Sama doma

Záznam chatu z úterý 19. listopadu 2019

SK: „Je sklon k syndromu vyhoření dědičný?“

Iva Moravcová: „není“

SK: „Důsledky syndromu vyhoření?“

Iva Moravcová: „U kažkdého člověka jsou jiné, nejčastěji se dotýkají psychiky, sociálních vztahů, psychosomatiky, biorytmů, životního stylu a další.“

SK: „Je syndrom vyhoření práce pro psychiatra?“

Iva Moravcová: „Jak kdy, záleží na stupni syndromu vyhoření a příznacích. Často se řeší syndrom vyhoření ve spolupráci více oborů psychologie, psychiatrie, interna a jiné obory.“

SK: „Příznaky syndromu vyhoření?“

Iva Moravcová: „Únava, nezájem o záležitosti, které nás obklopují - snížená motivace, ochabují vztahy (osobní i pracovní), zanedbávání životosprávy, porušení biorytmů,prokrastinace, psychosomatické problémy, deprese - to jsou nejčastější příznaky, ale individuálně se lze setkat i s jinými projevy“

SK: „Každému se zas život aspoň jednou podaří mít syndrom vyhoření?“

Iva Moravcová: „Záleží na typu osobnosti, na jeho osobním i pracovním životě - čím je obklopen. Znám lidi, kteří hodně pracují, jsou vytížení a přesto syndrom vyhoření nedostali - více najdete v mé knize Zářit a nevyhořet“

Nikol: „Dobrý den, může se syndrom vyhoreni projevovat i brnenim končetin? Děkuji za odpověď a přeji hezký den!“

Iva Moravcová: „Může to být jeden z psychosomatických projevů, ale může to být i jiná příčina, kterou doporučuji prověřit. Začněte u svého praktického lékaře.“

Lenka Hlavacova: „Dobry den, jsem na rodicaku se druhym ditetem. Jiz mesic a pul mam tinitus, snazi se mi to vylecit betasercem a mam odpocivat. Jelikoz jsem casto na deti sama, tak to je spise psychickeho puvodu si myslim ja. Zitra jdu na kontrolu na neurologii, kvuli CT a EMG. Pristi tyden jdu na kontrolu na ORL, ale ja nepozoruji zadne zmeny. Porad mi huci (fouka vitr) v uchu. Je mozne, ze je to syndrom vyhoreni?“

Iva Moravcová: „Již několikrát jsem se setkala, že syndrom vyhoření doprovázel tinitus. Doporučuji vyhledat psychologa - často jsou tyto problémy komplexního charakteru, na který se mi takto omezeně v chatu těžko reaguje. Děkuji“

Petra: „Dobrý den. Jak mohu více pomoci svému manželovi který si prochází syndromem vyhoření . Pomoc psychologa jsme již vyhledali, pomáhá mu, v práci dal výpověď a od prosince nastupuje do práce nové , ale rada bych mu pomohla ještě více ze své strany. Děkuji . Veletová“

Iva Moravcová: „Doporučuji se objednat ke konzultaci, neboť na každého funguje něco jiného, navíc u každého k syndromu vyhoření vedly jiné důvody. S tím je potřeba individuálně pracovat, proto se omlouvám, nemohu Vám dát univerzální odpověď“

Hana Hercikova: „Dobrý den, existuje obecný návod, jak tomuto syndromu předcházet? Děkuji Hercíková“

Iva Moravcová: „Ano, pestrost ve všech ohledech života - od pestré životosprávy, dodržovat biorytmy - zaměření za spánek, balancovat pracovní zátěž (př. pokud pracujete duševně, pak ve volném čase věnujte velký prostor fyzické aktivitě), nezapomínejte na dobré vztahy v soukromí, s přáteli, ale i kulturu...aj.“

Eva Zbořilová: „Je možné syndrom vyhoření překonat bez odborné pomoci?“

Iva Moravcová: „V podstatě ano, ale mnoho lidí díky plíživému nástupu jednotlivých důsledků syndromu vyhoření včas nezpozorují, že by měli se sebou něco dělat - ve smyslu změnit některé stereotypy, které k syndromu vedou“

Dan: „Je deprese podobná syndromu vyhoření“

Iva Moravcová: „někdy mohou deprese vypadat jako syndrom vyhoření a opačně“

Lucie: „Dobrý den, Myslíte si, že je obecně dobrá informovanost o syndromu vyhoření mezi vašimi kolegy praktiky, kteří by mnohdy mohli nabídnout svým pacientům první pomocnou ruku. - tzn.doporučit terapeuta/ psychologa!? Děkuji Lucie“

Iva Moravcová: „Děkuji za dotaz, určitě osvěta mezi praktickými lékaři by byla skvělá, sama jsem se o podobné přednášky snažila, tuto spolupráci považuji za výbornou. Sama přednášky na toto téma dělám ve firmách, business klubech,fakultách apod.“

