Sama doma

Záznam chatu ze středy 16. října 2013

dm: „Jak se prodávala či prodává Vaše kniha Univerz. zákony života?“

Mirek Vojáček: „Dobrý den, moje kniha Univerzální zákony života se prodává velmi dobře. Čtenáři si ji velmi rychle oblíbili. A pohybuje se v jednom z největších knihkupectví stále na špičce prodeje. A já chci všem popřát, ať si ji užívají a aby jim pomohla objasnit hodně nejasností, které mají ve svém životě.“

dm: „Stává se někdy, že někdo má pozici, kdy má nadřízené i podřízené a s oběma nevychází?“

Mirek Vojáček: „Ano, je to možné a takové příklady znám. Ale je to jen díky opravdu velkému vzájemnému respektu.“

Tereza: „Dobrý den. Kvůli neshodám a naprosté nechuti se bavit s hloupější kolegyni v praci na stejne pozici jsem zaměstnání opustila. Poraďte mi prosím do budoucna jak se povznést a zvládat to. Nejraději bych pracovala sama. Děkuji“

Mirek Vojáček: „Berte to tak, že ten kdo je nějak protivný a zlý má velké problém sám se sebou. Uvědomte si, že vy s ním nemůžete vydržet několik minut a on se sebou musí být celý den. Přejte mu jen to nejlepší. Tahle taktika je částečně účinná. Pokud to přesto nedokážete dlouhodobě změnit, je potřeba se podívat při terapii, proč se dostáváme do konfliktů.“

Ema Š.: „Dobrý den, zatím jsem ještě studentka, přesto ale mívám komunikační problémy v kolektivu. Navštěvuji sedmý ročník osmiletého gymnázia, všichni se tedy známe již poměrně dlouho. Přesto mě na půdě školy trápí dva problémy.: Před čtyřmi lety mi byla diagnostikovaná mentální anorexie. Byť o tom mé nejbližší okolí (třída) moc dobře ví, i tak zahrnuje osoby, které jsou schopné být ke mě silně netolerantní, což mě zraňuje, stahuje a vzbouzí ve mě nenávist. K tomu se váže problém číslo dvě. V posledních třech letech (následně hospitalizace na psychiatrické klinice) mám někdy dny, kdy nejsem schopná do školy jít, právě pro tuto špatnou situaci spojenou s ní. Od toho se ale odvíjí další konflikt... Většina spolustudentů si myslí, že se "flákám", včetně třídní učitelky, vůči které mívám velké výčitky, když do školy nejdu. Před týdnem mi byla stanovena další diagnóza: OCD. Děkuji, pokud máte nějaký návrh, jak situaci zlehčit.“

Mirek Vojáček: „Za vším jsou jen stresy. Celý systém stresů, které všechno způsobují. Podle mojí zkušenosti je možné všechno odstranit, najdeme-li příčiny problémů. A to také není žádný problém. Jde o systematickou práci během které vše postupně mizí. I to co se nám zdá na začátku jako neřešitelné.“

Ema: „Dobrý den, musím souhlasit s tím, co jste říkal v 1. vstupu. Mám zkušenosti s mobbingem a je to spíše tím, že vyčuhuji z kolektivu už tím, že mě práce baví a dělám často víc, než musím. Už na VŠ jsem si uvědomila, že je to tím, co si "nechám líbit" (při projektech jsem byla na české Vš tím, kdo vše dotahoval do konce a po několika dnech v zahraničí se stalo totéž) Moje otázka zní, s jakými cestami máte nejlepší zkušenosti, co se týče změny vnitřního nastavení? Několik let na sobě pracuji přes kyneziologii, přes sebevzdělávání.........ale některé modely se stále vracejí. Poradíte?“

Mirek Vojáček: „Já kombinuji tři techniky. Tou hlavní je Uvědomění, díky které dochází k trvalým změnám. K nacházení příčin používám svalový test, jako jediný způsob jak se dozvědět, kde je "pravda".“

DAYD: „Teorii emočních rovnic jste vymyslel vy? A kým jste se inspiroval?“

Mirek Vojáček: „Teorii emočních rovnic jsem nevymyslel.“

Hana Kučerová: „Můžu při hledání příčin problémů ptaním se ano ne držením za ruku, dělat s kamarádkou i bez nějakého školení?“

Mirek Vojáček: „Je to jen začátek. Samozřejmě, že časem se zdokonalíte, ale všechny "vychytávky" a zrychlení jsou už dávno vymyšlené a je nejlepší, když vás to někdo naučí. Na mých seminářích se to naučíte za pouhé tři víkendy. Další dva víkendy jsou pak rozšířením možností. Ale důležité je, že za tři víkendy si dokážete poradit s každým problémem. I zdravotním.“

Nikol: „Dobrý den, jsem studentka posledního ročníku medicíny, a už teď mám obavy ze vztahů na budoucím pracovišti. Mám problém zapadnout mezi nové kolektivy, a nerada bych, aby tomu tak bylo i nyní. Mnoho mých dobrých kamarádů se mým obavám diví, protože jsem velice atraktivní a umím dobře vystupovat. Ale mám obrovský problém zavést s novými lidmi takové ty normální příjemné mezilidské hovory, a to je podle mne na úvod velice důležité. Já ale raději mlčím, protože nevím, jak začít. Většina lidí si pak myslí, že jsem namyšlená, udělá si obrázek hned od začátku a není už z toho cesty ven. První dojem je velice důležitý. Chtěla byh Vás proto poprosit o radu, jak se chovat cca první měsíc v práci, aby se u kolegů dobře zapsal a aby si ho oblíbili:) Moc děkuji.“

