumentů.

01:50:59 A vím, jak jsou těžký.

01:51:02 Výtvarné dokumenty obvykle bývají nudný,

01:51:05 i když ti malíři malujou a dělají skvělé věci.

01:51:08 Tam jde o to, být s těma lidma do té míry sžitý,

01:51:13 že člověk dokáže zprostředkovat tu zkušenost.

01:51:16 A to tam Ester s tou zahrádkou

01:51:19 a s těma neuvěřitelnýma dvojčatama české malby...

01:51:23 Tak jsem byla unešená a hned jsem se k ní hrnula.

01:51:27 Mluvily jsme obě dvě nepřetržitě půl hodiny.

01:51:31 A s takovým tím nadšením, co všechno by se ještě dalo dělat.

01:51:35 Samozřejmě, že Ester toto nadšení měla do poslední chvíle.

01:51:40 Ale myslím, že toho už potom nemohla moc udělat.

01:51:49 To znamená monitor, Marie, já, kamera. Jo?

01:51:53 Abys to neříkal jenom... Musí v tom být strašně život.

01:51:57 Ten pohled do kamery. Ještě jednou se podívej do kamery.

01:52:01 To je skvělý pohled.

01:52:03 A prosím tě, na to tlač. To nemůžeš sám vidět,

01:52:07 ale tam je ostrost těch očí. Teď snímej.

01:52:10 -Snímej to rychle, Miro.
-Jasně, beru.

01:52:16 A taková druhá věc, která na mě velice zapůsobila,

01:52:18 bylo to, jak se Voskovec a Werich obklopovali

01:52:21 bohatou paletou velikých uměleckých osobností.

01:52:27 Pánové, my jsme připraveni, že jo?

01:52:29 Ano.

01:52:30 To vypadá dobře, Miro. To vypadá dobře.

01:52:32 A víš, co teďka udělej?

01:52:34 Posuneme celou kompozici do pravý kantny.

01:52:37 -Myslíš co?
-Celou hlavu posuň.

01:52:41 Tímhle jsme začínali v té první verzi.

01:52:45 Teď mi udělej tohle.

01:52:48 Aby mi toto rameno zmizelo a toto se mi objevilo.

01:52:50 Když to budu stříhat, tak to budu mít cik cak.

01:52:54 Bylo to 28. října 1918.

01:52:57 Rodiče mi na bundu přišpendlili mašličku z trikolóry.

01:53:02 A najednou přišel nějaký pán, shýbl se ke mně,

01:53:05 strhl mi tu mašličku s bundy a zařval:

01:53:10 "Ty nemáš právo nosit trikolóru, ty Žide!"

01:53:24 To vlastně vůbec nevím, po těch Válovkách,

01:53:27 po té premiéře, že ještě něco dělala.

01:53:31 Poslední, myslím, byl její klip hudebníka Ivana Krále.

01:53:37 Jo, jo!

01:53:55 Potkala se s Ivanem. Myslel jsem si, že to bude těžší.

01:53:58 Ona přece jenom nebyla moc přístupná cizím lidem,

01:54:02 ale tam to fakt vybouchlo.

01:54:05 Pozvala si kameramana a další své přátele

01:54:09 a vznikla věc, která je nádherná.

01:54:13 Bohužel to bylo jnom "intro", které nemělo pokračování,

01:54:17 protože asi 14 dní potom si zrežírovala ten svůj odchod.

01:54:30 Mně se zdál v noci sen, že jedu k ní do bytu.

01:54:36 Vystupuji z výtahu, ona jde ke mně,

01:54:39 má velkou kytici a já mám jednu bílou kytku.

01:54:42 Já jí říkám:

01:54:44 "Prosím tě, ty někam jdeš? Vždyť jsme byly domluvený."

01:54:47 A ona říká: "Já už musím." A dávala mi tu velkou kytku

01:54:50 a já jsem jí dala jenom ten jeden květ.

01:54:54 Pak v noci mi zavolal Ivan, že zemřela.

01:55:04 Já jsem se z toho úplně zhroutila, asi tři dny jsem brečela.

01:55:12 Já jsem naposledy viděl Ester na Staroměstském náměstí,

01:55:15 kde mi předávala svoji knížku, která se jmenuje První knížka,

01:55:22 do které mi napsala toto: "Ivane, ty dopisy z té knížky

01:55:27 nečti, ani ty jiný dopisy. To tě asi nebude bavit.

01:55:35 Ale ty sny a černý pohádky, tak ty asi jo.

01:55:42 Ester." Praha, 14. září 1995.

01:55:51 Čím dál je to od smrti, tím víc na ni myslím.

01:55:55 A cokoliv dělám, tak ji jakoby slyším.

01:55:59 Když maluju, když s někým mluvím, když se dívám na nějaký film,

01:56:03 tak se mi stává téměř pravidelně, že slyším ty její komentáře.

01:56:12 A něco se stalo v tom smyslu, co říkám.

01:56:15 Je tady pořád.

01:57:05 Myslela jsem, že ji znám.

01:57:11 Chtěla jsem si koupit fialovej svátek,

01:57:15 jenže ten už dávno nevyrábějí.

01:57:19 Abych prej se ptala za tři roky v pátek,

01:57:23 že maj dostat drahý pytle nadějí.

01:57:29 Začnu teda loupit sama sólo v noci,

01:57:34 sólo prachy, ty se nikdy nedělí.

01:57:38 Ne, že bych se bála v barech, kde jsou cvoci,

01:57:43 kde je věčně sladký modrý pondělí.

01:57:48 Jen ta láska, ta nedá mi spát,

01:57:53 ať budu krást či brát.

01:57:57 Ach, ta láska, ta pálí jak nůž,

01:58:03 jenomže já beztak pokaždý usnu,

01:58:06 láska sem, láska tam.

01:58:09 I ten nádhernej lásky muž.

01:58:15 Skryté titulky Alena Fenclová

Výtvarnice, scenáristka, režisérka, výrazná osobnost české nové vlny Ester Krumbachová spolupracovala například na filmech O slavnosti a hostech, Sedmikrásky, Všichni dobří rodáci, Valerie a týden divů, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Marian…

Režisérka Věra Chytilová zpovídá ve filmu ty, kteří Ester Krumbachovou znali, spolupracovali s ní, přátelili se s ní, milovali ji. Postupně sestavuje obraz inspirující osobnosti, která fascinovala umělce, prodavačky anebo „štamgasty“, což potvrzuje i film, v němž mimo jiné vzpomínají J. Bohdalová, R. Brzobohatý, K. Fialová, V. Jasný, I. Král, J. Krejčík, M. Kubišová, K. Macháčková, J. Němec, O. Vávra, I. Vyskočil.

režisérka, scenáristka a výtvarnice

Ester Krumbachová

* 12. 11. 1923

† 13. 1. 1996

Sdílet

Facebook Twitter E-mail

Odkaz

Stopáž119 minut

Rok výroby 2004

 ST 4:3

ŽánrDokument

Pátrání po Ester

Slovo autorky

Citáty

Tvůrci pořaduDiskuseNapište nám