Co všechno je zapotřebí, aby filmaři vytvořili dokonalou repliku minulé doby? Historický poradce Alastair Bruce provádí diváky zákulisím populárního kostýmního seriálu. Britský dokument
00:00:06-Život lidí na panství Downton je plný rituálů a majestátnosti.
00:00:12-Vítejte na Downtonu!
00:00:14-Je to balet zvláštních způsobů a škrobené formálnosti.
00:00:18-Málem jsem dnes přišel ve večerním saku.
00:00:21-Skutečně? A proč ne v županu? Nebo ještě lépe v pyžamu.
00:00:25-Aristokraté edwardiánské Anglie a jejich služebnictvo
00:00:28žili v zajetí množství zvláštních pravidel,
00:00:31na míle vzdálených od toho, jak žijeme dnes.
00:00:34Ale pro ně tato pravidla představovala způsob života,
00:00:39a jakého života!
00:00:47Řídilo se jimi všechno.
00:00:49Jak se člověk oblékal, jak jedl, jak stál, jak mluvil.
00:00:53Záleželo na každičkém detailu.
00:00:55Vypovídalo to o tom, kdo jste a kam patříte.
00:00:58Jestli nad schody nebo pod ně.
00:01:01-Vy jste lokaj a lokaj nosí rukavice.
00:01:04Takže, mohli bychom začít!
00:01:07-Takovými pravidly se řídil život v časech panství Downton,
00:01:10ta tvořila tajný kód, který vám prozradí vše
00:01:13o edwardiánské Británii.
00:01:15A já vás teď do tohoto tajemství zasvětím.
00:01:21-Toto je Alastair Bruce, historik, expert na britské královské
00:01:25ceremonie, který při natáčení Panství Downton fungoval
00:01:28jako poradce štábu i herců.
00:01:34-Alastair byl prostě takové naše Oraculum.
00:01:36-Bez Alastaira bychom nemohli pracovat, on věděl prostě všechno.
00:01:39-A dáte jim pokyn, aby vešli.
00:01:42-Říkal mi, jak mám sedět a stát a chodit a mluvit.
00:01:44-Tak je to perfektní!
-Někdy jsem se ptala Alastaira:
00:01:47Nemohla bych se trošku opřít? A on říkal: Naprosto vyloučeno,
00:01:51nikdy, v přítomnosti vaší babičky.
00:01:53-Připravíme se na zkoušku, prosím!
-Věděl jste,že to je válečný kříž?
00:01:57-Nevěděl.
-Znamená to, že jeho nositel
00:01:59byl v zákopech velmi statečný.
00:02:00Je to permanentní boj, který zbožňuju,
00:02:03ale vracet lidi zpátky v čase, do doby,
00:02:05kdy platila tak odlišná pravidla, je nesmírně těžké.
00:02:08-Řeč těla byla velmi zdrženlivá, nebylo zdvořilé se jakkoliv hrbit,
00:02:11nebo nějak rozkládat rukama, chápete, prostě hýbat se tak,
00:02:15jak to děláme dnes.
00:02:17-Neuvědomoval jsem si, že i pod schody vládla hierarchie.
00:02:20-Mezi personálem se někdy prostě chodilo přes mrtvoly.
00:02:26-A tahle bunda může být?
-Jistě, když budete mít zapnutý
00:02:29tenhle druk.
00:02:33-Chceme vás provést pravidly života na panství Downton.
00:02:38-Kamera?
-Jede!
00:02:41-Akce!
00:02:47Česká televize uvádí Život v časech panství Downton
00:02:54-Á, tam je chudák lady Ravenová. Vlastně bych s ní měla promluvit.
00:02:58-Jistě, Vaše Milosti.
00:03:02-Neříkejte jí "Vaše Milosti".
-Já myslel, že je to správné.
00:03:07-Jí říkejte vévodkyně.
-Ale proč? Vám neříkám hraběnko.
00:03:11-To jistě ne!
-Nemá to logiku.
00:03:14-To ne. Kdybych měla hledat logiku, nehledala bych ji
00:03:18mezi anglickou vyšší třídou.
00:03:25-Vítejte v knihovně panství Downton,
00:03:27která vypadá trochu jinak, než obvykle.
00:03:30Pravidla života na Downtonu nepředepisovala jen,
00:03:33jak oslovovat vévodkyni nebo který nůž či vidličku použít,
00:03:37šlo o mnohem víc.
00:03:39Pravidla byla klíčem, podle něhož tito lidé žili
00:03:42a čemu věřili.
00:03:43-Jak to teď vypadá, tak budeme asi mít v jídelně služebnou!
00:03:48-Vzchopte se, Carsone. Na světě se stávají horší věci.
00:03:51-Ne horší, než dívka obsluhující vévodu.
00:03:54-Edwardiánská Anglie byla dobou velkých změn.
