Sama doma

Záznam chatu z pondělí 9. října 2023

denmark: „Stává se často, že reagují rodiče na psychické problémy svých dětí bagatelizováním, xenofobií, zlehčováním, nevědomostí a fanatismem?“

MUDr. Tereza Hodycová: „Ano, stává. Je to vlastně obvyklá reakce na krizi. Když rodič zjistí, že jeho dítě má nějaký psychický problém, poškozuje se, nebo mělo nějaký sebevražedný pokus, určitě můžeme mluvit o krizové situci. Každý člověk se s krizí vyrovnává jiným způsobem a jinak dlouho bude trvat. Je potřeba si uvědomit, že i rodič je "jenom" člověk se svými emocemi, svými hodnotami. Součástí smíření se s nějakou bolestivou zkušeností je jistě vlna hněvu, popření, smutku a úzkostí, které se mohou i různě kombinovat. Je potřeba si uvědomit, že zvládnutí podobných těžkostí chce hodně času i energie.“

DAYD: „Jak by rodiče rozhodně neměli reagovat na psychické problémy svých dětí?“

MUDr. Tereza Hodycová: „Každý životní příběh je originál. Nelze dát nějaký univerzální návod, jak se chovat a nechovat. Každé dítě je jiné a každý rodič je jiný. Základem by měl být úplně základní zájem o dítě a respekt, rodičovská bezpodmínečná láska. Jedině tak může fungovat u rodiče i jistá míra intuice, kdy podchytí počínající problémy v začátku, nebagatelizuje je, neignoruje je. Kdybych měla poskytnout instatní radu, vždy bude potřeba čas. Nemyslím jen čas strávený s dítětem, ale čas, který je rodič ochoten poskytnout vztahu, být k dispozici i tehdy, když dítě pomoc odmítá.“

Tereza: „Dobrý den, má 12,5-letá dcera se občas pořeže, nejčastěji nůžkami. Poranění nejsou zatím nijak závažná, spíše jde o poškrábání a dcera se pokaždé snaží po tomto aktu na sebe upozornit. Mohu se zeptat, zda je potřeba řešit tento problém u dětského psychiatra, příp se jedná "jen" o jakousi demonstraci dospívající dívky? Mnohokrát děkuji za odpověď.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, bohužel bez znalosti celého kontextu nemohu relevantně posoudit. Každopádně je takové chování hodné pozornosti - co tím chce dcera říci? Má tento symptom nějakou komunikační úlohu v životě dítěte. Co s děje v jejím nitru (pokud to dokáže sdělit). Jakým jiným způsobem, než sebepoškozováním, by mohla svoji psychickou tenzi řešit?“

Marek: „Dobrý den, chci se zeptat jestli je normální aby dítě 6 let trávilo 5.hodin deně na youtobe, jestli to nemůže mít špatný dopad na něj.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, odpovím jednoduše - může. Otázkou je, jaký jiný atraktivní program můžeme nabídnout. Jistě sanha motivovat dítě k relaxačním aktivitám jiného charakteru je žádoucí.“

Silvie: „Dobrý den, chci se zeptat, jak přistupovat k synovi, který mívá období tiků (silné mrkání, někdy se přidaly i grimasy). Nyní je předškolák a tiky se u něj s různou intenzitou a pauzami objevují od tří let. (Máme žádanku k psychologovi i neurologovi, ale mají plno.) Děkuji“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, medicínské neurologické vyšetření by se určitě nemělo přeskočit. Nicméně, nemusí se vůbec jednat o neurologické onemocnění, ale o sahu těla vypořádat se s neúměrnou stresovou zátěží. Pokládala bych si otázky - co může dítě přetěžovat? Na co tímto způsobem reaguje? Jakým jiným způsobem psychicky odpočívá (co ho baví, kdy projevuje radost) - jak v těchto "dobrých" situacích reaguje jeho symptom. Držím palce!“

Leontýna: „Dobrý den, mám syna 16let,který byl hosp.v Bohnicích pro pokus o sebevraždu. Bohužel, stále má pocit,že nemá důvod žít a toto je jednoduché řešeni situace. Nemá zájem i žádnou činnost, nedělá žádný sport-odmitá spolupracovat.Psychoterapii navštěvuje od května každý týden a připadá mi celá situace bezvýchodná.Děkuji“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, moc držím palce, je to velmi obtížná situace. Překlenout těžká životní období může být velmi časově náročné - je mnoho lidí/dospívajících, kteří svoji krizi a ztrátu smyslu života překonali. K úloze rodiče určitě patří i věřit, že to dobře dopadne, ať je to jakkoli těžké, pečovat o svoji vlastní psychohygienu a třeba i v tomto jít jistým příkladem. Pokud syn chodí teprve od května, ještě je krátká doba na nějaký velký výsledek. rány na duši se léčí pomaleji, než rány tělesné :-(. Přeji hodně sil vytrvat, být k dispozici (i když o pozornost zdánlivě není zájem), mateřsky milovat i přes všechna úskalí.“

