Sama doma

Záznam chatu z pátku 24. dubna 2015

Jana: „Dobrý den, moc ráda sleduji vaše vystoupení v Sama doma. Uvažujeme o koupi polovysypané peřinky. Mám jenom obavu, zda v peřince nemůže dojít k samovznícení dítěte. Děkuji za odpověď a přeji hezký den!“

Eva Kiedroňová: „Polovysypaná péřová peřinka a polštářek nabízí každému novorozenci ideální prostředí, které mu pomáhá uspokojit přirozené potřeby vyplývající z podmínek v nitroděložním životě a současně k uvolnění z napětí vyvolaného porodem. V době bdění dítěti stačí na polštářku a peřince ležet. Pevně balíme do peřinky pouze novorozence k chování v náručí a k usínání. Po usnutí peřinku uvolníme. Stejně tak je potřeba z peřinky rozbalit i dítě, které dlouze pláče, protože při pláči vyrábí spoustu tepelné energie, která by dítě ohrožovala v přehřátí. O samovznícení dítěte v peřince jsem za 35 let praxe ještě nikdy neslyšela.“

Veronika Janackova: „Dobry den pani Kiedronova, jak je Vas nazor na spani deti v posteli rodicu? Ve svem okoli mam jednu maminku, ktera to provozuje a jeji dite je na ni velmi nezavisle, narozdil od meho, ktere chce byt neustale se mnou a pritom spi od narozeni v postylce. Obema detem je +- rok a pul. Dekuji Veronika“

Eva Kiedroňová: „Jsem přesvědčena, že lehnout si těsně vedle dítěte, tulit se k němu, povídat si s ním a láskyplně ho hladit prospěje jak dítěti tak mamince. Nejvíce to oběma prospívá při odpočinku, ale v době bdění v průběhu dne, protože odpočinout si potřebuje jak maminka, tak dítě. V noci to nutné není. Pokud položíme dítě ke spánku do postýlky na péřovou peřinku a polštářek, které mu nabízí pocit jistoty, bezpečí a tepla, tak se má šanci cítit tak pohodlně a dobře, že bude spinkat klidně i bez těsné blízkosti rodiče. Výhodou je, že se pak nebudou při přirozeném pohybu v průběhu noci navzájem rušit, maminka se nebude bát, že dítě zalehne a také se dosyta vyspí, aby pak v průběhu dne měla dostatek síly na další péči o své vytoužené děťátko.“

Martina: „Dobrý den paní Kiedroňová,moc Vás zdravím a mimo dotaz Vám chci moc poděkovat za to co dělatá pro rodiče a jejich děti :-) Já sama jsem se dle vašich rad starala o svou nyní 16ti měsíční dcerku a současně cvičím s miminky ve věku od 2 měsíců cca do doby plazení a lezení. Vycházím opět z vašich knih, viedoinstruktáží a kurzů a potřebovala bych od vás radu ohledně jedné své maminky. Maminka má 8měsíční dcerku, která se nepřetáčí ze zad na bříško, ani na bok, na bříšku se jí nelíbí, takže ji maminka na bříšku moc nenechává, když je v poloze na bříšku neustále kňourá, pokládá hlavičku, těžiště také nemá na sponě stydké.....S maminkou jsem hovořila, ta však nevidí žádný problém, prý i obvodní pediatr nic závažného neshledal, že prý má vlastní tempo.Mě se to však zdá již hodně na hranici.Můžete poradit jakým způsobem nebo jakou informaci jí poskytnout, abych ji postrčila minimálně k tomu aby se zamyslela a začala s tím něco dělat?Moc děkuji.“

