Sama doma

Záznam chatu ze středy 18. září 2019

ANTI: „Myslím, že nejnebezpečnější rodinná výchova je liberální!“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobrý den, děkuji za názor. Literatura uvádí dělení výchovných stylů na direktivní, liberální a demokratický. Za největší úskalí liberálního stylu jsou uváděny pocity samoty a opuštěnosti dětí, které si odnáší. Děti nejsou sice svazovány zákazy, příkazy a mají volný režim. Na druhou stranu jsou nedostatečně stimulovány.“

SK: „Co vojenská rodičovská výchova?“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobrý den, děkuji za otázku. Pod pojmem vojenská výchova si představuji direktivní styl výchovy. Ten je založený na jednostranné komunikaci od rodiče k dítěti. Je tvořen zákazy, příkazy, bývá málo vstřícnosti a ochoty poznat a pochopit individuální potřeby dítěte. Rizikem je, že děti bývají málo iniciativní, očekávají vedení a nebo velmi touží situaci za každých okolnisti řídit a ovládat. Některé zdroje uvádí, že dívky bývají v dospělosti náchylnější k závislostem a chlapci mají sklon k agresivitě.“

Šárka: „Dobrý den, jak řešit rozdílné názory vyslovené navíc před dítětem....např. u společné večere syn dělá co chvíli "h ee" "h ee" a já se ho ptám, proč to pořád dělá, zda ho něco dráždí v krku, neboť to na něm pozoruji již nějakou dobu...nato manžel reaguje, tak ho nechej, ať to dělá, když musí.....a je po náladě a po večeři...Každý máme na danou situaci jiný názor a nikdo nechápe toho druhého, což teprve si o nás má myslet syn...Děkuji.“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Situaci, kterou popisujete zná jistě mnoho rodičů. Někdy je těžké se ovládnout v situaci před dítětem. Nicméne v momente kdy jeden z rodicu zaujme urcite stanovisko, druhý ho musí podporit alespon v dany moment tim, ze ho nebude pred ditetem zpochybnovat. V takove situaci je dobre se o problému pobavit za zavrenymi dvermi, vyjasnit si stanoviska tak, aby u toho dite nebylo. A pokud nejake rozhodnuti udela otec, mel by ho pripadne zrusit jen otec.“

Jílková Marie: „Dobrý den, paní doktorko, máme velký problém s mojí 16ti letou vnučkou. Hlavně s její pubertou. Je zlá, negativní, urážlivá, dokonce vyhrožuje sebevraždou! Zřejmě bychom potřebovali odbornou pomoc. Syn s rodinou bydlí v Praze 9. Měla byste pro nás radu či kontakt? Děkuji, Jílková Marie“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobry den, dekuji za otazku. Doporucila bych se podivat na stranky Ceske asociace pro psychoterapii, kde najdete seznam akreditovanych psychoterapeutu, kteri pracuji bud jen s rodici v individualni nebo parove psychoterapii a nebo celymi rodinami v rodinne psychoterapii.“

Jaroslava: „Dobrý den, moje 3 letá vnučka se ve společnosti jedné osoby/maminka, babička/ chová jinak, než když je kolem ní více lidí - to na sebe stále upozorňuje a dělá vědomě to, co dělat nesmí. Domlouváme, vysvětlujeme, ale vše se míjí účinkem. Je velmi bystrá, má bohatou sl. zásobu, komunikativní - lvice. Děkuji za reakci babi Jarka“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobry den, Jarko, priznam se ze me velmi tesi takto vnimave dotazy od prarodicu. Pokud Vase vnucka rozumi tomu, ze dela neco, co nesmi, podivala bych se na situaci jako na zpusob komunikace vasi vnucky. Jedna z hypotez (takto na dalku)je, ze vnucka vola po pozornosti. Pokud by to tak bylo, mohlo by byt dobrym zacatkem venovat se tomu, co ji zajima, co ji bavi, jake ma talenty a venovala bych ji vice casu. Rozsirovala bych to, co fungje. Ale je take mozny presny opak a ze domlouvani a vysvetlovani uz bylo dost a neplni svuj ucel a naopak by vnucce by pomohlo tzv."mene mluvit a vice jednat". Vse zalezi na konkretni situaci a kontextu.“

Žofie: „S manželem jsme si nerozuměli v jedné,podle mne docela zásadní věci.Já jsem zastávala názor,pokud na dětech chci určité chování,tak se musím především tak chovat já.Manžel mi vždy odpověděl ,o mne se nestarej.“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobry den, dekuji za postreh. Ve vychove deti skutecne plati, ze rodice pusobi jako tzv.role model. A deti se tedy uci v jejich pritomnosti na zaklade toho, co pozoruji. Nekteri odbornici dokonce uvadi vliv 70% toho, jak se chovaji a jen 30% toho, co rikaji.“