Tamara: „Dobrý den, dcera 11 let má stavy, kdy si připadá ve snu, nemá ráda mnoho lidí (letiště, velké restaurace v hotelech), jsou období, kdy nerada cestuje MHD a stojí vždy u dveří ze strachu, že by nevystoupila. Když měli jet na adaptační kurz (stále se svou třídou, kde přibyly pouze dvě nové děti), tak z toho několik dní nespala. Je perfekcionista. V případě, že ve škole dostane špatnou známku, je z toho špatná i když ví, že doma si z toho uděláme srandu, že se to prostě stává, že se vše pořád nedaří. Když se jí lékař na cokoli zeptá, je ve stresu a hned začne plakat. Nevíme jak jí pomoct, jak se s ní bavit aby nebyla pořád v napětí a aby nám říkala případně co jí trápí.... Když na ní někdo zvýší hlas, má slzy v očích.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, z vašeho popisu se jeví, že je dcera velmi úzkostná, možná vysoce citlivá. Chtělo by lépe znát celý kontext, každopádně velmi často se pod perfekcionismem skrývá pocit nedostatečné vlastní hodnoty, což je pocit velmi bolavý. Zkusila bych se zaměřit na oblasti v jejím životě, kdy se cítí v klidu, kdy prožívá radost, u čeho si odpočine? Jaká pozitiva jí může přinášet překonávání obtížných situací... Držím palce!“

Gabriela: „Dobrý den paní doktorko, v pátek se můj syn pokusil vzít si život. Je mu 22let a už přes rok má deprese a psychické problémy. Není si jistý se svou sexuální orientací. Sdělil nám to loňské léto a my to přijali s tím, že ho milujeme a že chceme jen, aby byl zdraví a šťastný! Nyní byl s mužem, který se s ním rozešel minulý týden. Tvrdil nám, že se léčí na deprese a že dochází k lékaři v Praze. Bydlíme v severních Čechách a studuje v Ústí na d Labem. V pátek si vzal neskutečné množství léků a celý víkend bojoval o život. Nyní už se prý pomalu probouzí (včera prý s lékaři pomocí gest komunikoval). Teď je ještě trochu "přispaný", aby si nechal všechny hadičky a dýchací přístroj. Dvě dávky z těch léků byli prý smrtelné! Myslíte, že mu to mohlo něco v těle poškodit? Vůbec nevím, jak se zachovat až se probudí, jak s ním mluvit (vím, že mu nebudeme nic vyčítat), ale chceme, aby přijal naši pomoc. Aby chtěl žít a pracovat na sobě. Prosím, poraďte kam se případně obrátit, aby nám poradili, jak jednat a co v této situaci dělat. Předem moc děkuji.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, je mi líto, čím procházíte. Možná by nebylo od věci se obrátit na psychoterapeuta, se kterým byste mohla sama vyventilovat témata, která vás tíží a být tak pro syna až se vrátí do života lepší oporou. V životech lidí se dějí různé smutné až tragické věci - literatura je tragických osudů nešťastné lásky plná. Tím nechci říci, že je to normální. Těžko říci, zda i pro syna stav, kdy přežil pokus o to vzít si život, nebude mít transformační efekt, změní pohled na život a jeho smysl.“

Dorota: „Dcera se včera rozplakala, že ve třídě nemá žádného kamaráda, cítí se naprosto izolovaná. Těžko navazuje sociální kontakt...Třídní učitelka jí prý nepomůže - nemá k ní důvěru. V prosinci jí bude 12 let, měla samé jedničky...Jak mohu pomoci? Děkuji“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, tento věk je velmi citlivý na navazování a udržování mezilidských vztahů. Může se jednat o období dočasné, může se však jednat o problémy v mezilidské komunikaci. Vždy může pomoci podpora sebehodnoty - "jsi správně, tak, jak jsi". Nevím, zda dcera sama dokáže odhadnout, proč k ní vrstevníci nemají důvěru. Pokud někdy kamarády měla - v čem se to změnilo. Kde jinde než ve škole by mohla "trénovat" navazování vztahů (kroužky, jiné zájmové činnosti). Ne ve všem může rodič přímo pomoci, nejdůležitější je přijetí. Držím palce.“

