Sama doma

Záznam chatu z úterý 18. listopadu 2014

DAYD: „Proč v záhlaví chatu není uvedeno Vaše křestní jméno?“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Fakt nevím, jsem Zdeňka :-)“

DAYD: „Je rozdíl mezi chlapem a mužem - muž je více na úrovni ne?“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Jeeejda, myslím, že obě varianty jsou pro ženy přitažlivé“

DAYD: „Proč se téma nejmenuje - nemoc a muži?“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Ani nevím, jak se téma přesně jmenuje. Omlouvám se :-(“

Míša: „Dobrý den, mám doma chlapa po operaci -( 2 vyměněné chlopně) kvůli napadení srdce zlatým stafylokokem a akutní sepsi organismu, je to už rok a půl a už nevím jak mu vysvětlit, že už je v pořádku a neumírá. K třeba psychologovi prostě nepůjde. Jak ho vrátit do života ?“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Vím, je to s nimi práce. Zkuste to jako s dětmi - chvalte za každý pokrok, slibujte odměny, oceňujte, jak se snaží. Bojí se. Požádejte lékaře o pomoc, ať mu vše vysvětlí.“

Pavel: „Takže si myslíte, že míň vydržíme jo?😂“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Jak v čem. :-)“

Aneta: „A jak to děláte vy doma s nemocným chlapem? :D“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Vařím svíčkovou, za tu je ochoten se uzdravit. :-)“

Fanda Lukeš: „Myslíte si, teda že si to děláme sami tím že si říkáme že jsme silný ? A nechceme léky?:D“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Jojo, přesně tak.“

Ladislav: „Dobrý den paní PhDr. Sládečková, můj problém spočívá v tom že mám strach z nemoci a následné smrti. Je mi 42 let a jsem muž. Můj otec umřel na rakovinu hrtanu a plic, moje babička (jeho tchýně) na rakovinu plic. Od malička jsem od matky slýchal mě bolý hlava asi mám nádor, já umřu. V tom jsem vyrůstal. Můj stach je velký a pronásleduje mě každý den a i noc. Je mi pomoci a jak??“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Tenhle bubáček je častým důvodem k návštěvě psychologa. Pomůžeme, zkuste to. :-)“

Jílková Marie: „Dobrý den, paní doktorko, mám dotaz, zda je možný osobní kontakt s Vámi. Můj skoro 40ti letý syn má občas pocit, že jeho starší bratr se na něho "vytahuje, či povyšuje", což není pravda, ale přináší to mnoho rodinných problémů. Děkuji Jílková“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Určitě, mrkněte na www.psychologsladeckova.cz“

iveta: „mám dotaz na pana doktora ohledně srdce ale na chatu ho nikde nevidím:(“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Jejda, je na druhém PC“

Fanda: „Co za vysoké školy jste vystudovala?“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „FFUK Praha, obor klinická psychologie“

Kateřina: „Proč většina mužů je z nemocí tak hotová? Asi proto muži nerodí:-)“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Asi jsme Vám již odpověděli.“

Martina: „Jak donutit chlapa nepřecházet chřipky a chodit na pravidelné lékařské prohlídky? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Fakt nevím, taky to nedokážu. :-)“

Katka: „Dobrý den, co nejvíce ohrožuje muže okolo 35i? A může ovlivňovat znamení, to na co je ten muž náchylnější, nebo je to hloupost?Můj muž je panna. děkuji“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Ve 35 ho neohrožuje dramaticky nic. Je-li Panna, je slabší v oblasti celého trávicího traktu.“

eva: „Můj přítel ma problém s dýcháním nechce vyhledat lékaře mam nej strach je mu 44 let“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Zajděte za jeho lékařem, ať ho pozve na preventivní prohlídku.Jinak to asi nepůjde. :-)“

Míša: „Říká se, že muži mají menší práh bolesti, myslíte, že se dá toto měřit? A je to vůbec pravda nebo je to individuální?“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Myslím, že je to individuální a nezávislé na pohlaví.“

Petra Kroměříž: „Dobrý den, mám doma chlapa, o kterém vím, že je psychicky nemocný. Jak ho mám přesvědčit, aby zašel alespoň na základní vyšetření? Bere to tak, že jsme nemocní všichni kolem něho. Co se s tím dá dělat? Moc děkuji“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Bohužel, pokud nebude někoho atakovat nebo sám sebe poškozovat, nemáte šanci. Také je možno mu dát ultimátum, že buď půjde k lékaři nebo že Vy půjdete od něj.Ale to byste musela myslet vážně.“

Katka75: „Dobrý den, prosím o radu..můj přítel 59 let (mně 39)se už 2 roky léčí na onkologii...je to velmi náročné a nemoc se zatím zhoršuje a prozatím není nic pozitivního..snažím se mu pomoci jak nejlíp umím, ale naopak mám pocit, že ho akorát obtěžuji :-( a to se snažím najít zlatou střední cestu a když vidím, že o to moc nestojí raději se stáhnu.. je povahy naopak takové, že když už dá najevo, že ho něco bolí tak to už musí být..není to "ufnukánek"...ale začínají docházet síly mně..prosím poradte mi co dělat a kde brát další sílu k tomu, abych mohla pomoci dál-dokud bude třeba..děkuji a přeji hezký zbytek dne“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Milá Katko, ať chcete nebo ne, musíte svou energii rozdělit. Polovinu dejte jemu, polovinu si dejte do sebe - svých zájmů, své regenerace, svým kamarádkám, sportování atd. Jinak můžete zemřít dřív než on. Máte také nárok na své potřeby a přání. To Vám síly udrží.“

