Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 10. dubna 2014

Alena Fučíková: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak se mám chovat na pískovišti, na kterém je můj syn a hezky si hraje a přijde tam dítě, které ho začne bít a jeho matka to sice vidí ale nereaguje??? Vím, že by jeho matka měla zasáhnout ale když mu něco řeknu já, tak mě nevnímá a já chci aby se moje dítě umělo bránit samo. Když svému dítěti začnu vysvětlovat, že se musí bránit, tak se začne vztekat a být zlý na mě. Několikrát jsme odcházely z pískoviště s pláčem, ale to jsem plakala spíš já, protože se moje dítě nechá bít...... jak mu to mám vysvětlit????? Děkuji“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Aleno, na jednu stranu učte svého syna se bránit, ale mluvte s ním o tom spíše doma v soukromí než před ostatními dětmi na pískovišti. Syn se pravděpodobně cítí trapně, pokud to s ním řešíte na místě, proto se vzteká a je na vás zlý. Doma si můžete situace z pískoviště přehrát např. s plyšáky a zkoušet se synem různé možné reakce. Když budete na pískovišti a některé jiné dítě se bude chovat opravdu neúnosně a např. vašeho syna fyzicky napadat a rodič dítěte nebude reagovat, určitě do situace vstupte a cizí dítě okřiknete. Pokud budete dostatečně důrazná, určitě se výsledek dostaví. Přeji Vám na pískovišti samé příjemné zážitky.“

Veronika: „Dobrý den, včera jsme byli s naším 14ti měsíčním synem poprvé na pískovišti a on reagoval tak, že si sedl doprostřed pískoviště a začal kolem sebe rozhazovat písek. Hračky si vzal jen občas do ruky, ale nejvíc se mu líbilo to rozhazování písku do vzduchu. Když není na pískovišti, tak dětem bere hračky a občas se mi stává, že když řeknu, aby udělal malá, tak začne toho druhého plácat po hlavě. Je možné identifikovat, jaký bude a nějak zabránit tomu, aby druhé byl po hlavičce? Vždy ho vezmu a dám ho úplně pryč a řeknu, že se to nedělá, ale to se mi začne vztekat a plácat kolem sebe ještě víc. Vůbec nevím, kde to mohl vidět. Poradíte mi prosím, jak ho v tomto korigovat a odstranit toto vztekani a bití? Velice děkuji za cenné rady“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Veroniko, Váš syn je na "klasické" hraní na písku ještě malý. Děti cca do dvou let mnohem raději experimentují s různými materiály, což přesně je házení pískem do vzduchu a pozorování, jak se písek chová, když se s ním hází. Na plácání báboviček a stavění silnic pro autíčka určitě časem také dojde, synek k nim doroste. Stejně tam okolo roku často dítě ještě nerozliší, že některá hračka mu patří, ale jiná ne a nesmí si s ní hrát. Bouchání druhých dětí po hlavičce může být projev frustrace, že tu pěknou lákavou hračku nemůže mít. Zkuste sedět na písku vedle synka a nabízet mu vlastní hračky ke hraní, svým tělem vlastně uděláte přirozenou zábranu, aby si syn nebral hračky od druhých. Vztek je přirozená lidská reakce na frustraci, syn je ještě malý na to, aby se dalo z jeho vzteklé reakce odhadnout, jaký jednou bude. Ukazujte mu, jak se dají problémové situace řešit i jinak. Pěkný den přeje Tereza Beníšková“

Bára: „Dobrý den, rádá bych se zeptala, jakým nejvhodnějším způsobem "napomenout"cizí dítě, které je na pískovišti agresivní a jeho maminka na jeho chování, že ubližuje druhým, nereaguje. Nechci působit konflikt, ale není mi jedno, když někdo ubližuje mému dítěti nebo druhým dětem.Děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Bára“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Báro, pokud je jiné dítě agresivní a jeho rodič na nevhodné chování dítěte nereaguje, je naprosto v pořádku, když budete chování malého agresora korigovat Vy. Musíte přece chránit svoje dítě. Začněte s důrazným slovním napomenutím ("nech toho", nedělej to"). Nebojte se mluvit výrazným hlasem. Některé děti na tiché napomenutí vůbec nereagují a Vy byste se cítila frustrovaná, pokud cizí dítě budete napomínat a nebude žádná odezva. Když domluva nezabere, můžete agresivní dítě "fyzicky zneškodnit" přiměřeně situaci, tj. chytit za ruku, kterou např. hází kameny či písek, zastoupit mu cestu k Vašemu dítěti apod. Přeji pěkné chvilky na pískovišti bez konfliktů. Tereza Beníšková“

