Sama doma

Záznam chatu z úterý 7. října 2014

Vladimíra Šajtarová: „Dobrý den, chorobně shromažďuji oblečení ve skříni. Je mi líto něco vyhodit: že do toho zhubnu, že to ještě přijde do módy apod. Skříň je plná, vyprané, vyžehlené oblečení je hned skrčené. Jak s tím bojovat?“

Zdeňka Sládečková: „dobrý den, nechte tu skříň vytřídit dcerou, snachou, přítelkyní a nebuďte u toho.“

Nikola: „Dobrý den, manžel si schovává oblečení. Opravdu stará trička, saka, mám strach to vyhodit ale musí se to vyhodit. Co s tím?“

Zdeňka Sládečková: „Nejprve deejte pár trik z jeho dohledu, po nějaké době vyhoďte, aby nevěděl.“

sst: „Nejčastější komorbidita k chorobnému hromadění?“

Zdeňka Sládečková: „OCD, deprese, anxiety, Sc, demence“

dm: „Chorobné hromadění je OCD - shromažďovací?“

Zdeňka Sládečková: „také, ale nejen.“

Daniela: „Dobry den,moje pribuzna ma velky neporadek ve svych vecech,obleceni ve skrini i zavesene na skrini,zidle se od veci nevidi,kdyz jsem ji jednou uklidila stul tak se dost zlobila,ze ted uz nenajde to co potrebuje,nakupuje do zasob,pri malovani jejiho pokoje se vystehovalo vsechno do krabic a uz se to neveslo zpet,...Kdyz navrhnu pomoc,vyhyba se rozhovoru.Co s ni?Prosim nezverejnujte tento problem.Dekuji“

Zdeňka Sládečková: „Je mi líto, ale každá rada je tu drahá. Je možno jen přesvědčovat a přesvědčovat.“

Veronika Šošolíková: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se chorobné hromadění dá nějakým způsobem řešit, vyléčit... V rodině z manželovy strany máme 81 letého dědu, který neustále vše hromadí. Má doslova "zabordelený" dům i chatu. Neustále tahá domů věci, které z našeho pohledu nemůže nikdy použít, ale on tvrdí, že z nich bude něco "budovat". On sám nepořádek kolem sebe nevidí. Na venek se chová velice spořádaně a čistotně, dokonce ještě chodí pracovat do firmy, kde dělá správce budovy. Když jsme se mu snažili uklidit a vyházet nepotřebné věci, tak se na nás naštval a urazil se. Někde jsem četla, že toto chování souvisí se samotou... Je asi 15 let vdovec, ale takovéto chování měl již za života manželky, která ho "korigovala". Můžete nám prosím poradit. Zda je nějaká šance s tím pohnout. Velmi nás to s manželem trápí. Děkuji Veronika Šošolíková“

Zdeňka Sládečková: „Budu se snažit odpovědět přímo do TV, ano, se samotou to souvisí.“

sst: „Jak zde radíte, aby manžel nevěděl, že jsou vyhozena trika, to ale asi není správné - to je vyhýbavé chování, ne?“

Zdeňka Sládečková: „Ne, to je sebezáchovné chování.:-)“

Karel: „Dobrý den, moje matka je jí 60 let. Sice si věcí domů nenosí ale nechce vyhodit nic z toho co se jí doma nakupí. Spoustu věcí nikdy nepoužije např. rozbité (střepy) zavařovací sklenice. Když jí chci pomoci něco vyhodit vynadá mi a nic nevyhodí. Vše se jí prý hodí. Mohlo by se jednat již o zmíněné hromadění? Ty sklenice byl pouze příklad v celém domě je spousta věcí např. jen úzká ulička na schodech apod. Mohlo by se jednat už o poruchu? A co s tím?“

Zdeňka Sládečková: „Ano, je to ono. Někdo jen neumí vyhodit odpad.“

Kateřina: „Dobrý den, všechno nepotřebné bez milosti vyhazuju, aby byt dýchal.Nechávám si pouze věci, z kterých opravdu něco nového vytvořím,ať už k přešití dětem, nebo ruční práce. Fakt je ten, že když se mi něco povaluje déle a já to pak vyhodím, protože nemám "nápad", ten zaručeně příjde další den, kdy vím, co by se z toho dalo udělat :)“

Zdeňka Sládečková: „:-), to umím taky!“

Petra: „Dobrý den, moje maminka chorobně hromadí naprosto vše- oblečení, kosmetiku, věci, ... byt je jedno veliké sladiště. Pokoušela jsem se jí to vysvětlit po dobrém, po zlém, občas něco vyhodit, z čehož mezi námi vždy vznikla obrovská hádka, snažila jsem se jí vysvětlit, že by měla navštívit odborníka s tímto problémem... (Doma mám přesný opak,co nejméně věcí, ihned vyhazuji nepotřebné, jelikož nechci,aby to vypadalo jak u maminky.Z čehož zase vzniká hádka doma :)) Nevím, jak jí pomoci.“

