Sama doma

Záznam chatu z pondělí 18. září 2023

ANTI: „Kolik existuje toxických látek ve spotřebním zboží?“

Mgr. Karolína Brabcová: „Ve spotřebním zboží najdete tisíce toxických látek. V plastech se odhaduje na 13 000 látek, které se mohou uvolňovat. Z toho zhruba 3000 z nich má potenciálně škodlivé vlastnosti. U ostatních materiálů pak také tisíce látek. Jedná se o přísady v barvivech, lepidlech, mnoho z nich se používá ve výrobě. Některé látky máme vcelku dobře prostudované. U některých neexistují žádná vědecká data o bezpečnosti. To, že tedy o některých látkách tvrdíme, že nejsou nebezpečné, často znamená, že o nich neexistují zatím data o škodlivosti. Časem ale mohou. Řešením je vracet se jednak k přírodním materiálům, používat věci co nejdéle a zjednodušit tzv. materiální toky, tedy nepřidávat do nich spousta přídavných látek.“

DAYD: „Osobně mi vyhovují víc plastová brčka než ta papírová... Co vy na to?“

Mgr. Karolína Brabcová: „Ano, může být. Každý materiál má svá pro a proti. Plastové více vydrží, ale v přírodě dělá největší potíže jako odpad. Nerozloží se, nedá se recyklovat, pokud se spalují, také vznikají toxické látky. Papírové není uživatelsky zcela vyhovující. Existují ekologičtější alternativy = skleněná, nerezovaá, brčka z těstovin, klasické slámky. Pokud už budete brčka používat, zkuste si buď nosit vlastní nerezové či skleněné. Ty se dají používat víckrát. Já sama se snažím brčkům vyhýbat a říkám si v restauraci o nápoje bez brčka.“

ANTIMONY: „Papírové tašky nic nevydrží, mám radši igelitové, co vy na to?“

Mgr. Karolína Brabcová: „Vždy je lepší používat tašky víckrát, to děláte dobře. Při posuzování celkového životního cyklu výrobku zhlediska spotřeby a znečištění vody, likvidace odpadů, přídatných potenciálně toxických látek apod, vychází plastové o něco hůře než ty papírové. Nicméně pokud ty plastové tašky použijete třeba 25x, jejich ekologičnost násobně vzroste. Prostě problémem je dnešní častá praxe věci používat pár hodin a pak vyhodit. Vzniká tak obrovské množství odpadu, přepravují se tuny zboží zbytečně přes půl světa. Vrátíme-li se zpět o pár desítek let, praxe používat věci, než se rozpadnou, nosit si vlastní tašky, láhev na pití, hrneček na kávu je pro přírodu a koneckonců pro naše zdraví daleko lepší, než si vše nechat zabalit a hned obal vyhodit.“

ANTIMONY: „Jak vidíte covid?“

Mgr. Karolína Brabcová: „Bohužel během Covidu násobně narostla spotřeba obalových materiálů na donášené či kupované jídlo. Mělo to zčásti logiku zhlediska hygienických opatření. Tato doba je ale už naštěstí pryč. Doporučuji si dnes nosit vlastní plastové či nerezové krabičky, když už si jídlo nesete domů z restaurace. Cokoli, co se používá vícekrát, je pro přírodu a zdraví lepší než materiály na jedno použití.“

Markéta Möller: „Ahoj Karolíno, dotaz nemám, ale zdravím tě do pořadu a ráda tě vidím! :) Markéta Möller“

Mgr. Karolína Brabcová: „Také tě zdravím, škoda, že nemáš dotaz. Ale je fajn, že mě sledují moji fanoušci. Doufám, že si užíváš mateřské dovolené zvláště v nynějších krásných dnech babího léta. Dotazy moc nejsou, tak se ti tu trochu rozepisuji. :-)“

Zuzana: „Dobrý den, jak je na tom pečící papír? Je bezpečný? Děkuji“

Mgr. Karolína Brabcová: „Pečící papír dnes již neobsahuje PFAS látky. Používají se často silikony, ale i tam existují obavy z možných zdravotních dopadů. Nejlepší je ho vlastně vůbec nepoužívat. Je to pak samozřejmě pracnější umývat nádobí či plechy. Nicméně skleněné, plechové, keramické nádobí na pečení je vždy lepší než ta jednorázová řešení. Nevzniká tolik odpadu, vyhnete se uvolňování. Pozor PFAS látky jsou základním kamenem teflonu, takže i teflonové nádobí není na pečení vhodné. Keramické povrchy se doporučují jako zdravější alternativa.“