Pavla: „Dcera (skoro 4 roky) je velmi živá - na pískovišti "neposedí". Od cca 1 roku se k ostatním dětěm chovala bez příčiny agresivně (kousala, štípala), před školkou toto vymizelo ale i tak řeší skoro každý konflikt bouchnutím "soka". Vždy ji přiměji, aby se omluvila, snažím se jí domlouvat (někdy vyhrožovat), přesto s tímto mají pochopitelně problém i paní učitělky ve školce. Vyhledává společnost spíše starších dětí. Nemáte nějakou konkrétní radu, jak se zachovat, aby to v dítěti zůstalo déle, než 10 min. ? Děkuji.“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Pavlo, moje rada je "vydržet". Dceru vedete dobře, tak v tom pokračujte. Každé ublížení ostatním dětem by pro dcerku mělo mít nějaké následky - napravit škodu, omluvit se druhému dítěti. Pokud bude druhým dětem ubližovat, půjde se domů atp. Vydržte být důsledná. Pro některé děti je agresivita způsobem, jak dát okolí najevo, že se necítí dobře, že se jim něco nelíbí... Snažte se, aby dcerka měla dost pohybu, aby měla kde vybít energii, aby měla zároveň dostatek odpočinku a příležitost mít soukromí, pokud bude potřebovat. Doma by měla vidět, jak jdou řešit konflikty i bez agresivity, žádné bití apod. Toto vše by mělo pomoci, aby dcerka agresivní chování redukovala. Ať se Vám daří ve výchově co nejlépe. Tereza Beníšková“

Lucie V.: „Dobrý den, mám 2,5letého syna a neustále ho musím mít na pískovišti pod kontrolou. Bere dětem z ruk hračky, nechce půjčovat svoje, hází pískem a někdy i nějaké dítě bouchne. Za normálních okolností je velice vnímavý a chápavý, ale toto jeho chování si nijak nenechá vysvětlit. I když to opakovaně cestou domů řešíme a on ví, že to všechno nesmí dělat, ale příště se situace znovu opakuje. Děkuji“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Lucko, možná je pro Vašeho syna pobyt na pískovišti stresující, když uvádíte, že v jiném prostředí je chápavý, dá si věci vysvětlit a na pískovišti se problémy stále znovu opakují. Možná je syn introvert, kterému nedělá dobře pobyt mezi více dětmi. Možná mu ostatní děti narušují jeho osobní prostor, což vede k agresivnímu chování. Možná také těžko zvládá, že po něm chtějí půjčování jeho hraček. Zkuste chodit na pískoviště v dobu, kdy tam je málo dětí, a uvidíte. Mějte se hezky. Tereza Beníšková“

Jana: „Dobrý den. Říkala jste, že pokud dítě na pískovišti zlobí, tak ho vzít domu. Můj syn je ale tak tvrdohlavý, že i když řeknu, že se jde domů, tak neposlouchá, a začne se vztekat, řvát, klidně si i lehne na zem a udělá takovou scnénu, že se stidím. Jak reagovat, abych neustupovala ale aby to proběhlo v klidu. Má tři roky.“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Jani, ano, odchod domů z pískoviště asi nebude probíhat v poklidu, že řeknete: "jdeme domů", syn přikývne a půjde. Je jasné, že nějaká scéna bude a pokud má syn rád pozornost, tak čím déle bude trvat jeho přemlouvání k odchodu, tím delší nejspíš scéna bude. Je potřebné, abyste Vy sama zůstala co nejvíce v klidu. Když budete vytočená, dítě to vycítí a hrotí situaci ještě více. Máte výhodu, že tříleté dítě je malé a Vy máte fyzickou převahu. Přinejhorším syna z pískoviště odneste. Nebude to horší, než když leží na zemi a dělá scénu. Je pravděpodobné, že doma se syn uklidní a pokud to takto bude probíhat pravidelně, zvykne si, které chování má za následek odchod z pískoviště. Přeji pěkný den. Tereza Beníšková“

