Putování k neznámým pramenům známých řek s Luďkem Munzarem (2004). Režie B. Ludvík

Každý ví, že jižní hranici Moravy tvoří řeka Dyje. Není to tak dávno, kdy tato hranice byla neprodyšně uzavřená, a místo, kde Dyje zaniká v toku Moravy, bylo absolutně nepřístupné. My jsme soutok Moravy a Dyje točili z rakouské strany, protože odtud je nejlépe vidět. Doba se změnila a na řekách je to znát. Letecké pohledy na kaňon Dyje nad Znojmem bychom ještě před pár lety nenatočili. Ale ještě před tím než dorazíme k prameni Dyje, musíme vyrazit za jejími přítoky: Svratkou a Jevišovkou. Pramen řeky Svratky je slavný a označený, pramen řeky Jevišovky je taky označený, ale počítáme, že u něj před námi dlouho nikdo nebyl. A pramen řeky Dyje? Dyje se v Rakousku pod hradem Raab dělí na rakouskou a moravskou. Obě větve mají pramen označen. Jak? To uvidíte na konci tohoto dílu.
Naše řeky jsou a vždycky byly součástí Evropy. Naše říční síť je součástí evropské říční sítě. Jen ta naše vnímavost a smysl pro detail nám k dokonalému evropanství ještě schází.
Snažíme se tímto cyklem, touto cestou zpět k pramenům, najít své kořeny, probudit svou vnímavost. Známe všemožné země světa, známe kdejaké prameny cizích řek a přitom prameny našich řek nám zůstávají neznámé. Hledáme je uprostřed vlastní země, v srdci Evropy, jako v nějaké neobydlené pustině.
Čistou mysl a nezkalený pramen.
Motto:
Pojďte s námi prodírat se houštinami, brodit se potoky, zdolávat bažiny.
Vydejme se tou pradávnou cestou člověka, který, když osídloval zemi, postupoval proti toku řek.
Začněme u soutoku, kde řeka ztrácí své jméno a zaniká, a vystoupejme až tam, kde se řeka rodí.
Pojďte s námi k místům, která byla odpradávna opatrována a uctívána, a podívejme se, jaká jsou dnes.
Pojďte s námi zpět k pramenům.
Stopáž20 minut
Rok výroby 2005
 ST 4:3
ŽánrDokument