Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 6. února 2014

SDIR: „Která nová slova v poslední době vznikla v ČJ?“

Martin Prošek: „Spíše než "vznik" slov z domácích slovotvorných prostředků je častější přejímání slov z cizích jazyků. I nově "vzniklá" slova dnes často nesou komponenty z jiných jazyků, např. rajčatoholik. Nově přejatá slova i slova utvořená výše popsaným způsobem najdete např. ve slovníku Nová slova v češtině.“

SDIR: „CO říkáte na to, že se snad skoro pořád plete "díky", používá se tam, kde by se to používat nemělo - "Díky Tobě jsem spadl z bicyklu".“

Martin Prošek: „Je samozřejmě potřeba, aby se "díky" užívalo pouze v situacích, ve kterých hovoříme o věcech, které považujeme za žádoucí: díky tvé pomoci jsem zkoušku zvládl na výbornou. Často na tento nedostatek upozorňujeme.“

SDIR: „Dělá českým lidem větší problém syntax či morfologie?“

Martin Prošek: „Pokud bych měl soudit podle poradenských dotazů, je problematičtější morfologie. Na syntax je podstatně méně dotazů. Nutno však říci, že formulační nedostatky jsou pro uživatele češtiny často méně nápadné než jiné chyby, takže projdou bez povšimnutí, pokud jimi nevznikne vyloženě nesrozumitelná věta.“

Pavla Boorová: „Ahoj Martine, nenapadá mě bohužel žádný dotaz, ale musím Tě alespoň pozdravit. Pozdravuj také rodinu. Pavla“

Martin Prošek: „Ahoj Pavlo, moc děkuji, pozdravy předám a taky zdravím Vaši rodinu.“

SDIR: „Je v zahraničí zájem o bohemistiku?“

Martin Prošek: „Ano, bohemistika se v zahraničí těší značné pozornosti. Na řadě zahraničních univerzit jsou katedry češtiny nebo se čeština učí na slavistických katedrách. Funguje také řada krajanských spolků a vydávají se různá periodika v češtině.“

SDIR: „Jsou kvalitní české katedry češtiny?“

Martin Prošek: „Ano, samozřejmě. Avšak na každé katedře platí, že ne všichni absolventi se povedou.“

SDIR: „Jak jsou na to Češi, Moravané a Slezané v současnosti se slovní zásobou?“

Martin Prošek: „Na to lze jen těžko odpovědět, souhrnné zevrubné výzkumy slovní zásoby nemáme k dispozici. Obecně je známo, že přinejmenším učitelé často naříkají na úpadek slovní zásoby u žáků, ale po vstupu do života to i tito zatracovaní žáci mohou často dohonit.“

Eva: „Dobrý den, předem se omlouvám, že se nebudu dotazovat na slovotvorbu, ale už dlouho řeším "oslovování" ženským jménem. Uvedu příklad- Jano, ale i Jani, Hano i Hani... ale pokud chci tím druhým způsobem oslovit Terezu, Jarmilu, Věru... jaké i-y na konci? Dokonce ani nositelky těchto jmen okolo mě to neví :-) předem opravdu moc díky za odpověď!!!“

Martin Prošek: „Základní je v každém případě -i, předchází-li poslední hlásce tvrdá souhláska, připouští se i -y, viz: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=743“

Zuzana: „Vážený pane doktore, jde-li o ženská příjmení, která jsou nepřechýlená - jak správně takovou ženu oslovíme v úředním dopise. Např. paní Jana Smith a paní Alena Vrána Janíková. Děkuji za odpověď.“

Martin Prošek: „Osobně bych i v takovém případě volil přechýlenou podobu. V prvním případě Smithová, ve druhém jen Vránová. Pokud není právně dáno (a na to by bylo třeba se zeptat právníků), že se v úředních dopisech musí užít podoba jména z dokladů, nedržel bych se jí za každou cenu.“

Anežka: „Dobrý den, prosím - jak se vám líbí, když ministr školství říká na veřejnosti "já bysem" a " my bysme" ? Přiznám se, že mně ne. Anežka M.“

Martin Prošek: „Mně také ne. Profesionální veřejný mluvčí by se měl držet spisovných podob.“

Jiri Petrasek: „Dotaz ne,ale novotvar mé vnučky. "Vyzáhadovat" ,když se chystala se svým mladším bratrem prohledat být a hledat vánoční dárky.“