Iveta: „Paní doktorko, prosím Vás, dcera má vždy před zkouškou, testem žaludeční problémy, zvrací. Pomůže užívání probiotik, nebo CBD kapek? Děkuji.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, namísto užívání jakýchkoli léků nebo potravinových doplňků, bych doporučila nacvičit jiné techniky snižování stresu. Autogenní trening, joga, meditace, mindfullness, které mohou kousek po kousku přinášet úlevu.“

Pavlína: „Dobrý den paní doktorko, prosím o radu kam se obrátit o pomoc s výchovou dítěte s Tourettovým sy. A také o podporu pro rodiče. Děkuji.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, přes špatnou dostupnost psychoterapeutické péče by určitě bylo dobré tyto služby využít - ať už se bude jednat o rodinnou terapii či individuální terapii. držím palce.“

Nikola: „Dobrý den, mám dotaz ohledně dcery, která v září nastoupila do školy. Při vstupu do školy má hrozný problém se ode mě odpoutat - pláč, útěky zpět za mnou ke dveřím, dlouhé objímání, pusinkování, až pro ní vlastně musí přijít dozor. V tu chvíli odchází bez problému a jen mi zamává. V kolektivu problém nemá, seznamuje se s dětmi snadno. Dále špatně snáší změnu prostředí (škola, výlety), projevuje se to tím, že má velice často pocit, že potřebuje čůrat. Jakmile si vše sedne, tento pocit jí přejde. Doma a například na hřišti to nemá. Také velmi špatně snáší, když se na ní zazlobím, hned má pocit, že ji nemám ráda a myslí si, že bych ji chtěla vyměnit. Máte prosím radu, jak se v těchto situacích zachovat? Moc děkuji“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, asi nejde jen o návod, jak přesně reagovat jen v některých situacích, ale stálo by za to se podívat celkově na váš vztah - jak se vyvíjí od miminka do dnes, jak to cítíte vy? Jak vy sama prožíváte odloučení v životě, jak vnímáte opuštění v lásce... držím palce.“

Petra: „Dobry den, souvisi, prosim, vztekani s inteligenci? Syn (25m) je oproti vrstevnikum vepredu… kdyz vidim deti, ktere jen stoji a nic nedelaji, tak me napada, zda jsou takto “ploche” i napr. ve vztekani. Syn dela vse naplno- raduje se nahlas, kdyz je smutny, hodne place a vztekani ma take hodne “vyrazne”. Diky!“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, takovou příčinnou souvislost jsem ještě nezaznamenala. Asi bych se snažila vysledovat, v jakých situacích ke vzteku dochází, co za problémy to vytváří. Prožívání a projevování emocí jistě záleží na celkovém tempramentu dítěte. Držím palce!“

Radka: „Dobrý den, paní doktorko, mám dotaz ohledně syna (7 let): začal o sobě říkat, že se nemá rád a nadává sám sobě. Ve škole je ve druhé třídě, probíhaly tam snahy o šikanu (nejen vůči němu), syn se nedal a snažil se z každé situace dostat, aniž by přijal ponížení. Hledáme odbornou pomoc. Nevím, jestli se může jednat o budování sebevědomí a možný vývoj nebo jestli se jedná o špatný postoj vůči sobě sama? Syna jsme si adoptovali a jinak po všech stránkách prospívá a máme ho moc rádi.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, ví syn o tom, že je adoptovaný? Monohdy v dynamice rodinného systému probíhají záležitosti nevědomně, člověk mnohem více vycítí z kontextu, než racionálně vyhodnotí. Tato okolnost může hrát roli, ale nemusí. Pokud jste nervozní z vývoje situace, určitě není ostuda obrátit se na dětkého psychologa. Držím palce.“

