Co všechno je zapotřebí, aby filmaři vytvořili dokonalou repliku minulé doby? Historický poradce Alastair Bruce provádí diváky zákulisím populárního kostýmního seriálu. Britský dokument
00:00:06 -Život lidí na panství Downton je plný rituálů a majestátnosti.
00:00:12 -Vítejte na Downtonu!
00:00:14 -Je to balet zvláštních způsobů a škrobené formálnosti.
00:00:18 -Málem jsem dnes přišel ve večerním saku.
00:00:21 -Skutečně? A proč ne v županu? Nebo ještě lépe v pyžamu.
00:00:25 -Aristokraté edwardiánské Anglie a jejich služebnictvo
00:00:28 žili v zajetí množství zvláštních pravidel,
00:00:31 na míle vzdálených od toho, jak žijeme dnes.
00:00:34 Ale pro ně tato pravidla představovala způsob života,
00:00:39 a jakého života!
00:00:47 Řídilo se jimi všechno.
00:00:49 Jak se člověk oblékal, jak jedl, jak stál, jak mluvil.
00:00:53 Záleželo na každičkém detailu.
00:00:55 Vypovídalo to o tom, kdo jste a kam patříte.
00:00:58 Jestli nad schody nebo pod ně.
00:01:01 -Vy jste lokaj a lokaj nosí rukavice.
00:01:04 Takže, mohli bychom začít!
00:01:07 -Takovými pravidly se řídil život v časech panství Downton,
00:01:10 ta tvořila tajný kód, který vám prozradí vše
00:01:13 o edwardiánské Británii.
00:01:15 A já vás teď do tohoto tajemství zasvětím.
00:01:21 -Toto je Alastair Bruce, historik, expert na britské královské
00:01:25 ceremonie, který při natáčení Panství Downton fungoval
00:01:28 jako poradce štábu i herců.
00:01:34 -Alastair byl prostě takové naše Oraculum.
00:01:36 -Bez Alastaira bychom nemohli pracovat, on věděl prostě všechno.
00:01:39 -A dáte jim pokyn, aby vešli.
00:01:42 -Říkal mi, jak mám sedět a stát a chodit a mluvit.
00:01:44 -Tak je to perfektní!
-Někdy jsem se ptala Alastaira:
00:01:47 Nemohla bych se trošku opřít? A on říkal: Naprosto vyloučeno,
00:01:51 nikdy, v přítomnosti vaší babičky.
00:01:53 -Připravíme se na zkoušku, prosím!
-Věděl jste,že to je válečný kříž?
00:01:57 -Nevěděl.
-Znamená to, že jeho nositel
00:01:59 byl v zákopech velmi statečný.
00:02:00 Je to permanentní boj, který zbožňuju,
00:02:03 ale vracet lidi zpátky v čase, do doby,
00:02:05 kdy platila tak odlišná pravidla, je nesmírně těžké.
00:02:08 -Řeč těla byla velmi zdrženlivá, nebylo zdvořilé se jakkoliv hrbit,
00:02:11 nebo nějak rozkládat rukama, chápete, prostě hýbat se tak,
00:02:15 jak to děláme dnes.
00:02:17 -Neuvědomoval jsem si, že i pod schody vládla hierarchie.
00:02:20 -Mezi personálem se někdy prostě chodilo přes mrtvoly.
00:02:26 -A tahle bunda může být?
-Jistě, když budete mít zapnutý
00:02:29 tenhle druk.
00:02:33 -Chceme vás provést pravidly života na panství Downton.
00:02:38 -Kamera?
-Jede!
00:02:41 -Akce!
00:02:47 Česká televize uvádí Život v časech panství Downton
00:02:54 -Á, tam je chudák lady Ravenová. Vlastně bych s ní měla promluvit.
00:02:58 -Jistě, Vaše Milosti.
00:03:02 -Neříkejte jí "Vaše Milosti".
-Já myslel, že je to správné.
00:03:07 -Jí říkejte vévodkyně.
-Ale proč? Vám neříkám hraběnko.
00:03:11 -To jistě ne!
-Nemá to logiku.
00:03:14 -To ne. Kdybych měla hledat logiku, nehledala bych ji
00:03:18 mezi anglickou vyšší třídou.
00:03:25 -Vítejte v knihovně panství Downton,
00:03:27 která vypadá trochu jinak, než obvykle.
00:03:30 Pravidla života na Downtonu nepředepisovala jen,
00:03:33 jak oslovovat vévodkyni nebo který nůž či vidličku použít,
00:03:37 šlo o mnohem víc.
00:03:39 Pravidla byla klíčem, podle něhož tito lidé žili
00:03:42 a čemu věřili.
00:03:43 -Jak to teď vypadá, tak budeme asi mít v jídelně služebnou!
00:03:48 -Vzchopte se, Carsone. Na světě se stávají horší věci.
00:03:51 -Ne horší, než dívka obsluhující vévodu.
00:03:54 -Edwardiánská Anglie byla dobou velkých změn.
00:03:57 Jak průmyslová revoluce, tak 1. světová válka
00:04:00 změnily úplně vše.
00:04:02 -Je tohle instrument k dorozumívání, nebo k mučení?
00:04:06 -Zdálo se, že staleté tradice nenávratně mizí.
00:04:10 A aristokracie cítila, že by tím mohla přijít o vše.
00:04:14 -Teď se máme vystěhovat z Downtonu?
00:04:17 -Ať šlo o to, koho si vzít, jak jíst nebo co si obléknout,
00:04:22 snažili se dodržovat staré pořádky ve světě,
00:04:25 který se od základů měnil.
00:04:28 -Ale proč jsou ty rituály, oblečení a zvyky tak důležité?
00:04:31 -Protože bez nich bychom byli jako divoši z Bornea.
00:04:38 -A nejlepším výchozím bodem pro pochopení
00:04:40 edwardiánských způsobů je jídelna.
00:04:43 -Podává se večeře, milostpaní.
00:04:49 Jak jíst
00:04:53 -Edwardiánci milovali okázalé stolování,
00:04:56 stavět se na odiv k nim prostě patřilo.
00:04:59 Ale nešlo jen o skvělé jídlo,
00:05:01 rituály jídelny stály přímo v centru jejich životů.
00:05:06 -Myslím, že jsou mnohem důležitější věci,
00:05:08 které by nás měly trápit, než jestli Carsonovi vadí
00:05:10 podávat koktejly.
-Mým úkolem je zajistit,
00:05:13 aby tyto rituály byly historicky správné.
00:05:16 -Promiňte. Omluvte mě, mamá. Bolí mě hlava.
00:05:22 -A střih, výborně!
00:05:27 -Lauro, promiňte, kde máte rukavice?
00:05:29 -Na klíně, mám je s sebou.
-Máte je s sebou, výborně,
00:05:33 mnohokrát děkuji, perfektní!
00:05:35 -Sedíte vzpřímeně, na klíně, schované pod ubrouskem,
00:05:39 vaše večerní rukavice.
00:05:40 Nepokládáte ruce na stůl a musíte si pamatovat,
00:05:44 ke kterému chodu pijete jaké víno.
-Tak, to je ono.
00:05:48 -Takže červené víno, ano?
-Červené, ano, výborně.
00:05:52 -A bílé.
-Jo, tak je to správně.
00:05:55 -Vždycky máme 3 sklenice, tu velkou na červené,
00:05:58 o něco menší na vodu a tu ještě menší na bílé víno.
00:06:01 Ale myslím, že to nejtěžší, co jsem se musela naučit,
00:06:04 bylo držení těla, to, že člověk musí pořád sedět zpříma.
00:06:08 Nějak takhle?
-Výborně, to je perfektní,
00:06:10 prostě absolutně zpříma, mnohokrát děkuji!
00:06:13 Opěradla židlí nikdy nikomu nesloužila k opírání, jako dnes.
00:06:16 Měla ryze dekorativní funkci a sloužila jen k tomu,
00:06:19 aby měl lokaj židli za co uchopit.
00:06:22 Chůvy sem někdy dokonce připevňovaly nůž,
00:06:25 aby přinutily děti sedět rovně.
-Základem bylo rozeznávat příbor.
00:06:29 Omyl při použití nože mohl být zdrojem velmi trapné situace.
