Chat

host

plk. Jan Rybár

Den ztracených dětí

Záznam chatu z úterý 25. května 2021

ANTICYKLON: „Jaký znáte případ nejmladšího ztraceného dítěte?“

plk. Jan Rybár: „Pokud si vzpomínám, tak jedno z nejmladších dětí byl kojenec, který byl matce odebrán z kočárku. Dítě bylo následně převezeno do zahraničí. Naštěstí vše dopadlo dobře a dítě bylo vypátráno a vráceno matce.“

ANTICYKLON: „Jak to v současnosti v ČR vypadá ohledně problematiky ztracených dětí - prevence, osvěta, represe, zákony, policejní práce apod.?“

plk. Jan Rybár: „Česká republika a práce Policie České republiky patří v problematice pátrání po pohřešovaných dětech mezi lídry v oboru. Jako ocenění dobré práce se Policie ČR stala předsednickou zemí pracovní skupiny sdružující policejní experty na pátrání po pohřešovaných osobách v Evropské unii.“

SK11: „Který věk je u ztracených dětí v ČR nejčastější?“

plk. Jan Rybár: „Nejvíce pohřešovaných dětí je ve věku kolem 13 - 16 let.“

ANTICYKLON: „Kolik procent dětí se podaří najít v současnosti v ČR?“

plk. Jan Rybár: „Pokud bychom se měli vyjádřit v procentech, tak úspěšnost Policie ČR při pátrání po dětech je někde kolem 95%.“

ANTIMONY: „Prozraďte prosím něco o Dnu ztracených dětí, díky!“

plk. Jan Rybár: „Mezinárodní den pohřešovaných dětí je připomínán dne 25. května, jako vzpomínka na nevypátrané děti. Tato tradice vznikla v 80. letech minulého století v USA, Česká republika si tuhle událost začala připomínat od roku 2004.“

ANTIMONY: „Ztrácely se děti v ČR i před r. 1989?“

plk. Jan Rybár: „Ano, děti se ztrácely i před rokem 1989, ale tomuto tématu nebylo věnováno tolik pozornosti, jako v posledních letech.“

ANTI: „Kolik je v současné době v ČR hledáno dětí, kolik je tedy v současné době v ČR ztracených dětí?“

plk. Jan Rybár: „Počty aktuálně ztracených dětí jsou hrozně zavádějící. Ta čísla se neustále mění. Všeobecně se dá říct, že v pátracím systému Policie ČR je každý den aktuálně kolem deseti dětí.“

AK: „Kolik ztracených dětí se dostane do těch nejhorších pekel, které vůbec jsou - dětská pornografie, dětská prostituce?“

plk. Jan Rybár: „Dětem, které byly v posledních letech v pátrání, se naštěstí vámi zmíněná odvrácená strana dnešního světa vyhnula. Samozřejmě to nemohu úplně vyloučit, ale v tuto chvíli nevím o těchto případech.“

Jiří Vaníček: „Dobrý den. Mám dotaz na pana plukovníka. V USA je zavedeno varování - Orange Allert, kdy všichni mobilní operátoři vysílají SMS o ztracených dětech. Nemělo by smysl něco podobného zavést i u nás?“

plk. Jan Rybár: „Tenhle způsob pátrání včetně spolupráce s mobilními operátory jsme projednávali, ale v České republice narážíme na složité právní prostředí, takže to nelze použít. S veřejností spolupracujeme prostřednictvím Aplikace ECHO, kterou si mohou uživatelé "chytrých" telefonů stáhnout do svých přístrůj a spolupracovat při pátrání po dětech.“

Lenka: „Po jaké době se ukončuje pátrání po pohřešovaných osobách?“

plk. Jan Rybár: „Vypátráním pohřešované osoby. Nicméně v aktivním pátrání je pohřešovaná osoba dvacet let od oznámení pohřešování. Poté je záznam v pátracím systému Policie ČR převeden do archivu, kde je do sta let věku pohřešované osoby.“