Martin Prošek: „Pěkné, hravé, vynalézavé. Děti jsou vděčným zdrojem takových inovací.“

Zuzana: „Dobrý den, Česká Republika je národ jakobýnů, jaký máte pohled na slovo JAKOBY? Spoustu lidí toto slovo používá a vypadá to příšerně.“

Martin Prošek: „Máte pravdu. Jediná pomoc: dávat si na to pozor a nenadužívat.“

laura: „Jak se píše kdybyste nebo kdyby jste ? Děkuju“

Martin Prošek: „Výhradně "kdybyste".“

Robert: „Dobrý den,chtěl bych se zeptat proč se nepřechylují česká jména např.Smetana,Svoboda-moderátorky TV Nova, jenom proto,že mají za muže cizince? Přechyluje se přece proto,abychompoznali zda se jedná o ženu,nebo muže. Pokud toto neplatí,tak potom nemáme přechylovat jakékoliv cizí jméno,neboť jejich nositelky žádnou koncovku - ová v cestovním pase nemají,zrovna tak jako nositelky jména Smetana a Svoboda. Děkuji za odpověď.“

Martin Prošek: „Zřejmě využily jedné ze čtyř zákonných podmínek pro užití nepřechýleného tvaru (cizinka, trvalý pobyt v cizině, manžel cizinec, jiná než česká národnost). Po nepřechylování je jakási společenská poptávka, ale uživatelé češtiny si navzdory upozornění jazykovědců neuvědomují, že s příjmením tohoto typu jsou pak v praxi problémy. Problémy nečiní ani tak sám tvar 1. pádu, jako spíše ostatní pády. S příjmeními tohoto typu totiž nelze nijak přijatelně zacházet: s (paní) Smetana/Smetanou. Žádná z možných variant nezní přirozeně.“

Dominika Tesaříková: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na slova typ/tip. Nikdy nevím, kdy jaké použít. Děkuji“

Martin Prošek: „Typ = druh, např. tento typ automobilu se hodně prodává. Tip = odhad, rada, doporučení, např. Jaký je tvůj tip na výhru? Sparta, nebo Slávie? Viz též hesla tip a typ v Internetové jazykové příručce.“

Simona Lánská: „Dobrý den, proč je out mluvit spisovně česky, už ani v emailové komunikaci se nepíše spisovně. Slova jako teda-tedy, levnej-levný,šikovnej-šikovný a j ... není to hezké.“

Martin Prošek: „Těžko říci. S jazykem je to často jako s módou - někdy je "in" to, jindy ono. V neformální komunikaci by to nevadilo, ale v prestižní komunikaci bychom se měli držet spisovné češtiny. Často na to upozorňujeme.“

Markéta Vyhnálková: „Dobrý den, můj 2letý syn Filípek vymýšlí krásná česká "novoslova" jako např. Já to "snědnu", já "uteknu" v překladu Já to sním a já uteču! Včera nové slovíčko: tatínek "přišne" z práce v překladu: tatínek "příjde" z práce. To snad jen tak pro zasmátí. Mj. zasmátí je správný tvar? Díky Markéta“

Martin Prošek: „Ano, to je pěkné. Děti vymyslí spoustu takových roztomilostí, než se vyrovnají s obměnami základu slova v češtině při ohýbání a odvozování.“

Marcela: „Největší potíže dělají Čechům velká písmena ve vlastních názvech. Bude se s tím něco dělat?“

Martin Prošek: „Jak říkala kolegyně Svobodová, určité dílčí úpravy různých nepravidelností se chystají. Připravuje se příručka o psaní velkých písmen v češtině, vyjde během r. 2014.“

Petra Pravcová: „Dobrý den,jak se prosím Vás správně píše ,,Když tak,, a jak se správně skloňuje koncové i,y ve slovech např.plavali,psali nakoupili,... Děkuji Petra“

Martin Prošek: „Toto spojení nepatří do spisovné češtiny, a tak nemá předepsanou správnou závaznou podobu.“

Anna: „Tématem jste mi dnes opravdu padli do noty. Zrovna nedávno jsem, nevím proč, přemýšlela nad tím, jestli existuje mužský výraz pro "servírka".“