00:06:34 -Alastair, s pomocí Pretty Women, mě naučil, že člověk začíná zvenku
00:06:37 a propracovává se dovnitř.
00:06:40 Nebo že by se začínalo zevnitř a propracovávali jste se ven?
00:06:43 Prostě jeden z těch způsobů to je.
00:06:46 -Tak Prosím.
00:06:47 -Čajová, na vejce, na meloun, grapefruit, na džem -
00:06:58 -Mám to říct?
-Tak jo.
00:07:02 -To je lžíce na bujón.
00:07:04 -Já myslel, že polévkové lžíce jsou lžíce.
00:07:07 -Á, taky jsou. Ale ne na bujón, který se pije z menších misek.
00:07:12 -Je jen unavená. Zítra bude zase jako rybička.
00:07:16 -Střih, výborně, děkuji vám!
00:07:20 -Důvod, proč věnujeme takovou pozornost scénám z jídelny je,
00:07:23 že před jídlem se všichni modlí, čímž se z tohoto stolu
00:07:26 vlastně stává stůl Páně.
00:07:28 A všechny detaily a ta okázalost a způsoby vyjadřují přesvědčení,
00:07:32 že i oni musí dosáhnout podobně dokonalého morálního
00:07:35 přístupu k životu.
00:07:38 -Bezchybná prezentace byla svědectvím o morální korektnosti
00:07:42 úplně ve všem.
00:07:49 Toto je Basildon Park v Berkshire, který sloužil
00:07:53 jako londýnská rezidence Crawleyů.
00:07:57 Zítra tu točíme scénu večeře a členové oddělení výpravy
00:08:01 dělají vše po to, aby prostřeli stůl přesně tak,
00:08:04 jak by byl prostřen před 90 lety.
00:08:09 Dosáhnout oceňované edwardiánské dokonalosti vyžadovalo
00:08:13 od tehdejších sloužících ovšem mnoho hodin práce.
00:08:30 -Malá vidlička, velká vidlička, malá vidlička.
00:08:33 A pak máme v tomto dokonalém světě na druhé straně takto velký nůž,
00:08:37 takto velký nůž, a ne takto velký nůž a lžíci.
00:08:42 -Dobře, napravíme to.
00:08:44 -Když se prostíral stůl, muselo se všechno vyměřovat.
00:08:46 Takže Carson měl tyčku s vyznačenými mírami,
00:08:49 a podle toho se určovaly vzdálenosti mezi jednotlivými
00:08:52 věcmi i vzdálenost míst od sebe.
00:08:55 Mezi židlí a talířem, mezi talířem a sklenicemi.
00:08:58 Všechno muselo být na milimetr přesně.
00:09:01 -Každý majordomus měl vyměřovací tyčku,
00:09:05 aby přesně vyznačil, kde mají být věci na stole přesně umístěny.
00:09:11 Začínalo se první značkou na hůlce a podle ní se nastavil první nůž.
00:09:20 A pak bylo možno pokládat všechny další
00:09:23 a všechny je vyrovnat do řady.
00:09:25 Nikdy na ně nesahali bez rukavic, protože jinak by na stříbře
00:09:29 mohly zůstat jejich otisky.
00:09:33 A vzdálenost mezi jednotlivými kusy musela být naprosto stejná.
00:09:37 Když byl příbor vyrovnán, protáhla se linie od lžíce
00:09:40 k první skleničce, takže tahle musí jít malinko doleva,
00:09:44 tahle malinko doprava a tahle patří sem.
00:09:47 Aby to taky tvořilo přímku, a pak teprve bylo hotovo.
00:09:52 A nakonec, když tohle všechno bylo perfektní,
00:09:54 vzali určitou délku, tedy měla by tu být vyznačena,
00:09:58 ale ještě to tu není.
-Jo, jo.
00:10:00 -Takhle si přidřepli, opřeli to tady
00:10:03 a odtáhli židli dál.
00:10:09 A pak úplně nakonec si tady takhle kleknete
00:10:12 a vidíte přesnou rovinu. Co říkáte, není to špatné, co?
00:10:16 -Ne, je to dobrý.
-Perfektní!
00:10:22 -Co říkáte?
-Nic neuspěje tak jako přemíra.
00:10:29 -Pro edwardiány bylo cílem okázalého stolování
00:10:32 zapůsobit na hosty.
00:10:34 A pod schody zase to, kdo bude servírovat jaký pokrm,
00:10:38 vyjadřovalo, jaké má kdo postavení.
00:10:41 -Dnes můžete vzít rybu a maso. James může jít za vámi s omáčkou.
00:10:48 -Ale já mám být první lokaj.
-Samozřejmě.
00:10:51 -První lokaj vždycky nosil maso.
00:10:54 -Podívejte, ani to neudrží rovně.
00:10:56 -A druhý lokaj nosil další věci, jako přílohu nebo zeleninu a tak.
00:10:59 -Taková urážka! Jen proto, že měří 10 stop!
00:11:02 -A některý lokaj měl vyšší plat jen proto, že byl vyšší.
00:11:04 No, vemte si třeba Alfreda a mě, například.
00:11:07 Matt Milne měří cca 190 cm, a já cca 175 cm.
00:11:10 Takže on by bral fůru peněz, a já bych byl na mizině.
00:11:14 Na to, aby se člověk pohyboval jako lokaj,
00:11:16 je vymyšlená úplná choreografie. Mám vám to ukázat?
00:11:20 Jenže problém je, že bych k tomu potřeboval asi 4 další lidi.
00:11:23 Představte si prostě, že tohle je dlouhý stůl.
00:11:25 Carson stojí přímo tady.
00:11:28 Naproti němu, třeba tady, u krbu, ano, stojím já,
00:11:32 čili jeho první lokaj, připravený okamžitě vyrazit,
00:11:35 čekám, čekám, až Carson kývne, abych vykročil a začal servírovat.
00:11:41 No, a první osoba, kterou obsloužím, bude hraběnka.
00:11:45 -Takhle je nedávej! Musejí je uchopit!
00:11:49 -To je Maggie Smith, držitelka Oscara, jo?
00:11:52 Pokaždé když ji musím zezadu obejít, abych ji mohl obsloužit,
00:11:55 jsem hrozně nervózní, je to stresující zážitek.
00:11:58 -Ách, krásné. To je pohoštění. Oh!
00:12:02 -Do toho musíte s tácem plným masa překročit koleje od kamery
00:12:05 a servírovat takhle dokola, a pořád ho držet v napřažený ruce,
00:12:08 a pak se třeba člověk nakloní...
-Mamá, povězte něco všem.
00:12:12 Přiveďte je zase k rozumu.
-a čekáte, a nesmíte se pohnout.
00:12:16 Odstoupíte dozadu, čekáte, popojdete dopředu.
00:12:20 Teď jako přichází na scénu mé třetí já,
00:12:23 pan Molesley nebo druhý lokaj nebo prostě někdo takový
00:12:26 a začíná servírovat přílohy.
00:12:28 Sleduji ho periferním zrakem a nakláním se zároveň s ním.
00:12:34 -Musejí být svým způsobem neviditelní,
00:12:36 společenský hovor u stolu nesmí nic rušit.
00:12:42 -Nikdo nikdy nezačne jíst, dokud nezačne jíst Cora,
00:12:46 hostitelka. Ona také určuje, kterým směrem bude probíhat
00:12:50 konverzace.
00:12:53 -Bude nám někdy dovoleno se obrátit?
00:12:56 -Při večeři to "obrátit se" znamená,
00:12:58 že konverzace bude zahájena a bude probíhat jedním směrem,
00:13:01 který určí hostitelka, Cora. A každý to bude respektovat.
00:13:05 A potom, chápete, když se ona obrátí...
00:13:07 -Je čas se obrátit.
-obrátí se i všichni ostatní
00:13:10 a hovoří zase s osobou na druhé straně,
00:13:12 takže se na každého dostane.
-Pod zdánlivě nenásilnými
00:13:15 rituály jídelny se skrýval jejich pravý cíl.
00:13:19 Jídelna byla místem, odkud se ovlivňovalo,
00:13:22 kde se uplatňovala moc. Místem, kde se hledal manžel.
00:13:25 -Kolikrát mi přikážete vdát se za muže,
00:13:27 co sedí vedle mě u večeře?