Lenka: „Hezký den, Je nějaká statistika , jestli u ztracených dětí převládají spíš dívky nebo chlapci?“

plk. Jan Rybár: „Poměr dívek a chlapců je vyrovnaný. Spíše se jedná o "sezónní" záležitost. V letních měsících utíkají z domova převážně dívky a v zimních měsících pak chlapci.“

Petr: „Jak často se setkáváte u ztracených dětí, že za jejich zmizením je rozvodová bitva rodičů o svěření dítěte do péče ?Děkuji“

plk. Jan Rybár: „Na můj vkus poměrně často. Jedná se přibližně o patnáct až dvacet případů ročně. Děti se stávají předmětem partnerských sporů, zvláště pak u smíšených manželství, kdy je jeden z partnerů cizinec. Problém pak nastává, kdy se jeden z manželů vrací do své vlasti a vezme si sebou i děti a druhému partnerovi brání ve styku s nimi.“

Ludvík: „Dobrý den, Jak probíhá mezinárodní spolupráce v případě ztracených dětí, když se například dítě ztratí v blízkosti hranic s cizím státem?“

plk. Jan Rybár: „Současná mezinárodní policejní spolupráce je na velice profesionální úrovni. V rámci Evropské unie jsou v každé zemi policejní specialisté, kteří se věnují pátrání po osobách. Ti se v případě potřeby přeshraniční spolupráce zkontaktují napřímo nebo prostřednictvím Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci na Policejním prezidiu. Samozřejmě, že spolupráce nefunguje pouze v rámci Evropské unie, ale ve spolupráci s Interpolem pak po celém světě.“

Jitka: „Dobrý den. Rada bych se zeptala. Mám syna 12 let. Dost s nim hází puberta teď. Stalo se mi asi dvakrát, že nebral telefon, byl už večer, kdy měl být doma a já nevěděla,kde je a co s ním je. Tehdy jsem si říkala,kdy a jestli už mám volat policii? Po jaké době,kdy ho nemohu sehnat? Děkuji.“

plk. Jan Rybár: „Je to složitý věk a ze strany rodiče to chce hodně trpělivosti. Je mu potřeba důrazně vysvětlit, že jestliže Vám nebere telefon, tak o něj máte velký strach a příště zavoláte o pomoc policii. Určit, kdy je ten správný čas volat policii nelze. To musíte poznat, vycítit jako rodič, že se již nejedná o běžné zpoždění, ale že se syn ztratil. Na policii se obraťte vždy, když si myslíte, že se Vám syn ztratit. Čím dřív, tím líp.“

Pavel: „Je nějaký rozdíl v postupu zahájení hledání ,pokud se ztratí dítě mladší 15 let nebo dítě které už má občanský průkaz?“

plk. Jan Rybár: „Jedná se o jeden z aspektů, které policie posuzuje. Dalšími jsou místo, kde se dítě ztratilo, jeho zdravotní stav, povětrnostní podmínky v místě, kde se dítě ztratilo a taky okolnosti, za jakých se dítě ztratilo. Tohle vše se posuzuje hned při přijetí oznámení o pohřešování a následně se stanovuje efektivní postup - nasazení techniky a lidí. Čím je dítě mladší, tak je i zranitelnější. Policie se ale snaží vždy najít co nejdříve zdravé a živé dítě bez rozdílu věku.“

Lucie: „Existuje nějaké porovnání v rámci evropské unie v počtu ztracených dětí a jak si v tomto ohledu vede Česká republika, ztrácejí se u nás děti více než v jiných zemích EU?“

plk. Jan Rybár: „Tohle se velice těžce porovnává, neboť každý stát má jiné právní prostředí a jiná kritéria pro zahájení pátrání. Že by se ale u nás ztrácelo více dětí, než v jiných státech EU, tak to určitě ne.“