Sama doma

Záznam chatu z úterý 4. října 2011

SONY: „Mohla byste definovat mobing?“

PhDr. Lenka Svobodová : „Dobrý den. Mobbing se nejčastěji překládá jako šikana na pracovišti, popř. psychoteror, psychické týrání. Jedná se o patologický fenomén, který má za cíl znevážit a ponížit vybraného jedince a donutit ho k odchodu ze zaměstnání. Abychom mohli hovořit o mobbingu musí být útoky systematické, cílené, dlouhodobé a opakované - probíhat minimálně 1x týdně po dobu alespoň půl roku. Rejstřík technik, které pachatelé používají je velmi různorodý. Nebezpečí mobbingu tkví v tom, že má mnoho zdravotní důsledků, ať už v rovině psychické, psychosomatické anebo sociální.“

Sandokan Budokan: „Jak je mobing resen v ceskem pracovnim pravu a ceskem trestnim pravu?“

PhDr. Lenka Svobodová : „Dobrý den. Mobbing jako takový bohužel není v našem právu konkrétně definován (narozdíl např. od Skandinávie, kde existuje tzv. Antimobbingový zákon), proto je jeho dokazování velmi obtížné. Ale neznamená to, že by právní obrana byla úplně beznadějná. Jen je nutné se více obrnit trpělivostí. Lze se opřít o Listinu základních práv a svobod (ochrana před diskriminací). Zákoník práce hovoří o rovném zacházení a také o pracovních podmínkách, které by neměly být v rozporu s dobrými mravy. Občanský zákoník definuje ochranu osobnosti. Trestní zákoník využijeme v případě, že bude naplněn např. trestný čin pomluvy, vydírání, vyhrožování a pochopitelně fyzické napadení.“

Anna Kozáková: „jak se proti tomu dá bojovat? Vždyť zaměstnanec je rád , že má práci. Platí heslo "nechceš -li pracovat ty, přijde někdo jiný". Možná je možné s tím bojovat ve velkých firmách, ale v malé firmičce? Buď to tam funguje nebo ne, šéf je šéf a jestli se ti to nelíbí, běž jinam. Není to tak?“

PhDr. Lenka Svobodová : „Dobrý den, bohužel máte pravdu. Člověk je limitován "závislostí na práci" a jedinec jako takový má opravdu malé možnosti. Každý si proto musí položit otázku, jestli si takové zacházení chce nechat líbit, zda mu stojí za to, aby v takové atmosféře pracoval. Je důležité to nepodcenit. Vystavení mobbingu totiž často končí pracovní neschopností a mnoho lidí se dokonce na trh práce už třeba nikdy nevrátí. Nejlepší obranou proti mobbingu je proto prevence. Ale o to by se měla postarat celá společnost a samozřejmě každá firma. V případě jedince bych se snažila alespoň se pokusit si se šéfem promluvit, sdělit mu své pocity, nenapadat ho, ale hovořit o atmosféře, přístupa, apod.“

Markéta: „Dobrý den, velmi Vám děkuji za osvětu tohoto tématu. Já jsem se s mobingem setkala dvakrát. Stačí být pracovitější než ostatní (když vás práce baví, není to problém) a narazit na člověka, který se vás bojí, protože ve firmě ukážete, že se práce dá dělat i jinak. Jak začne mobing? Stačí, když daná osoba začne šířit lživé informace. Když jste pod tlakem, uděláte chybu a ejhle, hned mají důkaz, že opravdu měli pravdu oni. Pak se to skládá jedno vedle druhého a vznikne-li pak "dusno" na pracovišti, je velmi jednoduché ukázat na onoho nepohodlného pracovníka- vždyť přece mají důkazy!!! I když jsem se zařekla, že se do dané situace už nikdy neodstanu, stalo se mi to podruhé znovu. Proč? Po několika měsících jsem se svěřila kolegyni se svou zkušeností. Ta to pak "svěřila" ostatním. Jakmile se to některé z nich hodilo, hned ukázala na mě a na to, že už se mnou měli problém i dříve....... Pokud si myslíte, že jsem musela udělat něco špatně já, pak máte pravdu. Nejsem typ, co by tlachal o nákupech, pomlouval ostatní, práci flákal apod. Prostě stačí být JINÁ. Moje poučení pro další zaměstnání zní "NIKDY SE NIKOMU NESVĚŘOVAT O SVÉ MINULOSTI A SLABOSTECH"(a nedejbože i štěstí v osobním životě !!!) Přeji všem divačkám, aby nidky nemusely pátrat, co konkrétně tento pojem znamená a jak ho řešit. Zjistily by, že jediný způsob je odejít, protože prokázat šikanu je téměř nemožné.“