-Tolikrát, kolikrát bude třeba.
00:13:33 Jak se vdát
00:13:39 -Manželství ve vyšších vrstvách britské společnosti bývala zřídka
00:13:43 otázkou lásky. Ale vždycky v nich šlo o moc a o půdu.
00:13:49 Půda se za žádnou cenu nesměla dělit,
00:13:52 neboť poskytovala člověku prostředek k obživě
00:13:57 a právo vládnout své zemi.
00:14:00 -Věřím, že je tu řešení, které ti zajistí budoucnost
00:14:04 a dá ti postavení.
-To nemyslíte vážně!
00:14:09 -Jen o tom přemýšlej.
-Nemusím o tom přemýšlet.
00:14:12 Vdát se za muže, který ani neumí držet nůž jako džentlmen?!
00:14:15 -Á, to přeháníš!
00:14:20 -Dokud se neprovdaly, neměly ženy naprosto žádné postavení ani moc,
00:14:25 takže musely hledat muže, který jim to dal.
00:14:28 -Sir Anthony Strallan.
-Sire Anthony!
00:14:30 -Nebojte se, lady Granthamová, nespletl jsem datum.
00:14:32 -Dcery to měly tehdy těžké, neměly stejné šance jako synové,
00:14:37 musely hledat svou budoucnost ve vhodném partnerovi,
00:14:41 v dobrém manželství.
00:14:42 -Víte, mám 2 lístky na koncert v Yorku příští pátek.
00:14:46 -Jak milé. Ale já nemůžu.
-Ne.
00:14:49 Já jsem doufal, že by mě mohla doprovodit lady Edith.
00:14:53 -Velmi ráda.
-Výborně.
00:14:57 -Bylo to velmi důležité, a na to se ženy zaměřovaly,
00:15:01 protože to byla možnost odejít z domova,
00:15:03 opustit konečně rodiče a založit si svůj vlastní domov.
00:15:09 -Mladá dáma se nemohla vdát, dokud nebyla představena u dvora.
00:15:13 Tím pak začínal rok, nabitý událostmi,
00:15:15 známý jako její uvedení do společnosti.
00:15:18 -Myslím, že uvedení do společnosti bylo nejvýraznějším příkladem
00:15:22 těchto pravidel a etikety.
00:15:26 Dívka měla vzadu na vlasech závoj, který přecházel do vlečky
00:15:31 s přesně danou délkou.
00:15:34 -Vlečky spadaly od ramen až na podlahu
00:15:37 a měřily minimálně 2 a tři čtvrtě metru.
00:15:40 -Dívka byla oblečena v bílém, hlavu zdobila pera,
00:15:43 a i to, kolik jich měla, mělo svůj přesný význam.
00:15:47 -Bílý šat byl znamením čistoty. Počet per pak říkal, kdo je kdo.
00:15:53 Neprovdané mladé dámy nosily 2, vdané matróny měly 3.
00:15:57 -Hraběnka z Granthamu představuje lady Rose MacClareovou.
00:16:03 -Představení mladé dámy králi a královně
00:16:06 bylo jejím vstupem do společnosti.
00:16:09 Znamenalo, že má panovníkovo požehnání a že se může provdat.
00:16:19 -Kamera?
00:16:23 A akce!
00:16:26 -Ty šaty jsou přímo k nakousnutí.
-Děkuji!
00:16:28 -Když byla představena u dvora, mohla se mladá dáma účastnit toho,
00:16:32 čemu se říkalo "sezona".
00:16:34 Řady večírků, kde se mohla seznámit s případnými ženichy.
00:16:37 -Jak to, že nemám večerní uniformu nadporučíka?
00:16:39 -Protože žádné nejsou, v té době žádné večerní uniformy
00:16:44 pro nadporučíky neexistovaly.
00:16:47 -Alastair byl nesmírně užitečný při sledování všech souvislostí,
00:16:50 zvlášť pokud šlo o interakce mezi jednotlivými osobami.
00:16:54 -Doufám, že jste všechno stihli.
00:16:56 -Chtěly jsme si přiťuknout a říct "ať slouží".
00:16:58 Jenže ženy si tenkrát nepřiťukávaly.
00:17:02 -Střih a znovu, prosím.
00:17:04 -A také neříkaly "ať slouží". Takže musel zasáhnout.
00:17:10 -Můžeme si promluvit o těch skleničkách?
00:17:11 -Žádné "ať slouží"?
-Ano, je to jasné?
00:17:13 -Tak já řeknu jen "na vaše zdraví".
00:17:15 -To můžete říct...
-Ticho prosím a připravit!
00:17:17 Akce!
00:17:20 -Miluju Alastaira, on mě prostě naučil úplně všechno,
00:17:24 jak si zavazovat tkaničky, jak gestikulovat, jak stát,
00:17:29 jezdit na koni. Poučil mě o historii mé rodiny.
00:17:35 Má takovou věc, které říká společenská bible,
00:17:38 je to obrovská kniha, nemohl jsem ani uvěřit tomu,
00:17:42 že něco takového existuje. A on v ní je.
00:17:45 Alastair vystopoval svou rodovou linii
00:17:47 zpátky až k Robertu Bruceovi, víte, a ještě dál,
00:17:50 a ti všichni jsou v té knize.
00:17:53 -Touto úžasnou knihou je Burkeova aristokracie,
00:17:56 seznam všech aristokratů Spojeného království.
00:17:59 Sestaveno podle původu a pokrevních svazků,
00:18:01 nejdůležitější nástroj při vyhledávání
00:18:04 vhodných protějšků.
00:18:06 -Nemá to ale nic, absolutně nic společného s penězi.
00:18:09 Na tom je takhle společenská bible založena,
00:18:12 nemá to nic společného s penězi, je to o vašem původu
00:18:15 a vaší rodové linii, o tom, odkud pocházíte.
00:18:18 -Rodiče dcer vždycky používali Burkeovu aristokracii,
00:18:21 aby si ověřili rodový titul a stav případných nápadníků.
00:18:25 Jejich snahou přitom vždy bylo, aby manželství pozvedlo
00:18:27 význam rodiny.
00:18:29 -Lord Gillingham je schopen vystopovat svou rodovou linii
00:18:32 několik set let zpátky. A proto se musí přiženit
00:18:35 jen do určitých rodin, v úvahu padají jen určitá jména a tituly,
00:18:38 které jsou pro něj vhodné.
00:18:41 Je to prostě jako taková šachová partie, je to politika.
00:18:45 -Nemusím vysvětlovat, jak to chodí v systému, v němž žijeme.
00:18:49 -Do ničeho se nežeňte prosím.
00:18:52 -Neudělám z Mabel hlupáka. Nebylo by to fér.
00:18:58 -Ten systém, v němž jsou lapeni, to je prostě soubor pravidel,
00:19:01 chápete? Víte, to mě na roli lorda Gillinghama šokovalo nejvíc,
00:19:06 jak sešněrované a potlačované to všechno je.
00:19:10 Jak málo citů je vám dovoleno projevit.
00:19:13 Člověk se nesmí smát, nesmí milovat,
00:19:16 v žádném případě už nesmí plakat.
00:19:19 A musíte si vzít toho, koho vám vybere vaše rodina.
00:19:26 A tak když Gillingham řekne Mary "jak to chodí v systému,
00:19:30 v němž žijeme", je to myslím poprvé v jeho životě,
00:19:35 kdy někomu řekne, že ho miluje.
00:19:49 -Ticho, prosím! Zavřete tam venku!
00:19:52 -Jak a koho si vzít, to bylo nahoře provázeno
00:19:56 spoustou komplikací. Dole pod schody to bylo prosté.
00:20:00 Tam se to zkrátka nedělo.
00:20:02 -S tou komornou jsem měla pravdu. Odchází. Bude se vdávat.
00:20:06 Jak může být tak sobecká?
00:20:08 -Dvoření mezi služebnictvem, mezi personálem, nebylo povoleno.
00:20:14 -Já nevím, co...
-Pst!
00:20:16 -Panstvo se na to dívalo s nevolí, takže to naše namlouvání
00:20:19 byl velmi pozvolný, zdlouhavý proces.
00:20:29 Líbil se mi ten proces, nám oběma se líbil,
00:20:32 byla to prostě velmi jemná, velmi delikátní,
00:20:34 velmi pozvolná cesta ke společnému životu.