Tereza: „Dobry den, diky za moc zajimave a prakticke tema v sama doma. Chtela bych se zeptat jak povzbudit dite(syn 1 a 3/4 roku) aby se me (nejen) na pisku nedrzelo stale za sukni a pustilo se vic mezi deti. Chodime mezi deti hodne, v krouzcich, kde je nemenny kolektiv se neboji, ale na pisku a mezi neznamymi detmi (nebo holcickama dracicema) se me stale drzi, nekdy az lehce hystericky krici. Jak mupomoci, aby se osmelil a nebal se? Dekuji predem za odpoved, Tereza“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Terezko, dejte synkovi čas. Patří zřejmě mezi introvertnější děti, kterým vyhovuje pár dobrých kamarádů a velké skupiny dětí nebo příliš hlučné a divoké děti ho děsí. V necelých dvou letech není nutné, aby se dítě učilo vycházet se skupinou dětí. Na to vývojově přichází doba až po třetím roce. Do tří let jsou nejdůležitější vztahy v rodině. Proto návštěvy pískoviště na čas odložte, pokud tam synek hystericky křičí, nebo ho nenuťte, aby si s dětmi hrál, a umožněte mu, aby druhé jen pozoroval. Určitě se jednou osmělí, ale zatím potřebuje čas. Dopřejte mu, aby se Vás zatím mohl "držet za sukně" a z bezpečí pozorovat ostatní děti. Krásný den přeje Tereza Beníšková“

Filip Selinger: „mam 3 letého brášku a on je moc rád na pískovišti mužu se zptat on totiž když se ho někdo zeptá např.pučíš mi lopatku tak on někdy řekne NE! a buchne ho co mam dělat? mam mu např. dát na zedek?“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Filipe, ostatní děti určitě nebijte. Zkuste si s agresorem promluvit. Piokud je agresorem Váš bráška, tak mu vysvětlete, že tohle se nedělá. Lopatku půjčovat nemusí, ale bít druhé taky ne. Mějte se pěkně. Tereza Beníšková“

Klára: „Dobrý den, mám 3,5 letého syna s ADHD. Na hřišti mu pořád stojím za zády a hlídám, aby někoho nebouchnul nebo aby se nevrhal z příliš velké výšky, což se pravidelně děje. Myslíte, že mám synovi dát trochu volnosti a hlídat ho z větší vzdálenosti (riskuji ale napadené děti) nebo je dobré být neustále v jeho blízkosti?Děkuji za Váš názor.“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Kláro, pokud má Váš syn ADHD, určitě ho i nadále hlídejte. Jak jsem již zmiňovala, děti s ADHD mají špatný odhad rizika aktivit, typicky podceňují nebezpečí a přeceňují svoje síly. Pro svůj klid a synovo bezpečí mu buďte raději nablízku. Tereza Beníšková“

Petra: „Dobrý den, mám dvouletá dvojčata.Začali jsme řešit neuvěřitelné akce kluků proti sobě o hračky, které jsou vždy dvakrát - bohužel ta kterou má jeden je mohem aktraktivnější než ta druhá. jak reagovat, jak vstupovat do jejich konfliktu.děkuji za odpověď.pěkný den (děti nereagují na nic!!!zarputile chtějí hračku, kterou má bráška)“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Petro, vítejte v období vzdoru. Na hádky a bitky o hračky se budete muset připravit. Zkuste dát synům hranice - pokud se budete prát o hračku, daná hračka prostě nebude. Když nebudou reagovat na domluvu, hračku jim vezměte a vraťte až ve chvíli, kdy se zklidní. Pěkný den přeje Tereza Beníšková“

Barbora: „Dobrý den paní magistro, ráda bych se zeptala jak na naši téměř dvouletou holčičku, která je na hřišti asi až příliš hodná. Děti miluje a vyhledává je. Půjčuje jim své hračky, nosí jim je a podává, ikdyž druhé dítě si s ní hrát třeba nechce a hází hračku na zem, je schopná to několikrát zopakovat. Pouští děti na houpačky a snaží se je houpat."Pečuje o ně". Mám strach, aby si z ní časem děti nedělaly "otloukánka". Vím, že umí dát najevo, když se jí něco nelíbí. Doma mě i několikrát plácla nebo štípla, ikdyž ji vemu znatelně za ruku a vysvětlím ji, že se to nedělá.Už jsem ji musela i plácnout, což si raději nechá líbit než, aby změnila postoj.Co s tím na jedné straně u cizích dětí pečovatel, ikdyž o to někdy děti nemají zájem a na druhé staně je schopna se po blízkých ohnat. Někdy mi to přišlo až líto z mé( že se po mě ožene) i její strany(že ji někdy děti ikgnorují). Vysvětlování zatím nezabralo. Děkuji za radu a přeji krásné dny.Barbora“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Báro, vydržte se vysvětlování. Jestli se holčičce na hřišti líbí, jak píšete, a jestli se i umí ozvat, tak o ni strach mít nemusíte, její emoční bilance z pobytu na pískovišti je kladná. Když by se jí něco příliš nelíbilo, ozve se. To, že se k nejbližším chová hůř než k cizím, je bohužel přirozené, často bývají děti nejvíc nepříjemné na ty, kdo o ně nejvíc pečují. To, že se po vás ožene, rozhodně neznamená, že Vás nemá ráda nejvíc na světě. Tereza Beníšková“