Zdeňka Sládečková: „Přesvědčovat, léky proti úzkosti pomohou.“

Jana: „Dobrý den,myslíte když je někdo líný,a neuklízí si,že pomůže výprask?“

Zdeňka Sládečková: „Ne“

Martina J.: „Dobrý den, trochu mě překvapila verze, že když děti chodí spát s hračkou, tak mají málo "člověčí" lásky. Moje děti teda spí bez hraček, ale nemyslím si, že ty, které mají u sebe hračku, mají málo lásky. Pracuji s dětmi a mám na to jiný názor. Jak jste to tedy myslela? Děkuji moc, krásný den.“

Zdeňka Sládečková: „Ne, myslela jsem to tak, že by s nimi neměly usínat jen hračky.“

Ela: „Dobrý den, dcera 2 roky sebou neustále vyžaduje svého usínáčka, jak šetrně jí ho odebrat, aby se přestala na něho tolik fixovat?“

Zdeňka Sládečková: „Nechte jí ho, do šedesáti to trvat nebude. Odpadne to samo.“

Lucka: „Dobry den, v rodine mame takovy problem - mam stryce, kteremu je 60let, nikdy se neozenil, zije jen se svoji mamou, moji babickou. Z domu ji udelal, krome kuchyne a jejiho pokoje skladiste vseho - zelezo, stavebni material, proste vse. Pred dvaceti lety jeste dokoupil dom po smrti sousedu - do nej se neda ani vkrocit. Zbavit se nechce niceho. Vse chce mit dokonaly, a proto nikdy nic nedodela jen pro jistotu hromadi. Da se s tim vubec neco delat? Vsichni se bojime co bude po smrti babicky. Dekuji za jakoukoliv radu.“

Zdeňka Sládečková: „Moc se s tím dělat nedá, až to bude nějak ohrožovat okolí, dá se vyzvat hygienik. Ale v hromadění ho to nezastaví.“

Helena: „Šiji patchwork a shromažďuji látky a to tak, že hodně. Ty dříve nakoupené však nestačím zpracovat a v obchodech jsou stále novější a krásnější! Je to již porucha? Děkuji.“

Zdeňka Sládečková: „Zkuste něco dát na charitu a uvidíte. Pokud se těch zbytků vzdáte, jste ok.“

hana: „co špatného přináší hromadění věcí?“

Zdeňka Sládečková: „Obvykle zničené prostředí v obydlí, nemožnost tam vykonávat normální činnosti-vaření, mytí atd.,nebezpečí infekcí, hlodavců, nebezpečí úrazů atd.“

Jana: „Dobry den, jak prosim pracovat se sebou samym, pokud trpim "shromazdovanim"? Existuji treba nejake anonymni skupiny, kde se clovek podeli o sve pocity? Dekuji za odpoved.“

Zdeňka Sládečková: „Milá Jano, velmi si vážím Vaší snahy. Začněte návštěvou psychiatrie, všichni odborníci tenhle trabl znají. Dají Vám léky proti úzkosti,depresi. Naberete sílu a pak se,spíš s nějakým psychologem, můžete začít pokoušet třídit a zbavovat se nesmyslů. Vy to zvládnete, jděte do toho! Držím palce! :-)“

Ilona: „Dobrý den,já mám opačný problém!Stává se mi, že v rámci úklidu vyhazuji věci ještě potřebné.Naposledy to byla sloupnutá z okna auta ještě platná 10denní dálniční známka ;-)“

Zdeňka Sládečková: „Pořád lepší, než mít z auta popelnici! Chybička se občas vloudí! :-)“

nechci uvést: „Dobré odpoledne. Muž si schovává pár oblečení po zesnulé mamince. Nic neříkám. Jen se ptám, zda se toho někdy zbaví. Mě to neotěžuje, jen je to staré a samozřejmě zabírá místo ve skříni. Děkuji“

Zdeňka Sládečková: „Pár kusů přežijete. :-)“

Klára: „Dobrý den, co způsobuje nahromaděné věci v ložnici. Na policích,narvané skříně. "Nedusí" nás to tam? děkiuji“

Zdeňka Sládečková: „Jak koho, Vás asi ano. :-)“

Helena: „Dobrý den, na jiné české TV stanici jde nyní seriál o hromadění - Po krk v odpadcích, myslím že z USA. Tam jsou tito lidé ohroženi tím, že jim může být byt či dům odebrán pro nevyhovující podmínky (o zrušení pojistky díky možnosti požáru ani nemluvě). Hlavně díky tomu se většinou za pomoci rodiny a psychologa postiženému člověku podaří pomoci a během několika měsíců byt či dům vyklidit. U nás se nic takového nechystá? Děkuji za odpověď.“