Pavel Šimeček: „Dobrý den, pokud má někdo syndrom ve společnosti, jak na něho mohou reagovat pokud neví, že má syndrom? Děkuji“

Iva Moravcová: „Doporučuji konzultaci, záleží na projevech, které vyhodnocujete jako syndrom vyhoření, poté je možné adekvátně reagovat.“

Iva: „Cítila jsem se vyhořelá, proto jsem ze svého zaměstnání (pečovatelka) odešla.Myslíte, že se po určité době můžu o totéž zaměstnání ucházet? Budu očištěná? Nebo se mně ty pocity vrátí při opětovném příchodu do stejných míst?“

Iva Moravcová: „Bylo by vhodné, celou záležitost probrat s psychologem, aby jste si ujasnila, které momenty to byly, které Vás vedly k vyhoření. Je možné se s nimi naučit pracovat tak, aby jste po návratu do stejného zaměstnání opět do syndromu nespadla“

Kristýna Novotná: „Dobrý den, je možné a vhodné řešit syndrom vyhoření krátkodobým užíváním antidepresiv?“

Iva Moravcová: „Neznám přesně v detailu Váš případ, proto bych nerada zobecňovala, ale také se to takto někdy řeší - každopádně je potřeba vše konzultovat v kombinaci s psychologem a psychiatrem, neboť pro užívání antidepresiv jsou jasné indikace“

Tereza: „Dobrý den, chtěla bych se, prosím zeptat, zda byste mohla doporučit nějakého psychologa v Brně. Jsem na mateřské dovolené, ale mám obavy o svého manžela, který má teď všeho nad hlavu. Doma máme měsíčního chlapečka, dokončuje stavbu našeho domu a v práci povýšil na pozici vedoucího, což mu také přidalo hodně práce. Je detailista a všechno co se nepovede si přikládá za svoji chybu. Dost často nemá čas ani na jídlo, i když mu ho nachystám, tak ho přinese zpět, že neměl čas. Snažím se mu vysvětlit, že má zdraví jen jedno a my ho potřebujeme zdravého, ale má svoji hlavu a o něho prý nejde. Ráda bych, aby se pobavil s odborníkem. Děkuji za odpověď.“

Iva Moravcová: „Dobrý den, je mi líto, v Brně nemám žádný kontakt, ale nebojte se vyhledat odborníka pomocí internetu, najdříve za ním můžete zajít sama na radu, jak reagovat na svého manžela a uvidíte, zda Vám bude vyhovovat, poté věřím, že se Vám s polečně s psychologem podaří najít cestu jak k odborníkovi dostat i Vašeho manžela“

Gabriela: „Dobrý den paní doktorko, mám ještě jednu otázku, od doby syndromu vyhoření se mi stává, že z ničeho nic omdlím. Domnívala jsem se, že je to záchvat paniky s následnou hyperventilaci, ale není tomu tak. Prošla jsem vyšetření na epilepsii, mrt, kardiologií, ale nikdo nikdy nezjistil příčinu. Může to být důsledkem syndromu vyhoření? Že kdykoliv je toho na mě moc, tak mé tělo vypne? Zažila jste to ve své praxi? Ještě jednou děkuji.“

Iva Moravcová: „V jednom případu u ženy, kterou jsem měla v péči se syndromem vyhoření se objevovaly i tyto doprovodné jevy, podařilo se mi je odstranit, ale často je to komplexní problém, doporučuji konzultaci“

Drahomíra Pavlíčková: „Dobrý den Prosím o radu, synovi je 19roků.Máme s ním starosti, byl zamilovaný ale asi stále je, má sebe vražedné řeči, při padá mi i že kouří mariuhanu, snažíme se sním mluvit, ale dost často má výbuchy vzteku, chodil do práce, ale skončil nemůže se soustředit nic ho nebaví, pořád říká co bude dál, tak se ho snažíme motivovat, že musí do kolektivu, je dost psychycky špatný ani chuť k jídlu spíş jen na sladké, ale když mu naznačím, aby šel k psychologovi, tak nepůjde, nevím co dál mám strach děkuji Pavlíčková“

Iva Moravcová: „Doporučuji nejdříve Vaší indiv. kozultaci u psychologa, který by Vám pomohl najít cestu jak na syna reagovat, poté věřím, že se podaří i syna k odborníkovi dostat“

Jaroslav: „Dobrý den paní Moravcová, pracuji na záchranné službě a jeden můj podřízený se domnívá, že trpí syndromem vyhoření. Ne, z výjezdové činnosti, ale z kolektivu a žádá o přeřazení na jiné stanoviště. Problém je v tom, že ho na tomto stanovišti nechtějí a musel by se místo něj z toho stanoviště jeden zaměstnanec přeložit, což by asi situaci neprospělo. Myslíte, že mu to opravdu může za takovéto situace pomoci, nebo by bylo lepší jiné řešení. Děkuji a přeji pěkný den Jaroslav Bartoněk“