00:03:57Jak průmyslová revoluce, tak 1. světová válka
00:04:00změnily úplně vše.
00:04:02-Je tohle instrument k dorozumívání, nebo k mučení?
00:04:06-Zdálo se, že staleté tradice nenávratně mizí.
00:04:10A aristokracie cítila, že by tím mohla přijít o vše.
00:04:14-Teď se máme vystěhovat z Downtonu?
00:04:17-Ať šlo o to, koho si vzít, jak jíst nebo co si obléknout,
00:04:22snažili se dodržovat staré pořádky ve světě,
00:04:25který se od základů měnil.
00:04:28-Ale proč jsou ty rituály, oblečení a zvyky tak důležité?
00:04:31-Protože bez nich bychom byli jako divoši z Bornea.
00:04:38-A nejlepším výchozím bodem pro pochopení
00:04:40edwardiánských způsobů je jídelna.
00:04:43-Podává se večeře, milostpaní.
00:04:49Jak jíst
00:04:53-Edwardiánci milovali okázalé stolování,
00:04:56stavět se na odiv k nim prostě patřilo.
00:04:59Ale nešlo jen o skvělé jídlo,
00:05:01rituály jídelny stály přímo v centru jejich životů.
00:05:06-Myslím, že jsou mnohem důležitější věci,
00:05:08které by nás měly trápit, než jestli Carsonovi vadí
00:05:10podávat koktejly.
-Mým úkolem je zajistit,
00:05:13aby tyto rituály byly historicky správné.
00:05:16-Promiňte. Omluvte mě, mamá. Bolí mě hlava.
00:05:22-A střih, výborně!
00:05:27-Lauro, promiňte, kde máte rukavice?
00:05:29-Na klíně, mám je s sebou.
-Máte je s sebou, výborně,
00:05:33mnohokrát děkuji, perfektní!
00:05:35-Sedíte vzpřímeně, na klíně, schované pod ubrouskem,
00:05:39vaše večerní rukavice.
00:05:40Nepokládáte ruce na stůl a musíte si pamatovat,
00:05:44ke kterému chodu pijete jaké víno.
-Tak, to je ono.
00:05:48-Takže červené víno, ano?
-Červené, ano, výborně.
00:05:52-A bílé.
-Jo, tak je to správně.
00:05:55-Vždycky máme 3 sklenice, tu velkou na červené,
00:05:58o něco menší na vodu a tu ještě menší na bílé víno.
00:06:01Ale myslím, že to nejtěžší, co jsem se musela naučit,
00:06:04bylo držení těla, to, že člověk musí pořád sedět zpříma.
00:06:08Nějak takhle?
-Výborně, to je perfektní,
00:06:10prostě absolutně zpříma, mnohokrát děkuji!
00:06:13Opěradla židlí nikdy nikomu nesloužila k opírání, jako dnes.
00:06:16Měla ryze dekorativní funkci a sloužila jen k tomu,
00:06:19aby měl lokaj židli za co uchopit.
00:06:22Chůvy sem někdy dokonce připevňovaly nůž,
00:06:25aby přinutily děti sedět rovně.
-Základem bylo rozeznávat příbor.
00:06:29Omyl při použití nože mohl být zdrojem velmi trapné situace.
00:06:34-Alastair, s pomocí Pretty Women, mě naučil, že člověk začíná zvenku
00:06:37a propracovává se dovnitř.
00:06:40Nebo že by se začínalo zevnitř a propracovávali jste se ven?
00:06:43Prostě jeden z těch způsobů to je.
00:06:46-Tak Prosím.
00:06:47-Čajová, na vejce, na meloun, grapefruit, na džem -
00:06:58-Mám to říct?
-Tak jo.
00:07:02-To je lžíce na bujón.
00:07:04-Já myslel, že polévkové lžíce jsou lžíce.
00:07:07-Á, taky jsou. Ale ne na bujón, který se pije z menších misek.
00:07:12-Je jen unavená. Zítra bude zase jako rybička.
00:07:16-Střih, výborně, děkuji vám!
00:07:20-Důvod, proč věnujeme takovou pozornost scénám z jídelny je,
00:07:23že před jídlem se všichni modlí, čímž se z tohoto stolu
00:07:26vlastně stává stůl Páně.
00:07:28A všechny detaily a ta okázalost a způsoby vyjadřují přesvědčení,
00:07:32že i oni musí dosáhnout podobně dokonalého morálního
00:07:35přístupu k životu.
00:07:38-Bezchybná prezentace byla svědectvím o morální korektnosti
00:07:42úplně ve všem.
00:07:49Toto je Basildon Park v Berkshire, který sloužil
00:07:53jako londýnská rezidence Crawleyů.