Zdeňka Sládečková: „Bohužel nevím o ničem, zatím se u nás před tím spíše zavírají oči. A kouzelná věta - nejsou na to peníze, funguje.“

Milena: „Dpbrý den,takového souseda máme v našem domě,kde je 8 partají.Z jeho bytu se line hrozný zápach,nikoho do bytu nepouští.Když chodí na odečty topení a vody,raději odejde pryč,aby nemusel otevřít.Už to trvá 10let.Psali jsme i na magistrát města a napsali nám,že je jediná cesta dát ho k soudu.Hygiena nás odmítla,že s tím nic neudělá.“

Zdeňka Sládečková: „Ano, je to tak. :-(“

jarka: „Dobrý den paní doktorko, velmi vzpomínám na čas v Dianě a pobyt na chatě Janka. Moc děkuji za vaše rady. Nyní mám potíže s hromaděníím oblečení. Nejsem schopná i nepotřebné věci vyhodit. I když to nenosím leta. Vždy se chystám odnest do Diakoniky ale neudělám to. Moje ještě větší potíž je celé dny sedím u televize a v noci bez ní nemohu spát. Prosím o spojení na Vás. Děkuji“

Zdeňka Sládečková: „Moc zdravím, kontakt na mne je na webovkách www.psychologsladeckova.cz“

Eva Dostálová: „Nedokáži vyhodit oblečení,které už jsem neměla na sobě i několik let.Skříně mám plné a stále kupuji nové oblečení.Také po své dceři nosím a schraňuji oblečení.Občas mi maminka něco přiveze,jestli by se mi to nehodilo a já vše schovávám.Štve mě to,protože už to nemám kam dávat.Je to i v pytlích,ale nedokážu to vyhodit.Chtěla bych se to naučit,ale jak?Je mi všeho líto.“

Zdeňka Sládečková: „Zkuste to s dopomocí psychologa.“

Aneta: „Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se zeptat na problém mojí maminky, nejsem si jistá jestli se přímo jedná o hromadění majetku. Od jakživa je moje mamka šíleně úzkostlivá, ustrašená, pořád má katastrofické představy, který naprosto oddaně věří typu jako že přijde chudoba, válka, živelná pohroma nebo jiné neštěstí a tím si ospravedlnuje uchovávání starých nepotřebných věcí. Nutno říct, že žije podle mého názoru v krásném domě, práci má několik let stejnou a dalo by se říci jistou, výdělky průměrné, s tím že společné finance má samozřejmě s tatínkem. Ale to ji neodrazuje od toho shromaždovat věci, které jsou např. 20-30let staré a už naprosto nepoužitelné, přinášet domů z našeho hlediska odpadky, které se na cokoliv mohou hodit. Dále zásadně nepoužívá nové věci, které dostane darem, protože sama by si je nikdy nekoupila, škoda peněz, kterých si myslí že má málo i když nemá, tyto nové věci schovává a nepoužívá, nechává na nich cedulky až prej je využije až přijde ta krize. Když se ji snažíme tohle chování rozmluvit, kouká jiným směrem, nevnímá, usmívá se, myslí si že se jí to netýká. Co s tím? Jak s ní jednat? Jak ji rozmluvit přeplněné skříně nepotřebných ošklivých starých věcí?“

Zdeňka Sládečková: „Sama to nezvládne, je třeba léky snížit její úzkost. Poraďte se s psychiatrem.“

Růži: „Snažím se o velký úklid 1x za rok.Přeberu všechny věci a co jsem celý rok nepotřebovala vyhazuji. Sice někdy něco málo hledám, ale nutné to nikdy nebylo.“

Zdeňka Sládečková: „Jste šikulka! :-)“

Láďa: „Dobrý den, moje matka hromadně shromažďuje plastové krabičky (třeba od pomazánkového másla, pomazánek, jogurtů, sádla...) a kupí to ve všech skříní které má. Vždy jí to tajně vyhazuji, ale když na to ona přijde, tak se spolu pohádáme. Stále se to stupňuje. Matce je 61 let. Předem děkuji za odpověď, Láďa“

Zdeňka Sládečková: „Bohužel, líp už bylo. :-(“

Jana: „Dobrý den, už moje babička shromažďovala nové věci z výprodejí a různých slev....aniž by ty veci bylo potřeba.. , sice už nezije , ale poslední dobou to začínám vidět u své maminky - dcera mé babičky, myslíte ze je to dědičné?..“