Tomáš Chytil: „Dobrý den, rád bych Vás poprosil o radu. Ze vztahu mi zůstal v péči syn. Toto období pro něj nebylo jednoduché, s novou přítelkyní jsem si myslel, že se vše zlepší, ale bylo to naopak. uzavřel se do sebe, zhoršil se ve škole, nedá se nějak motivovat. Je mu všechno jedno.... Když nejsem doma dělá různé naschvály. Ve škole na sebe snaží poutat pozornost a to má za následek spoustu poznámek a snížené známky z chování. S přítelkyní máme miminko a na to nereaguje vůbec.. Dělá že tu není. Rád bych mu pomohl a nevím jak. Důležité je zmínit, že se i ke své biologické matce a babičce nechová hezky.. Je sprostý a snaží se s nimi manipulovat. Můžete mi poradit, jaké kroky mám udělat, abych mu pomohl a pomohl i mému vztahu z přítelkyní? Moc děkuji“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, nepíšete kolik je synovi let. Rozvod rodičů, nový nevlastní sourozenec, macecha, to je pro dítě velmi zátěžová situace. Zkoušíte se synem trávit čas o samotě, jen vy dva, dáváte mu najevo, jak je pro vás důležitý? Třeba byste se o něm touto cestou více dozvěděl, co ho trápí, co mu vadí - případně co vám vyčítá. Zkuste posílit i svoji psychickou kapacitu, abyste mohl unést jeho případnou kritiku a bolest. Přeji vám mnoho sil a štěstí.“

Libuše: „Osmiletá vnučka si často stěžuje na bolesti bříška (z lékařského hlediska je zdravá )mysleli sme že to má spojitost se školou (tam se jí líbí i má velice dobré výsledky ) ale bylo to i o prázdninách je jedináček a rodiče se jí hodně věnují myslíte si že si tím muže vyžadovat ještě větší pozornost děkuji za odpověď“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, těžko říci bez znalosti kontextu. Je třeba vypátrat komunikační aspekt toho příznaku - co tím bolením chce vnučka říci? V psychosomatice některé symptomy mohou být reakcí na nedostatečnou, ale i na přehnanou pozornost. Zaměřila bych se na období, kdy ji břicho nebolí - pokud jsou nějaká delší období. Zaměřit se na situace zdraví, nikoli nemoci. držím palce.“

Radka: „Pro doplnění - syn svůj příběh adopce zná a komunikujeme o něm odmalička, možná si ho uvědomuje zřetelněji než dřív. Z našeho rodičovského pohledu ale nemá důvod se podceňovat a nemít se rád. Zajímalo mě, jestli by to mohl být i běžný vývoj, kdy se dítě hledá atd.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Ano, mohl.“

Andy12: „Dobrý den, jak mají rodiče postupovat v případě, že dítě pomoc od odborníků odmítá, přestože vlastními společnými silami se nedaří psychické problémy dítěte dostat trvale pod kontrolu? Vzhledem k předchozím špatným zkušenostem dítěte s terapeuty a psychology dítě nevěří v pomoc od těchto lidí. Jak se dá taková situace zvládnout? Děkuji.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, zjistila bych, zda existuje někdo, v koho dítě důvěru má. existují i různé podcasty či Youtube kanály věnující se psychickému zdraví - třeba i touto cestou by se dal najít nějaká inspirace. Moc vám držím palce!“

František: „Dobrý den, jak řešit vztek u dvouletého dítěte, ktery se projevuje náhlým řevem kdekoliv? Děkuji“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, neodvažuji se soudit, zda se jedná o jakoukoli patologii. V tomto věku může být normální, že se temperamentní dítě takto chová. Pevné nervy a hodně sil rodičům.“

Eva Kvasničková: „Dobrý den, paní doktorko,chtěla bych vás poprosit o radu jak nejlépe reagovat na agresivní výpady dcery v pubertě 17 let. Je správně.když s ní nebudu mluvit a čekat jestli se omluví ?“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, soucítím s vámi. nevím, zda nemluvení povede ke zlepšení. Samozřejmě vyjít s dospívajícím člověkem, který mnohdy hledá sám sebe je obtížné. Máte ještě jiné možnosti nastavení osobních hranic než nemluvení? Je možnost, jak dcera pocítí, že něco přehnala? Držím vám palce.“

Nikola: „Odpověď na odpověď: „Dobrý den, asi nejde jen o návod, jak přesně reagovat jen v některých situacích, ale stálo by za to se podívat celkově na váš vztah - jak se vyvíjí od miminka do dnes, jak to cítíte vy? Jak vy sama prožíváte odloučení v životě, jak vnímáte opuštění v lásce... držím palce.“ Myslím, že náš vztah od miminka se vyvíjí v pořádku, nikdy problém nebyl. Její problémy začaly ve školce se špatnou paní učitelkou, když se s paní učitelkou vše vyřešilo, byl klid. Teď to nastalo s nástupem do školy. Odloučení v životě není jednoduché asi pro nikoho, ale žádné odloučení nepociťuji. Je tedy fakt, že dceři se věnuji od malička hlavně já. Tatínek s námi tedy žije, podílí se, ale ta péče je hlavně ode mě.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Jistě, to by bylo asi na podrobnější rozhovor. Položím kacířskou otázku - a nemůže být její chování "normální" obranou/řešením zátěžové situace? Přeji vám hodně štěstí.“