Martin Prošek: „Jsme rádi, že se Vám dnešní téma líbí. "Servírka" nemá žádný slovotvorně odvozený protějšek. Pro muže vykonávající tuto profesi se užívají jiná slova: číšník, vrchní. Není to v jazyce úplně ojedinělé, není úplně přímočaře pravidelný, srov. letuška/stevard, mažoretka/-, zdravotní sestra/- apod.“

Jana J.: „Dobrý den! Jsem neslyšící a zajímám se o nejen o výslovnost, ale i o jejich významy. Mne by zajímalo, jak chápat, rozumět tomuto slovu "nicméně"? Co to má znamenat? Toto slovo se ujalo a už se vyskytuje ve větách i v politice. Za odpověď předem děkuji.“

Martin Prošek: „Slovo "nicméně" je synonymní se slovy "ale, avšak, přesto".“

Jana: „Jsou toto spisovná slova? Čau,gauč,jasně?“

Martin Prošek: „"Čau" je neformální pozdrav, ve spisovné komunikaci bychom se mu raději vyhnuli. "Gauč" je podle slovníků spisovného jazyka spisovným slovem. "Jasně" je spisovné ve významu "zřetelně": vidím tě zcela jasně. Jako neformální přitakání patří do běžného neformálního hovoru, do spisovné komunikace nikoli.“

Lada Běželová: „Dobrý den, můžete mi prosím napsat, jaké i(y) se píše ve slově bi(y)dla, když věta zní: Na stromě visí ptačí bydlo(zde bude tvrdé),o tento strom je opřené bidlo(jako kůl,zde bude měkké).Zafoukal vítr a obě bi(y)dla spadla(a zde už nevím jaké bude i,y).Děkuji za odpověď, Běželová.“

Martin Prošek: „Častý dotaz - je to neřešitelná jazyková hříčka. Viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=100#nadpis13“

Pavla Č.: „Dobrý den! Mohl byste mi poradit,jak správně psát i/y ve jménu Hugi, Hugísek, bez Hugiho. Píši měkké i,ale nejsem si jistá,zda to tak je. Děkuji! Pavla“

Martin Prošek: „Ano, -i je základní, -y přípustné. Viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=743“

Magda: „Pane doktore, proč se prosím přechylují cízí ženská příjmení? Dle mého názoru, je to nekorektní, v zahraničí mne také přece oslovovali podle skutečnosti. Děkuji“

Martin Prošek: „Každý jazyk si přizpůsobuje přejaté jazykové prostředky - českému příjmení v angličtině umažou diakritiku, jinde přepíší Slováček jako Slovatschek apod. Moje jméno a příjmení by v baltských jazycích bylo Martinas Proškas apod., není pravda, že v cizině nedochází l úpravám jmen. Cizí ženská příjmení se v češtině přechýlením přizpůsobí českému slovotvornému a skloňovacímu systému, aby správně fungovala v české větě.“

Marie Zobačová: „Dobrý den. Jsem studentka pedagogické školy, v hodině českého jazyka jsem položila profesorce dotaz, zeptala jsem se, jak je správně zdrobnělina slova SLÁNKA. Ve třídě v tu ránu vzniklo překřikování. Paní učitelka sama nevěděla, v pravidlech jsem to nenašli. Sama jsem řekla svůj názor - solnička, spolužačky však říkaly že je to slanečka, profesorka se nakonec přiklonila k mému názoru. Je správný? Děkuji za odpověď. M. Zobačová studentka, 18 let.“

Martin Prošek: „Pravidelně odvozená podoba by dle mého (nemám tu po ruce literaturu) byla "slánečka".“

Ina Turek: „Dobrý den, zdravím z Chorvatska. Předloni jsem byla v Praze na kurzů metodiky a Vy jste nám tam přednášel, bylo to velice zajimavé. Jsem ráda že Vás vidím, srdečný pozdrav!“

Martin Prošek: „Děkuji, to je milé! Rovněž srdečně zdravím!“

Dana: „Dobry den, prosim o uvedeni spravneho tvaru osloveni zeny, ktera se jmenuje Jitka Minarik. Dekuji. Omlouvam se, PC stavkuje. Dana“

Martin Prošek: „Není-li to dáno právně (nejde-li o dokument, ve kterém se podle práva musí uvádět podoba jména zapsaná v dokladech - to je otázka pro právníky), přechýlil bych zcela pravidelně: Minaříková.“