Marie: „Dobrý den kvůli nemoci rukou musím používat pouze plastové nádobí včetně příborů používám je opakovaně co mám dělat? Děkuji Marie Steinerova“

Mgr. Karolína Brabcová: „Používejte plastové nádobí určené pro děti do 3 let - jedná se často o plasty určené pro styk s jídlem, nejsou v nich tolik přídatné látky = popypropylen, polyetylen. Pro děti pak legislativa zakazuje řadu škodlivých látek a výrobci si dávají daleko větší pozor, aby se z nich pak škodlivé látky neuvolňovaly a vůbec se nepřidávaly.“

Daniela: „Pokud ohřívání v mikrovlnce třeba knedlíky v mikrosáčku které trochu postřikem vodou.Z důvodů vláčnosti.Tak to je špatně..“

Mgr. Karolína Brabcová: „Množství uvolňovaných látek je těžké určit, neexistuje jednotné složení mikrotenových sáčků. Lepší je dát je do porcelánu a postříkat vodou a přiklopit nějakým víkem. Klidně i plastovým nebo skleněným, co máte doma. Materiály na vícero použití jsou kvalitnější, odolnější vůči uvolňování. Mikrotenové či igelitové sáčky nejsou vhodné na ohřev potravin. Množství těch uvolňovaných látek je ale malé, takže zase vás nechci zneklidňovat.“

David Michlan: „Dobrý den, rád bych se zeptal, zda existuje nějaká alternativa v lahůdkářských odděleních k balení potravin do folie a jednorázových plastových krabiček. Prodavačka na mou prosbu o zabalení do vlastní přinesené krabičky vždy odpoví, že to mají zakázané z hygienických důvodů. Dnes prakticky nelze nakoupit určitý druh potravin bez výše uvedeného. Děkuji. David Michlan“

Mgr. Karolína Brabcová: „Máte pravdu. Velké řetězce to odmítají z hygienických důvodů. Alternativou je voskovaný papír, ten by měl být bezpečný. Pak je tu případně papír potažený plastem, ale i tam existují výhrady a studie poukazující na uvolňování potenciálně nebezpečných látek. Menší obchody vám možná vyjdou spíše vstříc a dají potraviny do vlastních obalů. Pracuje se na změně legislativy právě v oblasti obalových materiálů na potraviny, řada škodlivých látek by měla být do budoucna zakázána. Připravuje se o zálohování alespoň plastových lahví a hliníkových obalů na nápoje. Bude potřeba najít nějaký vyvážený kompromis, aby lidé mohli kupovat věci do znovupoužitelných obalů a současně se zachovala určité hygienické zásady. Ekologičnost do této chvíli v těchto opatřeních nehrála roli, to se bude muset změnit.“

Monika: „Dobrý den, můj dotaz se netýká úplně papírových výrobků. Ale jaký máte názor na PET lahve s kojeneckou vodou? Není lepší převařené voda z kohoutku? Dále by mě zajímalo, pokud jste testovali, zda jsou přítomné chemické látky např. v barevných medových víčkách na zaváření či plechové nádobky např. od čokolády. Moje dcera mi to ráda krade ze šuplíku a strká si to do pusy. Předem děkuji za odpověď.“

Mgr. Karolína Brabcová: „Voda v kojeneckých lahvích se sleduje a měří se uvolňování látek, nicméně pokud máte doma kvalitní vodu z místního vodovodu či z vlastní studny, pak bych skoro odhadovala, že je lepší. Voda z vodovodu se několikrát denně odebírá a analyzuje, je čerstvá. U vody v PET lahvích nevíte, jak dlouho a v jakých podmínkách se skladuje. V teple na slunci se bude uvolňovat daleko více látek, než voda z vodovodu, navíc převařená. Barevné medové víčko tam trochu nevím, co to je. Nicméně plastové nádobí má nejvyšší riziko uvolňoání chemických látek, tak tam bych možná zasáhla a dcerce je nedávala. Plechové nádobky na čokolády jsou asi lepší varianta - kovové nerezové nádobí vychází zhlediska ekologičnosti nejlépe a neuvolňují se chemické látky. Ale mělo by to být nerezové nádobky.“