00:20:40 -To by stačilo, pane Batesi, oba máme práci!
00:20:45 -Občas se to stalo, že se sluhové vzali.
00:20:48 Ale většinou pak ve skutečnosti žena ze služby odcházela.
00:20:52 -Manželství zpochybnilo vaši loajalitu k rodině.
00:20:55 Váš život měl být věnován službě.
00:20:58 A mělo to i praktické důvody, muži a ženy měli v domě
00:21:01 oddělené prostory na spaní.
00:21:03 Pro manželské páry tam žádné místo nebylo.
00:21:07 -Takže Anna a Bates měli svým způsobem privilegované postavení.
00:21:11 -Dole se moc dobře nedalo se namlouvat, zvlášť ne Daisy,
00:21:14 protože kdyby si s někým něco začala,
00:21:16 byla by s ním musela odejít, takže by to pro mě bylo
00:21:19 dost špatný, musela bych odejít.
00:21:20 A taky na nějaký namlouvání v podstatě nebyl čas.
00:21:23 -Přines Alfredovi omáčníky, já dělám suflé!
00:21:26 -Jo, hned, jen co...
-Prostě to udělej!
00:21:29 -Člověk si nikoho nemohl namlouvat, chodit na rande
00:21:31 a s někým se muckat nebo tak.
00:21:35 Myslím, že proto měla Daisy takovou smůlu na chlapy,
00:21:38 protože byla prostě pořád v jednom kole
00:21:40 a nikdy nikam nechodila.
00:21:43 -Taxi!
00:21:45 -Aristokratické dcerky mohly chodit ven.
00:21:48 Ale setkat se o samotě s mužem, bez gardedámy,
00:21:50 znamenalo riskovat navždycky svoje dobré jméno.
00:21:58 -Líbí se mi, že to je taková společenská dívka v době,
00:22:01 kdy žena neměla žádnou nezávislost.
00:22:04 Je vlastně neuvěřitelně odvážná a v téhle scéně to právě dokazuje.
00:22:09 -Jack Ross k vašim službám.
-Rose MacClareová. Těší mě.
00:22:15 -Rose, poslali mě pro vás.
00:22:20 -I přes to, že měly jistá privilegia,
00:22:22 bylo chování dam podřízeno velmi přísným pravidlům.
00:22:25 -Když jde Edith na večeři ke Gregsonovi, nemá rukavice,
00:22:29 což bylo velmi šokující.
00:22:32 -Budu ti chybět?
-Ovšem.
00:22:35 Skutečně máš do odjezdu jen týden?
-Hm.
00:22:39 -Víte, bylo to, jako kdyby byla prakticky nahá!
00:22:42 -Ach, miláčku!
00:22:47 -A ten večer otěhotní. Tak vidíte, že měla mít rukavice.
00:22:52 -Omlouvám se, slečno, ale tohle přišlo večerní poštou
00:22:55 a zdá se, že to bylo přehlédnuto.
-Netrapte se.
00:23:01 -Ve skutečnosti mít nemanželské dítě byla ta nejstrašnější věc.
00:23:09 Alastair mi to všechno vysvětlil, říkal, že všechno v té společnosti
00:23:12 je založeno na myšlence, že se budete chovat správně,
00:23:16 že budete někým, k němuž mohou lidé tak nějak vzhlížet,
00:23:20 to se od člověka očekává.
00:23:23 A když to neděláte, a upadnete do hanby,
00:23:25 pak vám to prostě zničí pověst nejen ve vašem okolí,
00:23:29 ale dolehne to až do Londýna.
00:23:32 A tohle nebezpečí právě hrozí lady Edith.
00:23:38 -Není na čase, abyste mi jedna řekla pravdu?
00:23:42 -Kdybych vám řekla pravdu, babi, už byste se mnou nepromluvila.
00:23:45 -Pak jsi mi pravdu již řekla.
00:23:50 Jak se chovat
00:23:54 -Budete spoluvlastník. Bude to váš dům, vaše panství,
00:23:57 stejně jako moje. Budeme společníci.
00:23:59 -Ale...
00:24:08 -Miluji tyhle úžasné formálnosti edwardiánského života.
00:24:12 Pravidla, jimiž se museli řídit, byla směsicí
00:24:14 přímočaré praktičnosti a strachu.
00:24:19 -Natočili jsme verzi, kde by se lidé
00:24:21 instinktivně objali, tak jako to děláme dnes.
00:24:24 Ale Alastair nás samozřejmě hned vyvedl z omylu a řekl:
00:24:27 -Nehloupněte, můžete si, abyste vyjádřili své pohnutí,
00:24:30 maximálně tak potřást rukama.
00:24:32 -Jsi moje milovaná dcera a mám tě rád,
00:24:35 i když pro Angličana je těžké to vyslovit.
00:24:40 -Britové nebývali vždycky tak škrobení.
00:24:43 Ale zkušenost s krutostí francouzské revoluce před 100 lety
00:24:47 anglickou aristokracii tak vyděsila,
00:24:50 že znakem dobrého chování se stala chladná rezervovanost.
00:24:56 -Existovaly reálné obavy, že bez těchto formálností
00:24:59 přijde aristokracie o autoritu a společnost se rozpadne.
00:25:04 -Takže si aristokracie vytvořila způsoby,
00:25:06 které její postavení chránily.
00:25:09 -Nechápete to. Jednou budu hraběnka z Granthamu.
00:25:12 A podle mě hraběnka z Granthamu žije na panství Downton.
00:25:16 -Díky tomu kdo byli a díky svému postavení
00:25:20 to byli velmi upřímní lidé.
00:25:22 Chápete, Mary je prostě člověk, který, když si něco myslí,
00:25:24 tak to řekne, řekne to z upřímného přesvědčení,
00:25:27 a neomlouvá se za to.
00:25:29 -Daňovým kontrolorům někdo odpadl, takže nás přijmou
00:25:32 ve středu v poledne. Ale měli bychom jet zítra.
00:25:35 Nechci riskovat, že přijdeme pozdě.
00:25:37 -Díky tomuto sebevědomí také podle všeho,
00:25:40 co řeknou a co si myslí, o čem jsou přesvědčeni,
00:25:45 vždycky jednají.
00:25:47 -Svět jde dál a my musíme s ním.
-To mi říkáš pořád.
00:25:51 -Mluvili velmi hlasitě, protože, chápete, měli právo,
00:25:54 aby byli slyšeni, nebáli se říct svůj názor a každý je poslouchal,
00:25:58 protože to prostě byli aristokraté a tím to bylo dáno.
00:26:01 A také ty místnosti, ve kterých mluvili, byly obrovské.
00:26:05 -Kdy se vrátí bratránek Robert?
-Nevím. Bohužel.
00:26:08 Už dlouho od něj nepřišla zpráva.
00:26:10 -Nejhorší na tom je, že aby byl člověk edwardián,
00:26:13 a nóbl, musí být svým způsobem neomalený, aby byl nóbl.
00:26:17 -My za nic neděkujeme, když vám podají šálek čaje,
00:26:20 tu osobu, co vám ho podává, ignorujete.
00:26:24 Jako kdyby tam vůbec nebyla.
00:26:27 -Chápete, všechny mé vnitřní instinkty křičí,
00:26:30 že to je neslušné, je hrozně hrubé ignorovat osobu,
00:26:33 která vám s něčím pomáhá, ale tak to prostě bylo.
00:26:38 -Bylo to tak prostě proto, že to pro edwardiány
00:26:41 bylo praktické.
00:26:43 -Nechci, abyste stál tady, běžte tam k těm dveřím.
00:26:47 -Být 30x za den obsloužen a pokaždé za to děkovat
00:26:51 by bylo k zešílení.
00:26:53 Takže platilo pravidlo: tiché ocenění.
00:26:57 -Sluhové, kteří se mohou pyšnit nálepkou "nejlepší sluha"
00:27:00 jsou de facto v jistých okamžicích neviditelní.
00:27:02 -Zemřel mi manžel! Nechápete, co to znamená?
00:27:07 Po všem, co vytrpěl ve válce, se zabije při hloupé bouračce!