Iva Moravcová: „Doporučuji si ujasnit, co je zdrojem syndromu vyhoření. Pokud jste to sám jednoznačně vyhodnotil, že Vás vyčerpávají kolegové a ne práce samotná, pak přeložení může pomoci. Přesto problémy syndromu vyhoření bývají komplexní, proto bych doporučila individuální konzultaci“

Gabriela: „Dobrý den paní doktorko, prodělala jsem syndrom vyhoření s následnou depresí kvůli práci. Beru antidepresiva a navštěvují psychoterapeuta, cítím se už dobře, ale mám obrovský strach vrátit se zpět do prác. procesu, že to nezvládnu. Jak poznám, že už jsem připravena? Mám pocit, že už nic neumím, možná stát někde u pásu. Děkuji za odpověď.“

Iva Moravcová: „Nevím jak dlouho se léčíte, je-li absence práce delší jak 3 měsíce, doporučuji začít na zkrácený úvazek, nebo jde-li to, vyjednat se zaměstnavatelem několik dnů - ideálně 2 dny v týdnu home office (práci z domova). Určitě po tak dlouhé pracovní absenci je vhodné domluvit se zaměstnavatelem postupnou alespoň měsíční adaptaci, kdy budete částečně "hájená" - nenavalí na Vás hned celý objedm práce, jak je standard ve Vaší pracovní pozici“

Barbora: „Dobrý den, jsem na rodičovské dovolené s ročním dítětem a volného času na vlastní koníčky mi příliš nezbývá. Občas mám pocit,že mi vše začíná přerůstat přes hlavu,ten věčný kolotoč péče o dítě a chod domácnosti.Co byste na základě svých zkušeností poradila?“

Iva Moravcová: „Šlo by alespoň 1 podvečer v týdnu domluvit pravidelnou péči o dítě předat někomu jinému? Zkuste to zorganizovat! Jednak budete mít každý týden těšení, které je velmi důležité, ve volnu byste mohla stihnout přátele, kulturu těla i ducha (např. masáže), kadeřníka, kosmetiku aj. Pokud to nejde, dejte každému dnu rytmus a řád, nakonec zdravé dítě je potěšení, dělejte péči o dítě s láskou. Je mnoho žen, které by rády byly se svým dítětem doma a nemohou, užívejte si to, hledejte na každé aktivitě pozitiva, obohacení a potěšení:)“

Katka: „Dobry den, je nejaka moznost pomoci workoholikovi, ktery trpi syndromwm vyhoreni, ale sam nic neprizna?“

Iva Moravcová: „někdy je to možné, žáleží na tom, jaký je workholik typ osobnosti, jaký máte vztah aj., doporučuji konzultaci“

Věra: „Dobrý den přeji. Pracuji jako pečovatelka již 6 let. Letos v létě jsem měla hrozný pocit ...Jakoby že mne vyprchalo štěstí a radost, asi 4 dny za sebou mi na těle vyskočily puchýře, horkos v hlavě a po půl hodině zas zmizely. Nechuť a nezájem k ničemu a to mám plno koníčků. Je mi 46 a mám ještě 10 leté děcko. Trvalo to asi 14 dní možná 3 neděle a najednou vše pryč a energie byla zpět. Bohužel před 14 dny jsem po noční směně musela k doktorce. Permanentní závratě ( ani jsem nemohla sama chodit po ulici), spojené s pocitem na zvarceni, únava spánek. Krevní testy vše Ok. Myslíte že je to syndrom vyhoření. Měla bych zajít za psychologem? Moc děkuji“

Iva Moravcová: „Doporučuji důkladné vyšetření u praktického lékaře, zmiňujete, že krev je OK, ale závratě mohou mít jiné souvislosti.“

Eva Kořená: „732853138- Dobrý den, paní doktorko, chtěla bych se zeptat, jestli je možné dostat se do syndromu vyhoření po dlouholetém manželství /43 let/, které delší dobu neplní svou funkci v celé míře (manžel mě podvádí s mladými ženami a není schopen o tomto problému v klidu jakékoli komunikace ). Již delší dobu s tím bojuji a velmi mě to vysílilo. Děkuji. Kořená“

Iva Moravcová: „Je to komplexní problém, doporučuji kontaktovat psychologa, v této souvislosti zaměřeného na vztahy, neboť ty jsou ve Vašem případě zdrojem vyhoření“

Sona: „Sobry den, muj muz je sileny workoholic, postupne o sebe prestal zcela dbat, celkove nad praci travi vetsinu casu, se mnou se bavi, jako bych byla jen kus hadru a celkove s rodinou komunikuje dost pridrzle, bez jakehokoliv respektu, jsem si celkem jista ze u nej zacina syndrom vyhoreni, je mozne mu ale nejak pomoci ikdyz on tvrdi ze on je naprosto v poradku a nema zadny problem.“

Iva Moravcová: „Doporučuji indiv. konzultaci u psychologa, se kterým je možné řešit Váš přístup k workoholikovi, poté je šance, že se podaří i workoholika k odborníkovi dostat“