Zdeňka Sládečková: „Ano, částečně ano.“

Marie: „Dobrý den, prosím vás o radu, co dělat, když můj muž neustále a po celá léta shromažďuje staré časopisy, letáky, protože se budou určitě hodit. Ještě horší je, že skladuje léky tak dlouho, že jsou prošlé např. aktuální stav - od r. 2006, 2009 atd. Není v mých silách mu to vymluvit, vyhodit nic nesmím. Poradíte mi ? Děkuji. marie“

Zdeňka Sládečková: „Vyhazujte nenápadně a po troškách, co je již schované, na co není vidět.“

Michaela J.: „Dobrý den, v rodině máme strýce, který přináší do bytu všechno možné - ze skládek vysavače, nádobí, povlečení, nábytek, z kontejnerů u obchodních domů - poloshnilé jídlo (zeleninu, pečivo..) Pečivo nejen sám jí, ale i krájí pro ptáky na ulici, vodu z kohoutku jim denně (denně asi 5l) nosí a rozlévá, aby nestrádali. Pečivem pro ptáky se předzásobuje a v pytlích je ukládá na balkon, kam se již nedá uložit nic jiného, protože nezbývá místo. Doma umývá pytle od odpadků, zkrátka nesmí se nic vyhodit. Naopak tímto ale plýtvá vodou, a tetě pak nadává, když si sama kupuje zdravé potraviny anebo když si napustí vanu ke koupeli, protože mu přijde, že ona je ten kdo utrácí a plýtvá. K lékaři nepůjde, protože sám neuzná, že má problém. Jak ale pomoci tetě, která už nadále neví, jak s takovým člověkem žít, nicméně odejít od něj nemůže? Děkuji.“

Zdeňka Sládečková: „Je to Harpagon, teta by měla jít pryč, jinak bude strádat do konce dnů svých či jeho.“

Helena: „Dobrý den, můj manžel je chorobný shromažďovač věcí. V ložnici máme věci z jeho dětství a věci na které "má vzpomínky" Bohužel nám to zabírá místo a já nevím o s ním mám dělat. Nejraději bych to vyhodila abychom měli čistý a vzdušný byt.“

Zdeňka Sládečková: „No, to ještě asi chorobné shromažďování není, ale chápu, že Vám to vadí. Zkuste mu o svých pocitech říct.“

Tomáš: „Dobrý den, chtěla bych se jedna jestli se jedná o hromadění nebo hamižnost? Moje matka všechno co je zadarmo, nebo co někdo už nepotřebuje a daruje, bere at je to cokoliv a hromadí. Jde o to, že to jsou nepotřebné, staré věci, které patří na smetiště. Nebo věci, které jsou pro ní naprosto neupotřebitelné, ale co kdyby se mohli hodit někomu dalšímu...“

Zdeňka Sládečková: „Spíše je to to první.“

Evelína: „Dobry den, maminka vždycky nerada vyhazovala věci, začalo to napr. botama, plný botník, kde už byly boty, které nikdo nepoužíval, ale když se vyhodily, problém a hádky...bohužel se všechno stupnuje, i tím, že doma už postupně "nenápadně" neodnáším tašky s věcmi, které přinesla. V obývacím pokoji už je v podstatě skládka a ona sama si i "zakrámovala" postel, kterou v obýváku měla a i spala na zemi v kuchyni. Vzhledem k věku a stavu kloubů, už mi toto přišlo moc. Lze s tím něco udělat? Jak přesvědčit k návštěvě lékaře? Děkuji moc, E.“

Zdeňka Sládečková: „Zkuste se dohodnout s lékařem maminky. Jsou třeba léky na úzkost a depresi.“

Adriana: „Mohla bych se k vám jít léčit? Jsem z Prahy. Byla jsem u psycholožky v místě bydliště a nepomohlo mi to.“

Zdeňka Sládečková: „Ano, můžeme to zkusit. Kontakt na mne najdete na www.psychologsladeckova.cz“

Petra: „Dobry den, sousede v panelaku hromadi a cely byt maji zaneradeny. Opakovane se od nich do naseho bytu siri stenice, kterych se ani po opakovanych deratizacich nelze zbavit. Museli jsme strhat tapety, dezinfikovat, znova malovat, nic nepomaha. Se sberateli neni domluva a sprava domu to po opakovanych zadostech odmita resit. Nas byt se tim stava znehodnoceny, uvazujeme o prodeji, ale buhvi jestli se vubec podari prodat za takovych okolnosti. Moc si nevime rady, jak postupovat. Muzete, prosim, poradit? Dekuji.“

Zdeňka Sládečková: „Bohužel, každá rada je tu drahá. Je ještě cesta soudní, ale velmi nejistá. Zkuste ještě hygienu, ale zkušenosti jsou s tím také různé.“