Zdenka S.: „Dobry den, Za jak dlouho si zvykne dite ve školce, pokud je na počátku hodně vzteku a brani se zuby nehty? Děkuji za odpověď“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, bohužel toto je záležitost velmi individuální. Pátrala bych, jaké existují možnosti, jak syna uklidnit, jak mu dodat větší pocit bezpečí, jaké altenativy adaptace ve školce ještě máte k dispozici. A´t se vám daří.“

Adéla: „Dobrý den, dcera si kouše kůžičku u nehtů a to do krve. Prý s tím nemůže přestat. Dělá to, když se cítí pod tlakem, ale i v klidu. Prosím, jak byste takový problém řešila? Děkuji. Adéla“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, zkusila bych se zaměřit na nějaké další techniky zvládání stresu - zkuste si najít autogenní trenink pro děti - existuje krásná kniha Příběhy z měsíční houpačky, která inspiruje k relaxaci. držím palce.“

Hana: „Dobrý den, můj osmiletý vnuk se zdá být pohodovým dítětem, žije v úplné rodině, sportuje a ve škole se mu daří. Byl zvyklý školní úkoly zvládat rychle s dobře, hned po příchodu ze školy. . V pátek měl delší úkol ze čtení a s některými slovy z textu se dosud nesetkal ( kniha Karla Čapka). Několikrát jsem ho opravila a (v klidu) jej požádala, aby větu přečetl . To nechtěl a se rozplakal se tak, že po delší dobu nebyl k utišení. Snažila jsem se ho uklidnit, ale nedařilo se mi. Na můj dotaz, jestli ho něco trápí, odpovídal že ne a tvrdil, že neví proč pláče. Nakonec jsme učení přerušili a šli na chvíli ven. Asi po půl hodině si sám z vlastní iniciativy úkol dodělal. Můžete mi, prosím, poradit, jak v podobných případech příště reagovat? Nevím, proč jindy veselé a sebejisté dítě takto zareagovalo. Děkuji Vám za odpověď Hana“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, z vaší příhody bych spekulovala, že šlo o akutní přetížení. To, že jinak vše zvládá není ještě signálem, že ho to nestojí úsilí, energetickou kapacitu, kterou lze někdy vyčerpat - stejně, jako to máme my dospělí :-).Mějte se hezky.“

Dita Janouškovcová: „Dobrý den, rada bych se zeptala na syna 11 let. V září přestoupil na druhý stupeň do nové malé školy. Vidím na něm, že je stále ve stresu, ráno mi brečí v kolik ho vyzvednu. Myslela jsem si, že je to z nového prostředí. On mi řekl, že se o mě bojí, aby se mi něco nestalo, zme na to stálemyslí a chce se mu brečet. Nevím jak bych mu to měla vysvětlit, aby se přestal bát. Stále to řeší. Vím, že úzkost je plíživá, abych něco nezanedbala. Moc děkuji za radu. Jen piprosím nezveřejňovat jméno. Děkuji Janouškovcová D.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den,nepíšete, zda může mít důvod se o vás bát. Pokud ano, pravděpodobně by bylo nejvhodnější komunikovat otevřeně. Co kdybyste mu dovolila se bát, ale podporovala jeho důvěru v to, že věci dobře dopadnou? držím palce.“

Petra: „Jak prosím reagovat na teenegera , který kouří? Jaký důsledek vyvodit , když domluva vůbec nepomáhá ? Děkuji moc za konkrétní radu, Petra.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, chápu, že máte obavu o zdraví a návyky svého syna. Na druhou stranu, věk dospívání je o zkoušení nových věcí i vč. těch zakázaných (možná právě nejvíce jich). Držím palce, ať rebelie brzy odezní.“

Kamila: „Hezký den, jakou prosím doporučujete knihu/kurz pro rodiče již teenegera a starších již dětí , jakou knihu- praktickou bychom měli mít určitě doma?děkuji Kamila“

MUDr. Tereza Hodycová: „Dobrý den, velmi pěkné knihy o rodičovství píše např. p. Míková - Nejsou stejní“

Marta: „Dobry den, Co může zanechat na diteti šok, ze muselo násilím do mateřské školky ve dvou a pul letech a cele dny tam probrecelo? Děkuji za odpověď.“

MUDr. Tereza Hodycová: „Může, ale nemusí - záleží na celkovém kontextu.“