Luděk: „Tak nevím, žijete asi paní Dr. jinak. Mám rád pořad "Sama doma", v mnohém jsem se díky jemu přiučil! Co to ale proboha děláte z mužů? Proč? Asi je moc neznáte. Možná patřím do té "menšiny", podle Vašich názorů jsem ale asi spíš ženská? Jsem jinak ale "fousatý"...snad "normální" chlap, z prostaty a kostí. Skoro 40 let ve spokojeném manželství. Starám se podle možností téměř o všechno, o manželku, vnoučata, finance, dovolenou, někdy vaření, trochu i o sebe. S manzelkou si vyhovujeme, nerozlišujeme mezi typiclou mužskými a ženskými povinnostmi. Každý už dlouhé roky zaskočí tam, kde ja momentálně potřeba. Je to tak "nenormální"? Vidím kolem sebe ale pousty párů, které jsou na tom podobně. Zřejmě je nechápete, nejsou celebrity. Neříkejte ale, že jsme nějakým "skanzenem" v naší dnešní společnosti? Srdečně zdravím, Luděk Novotný, Příbram“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Ani nevíte, jak jste mne potěšil. Víte, moc si toho vážím, že jste normální, ale jestli jsem to dobře spočítala, je Vám kolem 60 let a jste psychicky odolný. Věřte mi, že jste spíše vzácnější zboží, obzvláště oproti generaci mamánků.“

Helena: „Dobrý den, můj přítel,když mi něco je, nereaguje,nevšímá si toho,neprojeví zájem, naopak když jemu něco je,opakovaně mi to ukazuje,ptá se co s tím..já vždy sdílela jeho problém a poslední dobou mne to opouští, max. řeknu,at si zajde k lékaři..je to správné?“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Myslím, že Váš přítel má panický strach z nemocí, tedy i z Vašich. Asi to budete muset akceptovat, pokud s ním budete.“

HELENA: „Jsem manzelka a matka, ale kdyz onemocnim jsem asi z casti chlap, protoze mam vycitky svedomi, ze vsechny sve povinnosti hodim na manzela a ja si lezim v posteli. Manzel mi rika, ze je to naprosty nesmysl, ze kdyz jsem nemocna, tak jsem nemocna a at to tak neresim. Ale ja si stejne pripadam provinile.“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Váš manžel má pravdu. Nejste vina, že jste nemocná!!!!! Až si to vyměníte, ani on nebude vinen, že se léčí.“

Hanka: „Měla jsem manžela o dost staršího a poznatek, měl dosti vážné dlouhodobé onemocnění, to tak neřešil, byl dost hrdina, že mu nic není, ale když měl např.rýmu, tak to byl vážně nemocný, ležel přikrytý dečkou a potil se....“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Ano, máte pravdu, nemá to hlavu, patu. Kdo těm chlapům doopravdy rozumí? :-)“

Katerina: „Dobry den pani doktorko, muj muz trpi depresi a panickou poruchou. Byl jiz i hospitalizovan. Dlouhodobe bere antidepresiva. Pri propusteni mu byla durazne doporucena psychoterapie. Kam ovsem nedochazi. Nevim, jak na nej. Opravdu terapie potrebuje. Dekuji. K.“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Věřím Vám, je to s nimi hrozné. Nechtějí, protože si myslí, že to už by byli "blázni". Dbejte aspoň na to, aby jedl pravidelně ty léky. Můžete mu též pohrozit, že ten jeho stav nevydržíte, ať kouká jít nebo půjdete Vy.“

Luděk: „Moc děkuji paní doktorko, už jsem se skoro bál, že normální nejsme:-). To "vzácnější zboží" zní lépe:-)! Někdy se sice s manželkou necítíme na tu pravou odolnost, jsme zároveň docela citliví. Je fakt, že mamánci se dají rychle poznat a moc je také nemusíme. Ještě jednou dík a hezký den, L.N.“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Také přeji vše dobré!“

Hana Nechanická: „manžel (7O) před měsícem zemřel po 6ti letech těžkého onkologického onemocnění Žil zázrakem tvrdili lékaři. Bylo to jinak. Na můj popud(!) jsme s manželem absolvovali alternativní léčby (jednou nohou v kriminále, dle našich zákonů o marihuaně) zemřel doma , jak si přál. Dodnes se z nemohu vzpama tovat z odporného přístupu lékařů, kteří mu odmítali pomoci od bolestí ,pokud nepůjde do nemocnice!! Můj dotaz: existuje pomoc pro pečující ženy, následně?(Psycholog, lázně...( Protože v době péče na to nebyl čas. Mám 63 let z malého města Vsetín na Valašsku.“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Na Vaší spádové klinice by měl být u psychiatrie i klinický psycholog či psychoterapeut. Jsou též soukromí psychologové, ale u nich se to platí. Jste statečná, jděte to zkusit. Držím palečky!!!“

Hanka: „Dobrý den paní Sládečková, můj otec onemocněl rakovinou v půlce srpna letošního roku. Zemřel koncem října. Šlo to hrozně rychle a nikdo se na takovou věc a průběh nemůže připravit. Byl hodně odhodlaný se s tou nemocí poprat, ale psychika udělala své + špatný zdravotní stav. Mám dotaz, jak to zvládnout po psychické stránce...hrozně nám všem chybí a nikdo nečekal takový rychlý spád. :( Děkuji.“

PhDr. Zdeňka Sládečková: „Víte, budete si muset tím zármutkem projít. Trvá to obvykle cca jeden rok!!!, ale pak bude líp. Moc držím palce!!!!!“