Mirek Vojáček: „Buďte svá. Sama sebou. A snažte se neřešit, co by si o vás mohli ostatní myslet. Nikomu se nemůžete zavděčit. Když se o to budete snažit, bude to vysilující a problémy a nedorozumění jsou pak mnohem častější. Pokud vás to, že nerada komunikujete s okolím, nějak omezuje, je nejlepší zajít na terapii.“

DAYD: „Kolik máte spokojených pacientů a klientů?“

Mirek Vojáček: „Téměř všichni jsou spokojeni a to proto, že se jim podstatně zlepšil život. Spokojenost se pozná podle toho, že se rádi vracejí a z některých se stali časem mí přátelé. A také, že doporučují svým známým tuto možnost, jak změnit mnoho problémů poměrně velice rychle. A mě také dělá radost, že se jim daří.“

Barbora (Turnov): „Srdečně zdravím, pane Vojáčku. Ráda bych se zeptala, jaká jsou podle Vás příkoří práce v ženském a mužském kolektivu? Děkuji.“

Mirek Vojáček: „Těch variací může být mnoho a každý člověk má své typické způsoby, jak někomu uškodit. Třeba jen nevědomě. Jsou za tím naše podvědomá nastavení. A tedy snaha získat pozornost a tím energii toho druhého. Obecně si myslím ale, že se to nedá jednoduše specifikovat. Že by to bylo na dlouhé povídání. Kdo je z Prahy může si o tom popovídat třeba dnes večer na mé přednášce v Praze. Informace o ní se dozvíte na www.mirekvojacek.cz v sekci Přednášky. Tam se dá samozřejmě dozvědět mnohem víc i o jiných tématech.“

dm: „Vy radíte i jak zhubnout a bez námahy?“

Mirek Vojáček: „Ano, tomuto tématu se věnuji také. Je to totiž jedno z nejsložitějších životních témat. A vyřešit ho znamená, že se nám k lepšímu změní celý život.“

dm: „Co si myslíte o bossingu a mobbingu a sexismu na pracovišti?“

Mirek Vojáček: „Již jsem na to odpovídal v hlavním vstupu. A podle mých zkušeností negativní motivace jenom pracovní výkon značně zhoršuje. Někteří manažeři si vůbec neuvědomují, že destruují celou společnost, která má pak problémy právě kvůli těmto jevům.“

Lucie: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat jaký postoj zaujmout ke kolegovi v malé firmě, který donáší a pomlouvá mne u šéfa. Dělá naschvály. Nevšímat si ho není řešení, neboť kazí můj obraz u šéfa, který mu to věří. Děkuji velice za Váš názor.“

Mirek Vojáček: „Jednoduše zajít za šéfem a jasně mu sdělit, jak se věci mají. Já jsem to také tak kdysi udělal a ten člověk pak odešel z firmy.“

Lucie: „Dobrý den,pracovala jsem v menší firmě,kde jsem měla nadřízené-manželé.Pracovala jsem na dost odlehlém místě a většinou sama.Chci se zeptat,zda tímto nějak neporušili zákon?Když jsem pracovala i u dost nebezpečného stroje?Když jsem jim taktně dala najevo,že se mi to nelíbí,dali mi to nepříjemným způsobem dost najevo.At už platově,nebo vyhrožováním,že mě propustí....nechtěli mě ani pouštět se synem na kontroly k lékaři,vždy jsem si musela vzít neplacené volno....Děkuji za odpověd“

Mirek Vojáček: „Pokud takovou zkušenost zrovna proděláváme, je možná řešení s právníkem. Ale platí, že pokud si vás někde neváží, je jediným řešením, odejít. Je to o naší schopnosti stát za sebou a neponižovat se.“

Mari: „Dobrý den nemám dotaz,ale zkušenost,před asi 7 lety jsem se velice vážně pohádala se svým nadřízeným pro maličkost,vůbec jsme spolu nedokázali navázat po celý rok a několk měsíců kontakt,já nemluvila s ním on se mnou,poze stroze pracovně a pak došly pracovní síly a já s ním musela ráno nastoupit na službu a překonat odpor i jízlivé poznámky a být s ním v osobním kontaktu,byla jsem připravená na vše co mě čeká a dopadlo to tak,že se stále ptal,kdy s ním ráno budu číst stanici,že nám to klape,nyní jsem v důchodu a ta výdrž se mi vyplatila měla jsem až do důchodu klid,jen se nedat po první porážce a nezdaru je to vše o komunikaci a intelektu člověka zdravím všechny a přeji ať to nikdo nevzdává děkuji Marie“

Mirek Vojáček: „Děkuji za tuto zkušenost a přeji vám hodně radosti v životě.“

Lenka: „Pěkný den,má sestra pracuje v kolektivu tak 7 lidi, ale jen na ni její vedoucí vidí stále něco...nemyslím pracovně. Že jí vadí její barva oblečení, nevoní jí její svačina. Na ostatní si netroufne,ale na ní stále něco má.Nechce si s vedoucí promluvit, tak to dál snáší.Bojí se, že by přišla o práci,Jde to nějak řešit?Má sestra není ta co by se proti ní ozvala. Přitom by byla ráda, kdyby se k ní chovala jako k ostatním, nic jí neudělala.Jde ten její postoj nějak změnit?“

Mirek Vojáček: „Protože se neozveme, tak jsme pak neustále testováni někým, kdo zkouší naši výdrž. U vaší sestry je to stejné. Rada je postavit se za sebe.“