00:27:11 -Vidíme všechno, slyšíme všechno, ale musíme se chovat tak,
00:27:13 jako kdyby ne, takže nasadíte bezvýrazný obličej,
00:27:16 ale přitom vstřebáváte spoustu informací, prostě proto,
00:27:19 že není možné je nevstřebávat.
-Klidně mluví před služebnictvem,
00:27:22 protože soudí, že jim to půjde jedním uchem tam a druhým ven.
00:27:26 Což samozřejmě není pravda.
00:27:27 -Pozval mě, abych to dělal s ním.
-Ten bratr, co přijede?
00:27:31 -Ano, Kieran.
00:27:33 -A je to pochopitelně pro lidi dole zdroj zábavy, chápete,
00:27:35 pro všechny lidi dole, je to taková jejich telenovela.
00:27:39 -Ať už se dělo cokoli, panstvo věřilo
00:27:41 v naprostou diskrétnost služebnictva.
00:27:44 -Krize, o které nemám povědomost?
-Ne, pane Carsone.
00:27:48 -První zásadou sluhy fungujícího nahoře, je diskrétnost.
00:27:51 -S cizími se o záležitostech domu nemluví.
00:27:55 -Mohli to probírat dole, mezi sebou,
00:27:57 ale rozhodně si nepřáli, aby se to dostalo ven,
00:27:59 protože by nechtěli pracovat v domě, který je předmětem klepů.
00:28:03 Chápete, chtěli, aby si lidi mysleli,
00:28:06 že pracují pro jeden z nejlepších domů v zemi,
00:28:08 protože to dodávalo jistý status i jim.
00:28:13 -Edwardiánci se děsili skandálu, protože tisk právě zjistil,
00:28:17 jak úžasně prodejné takové klepy jsou.
00:28:20 Vůbec poprvé nebyly už drby jen lokální záležitostí,
00:28:24 vaši hanbu mohla najednou poznat celá země.
00:28:27 -Co se stalo?
-Já nevím!
00:28:29 -A proboha, někdo zemřel v posteli lady Mary!
00:28:32 -Byl naživu a najednou vykřikl. A pak byl mrtvý.
00:28:36 -Ale proč tady vůbec byl?
00:28:38 -A chápete, kdyby se o téhle události někdo dozvěděl,
00:28:42 společnost by lady Mary zavrhla, byla by to hrozná věc!
00:28:50 -Zničí mě to, mamá. Budu zničená a nechvalně známá.
00:28:54 Terč posměchu. Společenský vyvrhel.
00:28:56 Tohle chcete pro svou nejstarší dceru?
00:28:58 Tohle chcete pro svou rodinu?
00:29:01 -Takže pro dobro domu a kvůli pověsti lady Mary
00:29:04 musí jít Anna nad rámec své povinnosti
00:29:06 a pomoct odstranit mrtvolu.
00:29:11 -Mamá!
-Promiň!
00:29:16 -V téhle situaci nemá Cora jinou možnost.
00:29:19 Dobře si uvědomuje, že by to pro Mary znamenalo
00:29:21 na všech úrovních, a v tak mladém věku
00:29:24 jednoznačnou společenskou smrt.
00:29:27 A taky si dobře uvědomuje, jakou hroznou ranou
00:29:30 by to pro ni bylo.
00:29:33 -Anno, nebudu vás urážet žádostí, abyste i vy zatajila hanbu
00:29:39 lady Mary. Půjdeme.
00:29:50 -Jestliže první zásadou dobrého sluhy je diskrétnost,
00:29:54 druhou je to, nikdy neobtěžovat svého pána
00:29:57 svými vlastními problémy.
00:30:01 -Jsem John Bates, nový komorník.
-Nový komorník?
00:30:04 -Ano.
00:30:05 -Přichází do domu, a vůbec není vítán,
00:30:08 a taky na svůj úkol nestačí.
00:30:11 Takže lord Grantham v podstatě řekne:
00:30:13 tohle nefunguje, budu vás muset propustit.
00:30:17 -To je tak, Batesi. Řekl jsem, že to s vámi zkusím.
00:30:20 A zkusil jsem.
00:30:22 -Ztratit práci by pro muže jeho věku a s jeho handicapem
00:30:25 znamenalo jít rovnou do chudobince, byl by konec.
00:30:28 -Chápete, že od Carsona se nedá čekat,
00:30:31 že sleví z výkonnosti svého personálu.
00:30:33 -Chápu, milostpane. Ovšem.
00:30:35 -Bates by chtěl žadonit, tak jak by to udělal každý,
00:30:38 zapřísahat toho muže: "Prosím vás, udělám úplně všechno,
00:30:41 co mám dělat? Jsem ochoten ke všemu,
00:30:43 jen abychom to nějak vyřešili." Ale to nemůže a neudělá to.
00:30:47 Místo toho řekne:
00:30:49 -Smím něco navrhnout?
00:30:52 Když bude třeba lokaj navíc, náklady by šly z mého platu.
00:30:56 -Rozhodně ne. To bych vůbec nemohl dovolit.
00:30:58 -Protože bych tu rád zůstal. Velice rád.
00:31:02 -Je to velmi delikátně řečeno, ale je v tom obsažena ta žádost,
00:31:06 kterou ten člověk nechce a nemůže vyjádřit přímo.
00:31:11 A když pak lord Grantham řekne:
00:31:16 -Pomohu vám, než něco najdete.
00:31:18 -Je v tom definitivnost a oba muži to vědí.
00:31:23 -Dobře, pane, půjdu hned.
-Není třeba vyběhnout do noci.
00:31:28 Vlak do Londýna odjíždí ráno v 9.
00:31:30 -A to je konec, zdánlivě je to konec,
00:31:33 pro Batese je to prostě konec, v té krátké scéně je řečeno vše,
00:31:37 co nebylo řečeno.
00:31:40 -Je to zatracená věc, Batesi, ale nevidím, jak to obejít.
00:31:44 -Já to zcela chápu, milostpane.
00:31:47 -Bylo by nevhodné a neslušné projevovat moc citu a naléhat,
00:31:52 oba by je to přivedlo do trapné situace.
00:32:01 -Je mnoho záznamů o tom, kdy sluhové své pány a paní
00:32:04 citově podrželi. Ale když se dostali
00:32:08 do potíží sluhové, museli jim většinou čelit sami.
00:32:12 -Já se chci vrátit nahoru.
00:32:15 -Neříkejte, že jste s tím ubohým starým mrzákem šťastná.
00:32:18 -Když to musíte vědět. Jsem s ním velmi šťastná.
00:32:23 Teď mě nechte jít. Prosím!
00:32:26 -Možná jste zapomněla, co vám chybí.
00:32:29 -Když jsem se dozvěděla o tom Annině znásilnění,
00:32:32 snažila jsem se pochopit, co to mohlo v té době
00:32:35 pro ženu z její třídy znamenat.
00:32:37 Protože když jsem si přečetla scénář, tak jsem,
00:32:40 tak jako spousta jiných, opravdu chtěla,
00:32:42 aby to Anna někomu řekla, aby pohnali toho chlapa před soud,
00:32:45 chápete?
00:32:47 Ale Alastair mi řekl, musíte si uvědomit,
00:32:49 že ani pracující žena neměla nic jiného, než svou pověst.
00:32:53 -Ale musím to někomu říct!
-Ne, ne, ne!
00:32:55 -Ale panu Batesovi to musíš říct!
-Jemu už vůbec ne!
00:32:58 Zabil by toho, co to udělal, a pak by ho pověsili!
00:33:01 -Ve skutečnosti kdyby se někdo dozvěděl, co se jí stalo,
00:33:04 tak by uvrhla hanu na celý dům, uvrhla by hanu i na sebe
00:33:08 a nejspíš by i přišla o práci.
00:33:11 -Nikdo jiný to nesmí vědět! Slibte mi to!
00:33:16 -Pro nás to dnes zní jako čiré barbarství, díky bohu.
00:33:19 A uvědomte si, že od té doby uplynulo teprve 100 let!
00:33:23 To pro mě byl prostě úplný objev.
00:33:25 -Mezi sluhy a pány je zvláštní vztah, velmi úzký,
00:33:29 ale svazovaný přísnými pravidly.
00:33:34 -V domě existují jistá pravidla, týkají se etikety, chování,
00:33:37 udržování domu, na všechno jsou pravidla.
