Sama doma

Záznam chatu ze středy 19. září 2012

Michal: „Jak mám na svojí holku zapůsobit, aby se naučila plavat a trénovala, aby udělala 50m pod vodou“

Hana Ondrušková: „Zdravím Vás, proč by se Vaše dcera měla naučit plavat pod vodou - přeje si to ona sama nebo Vy?“

Marcela: „Dobrý den, jsem znamením Kozoroh (r. 1978) a manžel Lev (r. 1976). Poslední rok ne-li dva nám vztah dosti skřípe, manžel mi nadává, dost mě uráží, pořád na mě něco špatného hledá, zlobí se, že nemám uklizeno, navařeno, i když to není pravda. prostě na mě hledá pořád jen to špatné a já spoustu nocí probrečím, protože mě to mrzí, přitom ho mám ráda, máme spolu 2 krásné holčičky a chtěla bych, aby měl rád i on mě, ale obávám se, že nemá... Jak to vidíte, máme naději na lepší budoucnost nebo tahle dvě znamení spolu prostě nemohou být, jak sjem si už nejednou přečetla? Děkuji a přeji hezký den!“

Hana Ondrušková: „Osobně nevěřím, že vztah je otázkou znamení. Nebojte se toho. Vztah je otázkou mnoha věcí mimo jiné i vzájemné komunikace a tolerance, ale znamení to nezničí ani nezachrání. Mám pro Vás dobrou zprávu - začít pracovat na nápravě máte možnost i sama - i kdyby zatím manžel nechtěl. Akce vyvolává reakci, jde o to začít. Dejte tomu naději. A zkuste si o tématu něco přečíst, napčíklad knihu Tajemství přitažlivosti srdce, je to jednoduché populární čtení a funguje. Držím Vám palce“

Markéta: „Jsem otevřená a vztahová, tedy dle vašeho zařazování sangvinik. Můj muž je velmi nekompromisní a hned se vším hotový. Můj tip je na cholerika. Jak se chovat po předchozí hádce. Já tíhnu k omluvám, k tomu všechno vysvětlit. Muž naopak "trucuje" stále odsekává, rýpe do mně. Jak se k tomuto postavit ?“

Hana Ondrušková: „Zkuste se zamyslet nad tím, jestli ho po konfliktu netlačíte příliš do povídání... Pánové někdy hádku raději ukončí a smažou - zvláště cholerici se pohádají, pak vychladnou a jdou dál. Ale žena víc touží si všechno vyjasnit, vysvětlit, je to potřeba emočního ujištění, že je všechno v pořádku. Zkuste se podívat na knihu Pět jazyků lásky, může Vám leccos napovědět.“

Jana: „poslouchala jsem vaši úvodní řeč ohledně typologie našich dětí. Mám dvouletou holčičku a ročního chlapečka. Dcera je vcelku spokojená, klidná, dokáže se sama zabavit a ani není takové to ukňučené dítě. Zato můj roční syn je nespokojený, neustále pláče, je najedený přebalený a přesto si sám nedokáže pohrát, neustále pláče atd. Může to být i tím že je narozený v 32 týdnu? Nevím jak s ním zacházet, jak ho zabavit,málo spí jak přes den tak i v noci. Během dne tak hodinu a půl během noci je tak 10krát vzhůru. Je to docela náročná péče.“

Hana Ondrušková: „Kolik je synovi? Do jednoho roku ale klidně i déle to pomocí typologie úplně nevyřešíme, protože typ našeho dítěte obvykle začneme rozpoznávat až od roku dál.“

Anna S.: „Dobrý den, v Sama doma jsem Vás viděla již posledně a velmi jste mne svým výkladem zaujala. Mám holčičku rok a půl starou a poslední dobou se vzteká snad nad vším. je to jen období vzdoru, nebo již můžu pozorovat, že asi bude cholerický typ?A jak s ní mám pracovat. Určitě, platí, že víc na ni budu s něčím tlačit, tím víc bude zlobit, popř. se vztekat.Děkuji Vám za odpověď, přeji krásný den“