Eva Kiedroňová: „K této situaci nejčastěji dochází u dětí, které jsou při běžné péči v průběhu celého dne zvedány do náručí a také nošeny zády k podložce. Zvedány jsou například buď širokým úchopem kolem hrudníčku nebo jednou rukou zčásti pod krčkem a lehce pod hlavičkou a druhou rukou pod zadečkem. Nošeny jsou například vodorovně na předloktí nebo ve svislé poloze. Tato celodenní manipulace je neustále stimuluje ke zvýšenému svalovému napětí, k záklonům a k zapažování. Tyto děti pak nemají rády polohu na bříšku, protože se mají neustále tendenci prohýbat v páteři, zaklánět hlavičku a zapažovat ručičky. Na bříšku se necítí dobře, proto jim maminky také tuto polohu ani nenabízí. Výsledkem může být, že ji děti nejenže neumí zaujmout, ale zcela odmítají. Nyní by mohlo pomoci, kdyby maminka nejdříve přetočila dítě na bříško, zpočátku ho tam nenechala dlouho, ale po chvilce ho pomalu zvedala širokým úchopem kolem pasu a hrudníčku obličejem dolů. Nejdříve tak, aby se mohlo dotýkat podložky a teprve poté do pozice klokánka. Ideální je nabídnout dítěti k zachycení hračku.“

Marcela Talašová: „Dobrý den, moje čtyřměsíční dcera během dne když leží někdy zaklání hlavičku, kope přitom nožičkama a máchá rukama., vypadá to, že se jí to líbí, usmívá se u toho. Jak jí v tom zabránit?Dát do péřové peřinky? Děkuji“

Eva Kiedroňová: „Ano. Ideální je svléknout ji z plen a položit na péřový polštářek, peřinku a jednorázovou nepromokavou plenu, aby se do peřinky mohla zahnízdit a zastabilizovat a poté zvedat končetiny nad tělíčko. K holčičce přistupujte zásadně před nožičkami, abyste ji stimulovala k pohledu dolů na své nožky.“

Bety: „Vážená paní Kiedroňová, moc se mi íbilo jak jste ukazovala držení miminka obličejem k podložce. Asi je to i bezpečné třeba u blinkání, že se nemůže udusit. Proč jsou tedy ale špatné klokanky kde je dítě zády k mamince a také hezky kouká po okolí? Nebo je to jen internetová fáma? Děkuji za odpověď“

Eva Kiedroňová: „Při nošení dítěte v klokánce nebo při jeho držení obličejem k rodiči často vidíme, jak dítě vytáčí hlavičku plné zájmu rozhlížet se po okolí. Tato situace ho pak vede k zaklánění hlavičky a k zapažování. Proto je lépe dítě nosit raději zády k rodiči. Pokud ho budeme držet zády k sobě správně, tak mu umožníme také vhodně posilovat důležité posturální svaly. Ideální je proto pozice klokánka, kdy ho držíme rozvinutou dlaní pod bříškem v úhlu 45° od našeho těla. Malíkovou hranou ho tlačíme ke svému hrudníku. Druhou rukou ho podpíráme pod stehny. Nejlépe je nabídnout dítěti do ruček hračku a lákat ho k pohledu na pestré předměty na zemi, aby mělo důvod dívat se směrem dolů, protáhnout šíji a posilovat šijové svaly.“

Lenka: „Kamarádka má každou chvíli rodit. Doporučovala jsme jí Vaše knihy a videa, ona ale tvrdí, že s dítětem umí zacházet každá matka intuitivně. Přitom spousta lidí neumí ani sama správně stát. Jaký argument použít, aby miminku nechtěně neublížila?“

Eva Kiedroňová: „Používání citu a intuice při výchově dítěte je nesmírně důležité. Ale bez znalostí zásad při práci s dítětem se to neobejde. Péči o vytoužené děťátko patří k nejdůležitějšímu poslání v životě člověka. To, jak se nám podaří dítě vychovat záleží také na informacích a dovednostech, které se rodič musí naučit. Je to stejné, jako při řízení auta, které sledujeme již od dětství. Mnoho mladých lidí by si trouflo řídit auto i bez absolvování autoškoly. Ale, jak by to vypadalo, kdyby neznali pravidla silničního provozu a řídili by pouze na základě citu a intuice? Jakmile si však pravidle osvojí, tak i zde je cit a intuice velmi důležitá. Stejné je to i při výchově dítěte. Dříve se ženy věnovaly především dětem a domácnosti, a tak mladé dívky měly možnost vše sledovat a učit se v průběhu svého dětství a mládí přirozeně. Dnes jsme již od dětství přehlceni vzděláváním, kroužky, sportem a nakonec zaměstnáním v jiných oborech. Proto je důležité, aby měli rodiče možnost vzdělávat se také v rodičovství.“