Milan Možný: „Dobrý den paní Terezko, chtěl bych se zeptat na problém v rozdílné výchově. Máme doma mezi sebou značný věkový rozdíl, já jsem studoval ještě s 9-ti planetami, zatímco moje milovaná žena už s 8-mi. Já jsem zastáncem spíš tradičního, konzervativního pojetí, kdy se člověk učí někdy i zbytečnosti, žena zastavá způsob "učit se jen to co potřebuji". Poradíte jak vybalancovat výchovu našich dětí? Předem děkuji za odpověď a přeji krásný den“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobry den, dekuji za otazku. Vypada to, ze zastavate jine vychovne styly. Podstatne je, abyste nasli shodu v zasadnich cilech vychovy vasich deti. Ze na te ceste pujdete obcas kazdy trochu jinym zpusobem, je v poradku, ale musite tyto jine zpusoby vzajemne respektovat. Dulezita je tolerance. Ochota podivat se na situaci pohledem druheho (jake hodnoty ten druhy haji v dany moment, za co bojuje a proc) a vytvorit prostor pro kompromis.“

Eva: „Dobrý den, ráda bych se s manželem alespoň trochu shodla na výchově. Syn 11 měsíců. Já ho stále kojím, spí se mnou v posteli (nemusím vstávat), mluvím s ním, vysvětluji, tedy nezakazuji, natož abych abych křičela, ne-li plácla. Tohoto se obávám u manžela. Vyrostl tak, že ho otec za "zlobení" zbil . Když to chci probrat, nejde to nebo se hned naštve, že tím vlastně haním jeho rodiče, že to dělali špatně (celkově - uspávání, ..). Děkuji za radu.“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobry den, dekuji za dotaz, pokud tomu dobre rozumim, hledate zpusob, jak najit shodu ve vymahani poslusnosti ditete? Vas způsob je vice domlouvajici, vysvetlujici a menzeluv vice zakazovy a vymahajici? Pokud ano, gratuluji! Odbornici se shoduji, ze pro zdravy vyvoj ditete je dulezite zazit jak zensky (pecujici, ochranitelsky) princip, tak muzsky (narokujici, vymahajici). Mohu doporucit pro inspiraci literauturu od dvojice terapeutu Chvala a Trapkova, kteri velmi srozumitelne tyto rozdily popisuji. Dulezite ale je, ze i kdyz nepostupujete stejne, musite se ve svem odlisnem pristupu respektovat. A pokud se v rodine deje neco, co je zasadne proti vasemu presvedceni, nedari se vam o tom mluvit a posunout se, vyhledejte odbornika.“

Tereza: „Dobrý den, paní doktorko, občas se s manželem nebo s prarodiči neshoduji v názoru, zda nutit dceru do jídla. Já chci, aby měla vštípeno, že snídaně, oběd a večeře je prostě základ a jíst se musí. Nenutím jí sníst celou porci, ale alespoň něco. Tím se chci v budoucnu u dcery vyhnout i případným problémům s obezitou, kdy pravidelnost v jídle je základ... děkuji a přeji hezký den.“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobry den, dekuji,nejdriv bych se zamyslela o co vlastne ve vasem pripade jde. Hledate zpusob, kompromis, treti cestu? A nebo spise potrebujete presvedcit manzela a prarodice, aby respektovali vasi cestu? Jaka je role prarodicu ve vasi rodine ve vychove deti? Pokud jste v situaci odlisneho nazoru, zamyslela bych se, zda si vy sama dovedete predstavit nejakou jinou cestu? Jak by vypadal kompromis, kterym byste mohla otevrit dvere manzelovi?“

Katka: „Dobry den, myslite si, ze se vsechny konflikty maji resit za zavrenymi dvermi?“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobry den, Katko, dekuji za dotaz. Za zavrene dvere patri vsechny konflikty a neshody, ktere se tykaji deti. Nicmene situace bezne neshody a hledani kompromisu, by mely mit deti prilezitost zazit (kam pojedeme na dovolenou, kam pujdeme na obed apod.). Aby se nas dospelych, jejich "role modelu", mely moznost naucit zpusoby jejich zvladani.“

Laďka: „Dobrý den, mám 8 měsíčního syna a do budoucna bych chtěla najít shodu i s prarodiči . Jak například prarodiče přesvědčit, aby dítěti nedávali předčasně či příliš čokoládu a sladkosti, aniž by se urazili. Chápu, že rádi něčím přilepší a už tede se na rozmazlování těší , ale nechtěla bych v budoucnu řešit zbytečné konflikty. Předchozí generace je zvyklá třeba i na jiné trendy v psychomotorickém vývoji a i tady mám pocit, že dnešní trendy, o které se snažím, jsou brány jako přehnané ve stylu " to je zas něco z internetu" atd. Děkuji, Ladka“

PhDr. Tereza Ševčíková: „Dobry den, Ladko, dekuji za dotaz. Kdybyste byla u me v poradne, hodne bych se zajimala o to, jaky vliv na vas ve vasem zivote obecne maji prarodice. Jak mate rozdelenou zodpovednost, kde jsou nakreslene pomyslne hranice ve vasich vztazich v jinych oblastech. Myslim, ze je skvele, ze o tom premyslite dopredu a venovala bych preventivni peci vyjasnovani hranic a svych kompetenci matky tak, jak je chcete mit.“