Sama doma

Záznam chatu ze středy 2. března 2022

ANTI: „Může gestikulace poškodit mluvené slovo?“

Mgr. Jakub Jehlička a Ph.D. : „Dříve se všeobecně soudilo (a i dnes se to občas říká), že přílišná gestikulace může "poškodit" mluvený projev, že jde o nešvar, který do "kultivovaného" projevu nepatří. My dnes již víme, že gestikulace k přirozenému mluvenému projevu neoddělitelně patří. Naopak když se někdo gestům zcela vyhýbá, může to působit nepřirozeným, "umělým" dojmem.“

ANTI: „Jaký je vlastně vztah mezi gestikulací a mluveným slovem?“

Mgr. Jakub Jehlička a Ph.D. : „Výzkum vztahu mezi gestikulací a mluveným slovem je stále poměrně málo rozvinutý, stále je mnoho neprobádaných míst. Co ale už nyní víme, je to, že jde vztah velmi úzký. Ukazuje se, že gestikulace je přirozenou součástí mluvené řeči, na kterou je třeba nahlížet vždy v souvislosti s řečí. Je to komplikovaný vztah - na jedné straně to, co říkáme, do velké míry určuje podobu naší gestikulace, na druhé straně ale i to, jaká gesta používáme, může ovlivnit různé kvality naší řeči (a to nejen z hlediska posluchače). Jednoduše řečeno se jedná o spojité nádoby.“

Radka: „Dobrý den pane doktore, chtěla jsem se zeptat na souvislost gestikulace s dyslexií. Slyšela jsem, že dyslektik se pozná podle toho, že při řeči nadměrně gestikuluje. Moje maminka tvrdila, že bez rukou se nedomluvím, ač nejsem dyslektik. Oba moji dnes již dospělí synové dyslektiky jsou a přesto gestikulaci v mluveném slovu nepoužívají. děkuji a přeji hezký den“

Mgr. Jakub Jehlička a Ph.D. : „Nelze říci, že by dyslexie způsobovala nadměrnou gestikulaci. Je pravda, že jednou z funkcí gest, která produkujeme spolu s mluvenou řečí, je usnadnění produkce a kompenzace jazyka (nemůže-li se vyjádřit nebo hledáme slovo, často nám ruce přijdou na pomoc), ale souvislost s dyslexií tam přímá není. Skoro bych řekl, že bez rukou se domluví málokdo - často nás překvapí, jak si lidé málo uvědomují, jak moc vlastně gestikulují. Ale existují velké individuální rozdíly - různí lidé gestikulují různě výrazně, ale zpravidla nějaká gesta během mluvení děláme všichni.“

Dana: „Dobrý den, dá se říct, že gestikulace vypovídá o člověku, jaký je povahově?“

Mgr. Jakub Jehlička a Ph.D. : „Do určité míry, ovšem ne zcela přímo. Sice můžeme předpokládat, že extrovertní lidé např. více gestikulují a používají třeba "teatrálnější gesta", ale takoví lidé zároveň i více a v rychlejším tempu mluví, takže tím poznávacím znamením nebudou gesta samotná, ale celkově způsob vyjadřování včetně slovní zásoby, intonace atd. Zároveň víme, že rozdíly mezi jednotlivci jsou v tomto ohledu tak veliké, že se to těžko zobecňuje. Zajimavé v tomto ohledu je, že lidé, kteří mluví více jazyky, někdy vykazují v různých jazycích odlišné "povahové rysy" a platí i o jejich gestikulaci.“

Dominika: „Dobrý den, pane doktore, dalo by se říci, že gestikulace souvisí se sebevědomím člověka? Jak se to konkrétně projevuje? Děkuji:)“

Mgr. Jakub Jehlička a Ph.D. : „Nejsem sice odborník na psychologii osobnosti, ale z hlediska výzkumů, které děláme my lingvisté, bych spíše řekl, že to, jak gestikulujeme je do velké míry nevědomý proces, který spíš souvisí s tím, jak kdo artikuluje, jak plynule mluví, z jakého prostředí pochází... Se sebevědomím člověka ale jistě souvisí způsob, jak kdo interaguje s ostatními, což se může odrážet i v tom, jak se k ostatním lidem vztahujeme gesty. Ale je tam ve hře mnoho faktorů.“

Jan Neugebauer: „Pane dpktore, zdravím Vás. Inspirací pro můj dotaz bylo předešlé shlédnutí Vašeho příspěvku. Omlouvám se, že to přímo nesouvisí s nynějším tématem ale beru Vás jako odborníka na náš rodný jazyk, tak si dovoluji zeptat. Vezmu-li v úvahu, že myšlenka se vyjadřuje vyslovením příslušných slov, tak se ptám ujakou myšlenku vyjadřujete, před vlastním vyslovením věty, vyluzováním blíže neidentifikovatelného zvuku, např. ëëëëëë¨...... ? Je vás mnoho takových a já to považuji za prznění rodného jazyka. Jelikož jste odborník na rodný jazyk, tak bych chtěl od Vás si přečíst Váš názor, jaké jsou důvody pro takové počínání. Děkuji za odpověď :-) . Jan Neugebauer“

Mgr. Jakub Jehlička a Ph.D. : „Dobrý den, děkuji za dotaz. Vyjadřování myšlenek je jen jednou z funkcí jazyka. To, co říkáme, často plní i jiné funkce - vztahování se ke komunikačnímu partnerovi, udržení pozornosti, vyjadřování různých emocí či prostá hra s jazykem. Vedle toho vyluzujujeme spoustu tzv. parajazykových zvuků, ruchů a šumů. Koktání, přeřeky apod. jsou přirozenou součástí mluvené komunikace, a vedle toho ještě to, o čem píšete: tzv. hezitační zvuky. Ty jsou na pomezí parajazykových zvuků a prostředků, které slouží k udržení hovoru (propojování celků řeči, aby nebylo ticho). Takže svoji funkci mají, i když nejsou pěkné a leckoho ruší. Osobně mi víc než defekty formální vadí defekty obsahové :).“

Veronika: „Dobrý den, pane doktore, ráda bych se zeptala, zda má poškození řečového centra vliv na gestikulaci pacienta. Děkuji.“

Mgr. Jakub Jehlička a Ph.D. : „Dobrý den, děkuji za výborný dotaz. Obecně platí, že každé poškození mozku je jiné a i pacienti s podobným místem poškození se mezi sebou často divoce liší. Ale existuje taková tendence, že u lidí, kteří mají poškozená místa v mozku, ve kterých se nacházejí centra produkce jazyka, je často negativně zasažen i pohyb horních končetin (protože centra produkce řeči a pohybu rukou jsou propojena). Ti, kteří rukama hýbat mohou, se někdy snaží jazyk gesty kompenzovat. Někteří negestikulují vůbec. Zajímavé je, že existuje také určitá tendence u pacientů s poruchou center zodpovědných za pozorumění jazyku, kteří sice gestikulují, ale zcela jiným způsobem než zdravá populace.“