Anežka: „Dobrý den. Máme 2,5 letého syna. Zhruba od 1 roku se s ostatními dětmi občas "socializoval" tak, že je plácal po hlavě. Z toho naštěstí už vyrostl. Nyní na pískovišti občas na někoho nasype písek. Vždy ho důrazně napomeneme a musí se omluvit. Nyní jsme se s ním domluvili na tom, že pokud někomu ublíží, z písku odcházíme. Většinou se chová hezky. Hraje si, komunikuje s dětmi (ptá se, zda si může něco půjčit), ale občas má tento zkrat. Obzvláště s tatínkem. A od toho se odvíjí i můj dotaz. Vypozorovala jsem, že se mnou se na pískovišti chová daleko klidněji. Zajímalo by mě, co se může skrývat za tím, že s tatínkem má tendenci děti takto zlobit? Děkuji Vám za odpověď.“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Anežko, připadá mi, že syn tatínka zkouší, co mu táta dovolí. Vy a syn máte spolu dobře nastavené hranice, syn ví, že když něco udělá, tak se něco dalšího stane. Teď testuje, jestli bude podobně důsledný i tatínek. Pěkné zážitky na pískovišti přeje Tereza Beníšková“

Lenka Charvátová: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak reagovat, pokud na pískovišti dojde ke zranění. Byla jsem svědkem toho, jak jedno dítě rozbilo hlavu hračkou jinému dítěti. Matka agresora to okomentovala, že to udělal v sebeobraně. Dát dítěti na zadek také není ideální. Tak jak reagovat? Být důraznější než když se jen přou o hračku či házejí pískem? Děkuji Lenka“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Lenko, no rozhodně být důraznější. Pokud již dojde k úrazu, není to žádná legrace. A příště být mnohem obezřetnější, když bude tento agresor na pískovišti. Mějte se pěkně. Tereza Beníšková“

Petra: „Mohu prosím ještě jeden dotaz, je dobré dvojčatům dávát hračky vždy dvakrát??? Zatím si myslím, že je to nutné :-). Ale jak jsem psala v předchozím dotazu - stejně hračka brášky je lepší, i když kousek vedle je ta samá na zemi.Děkuji Vám za odpověď.“

Mgr. Tereza Beníšková: „Ano, určitě hračky ve dvou stejných vydáních, jinak to opravdu nejde, pokud nechcete věčně řešit konflikty. A jasně, to, co má bráška, je samozřejmě vždy lepší:-) Mnoho radosti s Vašimi chlapci přeje Tereza Beníšková“

Blanka: „Dobrý den paní magistro, ráda bych Vás poprosila o radu. Máme téměř dvouletou holčičku, která má moc ráda děti. Vždycky když jsme venku volá na ně ahoj, zdraví je a chce si s nimi hned hrát. Některé děti i jejich maminky ji ignorují neodpoví na pozdrav a dělají,že ji nevidí. Nemyslím, že by si s ní hned všichni museli hrát, ale odpověď na pozdrav mi příjde i slušnost. Jak to tak malé holčičce vysvětlit, když vidím, že jí to mrzí. Zkoušela jsem ji říct, že ne všechny děti se chtějí hned kamarádit, ale nepomohla to.Děkuji za odpověď. Hezký den Blanka“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Blanko, škoda, že některé děti Vaší přátelské holčičce neodpoví na pozdrav, nemělo by to být, ale stává se to. Říkejte holčičce, že to tak bohužel chodí, a častěji vyhledávejte spíše děti, které zdraví a také se chtějí přátelit. Hodně kamarádů Vaší holčičce přeje Tereza Beníšková“

Eliška: „Dobrý den, můj syn 2,5 roku občas kousne z ničeho nic jiné dítě, které jen např. Leze okolo něho nebo sedí vedle něj na skluzavce, většinou je to mladší holčička. Řeknu mu, co to ošklivýho udělal, dřív jsem mu dala na zadek a ted řeknu, že musíme domů. Pořád ho musím hlídat, být velmi blízko, aby někomu neublížil. Nechce půjčovat hračky, ale to zvládáme řešit. Co mám víc udělat, aby už nekousal jiné dítě do tváře, hlavy? Předem děkuji za odpověď“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Eliško, někdo radí, že když dítě kouše druhé děti, měli bychom ho také kousnout, aby vidělo, jak to bolí, pak že přestane. Určitě pokračujte v odvádění syna z pískoviště, kdykoliv ubližuje druhým. Zkuste u synka sedět blízko a zamezit kousnutí ještě předtím, než proběhne. Ať se Vám se synkem daří! Tereza Beníšková“