00:07:57Zítra tu točíme scénu večeře a členové oddělení výpravy
00:08:01dělají vše po to, aby prostřeli stůl přesně tak,
00:08:04jak by byl prostřen před 90 lety.
00:08:09Dosáhnout oceňované edwardiánské dokonalosti vyžadovalo
00:08:13od tehdejších sloužících ovšem mnoho hodin práce.
00:08:30-Malá vidlička, velká vidlička, malá vidlička.
00:08:33A pak máme v tomto dokonalém světě na druhé straně takto velký nůž,
00:08:37takto velký nůž, a ne takto velký nůž a lžíci.
00:08:42-Dobře, napravíme to.
00:08:44-Když se prostíral stůl, muselo se všechno vyměřovat.
00:08:46Takže Carson měl tyčku s vyznačenými mírami,
00:08:49a podle toho se určovaly vzdálenosti mezi jednotlivými
00:08:52věcmi i vzdálenost míst od sebe.
00:08:55Mezi židlí a talířem, mezi talířem a sklenicemi.
00:08:58Všechno muselo být na milimetr přesně.
00:09:01-Každý majordomus měl vyměřovací tyčku,
00:09:05aby přesně vyznačil, kde mají být věci na stole přesně umístěny.
00:09:11Začínalo se první značkou na hůlce a podle ní se nastavil první nůž.
00:09:20A pak bylo možno pokládat všechny další
00:09:23a všechny je vyrovnat do řady.
00:09:25Nikdy na ně nesahali bez rukavic, protože jinak by na stříbře
00:09:29mohly zůstat jejich otisky.
00:09:33A vzdálenost mezi jednotlivými kusy musela být naprosto stejná.
00:09:37Když byl příbor vyrovnán, protáhla se linie od lžíce
00:09:40k první skleničce, takže tahle musí jít malinko doleva,
00:09:44tahle malinko doprava a tahle patří sem.
00:09:47Aby to taky tvořilo přímku, a pak teprve bylo hotovo.
00:09:52A nakonec, když tohle všechno bylo perfektní,
00:09:54vzali určitou délku, tedy měla by tu být vyznačena,
00:09:58ale ještě to tu není.
-Jo, jo.
00:10:00-Takhle si přidřepli, opřeli to tady
00:10:03a odtáhli židli dál.
00:10:09A pak úplně nakonec si tady takhle kleknete
00:10:12a vidíte přesnou rovinu. Co říkáte, není to špatné, co?
00:10:16-Ne, je to dobrý.
-Perfektní!
00:10:22-Co říkáte?
-Nic neuspěje tak jako přemíra.
00:10:29-Pro edwardiány bylo cílem okázalého stolování
00:10:32zapůsobit na hosty.
00:10:34A pod schody zase to, kdo bude servírovat jaký pokrm,
00:10:38vyjadřovalo, jaké má kdo postavení.
00:10:41-Dnes můžete vzít rybu a maso. James může jít za vámi s omáčkou.
00:10:48-Ale já mám být první lokaj.
-Samozřejmě.
00:10:51-První lokaj vždycky nosil maso.
00:10:54-Podívejte, ani to neudrží rovně.
00:10:56-A druhý lokaj nosil další věci, jako přílohu nebo zeleninu a tak.
00:10:59-Taková urážka! Jen proto, že měří 10 stop!
00:11:02-A některý lokaj měl vyšší plat jen proto, že byl vyšší.
00:11:04No, vemte si třeba Alfreda a mě, například.
00:11:07Matt Milne měří cca 190 cm, a já cca 175 cm.
00:11:10Takže on by bral fůru peněz, a já bych byl na mizině.
00:11:14Na to, aby se člověk pohyboval jako lokaj,
00:11:16je vymyšlená úplná choreografie. Mám vám to ukázat?
00:11:20Jenže problém je, že bych k tomu potřeboval asi 4 další lidi.
00:11:23Představte si prostě, že tohle je dlouhý stůl.
00:11:25Carson stojí přímo tady.
00:11:28Naproti němu, třeba tady, u krbu, ano, stojím já,
00:11:32čili jeho první lokaj, připravený okamžitě vyrazit,
00:11:35čekám, čekám, až Carson kývne, abych vykročil a začal servírovat.
00:11:41No, a první osoba, kterou obsloužím, bude hraběnka.
00:11:45-Takhle je nedávej! Musejí je uchopit!
00:11:49-To je Maggie Smith, držitelka Oscara, jo?
00:11:52Pokaždé když ji musím zezadu obejít, abych ji mohl obsloužit,
00:11:55jsem hrozně nervózní, je to stresující zážitek.
00:11:58-Ách, krásné. To je pohoštění. Oh!
00:12:02-Do toho musíte s tácem plným masa překročit koleje od kamery
00:12:05a servírovat takhle dokola, a pořád ho držet v napřažený ruce,
00:12:08a pak se třeba člověk nakloní...