PhDr. Lenka Svobodová : „Dobrý den. Děkuji. Ano, bohužel je to tak. Odlišnost přitahuje a je úplně jedno v jakém směru. Jestli je člověk aktivní nebo pasivní, pracovitý nebo líný, introvert či extravert, VŠ nebo SŠ, svobodný nebo rozvedený, apod. Záleží do jakého kolektivu se dostanete. Tam, kde vládnou pomluvy, závist a atmosféra konkurence je vysoká pravděpodobnost, že mobbing vznikne... Máte pravdu, že slabosti druhého člověka vždy potěší (odvrátí tím totiž pozornost od sebe) a je otázkou času, kdy to někdo na Vás použije. Příležitost se najde vždy. Bohužel. Proto je raději lepší se kolegům se svým soukromím nesvěřovat. Nedávejte si to ale za vinu, výčitky Vás uvrhnou do bludného kruhu, ze kterého je těžké vystoupit... Zkušenost s mobbingem nás bohužel může natolik poznamenat, že jsme v dalším zaměstnání tak přehnaně obezřetní, až na sebe můžeme přivolat pozornost kolegů. A když ještě navíc mají informaci, že se Vám to již stalo, je to začátek konce. Spíše je dobré se soustředit na to, v jakých kolektivech se Vám to stalo. Ale rozhodně nedávejte vinu sobě. Pachatel je viníkem! Ne jeho oběť! Držte se a přeji Vám již jen život bez mobbingu.“

Pavlína: „dobrý den, zajímá mě, jestli jsou obětí mobbingu pouze neprůbojní, citliví lidé, kteří si nechají všechno líbit? Nebo jste zažila, že oběť mobbingu byla velmi sebevědomá, úspěšná osoba?“

PhDr. Lenka Svobodová : „Dobrý den. Teoreticky může být obětí kdokoliv. Samozřejmě neprůbojnost a citlivost přitahuje, ale stejně tak přitahuje jakákoliv odlišnost. Takže i to, že jste schopnější, výkonnější, aktivnější, apod. může být příčinou vzniku mobbingu. Je to o přítomnosti pachatele, prostředí, které to dovolí a vedoucím pracovníkovi, který mobbing ve své firmě dopustí, resp. neřeší...“

Tibor: „Dobrý den. Myslím si, že bojovat se proti tomu nedá. Před člověkem zavírají dveře, kdo nekouří na záchodě není v obraze a je automaticky odstaven. Radu tady asi nedostanu.“

PhDr. Lenka Svobodová : „Dobrý den, otázka spíše je, zda s tím bojovat chcete. Aby člověk trávil čas v práci a protrpěl to nejen tam, ale i doma, není úplně optimální. Zvažte, jestli Vám taková atmosféra stojí za to. Určitě bych se ale alespoň pokusila s kolegy pohovořit, zeptat se, co je příčinou jejich chování, klidně a bez emocí se zeptat, proč se k Vám takto chovají. Ať víte, na čem jste. Ono někdy k mobbingu dochází i v důsledku nedorozumění nebo neřešení konfliktu, který může být úplně banální. A pak se jen nabalují další a další události...“