Dája: „Dobrý den, chci se zeptat jak máme reagovat nebo co dělat s naší dcerou. Je jí 6 let, loni se jí poprvé stalo že děti z okolí našeho domu(vlastně jedna holčička 8 let, která dělá takového "šéfa"), jí řekla, že ona si nemůže hrát s ostatními. Přišla domů s velkým pláčem, že si nemůže hrát s ostatními, byla hodně nešťastná. Ptali jsme se co jí provedla, jestli jí neřekla něco ošklivého, nebo se třeba nespravedlivě rozdělila o pamlsky které si s sebou vzala ven. Vůbec nevěděla a nechápala, proč si s ostatními nemůže hrát. Poslali jsme ji znovu za dětmi, ať se zeptá proč si s nimi nemůže hrát. Vrátila se zase z velkým pláčem. Ona si hrát nesmí, ale její mladší 3letá sestra může. Vůbec to nechápala. Další den, si tato holčička s naší dcerou zase normálně hrála, dcera přišla spokojená jak si pěkně pohrály. Druhý den si s ní tato kamarádka nechtěla opět nám z neznámého důvodu hrát, zakazovala si s dcerou hrát i jiným kamarádům. Dcera to vždycky hodně špatně nese, nám to samozřejmě není také jedno. Dcera je hodně citlivá.Bydlíme na malé vesnici, takže tolik dětí k pohrání u nás není. Nedávno se na urazila, protože dcera jí řekla, aby tak nebouchala do houpačky, protože by se mohla rozbít. Bez rozloučení tato holčička odešla. Dcera je vždycky ta co přijde, odpustí, dokonce jí píše dopisy, jestli budou zase kamarádky a budou si spolu hrát jako předtím. Kolikrát už jsme měli chuť dceři říct, aby se na ni "vykašlala" a nehrála si sní, protože to by kamarádi dělat neměli. Nebo jsme měli chuť této holčičce domluvit. Přijde nám to jako hodně velká lekce do života, nešťastné dítě, které neví co dělá špatně. Mám jen obavy aby sebou třeba v budoucnu nenechávala takhle "manipulovat" od lidí, od partnera, nebo se to teprve ještě naučí co dělat ? Já jako velká bych s takovým člověkem omezila vztahy, ale děti jsou šťastné když si mohou s někým hrát. Děkuji za odpověď.“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Dájo, je to složitá situace. Pokud je to již takto vyhrocené, promluvte s holčičkou nebo s jejími rodiči. Zároveň učte svoji dcerku, aby se uměla ozvat, kdykoliv se jí něco nelíbí. Trénujte to i doma, aby např. uměla říct, že jí nějaké jídlo nechutná, že se jí nechce na výlet atp., aby opakovaně zažívala, že má právo na svůj názor a že se nic nestane, když její názor bude odlišný od ostatních, že ji pořád budete mít rádi. Zároveň pomozte dcerce najít ještě nějaké jiné zajímavé trávení volného času, aby ve chvíli, kdy jji druhá holčička odmítne, měla co lákavého dělat a jen neplakala. Ať se Vám daří! Tereza Beníšková“

Markéta Havlová: „Dobrý den, měla bych dotaz ohledně mé dcery - 19 měsíců, zrovna minulý týden jsem si nebyla jistá zda dělám dobře. Dcera si hrála na písku mezi ostatními děti, když začala písek házet, vysvětlila jsem ji že to nemůže a přestala. Po nějáke chvíli začala písek nosit z pískoviště a občas ho tam i pohodila, to už si vysvětlit nenechala a začala její hysterie vzteku, nikomu tím tedy neubližovala ani vyloženě na někoho písek neházela, měla jsem ji tak nechat, nebo bylo správně zasáhnout aby písek nevynášela?? Je poměrně živější dítko a občas máme rozpor, chce si dělat věci po svém, ale jinak není zákeřná a dětem neubližuje, děkuji“

Mgr. Tereza Beníšková: „Dobrý den, Markéto, těžko říct. Písek by se samozřejmě vynášet neměl, ale pokud dítě jen neustále peskujeme a vše mu zakazujeme, je to pro dítě hodně frustrující. Možná příště oceňte, že dcerka poslechla, aby se dobré chování upevnilo. Mějte se pěkně! Tereza Beníšková“