00:33:40 A nikdy nekladete osobní otázky.
00:33:42 -Hezký den, milostpane?
-Dobrý, až na ten večer.
00:33:45 Dostal jsem nářez od pana Sampsona.
00:33:46 -Nesmíte nikdy podněcovat konverzaci.
00:33:49 -Byl jsem hlupák, že jsem hrál s někým, kdo zjevně ví, co dělá.
00:33:52 -A nikdy nesmíte pronést nějaký soud o tom,
00:33:55 co dělá nebo co si myslí jeho lordstvo,
00:33:57 ať si myslíte cokoli.
00:34:01 -Snad si to nechte pro sebe.
-Ovšem, milostpane.
00:34:04 -Výborně.
00:34:06 -Je to téměř jako zpověď, jako u katolíků, chápete,
00:34:09 zpovědní tajemství.
00:34:11 -Problém je, že dát se oblékat a svlékat, je intimní záležitost.
00:34:15 Odpustili jsme Thomasovi jeho dřívější hříchy,
00:34:18 ale neumím si představit, že bych k němu měl někdy důvěru.
00:34:20 -Víc neříkejte, milostpane. Jsem si jist, že pan Bates bude
00:34:23 brzy doma, čímž se ta věc vyřídí.
00:34:26 -Je to hrozně zvláštní.
00:34:28 Na jedné straně je tu jisté dekorum,
00:34:30 jsou tu jisté hranice toho, co se může říct
00:34:32 a co se říct nesmí, a přitom tomu člověku zároveň stahujete kalhoty.
00:34:37 -Bates ví o mém osobním životě úplně všechno,
00:34:40 tak jako třeba Anna ví úplně všechno o Mary.
00:34:42 Je to takový hrozně jednostranný vztah.
00:34:44 -Jaká byla večeře?
-Namáhavá.
00:34:46 Tolik mě nudí ten chlad pana Blakea.
00:34:49 -Ještě se nerozehřál?
00:34:51 -Lady Mary a Anna spolu mají velmi blízký vztah.
00:34:54 Troufla bych si říct, že jsou i přítelkyně.
00:34:56 Ale pořád to jsou, chápete, služka a její paní.
00:35:01 -Podle pana Napiera mu připadám odměřená.
00:35:05 Nejsem odměřená, že ne?
00:35:07 -Mám odpovědět po pravdě, nebo jako komorná?
00:35:10 -Přejděme to.
00:35:13 -Anna je si neustále vědoma svého postavení,
00:35:15 zatímco Mary na to někdy zapomíná, zapomene se a zapomene,
00:35:19 jaké je Annino postavení.
00:35:21 Takže jí říká mnohem víc, než by měla.
00:35:27 -Důvěrnost těchto vztahů byla nevyhnutelná.
00:35:31 Vždyť spolu trávily tolik času tím nekonečným oblékáním
00:35:34 a svlékáním!
00:35:40 Jak se oblékat
00:35:43 -Šaty byly pro edwardiány nesmírně důležité,
00:35:46 protože každý detail měl svůj význam.
00:35:49 Aristokraté nosili nepraktické oděvy,
00:35:51 náročné na údržbu, které vyjadřovaly
00:35:54 jejich privilegium, jako by říkaly:
00:35:56 "Já nemusím pracovat, a s oblékáním mi vždycky
00:35:58 někdo pomůže".
00:36:01 Mimořádné úsilí bylo věnováno tomu, aby dámy a pánové působili
00:36:05 nenuceně. A proč?
00:36:09 Protože tím říkali: "My tu velíme."
00:36:12 -Edith, na co myslíš?
00:36:14 -Víš, já ho nemám tak moc nerada jako ty.
00:36:16 -Možná ho vůbec nemáš nerada.
-Možná, že ne.
00:36:20 -Dámské oblékání bylo mimořádně složité
00:36:24 a řídilo se spoustou pravidel.
00:36:28 -Já nesmím nosit čelenku, protože-
00:36:30 -Čelenku můžete nosit, jen když jste vdaná.
00:36:35 -Nejsem si moc jistá, jak je to s perlami,
00:36:38 vím jen, že já žádné nenosím.
00:36:40 -Vypadáš krásně!
-Děkuji, drahoušku Sybil.
00:36:43 -Pak jsou tu ty předpisy ohledně rukavic,
00:36:45 kdy je máte na rukou, kdy je sundáte.
00:36:46 -Dokonce i v šatně.
-Jak dlouho tu zůstanou?
00:36:49 -Musíte si nechat rukavice na rukou před večeří i po ní.
00:36:52 -Měly jsme je zkrátka skoro pořád. Měly jsme cestovní rukavice
00:36:55 a večerní rukavice a jezdecké rukavice.
00:37:04 -Je něco víc vzrušujícího než nové šaty?
00:37:08 -Tenhle dress code byl zakotven již před mnoha staletími
00:37:10 v zákonech o přepychu.
00:37:12 Ty původně zakazovaly každému kromě šlechty
00:37:15 nosit věci jako kožešiny nebo hedvábí.
00:37:18 V běžný den se oblékly ke snídani a pak se možná převlékly,
00:37:21 když šly dopoledne na procházku nebo si vyjely na koni,
00:37:25 a pak se převlékly k obědu.
00:37:27 Pak se mohly převléknout na odpoledne,
00:37:30 když si sedly ke knížce nebo šly někoho navštívit
00:37:32 a pak se opět převlékly k večeři.
00:37:34 V podstatě tyhle dámy trávily převlékáním většinu času!
00:37:38 -V žádných z těch šatů se toho nedalo moc dělat,
00:37:40 protože jste byla sešněrovaná korzetem,
00:37:43 žebra byla stažená k sobě a mozek nedostával
00:37:46 takové množství kyslíku, jaké by potřeboval.
00:37:49 Takže to z vás dělalo nesmírně pasivního jedince.
00:37:55 -Jejda, ten korzet je těsný!
00:37:57 Anno, až to uděláte, byla byste anděl a uvolnila ho?
00:38:00 -Hmm.
-Vstup na šikmou plochu?
00:38:03 -Zvuk, kamera!
00:38:07 -Teď to není tak viditelné, protože teď jsme v roce 1924
00:38:11 a v těchto šatech jsme se mohly mnohem volněji pohybovat,
00:38:14 myslet, mluvit, jíst, prostě dělat všechno.
00:38:18 A myslím si, že to není náhoda, že ženy najednou chtěly,
00:38:22 aby někdo naslouchal jejich názorům, a toužily po tom,
00:38:27 aby se mohly lidsky uplatnit, protože konečně mohly dýchat!
00:38:36 -Obleky pro džentlmeny zůstaly ovšem i nadále upjaté,
00:38:39 byl to pro ně výraz jejich kontroly nad měnícím se světem.
00:38:44 -Tak, jedu pro Mathewa.
-Vypadáte elegantně.
00:38:47 -To doufám. Necítím se zrovna ve své kůži.
00:38:50 -Mám celou řadu obleků, a večerní oblek je možná
00:38:54 ta nejhorší věc, co jsem měl kdy v životě na sobě.
00:38:57 Člověk se musel do té košile s příšerně naškrobenou náprsenkou
00:39:01 doslova našroubovat.
00:39:04 Bylo to strašné, protože se vůbec nemůžete ani ohnout nebo tak něco.
00:39:09 Takže tam prostě jen tak stojíte s rukama podél těla
00:39:14 a připadáte si jako tučňák.
00:39:16 -Šaty určují způsob, jak se hýbáte i to, jak se cítíte.
00:39:19 Všiml jsem si třeba včera, že ani mezi jednotlivými scénami
00:39:22 si neuděláte pohodlí, protože prostě nemůžete.
00:39:25 -Oblékat se k večeři, převlékat se několikrát denně,
00:39:28 zvlášť se to týká dívek, to prostě nemůže dělat člověk sám,
00:39:31 na to potřebuje pomoc. Je to jako oblékat si brnění.
00:39:34 -Jsem rád, že se to urovnalo.
00:39:36 -Nemluvte mi o kloboucích!
00:39:38 Tolik klobouků na tolik různých příležitostí,
00:39:41 proč někdo potřebuje tolik klobouků?
00:39:43 -A akce!
00:39:46 -Klobouky byly strašně důležité.