Martina Kölling: „Dobrý den pane doktore, ráda bych se zeptala na vznik názvu českobudejovického piva "BUDVAR"...jedná se o Akronym, složený ze slov BUD ( Budějovice) a VAR (kmen slovesa "vařit") ? Tedy podobná slovotvorba jako je u slova PIVOVAR...Nebo máte jiné etymologické vysvětlení? Vyučuji v Berlíně ČJ a toto byl minulý týden dotaz mého "šťouravého" žačka :) Děkují předem za Vaši odpověď, S pozdravem z Berlína Mgr. Martina Kölling“

Martin Prošek: „To bohužel z hlavy nevím a myslím, že by to věděli spíše v samotném pivovaru.“

Tereza Č.: „Dobrý den, měli bychom sledovat co se děje v českém jazyce v průběhu doby, abychom se při psaní určitých formálních věcí nedopustili chyb? Tedy když nás ve škole učili určité věci, tak zda budou platit i nadále.Bývají nějaké výrazné změny v českém jazyce? Děkuji za odpověď, Tereza“

Martin Prošek: „Změny samozřejmě jsou a stojí za to je sledovat, tj. čas od času ověřit, jestli nevyšla nová Pravidla českého pravopisu. Ta se ale neaktualizují nijak často. Nahlížejte průběžně do Internetové jazykové příručky (ta změny v jazyce zachycuje a vysvětluje), sledujte webovou stránku ÚJČ. Ale jak říkám, žádná "revoluce" se v jazykových pravidlech nechystá.“

Gabriela Novotná: „Dobrý den, chtěla bych pár rad ohledně jmen mých dětí. Dcera Rozálie se jako první naučila podepisovat Rozárka. Po nástupu do ZŠ jí neustále opravovala pí.uč. že se musí podepisovat Rozálka - když je Rozálie. Myslím ale že Rozárka je správně a určitě i lépe zní. Dále máme pak syny Kryštofa a Prokopa. Zdrobňujeme Kryštůfek a Prokůpek, ale setkáváme se s lidmi kteří oslovojí Kryštofku a Prokopku a nedají si to rozmluvit. Jak je to správně. Děkuji za odpověď.“

Martin Prošek: „K tomu bych potřeboval literaturu, obraťte se prosím na jazykovou poradnu ÚJČ, funguje každý pracovní den v době 10–12 a 13–15 hodin, tel. 257 531 793“

Jakub Polách: „Bude se ještě ve studiu se číst česká novoslova ?“

Martin Prošek: „To bohužel nevím, jsem jen host a nemám možnost se zeptat.“

marie: „Dobrý den. Když byl díl o velkých písmenem, schválně jsem se podívala do atlasu jak je to s těmi neoficiálními názvy a například jižní evropa byly obě písmena velká. Dále bych řada věděla jak se nyní píše kraj vysočinu-slyšela jsem že organizace museli i měnit razítka kvůli změně. A nakonec proč je v jedné knize kykyryky a jinde kikiriky- hlas kohoutka. Děkuji :)“

Martin Prošek: „Ne všechny atlasy psali lidé, kteří ovládají psaní velkých písmen. Kraj sám si odsouhlasil pravopisně nepatřičnou podobu "Kraj Vysočina", což ÚJČ nemůže ovlivnit. Citoslovce kokrhání lze zapisovat oběma způsoby.“

Iva: „Dobrý den, chci se zeptat proč se v mediích přechylují cizí ženská příjmení? Zní to dost hrozně....Sharon Stoneová, apod“

Martin Prošek: „Je to zapotřebí z důvodů stavby jazyka, podrobně viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=700“

Jiří Hruška: „Jak je to s přechýlením od místostarosta - stka či - yně (předseda)“

Martin Prošek: „Správně je místostarostka.“

Martina: „Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to s příjmením cizinců. Ve škole nás učí, že správný tvar je s -ová (Julia Robertsová), ale v médiích často vidím tato příjmení bez české koncovky.“

Martin Prošek: „Ano, přechylování je "maximálně doporučeníhodné", ale nikoli paušálně vynutitelné. Viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=700“

Petra: „Dobrý den, prosím Vás, jaký je kořen slova TRAKTORISTA? Je to traktor nebo jen trak? Nebo ještě něco jiného?“

