Putování k neznámým pramenům známých řek s Luďkem Munzarem (2004). Režie B. Ludvík

Dnes už ta slova o zlatonosnosti neplatí, ale jak Otava, tak Blanice, tak říčka Volyňka byly za zlatonosné a perlorodé považovány. Při hledání pramene Otavy narazíme na problém: tradičně vzniká Otava na Čeňkově Pile soutokem Vydry a Křemelné. My však budeme postupovat podle Základní vodohospodářské mapy a jako první podle ní dojdeme až pod vrch Luzný, kde Otava pramení v podobě Luzného potoka. Předpokládáme, že tento náš čin vyvolá v turistických kruzích velkou odezvu a obáváme se, že nebude jediná. O prameny našich řek totiž až doposud nikdo nedbal.
Bylo by krásné, kdyby každý z nás měl svůj "osobní pramen". Je-li v České republice evidováno téměř 30 000 pramenů, pak by na každý pramen připadlo 333 lidí. Je to moc nebo málo? Jsou prameny přelidněné, jako třeba pramen Vltavy, nad kterým za rok postojí jistě tisíce lidí, a prameny osamělé, které mají jen svého pana Fencla. Naprostá většina pramenů je však zcela neznámá, neoznačená, nepřiřazená k žádné řece či potoku. Není v tom žádná logika a žádná spravedlnost. Prameny ji, na rozdíl od nás lidí, nepotřebují!
Čistou mysl a nezkalený pramen.
Motto:
Pojďte s námi prodírat se houštinami, brodit se potoky, zdolávat bažiny.
Vydejme se tou pradávnou cestou člověka, který, když osídloval zemi, postupoval proti toku řek.
Začněme u soutoku, kde řeka ztrácí své jméno a zaniká, a vystoupejme až tam, kde se řeka rodí.
Pojďte s námi k místům, která byla odpradávna opatrována a uctívána, a podívejme se, jaká jsou dnes.
Pojďte s námi zpět k pramenům.
Stopáž20 minut
Rok výroby 2005
 ST 4:3
ŽánrDokument