00:39:48 Váš klobouk o vás v jediném okamžiku řekl, kdo jste.
00:39:52 -Vidíte tady kolem nejrůznější druhy klobouků.
00:39:55 Je velmi těžké nějak to zevšeobecnit,
00:39:57 ale v zásadě se dá říct, že když jste byl aristokrat,
00:40:00 směl jste pro významné příležitosti nosit cylindr.
00:40:04 A mohl jste nosit to, co vám bylo pohodlné,
00:40:06 mohl jste si dovolit mít všechny možné klobouky,
00:40:09 které byly v módě, dokonce i obyčejnou plátěnou čepici,
00:40:12 která by pro vás, kdybyste byl pracující člověk,
00:40:15 byla jedinou možností.
00:40:17 Takže když tady vidíte ty muže v kšiltovkách,
00:40:19 jedná se nejspíš o pracující, kteří si nemohou dovolit
00:40:22 velmi drahou buřinku.
00:40:24 Lord Grantham si dnes vzal plstěný klobouk,
00:40:26 protože je dobře naladěný, vlídný a vyráží do své vlastní vesnice.
00:40:30 Všechno tady kolem mu přece patří.
00:40:32 Ale Carson, který je tu s ním, Carson je pořád ve službě,
00:40:35 a má svou buřinku, protože to je to nejlepší, co má,
00:40:38 a jde se svým pánem.
00:40:41 -Tak jdem na to, zkouška!
00:40:44 -Muži v té době nosili klobouky, byla to prostě rutina,
00:40:47 když se šlo ven.
00:40:51 Ale klobouky byly i prostředkem, jak vyjadřovat zdvořilost.
00:40:54 Člověk prostě když někoho potkal, nebo před ženou,
00:40:57 normálně zdvořile nadzvedl klobouk.
00:41:00 Ale také platilo, že když jste hovořil
00:41:02 s někým vaší vlastní úrovně, tak jste klobouk sundal
00:41:05 a držel ho v ruce.
-Kontrola, prosím!
00:41:07 -Tak máme si sundat klobouk?
-Já bych byl moc rád,
00:41:09 kdybyste si mohl klobouk sundat, čímž projevíte svou velkomyslnost,
00:41:13 zatímco Carson ho jen nadzvedne, a pak si uvědomí,
00:41:17 že vy jste ho smekl a smekne taky, ale žádné potřásání rukama!
00:41:21 Výborně.
-Klapka!
00:41:24 -Dobrý den, milostpane, pane Carsone!
00:41:27 -Paní Elcotová, Kam se chystáte?
-Jen čekám na našeho Robyho.
00:41:31 Rád někdy zajde po škole pozdravit svého otce.
00:41:35 -Bál jsem se, že by si mohli chtít potřást rukama v rukavicích.
00:41:39 To by byla katastrofa! Tehdy si lidé nepodávali ruce,
00:41:42 protože se hrozně báli, aby nechytli nějakou nemoc.
00:41:45 Dobrý den, já jsem Alastair Bruce, poradce přes historii.
00:41:48 -Naomi, moc mě těší.
-Naomi, mohu vás o něco požádat?
00:41:50 -Abych to nedělala.
-Ano, můžete trochu zvednout ruce?
00:41:53 Prosím vás, kdybyste mohla, ještě trochu, tak je to perfektní.
00:41:56 -743 poprvé.
00:41:59 -Jen čekám na našeho Robyho.
00:42:01 On jde se mnou, když jdu do krámu nebo na poštu
00:42:04 a při tom má možnost zajít ke hrobu.
00:42:07 -Střih!
-Myslím, že tady jde hlavně o to,
00:42:10 neustále si uvědomovat své postavení.
00:42:12 Robert například chápe, že jako aristokrat
00:42:15 tady tomu všemu vládne.
00:42:16 Ale daleko nejvíc ze všech tomu, co je to postavení, rozumí Carson.
00:42:20 Protože dole pod schody nesmírně záleží na tom,
00:42:22 kde na společenském žebříčku stojíte.
00:42:25 -Lord Grantham všemu vládne z titulu svého postavení.
00:42:29 Od aristokrata se očekávalo, že bude žít ze své půdy.
00:42:32 Nepadalo v úvahu, že by si někdy musel hledat práci.
00:42:37 -Mám místo v Riponu. Řekl jsem, že začnu zítra.
00:42:40 -Místo?
00:42:46 Jak vydělávat peníze
00:42:49 -Vydělávání peněz a práce od 9 do 5
00:42:52 zaměstnává mysl většiny z nás, zatímco se těšíme na víkend.
00:42:56 Ale myšlení aristokrata počátku 20. století
00:42:59 nemohlo být nic vzdálenější.
-Co je to víkend?
00:43:04 -Mít práci a vydělávat peníze prostě nebylo třeba,
00:43:07 člověk svůj dům a pozemky buď zdědil, nebo nějaký vyženil.
00:43:11 A pak vám peníze přinášela půda a život byl krásný.
00:43:17 -Ještě to tady nemáte rád.
-Tedy samozřejmě to...
00:43:21 -Ne. Nemáte to rád.
00:43:23 Vidíte milion cihel, co se můžou drolit,
00:43:25 tisíc okapů a rour, co se můžou ucpat i protrhnout,
00:43:28 a kámen, který za mrazu popraská.
-Ale vy ne.
00:43:34 -Já vidím své životní dílo.
00:43:39 -Ale jejich neoddiskutovatelné postavení "majitelů panství"
00:43:42 teď ohrožovali noví zbohatlíci, muži jako sir Richard Carlisle,
00:43:47 sebevědomý ambiciózní muž, se sklonem k velikášství.
00:43:51 -Dobrý den!
00:43:54 -Těší nás, že jste tady, sire Richarde.
00:43:56 -Lady Granthamová!
-Vítám vás. -Děkuji.
00:43:58 -Snad nejste z vlaku unavený.
-Ani trochu.
00:44:01 Ne, hodně jsem toho udělal.
00:44:03 -Nové peníze byly hlasité, hlučné a úspěšné.
00:44:06 Aristokracie tomu musela čelit tím,
00:44:08 že jakoukoli zmínku o penězích považovala za sprostou.
00:44:11 -Anglické vyšší vrstvy o penězích nemluví?
00:44:13 -To my neradi.
-Ale nevadí vám na ně myslet.
00:44:18 -Jako ten boháč, co říkal, že na penězích nezáleží.
00:44:21 Záleží na nich, když je nemáte.
00:44:23 -Vím, že o naše hloupá pravidla nedbáte.
00:44:26 To dáváte vždycky jasně najevo.
-Připadám vám jako nezdvořák.
00:44:31 Ale nestydím se, že jsem to, čemu se říká selfmademan.
00:44:35 -Myslím, že mezi Robertem a někým, jako je Carlisle ve druhé sérii,
00:44:39 je velmi zajímavý rozdíl.
00:44:41 Carlisle je příslušníkem meritokracie, která vychází
00:44:44 z práce, kterou člověk vykonal a z financí, které si vydělal.
00:44:48 Kdežto Robert se do této společnosti, do této struktury,
00:44:51 narodil. Jeho jediným životním cílem je udržet panství
00:44:55 a předat ho pokud možno v tom nejlepším stavu příští generaci.
00:44:59 -Ale jistota pozemkového bohatství, které se aristokracie
00:45:03 po staletí těšila, se začala vytrácet.
00:45:07 Dodávky zrní ze severní Ameriky srazily cenu obilí.
00:45:10 A zděděné bohatství ohrožovaly daňové reformy.
00:45:15 -Mé jmění je dílo jiných.
00:45:18 Já jsem správce, má drahá, ne majitel.
00:45:23 Musím se snažit být hoden úkolu, který mi byl určen.
00:45:27 -Robert není byznysmen, ale umí jednat s lidmi,
00:45:29 má k ostatním lidem velkou úctu.
00:45:31 Ale pro řízení malé ekonomiky nemá právě největší vlohy.
00:45:35 A pozorovat jak se snaží řešit některé z problémů,
00:45:38 které moderní doba člověku jako Robert přináší,
00:45:40 bylo někdy dost zábavné.
00:45:43 -Ale proč to neřešit postupně?
00:45:45 Třeba získat čas investováním vašeho kapitálu.