Hana Ondrušková: „Může to být obojí. Poikud se ukáže, že holčička je skutečně cholerik, zkuste na ní netlačit, autoritativní přístup cholerik nesnání. Zkuste postupem času nacházet prostor, o kterém si holčička bude moci rozhodovat sama. To pomůže.“

markéta míková: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak trochu usměrnit věčně ufňukaného a uvztekaného syna....přijde mi že fňuká a brečí pořád kvůli každé věci...venku se mu smějí ....“

Hana Ondrušková: „Zkuste přemýšlet nad tím, co je důvodem toho, že pláče... Může to být potřeba emočního ujištění a pak je důležité mu ho skutečně dát - neokřikovat, ale naopak obejmout - pak tato potřeba tím, že jí naplníte bude postupně slábnout.“

Klára Přibylová: „Dobrý den, máme syna 5 let. Je to asi cholerik, při každé výtce či negativní reakci na své chování či konání okamžitě vybuchne, začne křičet, urazí se, přejde hned do slovního protiútoku. Manžel je také vznětlivý, takže jsou hned v sobě. Jak se v takových situacích zachovat? Nechat synovi emoce projít ven a pak ho nechat vychladnout? Nebo jinak...? Děkuji moc. KP“

Hana Ondrušková: „Cholerik skutečně rychle vybuchne a rychle se zklidní, ale řešení není jen nechat syna "vychladnout". Spíš jde o to, že pokud tak silně reaguje na kritiku, tak také silně reaguje na pochvalu. Jako ředkvičky nelze sázet do nepřipravené půdy, tak ani kritiku dítěti nelze sázet jen tak - ono na to musí být emočně připraveno. Pokud je reakce na kritiku prudká, je třeba se primárně zaměřit na to, jestli je dítě dostatečně chváleno za to, co se povede.“

Hanka: „Dobrý den, dcerka 5 let-je spíše uzavřenější, špatně ( nebo spíš vůbec) se neumí seznámit s cizími dětmi na hřišti, před dospělými lidmi skoro nemluví, jinak je hodně ukecaná hlavně doma :-) Ve školce si převážně kreslí v klidu. Jak mám zvyšovat její sebevědomí, aby byla aspon trochu průbojnější? Děkuju.“

Hana Ondrušková: „Dceřina "neprůbojnost" nemusí být dána nízkým sebevědomím. Může jít o flegmatika (alespoň z popisu se to tak zdá). Nemá smysl dcerku nutit do větší průbojnosti, spíš jí přijímat tak, jak je. To je paradoxně největší pomoc k tomu, aby se nebála projevit. Zdá se, že ve známém prostředí problém nemá, tady jde spíš o to, aby se cítila dobře, pak bude otevřenější.“

Helena Hakenová: „Dobrý den paní Ondrušková, jste báječný host v super pořadu! Mám prosbu - při Vaší předchozí návštěvě jste doporučovala knihu Osobnosti plus - nemohu ji nikde sehnat - poradíte prosím? Děkuji moc, přeji krásný den.“

Hana Ondrušková: „knihu na pultech knihkupectví najdete jen obtížně, ale zkuste si najít na internetu. Každou chvíli se objeví na nějakém knižním portálu a pak zase zmizí. Neváhejte si knihu klidně i zamluvit, pokud není právě na skladě.“

Radka: „Dobrý den. Můžete mi prosím napsat nějakou literaturu nebo web. stránky, ze které je možné se srozumitelnou formou dozvědět více o typologii dětí a dospělých? Jedná se mi spíše o zdroje, kde jsou uvedeny praktické příklady, rady nebo zkušenosti, jak s takovými dětmi/lidmi jednat (něco takového, jako jste např. před chvilkou radila moderátorce, jak na syna cholerika).“

Hana Ondrušková: „Toto asi bude zajímat víc rodičů - nejšikovnější kniha podle mě, kterou už jsem minule doporučovala je Osobnosti plus od Florence Littauerové a nebo jsou krásné knihy od Roberta Rohma (hlavně Pozitivní povahové profily) - shánějte raději na internetu, v knihkupectvích moc nejsou.“