Simona: „Dobrý den. Může být za mobbing označena i situace, když nového zaměstnance posadí do kanceláře s kolegou, který téměř nemluví, neboť byl dříve na pracovišti šikanován a je z toho stále psychicky na dně a nedokáže normálně komunikovat (i přes vstřícný a otevřený přístup nového kolegy)? Jak se má nový zaměstanec s touto situací vypořádat, když s ním kolega nemluví i přes to, že jej k tomu vybízí. Děkuji za odpověď“

PhDr. Lenka Svobodová : „Dobrý den, to nemusí být záměr. Může to být souhra okolností, že třeba jinde nebylo místo. Nepropadejte hned panice. Mobbing může člověka tak poznamenat, že se stáhne do sebe, bojí se komunikovat, snaží se "nevyčuhovat", apod. Snažila bych se ho moc nevyslýchat, netlačit na něho. Spíše mu vyjádřit podporu, jen nabízet, zda si nechce poppovídat. Aby cítil, že nejste nepřítel, ale spojenec. Třeba se to prolomí...“

Alena Bendová: „Jak dlouho trvá léčba potom co jsem se psychycky zhroutila šikanou kolegů stratila jsem veškeré sebevědomí a stále mám pocit méněcennosti v neschopnosti jsem dva měsíce užívám cipralex teď mám strach co bude dál jestli vůbec seženu práci“

PhDr. Lenka Svobodová : „Dobrý den. Léčba následků mobbingu je velmi individuuální. Důležité je na to nebýt sám. Kromě léků, které Vám pomohou nevidět svět černě a pomohou z depresí je dobré vyhledat i pomoc psychologa-psychoterapeuta. Ten Vám pomůže prožité události zanalyzovat a především zpracovat, ať si to nenesete sebou. A hlavně, nebudete na to sama. Přeji Vám, ať to brzy zvládnete a už nikdy nikoho takového nepotkáte...“

Janča: „Dobý den, jak se bánit mobbingu v práci zejnéna od nadřízených? I když jsem si stěžovala přímo na vedení společnosti, tak mi bylo řečeno že tohle je plně věc mých nadřízených, to jak hodnotí pracovníky, jak schvaloují dovolenou a tak. Ale jen proto že jsem chodila na krev a plasmu bylo se mnou v práci zacházeno zle. Dovolenou mi neschálili nikdy, ani na pohřeb manželova dědy. Neustále mi vytýkali že si prodlužuji víkendy a flákám se na plazmě a tak. A za to když jsem něco potřebovala já (dovolená a tak) nevyhověli mi. Taktéž mě neustále posílali na pracoviště kde chyběli lidé, no prostě posílali si mě všude po hale. A vedení společnosti mi více méně řeklo že si za to můžu sama a takových případů je u nás v práci mnoho. Třeba jedna kolegyně jen proto že je starší paní a svou práci nestíhá jako jiné mladé tak také měla neustále špatné hodnocení, posílali jí jinam jak chyběli lidé a tak. Jak se tomu lze bránit, když to zaměstnance nijak nezajímá a řeknou vám nelíbí se ti bež :(“

PhDr. Lenka Svobodová : „Dobrý den, obrana proti bossingu, šikaně nadřízených je opravdu obtížná. Když si nadřízený postaví hlavu nebo si na někoho zasedne, je těžké to zlomit. Nicméně nic neztratíte, když si se svým nadřízeným promluvíte. Požádejte ho o rozhovor, ale dejte pozor, aby probíhal co nejvíce bez emocí, věcně, bez osočování a obviňování, jinak se komunikace zablokuje a nadřízený Vás nebude vůbec poslouchat. Je to těžké, ale zkuste se na rozhovor co nejlépe připravit, vysvětlete mu, jak se cítíte a čím jste k takovému chování zavdala příčinu. Ale jak jsem říkala, co nejvíce věcně a bez negativních emocí... Třeba jen nemá dostatek infomrací a dal jen na pomluvy od ostatních a vůbec Vás nezná. Držím palce!“