Martin Prošek: „Z hlediska současné češtiny bych byl pro kořen "traktor", dále bych nerozkládal, i když v původním jazyce to samozřejmě dále rozložitelné je. Do češtiny ale bylo přejato jako hotové slovo a teprve od něj se tvoří odvozeniny.“

Jana Adámková: „Omlouvám se - neptám se na slovotvorbu, ale tahá mě za uši 1.spojení více dražší - v cizích jazycích se učíme, že to je chyba, ale hodně redaktorů používá 2x druhý stupeň příd. jmen nebo příslovců dohromady 2.používání dokonavého vidu slovesného místo nedokonavého - budou dokončit - místo budou dokončovat nebo dokončí. Nikdo na to ovšem profesionály neupozorní. Díky za Váš čas v pořadu Sama doma“

Martin Prošek: „My na podobné věci upozorňujeme často, ale ne vždy to redaktoři zvládnou bez chyb. Buďme shovívaví, práce profes. mluvčích je velmi stresující, nelze ji odvádět vždy naprosto bez chyb. Je však pravda, že množství chyb by nemělo překročit únosnou míru.“

Andrea Juhaňáková: „Dobrý den, jaký je Váš názor na slova odvozená z angličtiny či jiných jazyků? Např. "Už to čekuju!, "Bůknu lístky" a podobně. Děkuji“

Martin Prošek: „Pokud zůstávají v neformální komunikaci, nevadí mi. Horší je, když bezdůvodně pronikají do spisovného projevu.“

Marcela Serbusová: „Mrzí mě, že jazyková poradna již neodpovídá e-mailem na jazykové dotazy. Chápu, že si lidé takto mohli nechat opravit třeba seminární práci, ale přece jen, neuvažujete o obnovení této služby? Vím, že se může telefonovat, ale to není ono. A ještě jeden jazykový problém jsem nedávno objevila. Určení slovního druhu slova co ve spojení co nejdříve. Našla jsem SSJČ, že je to zájmenné příslovce, ale v SSČ je to částice. Počet částic v češtině zřejmě vzrůstá. A to moje generace (1960) se tento slovní druh ještě neučila. Tak jak na ně?“

Martin Prošek: „Jazyková poradna už e-maily nemohla kapacitně zvládnout. Kromě toho je činnost ÚJČ financována podle vědeckých výkonů, nikoli zodpovězených dotazů, proto se musíme soustředit na vědu. O obnovení e-mailové služby proto neuvažujeme. Rozšířili jsme alespoň telef. poradnu. Částice je poměrně nově definovaný slovní druh, SSJČ s ním ještě nepracoval.“

matty: „Pane doktore, slyšel jsem, že některá příjmení cizích herců, zpěváků atd. se nepřechylují např. Britney Spears. Je pro to nějaké pravidlo?“

Martin Prošek: „Pravidlo není, některá jména prostě "tradičně" zůstávají nepřechýlená.“

Alena: „Souhlasím s paní Zuzanou, která píše, že jsme národ jakobýnů. Mnohdy se to vážně už nedá poslouchat, neboť je to slyšet doslova na každém kroku. Když jsme s kamarádkou nedávno navštívily jeden z fastfoodů (mimochodem, to je taky hrozné "české" slovo), z jedné strany jsme nechtěně slyšely rozhovor dvou studentů učících se matematiku, který zněl asi takto: "Nejdřív si jakoby odstraníš závorky, potom tohle jakoby vykrátíš, tohle potom jakoby sečteš..." A od stolečku na druhé straně se ozýval rozhovor dvou prodejců (ten zkušenější líčil nováčkovi, jak jednat se zákazníkem) zhruba tohoto znění: "Když toho zákazníka jakoby oslovíš, tak mu musíš jakoby říct, že nejde jakoby o žádný podomní prodej, ale jakoby o dobrou investici, a když z tebe jakoby budou chtít dostat, o co jde přesně, tak jim jakoby řekneš, že jde jakoby o..." Nedalo se to poslouchat. Přemýšlely jsme, zda jim poradit, aby matematiku řešili raději vážně než jakoby a ti druzí aby raději vážně než jakoby jednali se zákazníkem, ale byly jsme z jejich řeči tak otrávené, že nás přešla i chuť k jídlu a raději jsme odešly. Nechtěly jsme čekat na to, až nás osloví prodavač a zeptá se, co bychom si jakoby daly.“

Martin Prošek: „Ano, jak říkám, všeho s mírou!“