Ladislav Mrkvička

Ladislav Mrkvička (*2. 2. 1939 – †27. 12. 2020) se i přes řadu překážek dokázal zařadit mezi naše přední představitele divadelních a filmových rolí. Patří k velké herecké generaci, která vstupovala na jeviště v polovině 60. let a která s sebou přinesla pravdivost, díky níž našla i výrazné uplatnění v nové vlně českého filmu. Na divadle zazářila především na vznikajících malých scénách, jako byl Činoherní klub, Divadlo Na zábradlí nebo Divadlo Petra Bezruče. Ladislav Mrkvička po absolvování DAMU několik let působil v oblastních divadlech a pražská scéna se mu otevřela až v roce 1968, již předtím však získával významné příležitosti před filmovou kamerou. Mezi Mrkvičkovy nejvýznamnější role patří Smerďakov v legendární Schormově adaptaci Bratří Karamazových, Hanťa v hrabalovské inscenaci Hlučná samota, postava Jozefa Gabčíka ve filmu Atentát či žokeje Sochora v Dostihu. Za celoživotní mistrovství na poli činohry získal v roce 2019 cenu Thálie, následující rok obdržel cenu Český lev za roli v hořké komedii Staříci. Ladislav Mrkvička ovšem nebyl jen vynikající herec, ale také poctivý hráč. Ctil pravidla hry – na jevišti i v životě. Měl nadměrně vyvinutý smysl pro spravedlnost. Proto ho studenti milovali a kolegové respektovali. Jeho priority ho nicméně také mnohokrát v životě dostaly do průšvihu a posunuly jej na jeho herecké cestě někam jinam. O tom, ale i o mnoha dalších podstatných věcech jeho života vypráví dokumentární film Světlany Lazarové.