Nikol: „Dobry den, na polštářku ma dite pouze odpočívat? Takze jen pár hodin denně a ma byt vzhuru? A jinak na spinkani rovná postylka? Mame chlapečka,kterému v nedeli budou 3 týdny. Kdyz ho položím na záda, většinou se mu hlavička otočí na některou stranu. Neni to spatne? Muze to byt tim,ze občas spi na boku? Dekuji mockrát za rady.“

Eva Kiedroňová: „Pro tak maličké dítě je velmi důležité, aby mělo možnost odpočívat a spát v průběhu dne i noci na kvalitní matraci, péřovém polštářku a peřince, do které se propadne těžištěm až na pevný rovný základ pevné matrace a pohodlně zahnízdí. Po položení je vždy potřeba dítěti podložit hlavičku zezadu, srovnat ji do osy nosíku, brady, sterna i stydké spony a počkat, až se uvolní v šíji.“

Lucie Kopalovičová: „Dobrý den. Moje sousedka je velkou fanynkou vašich publikací i videí a sama už mi jich několik věnovala. Já sama jsem teprve v očekávání a ráda bych se zeptala co si myslíte o šátkování. Moje tchyně se k tomuto staví velmi odmítavě a pořád mi vnucuje že nám koupí kočárek ale já bych ráda měla miminko u sebe a podpořila tak mateřský instinkt. Co si prosím myslíte o šátkování? Ráda bych znala váš upřímný názor.“

Eva Kiedroňová: „Šátkování je velmi příjemné pro maminku i dítě. Ovšem vše má své pro a proti. Velmi důležité je, v jaké poloze dítě v šátku nosíme, v jakou dobu, jak dlouho a kolik příležitostí dítě dostane ke klidnému odpočinku a spánku, ke komunikaci s dítětem tváří v tvář a aktivnímu pohybu v přirozené nahotě. O tom všem si budeme povídat příště. Všem dalším rodičům se hluboce omlouvám, že jsem nestihla odpovědět na zbývajících 128 dotazů. Přeji Vám krásný víkend :-)“

HPNP: „Co říkáte na tento rozbor vašeho působení klinickou psycholožkou? Dobrý den, děkuji za důvěru, se kterou se na mne obracíte. Nejen podle výzkumů neurovědců, etologů, vývojových psychologů, pediatrů a psychiatrů zabývajících se attachmentem a psychopatologií vztahových vazeb, medicinských zkušeností, ale také z hlediska empirie se jeví doporučení uváděná paní Kiedroňovou jako poškozující, evidentně vycházející z nenahlédnutých kulturně podmíněných separačních a totalitních praktik zeslabujících rodičovské kompetence a s možným negativním dopadem na pevnou láskyplnou vzájemnou vazbu v rodině a také vedoucích k vyhasnutí přirozených instinktů a reflexů dítěte vysílat rodičům signály pro jejich péči - souhra reflexů dítěte a pečujících instinktů rodičů vede k synchronnímu chování obou a k vzájemnému porozumění a péči. Studiem odkazů na této pracovní zdi podporující empatické a kontaktní vztahové rodičovství najdete velké množství vědecky, kulturně i medicínsky podložených zdrojů pro moji odpověď. Doporučuji také k přečtení naše děti, naše světy, Miminka v bezpečí, Vztahovou vazbu, bezpečnou vztahovou vazbu, Bonding - porodní radost atd. S přátelským pozdravem. Michaela Mrowetz“

Eva Kiedroňová: „Domnívám se, že si mne s někým spletla, neboť já doslova souzním s filozofií paní Michaely Mrowetz a vše, co považuje za důležité, také nesmírně ctím :-)“