Jarka K.: „Dobrý den, syn (4r.) je takový veselý rošťák, typický kluk. Dělá nám naschvály typu nedělej to či ono a on to udělá a čeká, co se stane. Hodně se vzteká, má takové ukřičené záchvaty, žádné domlouvání v tu chvíli nezabírá, vykřičí se v pokojíčku a pak ho to přejde. Dělá to u běžných činností...pojď se obléct, sedni si ke stolu a najez se, vyčisti si zuby atd. Je těžké se s ním ráno nachystat do školky. Jak na něho?“

Hana Ondrušková: „Zdá se, že Váš syn je typický cholerik. Autoritativní přístup na něj platit nebude. Ve chvíli, kdy je v klidu s ním zkuste udělat rozumnou domluvu. Cholerik respektuje toho, kým je respektován. Zkuste knihy, stojí to za to.“

B.K.: „Dobrý den,poslouchám vás a jen přikyvuji....úžasné povídání....syn má 9 let, tuším že cholerik - ve škole je v každém projektu, u každého úkolu ten šéf,vedoucí,všichni ho poslouchají, jdou za ním....doma si chce hrát na to, co zažil během dne - na poště, ve spořitelně, na nádraží, rozdá nám úkoly co kdo má říkat a co má dělat-zase šefík a když chceme cokoliv jinak ukončí hru a nechce pokračovat,ale nevzteká se ani netrucuje...jen je konec- co vy na to ?díky za odpovedˇa všem hezký den B.K.“

Hana Ondrušková: „Dítě je evidentně hodně dominantní. Cholerik skutečně rád rozkazuje a mantinely je třeba nastavit na obou stranách - v tomto případě si prosím nijak neberte osobně, že dítě ukončí hru. To je v pořádku - naopak - nebylo by vhodné mu ve všem vyhovět. To neznamená být na něj drsní, ale aby se dítě naučilo respektovat svobodu druhých. Malý cholerik chce a potřebuje svobodu a rozhodování, ale nic se nesmí přehnat. V kolektivu příliš submisivních lidí by se mohl takový človíček chovat ještě dominantněji. Je to vždycky o rozumné mezi.“

Zuzana Ondračková: „Dobrý den, můj malý syn strašně řádí pokaždé když něco chce nevyhoví se mu, nepomáhá ani na zadek, prostě má svou hlavu a neposlechne.vše si vynucuje křikem.nevím si sním rady.Pomožte :)“

Hana Ondrušková: „Je to podobné jako v minulém případě. Nechceme dítě lámat a ani to nepomáhá. Na druhou stranu ustupování taky ne. Klíč je v tom, zůstat v klidu. Ani nekřičet, že věc nedostane, ale mu zoufale vysvětlovat, že to tentokrát nejde. Ale spíš v klidu oznámit co ano a co ne. A pak jde o to, zůstat v klidu a vytrvat. Dítě se časem naučí, že si věci nevykřičí. Pokud rodiče "vyměknou", dítě dostává signál, že křik fungoval a použije ho znovu...“

Lenka K.: „Dobrý den.Dcerka 6let Viktorka,ráda rozkazuje dětem a pak když přijde domů,tak si myslí,že může rozkazovat i mě a chová se často ke mě,jak ke kamarádům.Chce si většinu věcí dělat po svém.Nevíte co na to zabíra a především si myslím,že nemá moc respekt ze mě.Děkuji L.K.“

Hana Ondrušková: „zkuste se zaměřit na to, abyste svých chování ukazovala respekt vůči holčičce ale i vůči sobě samotné. Opět s klidem a mile, ale jasně stanovit, že určitý tón přijmete a určitý ne. A na oplátku, že stejný respekt dostane i holčička - to je to vymezení si prostoru - respekt/respekt.“

Lenka Vítová: „Dobrý den,prosím o radu-jak na dcerku 5,5 let.Kdykoliv dojde ke konfliktu-většinou když něco musí udělat(jít někam,odpovědět mi na otázku)tak se rozbrečí a nepomáhá NIC.Ani po dobrém-kdy ji obejmu a snažím se jí uklidnit,ani když ji nechám samotnou aby si to sama zvládla.Popravdě řečeno jsem zkusila už cokoliv a výsledek je stále stejný-brečí.I několikrát denně.Pokud to půjde,děkuji za odpověď.Přeji příjemný den.“