00:45:48 Každý den slyším o projektech, které zdvojnásobí vklad,
00:45:51 i ztrojnásobí i víc.
00:45:53 -Hodně projektů to nabízí, málo jich to dá.
00:45:55 -V Americe je chlap, jak se jmenuje? Charles Ponzi.
00:45:58 Nabízí obrovskou návratnost za 90 dnů.
00:46:00 -Robert si myslí, že Ponzi je úžasný chlápek,
00:46:03 taky by třeba jednal v duchu hesla "každý vkládá peníze
00:46:06 do kanadských železnic, tak to pojďme udělat taky".
00:46:08 -A Harry Stoke do toho šel s balíkem.
00:46:10 -Tak Harry Stoke, ať je to kdokoli, je blázen!
00:46:12 -Ale kdybych...
-Když jste se naposled zajímal
00:46:15 o investice, zruinoval jste rodinu!
00:46:16 -Robert nám může připadat tak trochu jako dinosaurus,
00:46:19 a někdy jím opravdu je, ale on se prostě snaží
00:46:22 skloubit to nejlepší z minulosti a z nové doby a zajistit,
00:46:25 aby panství dál fungovalo pokud možno co nejlépe.
00:46:28 -To nejlepší z minulosti znamenalo doživotní práci
00:46:30 a domov pro sluhy, jako byl třeba Molesley.
00:46:33 O postavení mohl tehdy člověk přijít pouze svým špatným chováním
00:46:36 nebo nějakým neštěstím.
00:46:41 -Molesley náhle zjistí, že je nadbytečný.
00:46:44 A velmi rychle si uvědomí, tak jako si to uvědomují
00:46:46 lidé i dnes, že ho dělí už jen pár výplat od beznaděje.
00:46:52 -Dobrý den, pane Molesley.
00:46:56 Jak se daří?
-Jak vidíte, moc dobře ne.
00:47:00 -Nesouhlasím. Je to práce.
00:47:02 -Ne. Ne ta, kterou dělám.
00:47:05 -Když počkáte, určitě se objeví něco lepšího.
00:47:07 -Čekal jsem, a nic se neobjevilo.
00:47:11 Od smrti pana Crawleyho jsem nevydělal ani penny,
00:47:13 dlužím peníze.
-Ano, ale jistě s otcem...
00:47:16 -Nechápete to? Já jsem v koncích!
00:47:19 -O penězích se ve zdvořilé konverzaci nikdy nemluvilo,
00:47:22 ani se neprojevovaly velké emoce, takže je to pro Annu šokující.
00:47:28 -Omlouvám se. Neměl jsem to říkat. Bylo to neomalené a namyšlené.
00:47:32 Prosím, odpusťte.
00:47:37 -Neexistuje žádný systém sociální pomoci,
00:47:39 neexistuje zdravotní pojištění.
00:47:41 A lidé na vašem panství, de facto žijou nebo umírají
00:47:44 díky vám, podle toho, jak se k nim chováte.
00:47:49 -Při natáčení byla naše práce stejně náročná,
00:47:52 jako práce služebnictva pro velkou edwardiánskou rodinu.
00:47:56 -Kde jsou druhé hrábě?
-Tady jste toho nechal trochu moc,
00:47:59 takže prosím vás...
00:48:01 Já miluju štěrk, podle mě tomu právě ten štěrk dodává
00:48:03 ten správný vzhled. Všimněte si, jak to vypadá úplně jinak,
00:48:06 když je to uhrabané.
00:48:08 U všech těchhle domů bylo uhrabání kamínků
00:48:10 první ranní povinností, každý den, a když to bylo nutné,
00:48:14 třeba i ještě někdy během dne.
00:48:16 -Jednou v minulosti jsem použil takové přirovnání,
00:48:19 že fungující panství bylo vlastně jakýmsi obrovským souborem
00:48:22 ozubených koleček, které byly součástí jediného stroje.
00:48:25 A když vypadne jedno kolečko, protože si myslíte,
00:48:28 že buď nepracuje dobře, nebo protože jste ho prostě
00:48:30 zapomněli promazat, pak se vám začne poroučet celý ten stroj.
00:48:35 -Pojďte prosím blíž k sobě, tak, tak, ruce podél těla.
00:48:41 Znát své místo bylo nejdůležitější ze všech pravidel.
00:48:45 Na tomto principu fungovala všechna panství.
00:48:48 Ale vědět, kam patří, nemuseli jen ti nejnižší,
00:48:51 aristokraté se tím museli řídit rovněž.
00:48:54 -O Molesleym jsem s vámi chtěl mluvit.
00:48:56 -Aha.
00:48:58 -Byl bych velmi nevděčný, kdybych se vzdal jeho služeb?
00:49:02 -Proč? Jste s ním nějak nespokojen?
00:49:05 -Vůbec ne. Prostě je při našem způsobu života zbytečný.
00:49:09 -Je to spravedlivé? Připravit člověka o živobytí,
00:49:12 když neudělal nic špatného?
-No, takhle bych to neřekl.
00:49:15 -Vaší matce přináší uspokojení její práce v nemocnici, že ano?
00:49:18 Jistý pocit vlastní ceny.
-Zajisté.
00:49:20 -Vy byste skutečně totéž odepřel chudákovi Molesleymu?
00:49:24 A až tu budete pánem? Propustíte majordoma? Nebo lokaje?
00:49:28 Kolika služebným či kuchtičkám dovolíte zůstat?
00:49:30 Nebo se musí vyhnat všichni?
00:49:34 Každému přísluší určitá role, Mathewe.
00:49:37 A všichni na to musíme mít právo.
00:49:47 -Základním klíčem k aristokratovu pohledu na svět
00:49:50 nebylo privilegium, ale povinnost.
00:49:58 -Cílem aristokrata bylo být užitečný své půdě
00:50:01 a svým lidem.
00:50:03 Robertovi patří všechno, co tu vidíte, kam oko dohlédne.
00:50:07 -Je to království o 6 tisících akrech,
00:50:10 ekonomika v menším měřítku, v níž vše závisí na úspěšné vládě
00:50:15 jejího pána.
00:50:17 -Nevím, jak vy ostatní, ale někdy si myslím,
00:50:19 že je čas žít prostěji.
00:50:21 -Á, to neříkej. Je naším úkolem dávat zaměstnání.
00:50:24 Aristokrat bez sloužících je zemi užitečný
00:50:27 asi jako skleněné kladivo. SMÍCH
00:50:34 -Grantham není prostě boháč, sedící ve velkém zámku,
00:50:38 jemuž slouží ti níž postavení.
00:50:40 On sám slouží jim, tím, že to všechno udržuje v chodu
00:50:43 a že každému z nich dává místo v tomto mohutném stroji,
00:50:46 jakým byla Velká Británie.
00:50:49 Byla to dokonalá rovnováha mezi privilegii a zodpovědností.
00:51:02 -Akce!
00:51:08 Vydržte! Děkuji!
00:51:10 -To, co mě nejvíc ohromuje, při těch mých snahách,
00:51:13 aby všichni stáli vzpřímeně a nikdo se nezačal objímat,
00:51:16 je, že to, co nám dnes připadá divné a formální,
00:51:19 bylo pro ně stejně přirozené, jako vzduch, který dýchali.
00:51:25 To největší tajemství způsobu života, který se s takovou námahou
00:51:28 snažíme co nejpřesněji evokovat, spočívá v tom, že pro ně
00:51:31 to vůbec žádná námaha nebyla.
00:51:40 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2016
Alastair Bruce je odborník na dobu viktoriánské Anglie a jako historický poradce se stal klíčovým členem natáčecího štábu populárního kostýmního seriálu Panství Downton. Jeho úkolem v průběhu šesti let natáčení bylo dohlížet na dobovou autenticitu, a to především co do vystupování a chování postav i všemožných detailů stran rekvizit a jejich umístění ve scéně. V dokumentárním pohledu na přípravy páté série Panství Downton provádí právě on diváky zákulisím natáčení a odhaluje, jakou péči filmaři věnovali vytvoření dokonalé repliky viktoriánské éry. Současně zprostředkovává pohled na všemožná specifika dobové společnosti, jejích zvyků a norem ve vztahu ke stolování, sňatkům, chování, oblékání i vydělávání peněz.