Dia: „Dobrý den, bereme s sebou na cesty plastovou láhev na pití. Tu co máme doma již po několikáté. Kolikrát je bezpečné tuto láhev použít. Četla jsem že pak se uvolňují nebezpečné látky. Děkuji“

Mgr. Karolína Brabcová: „Asi nevadí používat párkrát (třeba 5x-10x) PET láhev, ale spíše jen na vodu, kyselé či horké nápoje jsou horší. I z PET lahví se nějaké látky uvolňují, často ale ani vědci něvědí, zda jsou bezpečné. Navíc, pokud je horko a svítí na ní sluníčko, uvolňují se látky více. Pokud máte láhev na víceropoužití je to lepší. Já sama jsem si koupila nerezovou lehkou láhev, to je asi nejbezpečnější alternativa. Podívejte se na aplikaci UP Scorecard v angličtině, tam je takové hezké srovnání ekologičnosti.“

Markéta Möller: „Můžeme sledovat nějaký posun v rámci legislativy či alespoň povědomí ohledně PFAS látek ve spotřebním zboží a život. prostředí? Například ve Skandinávii nebo USA, kde se o PFAS látkách a jejich akumulaci v životním prostředí v současné době začíná dost mluvit? Díky za odpověď :) Markéta“

Mgr. Karolína Brabcová: „Máme teď na stole návrh legislativy PFAS látky zakázat ve všem spotřebním zboží včetně textilu, kosmetiky, nádobí a obalů na potraviny v rámci EU. Je proti tomu bohužel obrovský odpor ze strany průmyslu, a to nejen toho evropského. Můžete mimochodem do konce týdne dodat připomínky Evropské chemické agentuře a napsat tam v obecném komentáři na začátku dotazníku napsat, že nechcete PFAS látky ve spotřebním zboží, a to včetně fluoropolymerů či tzv. F-gases, což jsou chladicí plyny používané např. v kamionech, v supermarketech - tam jsou mimochodem největší úniky do prostředí.“

ANTI: „Jak je to s tématem Papírová brčka, kelímky a chemie nyní v ČR?“

Mgr. Karolína Brabcová: „To je dobrá otázka. Podléháme evropské legislativě. Takže stejně jako v ostatních zemích EU. Byť v Dánsku jsou ty zmiňované PFAS látky ve všech potravinových obalech zakázány a kupodivu naše Ministerstvo životního prostředí o tom také uvažuje. Naštěstí se nyní v EU projednává návrh na celoevropský zákaz těchto látek ve všem spotřebním zboží včetně těch obalů. Je proti tomu bohužel obrovský odpor průmyslu. Ostatní látky by snad měly být do budoucna opět lépe regulovány v rámci EU legislativy, kdy se chystá revize pravidel pro balení a vaření jídla. Legislativa je čím dál přísnejší, což je za nás dobře, zákazníci a spotřebitelé by neměli mít na svých bedrech povinnost neustále studovat, jaké materiály jsou lepší, bezpečnější. Pokud stát nastaví přísná pravidla, výrobci se přizpůsobí.“

ANTI: „Jak vidí ARNIKA problematiku Papírová brčka, kelímky a chemie?“

Mgr. Karolína Brabcová: „Arnika pracuje a komentuje přípravy revize evropské legislativy. Jak jsem psala, tyto látky by se do těchto výrobků vůbec neměly dostávat. Prosazujeme zjednodušení materiálových toků, tedy jen několik druhů opravdu ozkoušených a bezpečných materiálů. Dále prosazujeme právě ty obaly na vícero použití, recyklovatelné obaly. To předpokládá, že tam nebudou žádné přídatné látky. Nemusíme mít barevné PET lahve, potištěné barevné papírové obaly. Vždy je tam riziko uvolňování barev, lepidel apod. Jsme také pro zavedení záloh na PET lahve a na hliníkové nápojové obaly. To je dobré proto, že obaly nekončí v přírodě, lidé raději seberou obal a vrátí ho, aby dostali zpět zálohu 3 Kč. Obecně jsme pro, aby zejména výrobci chemických látek vyráběly méně látek a jen ty prověřené, které se rozkládají a nepůsobí problémy pro životní prostředí. Navíc by měly platit náklady na výrobu nadměrného množství odpad z obalů. Cena obalového materiálu neodpovídá nákladům, které společnost platí za likvidaci a obecně dopady na prostředí.“