Hana Ondrušková: „Zdá se, že tohle asi není o typologii. Spíš dítě potřebuje hodně toho zmiňovaného emočního ujištění. Nenechte se odradit tím, že jednorázově to nezabere - dočerpávání citového konta dítětě je dlouhodobý proces. Držím palce“

Hanka: „Dobrý den, zaujala mě Vaše typologická tabulka, kterou jste ukazovali na začátku rozhovoru. Viděla jsem přesně vlastnosti mého 4leteho syna - dokonalý, puntičkách...vycházelo to na melancholika, ale myslela jsem, že melancholik je především smutný člověk. To on určitě není. I když v kolektivu není žádný generál, vybere si pár kamarádů a s těmi si rád hraje. A samozřejmě si taky velmi tvrdě vynucuje to, co on zrovna chce. Tak myslíte, že je teda melancholik a znamená to "smutný"? Děkuji.“

Hana Ondrušková: „Skutečně to vypadá, že Váš syn je melancholik - ale to vůbec neznamená, že by měl být smutný. To je jen oblíbené lidové klišé. Melancholik je spíš hloubavý, jde do detailu, má míň zájmů a kamarádů, ale těm se zase věnuje naplno a nepřelétá mezi nimi. Jsou to lidé, kteří mají například vlohy pro vědeckou činnost, která vyžaduje trpělivost a dlouhodobé zaměření.“

Jája: „Je možné, že při soužití flegmatik s cholerikem- po čase flegmatik začne být také do povahy cholerika? Život mě naučil nedat se, bránit se... projevit názor, ale také pozoruji, že se vytočím mnohem dříve než kdysi....“

Hana Ondrušková: „povahový typ je vrozený, ale v životě se to naše původní nastavení nesmírně obrušuje a přizpůsobuje prostředí. Dá se očekávat, že partneři se během života slaďují“

Mirka: „Dobrý den, mám šestiletou dceru a chtěla bych se zeptat jak se mám chovat, když ji chci v něčem poradit a Anetka mi nevěří je paličatá a nechce to ani vyzkoušet. Když ji přesvědčím dá mi za pravdu. Co mám dělat? Děkuji za odpověď“

Hana Ondrušková: „obrňte se trpělivostí - chápu, že máte mnoho věcí, které byste chtěla poradit... Ale víte jak je to, když je něčeho příliš. Nenuťte holčičku, dejte jí možnost odmítnout Vaše doporučení. Když bude cítit, že skutečně má pravo říct ne a že toto "ne" bude respektováno, pak přirozeněji bude chtít něco zkusit.“

Viera: „Dobrý den , dcera ráda rozkazuje a je panovačná ale jak ji nahodou nekdo ublíži slovne a nebo nedodrži to co slíby ma sklon k plači a je hysterická . Jaký je typ. dekuji“

Hana Ondrušková: „Může to být cholerik s podílem melancholika. Cholerik rozkazuje, melancholik bývá věcný, ale přesto dost citlivý.“

Monika: „Dobrý den paní Ondrušková, chtěla bych se zeptat na své dvě dcery. První je téměř pětiletá, je velmi klidná, hodná a pečlivá. Když ji vezmeme např. na dětský den, kde jsou pohádkové soutěže a držím jí při tom za ruku a pomáhám jí, přesto se nechce účastnit a např. jen cvrkat do kuliček, za což jí čeká odměna. Nebo se doma vzteká, že jí nejde svléknout tričko, přitom se o to ani nepokusí. Vždy mne vytočí, při jejím věku a její šikovnosti a pečlivosti. Jak se zachovat? Druhé dceři je 28 měs. a s tou není žádné pořízení..nemohu jí vysvětlit ani to, že nemůže dostat banán, který nemám, natož něco složitějšího. Začne být vzteklá, že ho chce. Neakceptuje vůbec nic a proto si s ní nevím rady. Předem děkuji za rady. Zdravím Vás.“

Hana Ondrušková: „Starší holčička se zdá být flegmatik s podílem melancholika. Netlačte jí do výsledků víc, než je nutné. Mladší by mohla být cholerik. Nenechce se jejím "terorem" rozhodit. S láskou vysvětlete co a jak a zkuste se příliš netrápit tím, že dítě si vynucuje. Hranice musí chápat i rodič i dítě.“