-Mamá, povězte něco všem.
00:12:12Přiveďte je zase k rozumu.
-a čekáte, a nesmíte se pohnout.
00:12:16Odstoupíte dozadu, čekáte, popojdete dopředu.
00:12:20Teď jako přichází na scénu mé třetí já,
00:12:23pan Molesley nebo druhý lokaj nebo prostě někdo takový
00:12:26a začíná servírovat přílohy.
00:12:28Sleduji ho periferním zrakem a nakláním se zároveň s ním.
00:12:34-Musejí být svým způsobem neviditelní,
00:12:36společenský hovor u stolu nesmí nic rušit.
00:12:42-Nikdo nikdy nezačne jíst, dokud nezačne jíst Cora,
00:12:46hostitelka. Ona také určuje, kterým směrem bude probíhat
00:12:50konverzace.
00:12:53-Bude nám někdy dovoleno se obrátit?
00:12:56-Při večeři to "obrátit se" znamená,
00:12:58že konverzace bude zahájena a bude probíhat jedním směrem,
00:13:01který určí hostitelka, Cora. A každý to bude respektovat.
00:13:05A potom, chápete, když se ona obrátí...
00:13:07-Je čas se obrátit.
-obrátí se i všichni ostatní
00:13:10a hovoří zase s osobou na druhé straně,
00:13:12takže se na každého dostane.
-Pod zdánlivě nenásilnými
00:13:15rituály jídelny se skrýval jejich pravý cíl.
00:13:19Jídelna byla místem, odkud se ovlivňovalo,
00:13:22kde se uplatňovala moc. Místem, kde se hledal manžel.
00:13:25-Kolikrát mi přikážete vdát se za muže,
00:13:27co sedí vedle mě u večeře?
-Tolikrát, kolikrát bude třeba.
00:13:33Jak se vdát
00:13:39-Manželství ve vyšších vrstvách britské společnosti bývala zřídka
00:13:43otázkou lásky. Ale vždycky v nich šlo o moc a o půdu.
00:13:49Půda se za žádnou cenu nesměla dělit,
00:13:52neboť poskytovala člověku prostředek k obživě
00:13:57a právo vládnout své zemi.
00:14:00-Věřím, že je tu řešení, které ti zajistí budoucnost
00:14:04a dá ti postavení.
-To nemyslíte vážně!
00:14:09-Jen o tom přemýšlej.
-Nemusím o tom přemýšlet.
00:14:12Vdát se za muže, který ani neumí držet nůž jako džentlmen?!
00:14:15-Á, to přeháníš!
00:14:20-Dokud se neprovdaly, neměly ženy naprosto žádné postavení ani moc,
00:14:25takže musely hledat muže, který jim to dal.
00:14:28-Sir Anthony Strallan.
-Sire Anthony!
00:14:30-Nebojte se, lady Granthamová, nespletl jsem datum.
00:14:32-Dcery to měly tehdy těžké, neměly stejné šance jako synové,
00:14:37musely hledat svou budoucnost ve vhodném partnerovi,
00:14:41v dobrém manželství.
00:14:42-Víte, mám 2 lístky na koncert v Yorku příští pátek.
00:14:46-Jak milé. Ale já nemůžu.
-Ne.
00:14:49Já jsem doufal, že by mě mohla doprovodit lady Edith.
00:14:53-Velmi ráda.
-Výborně.
00:14:57-Bylo to velmi důležité, a na to se ženy zaměřovaly,
00:15:01protože to byla možnost odejít z domova,
00:15:03opustit konečně rodiče a založit si svůj vlastní domov.
00:15:09-Mladá dáma se nemohla vdát, dokud nebyla představena u dvora.
00:15:13Tím pak začínal rok, nabitý událostmi,
00:15:15známý jako její uvedení do společnosti.
00:15:18-Myslím, že uvedení do společnosti bylo nejvýraznějším příkladem
00:15:22těchto pravidel a etikety.
00:15:26Dívka měla vzadu na vlasech závoj, který přecházel do vlečky
00:15:31s přesně danou délkou.
00:15:34-Vlečky spadaly od ramen až na podlahu
00:15:37a měřily minimálně 2 a tři čtvrtě metru.
00:15:40-Dívka byla oblečena v bílém, hlavu zdobila pera,
00:15:43a i to, kolik jich měla, mělo svůj přesný význam.
00:15:47-Bílý šat byl znamením čistoty. Počet per pak říkal, kdo je kdo.
00:15:53Neprovdané mladé dámy nosily 2, vdané matróny měly 3.
00:15:57-Hraběnka z Granthamu představuje lady Rose MacClareovou.
00:16:03-Představení mladé dámy králi a královně
00:16:06bylo jejím vstupem do společnosti.
00:16:09Znamenalo, že má panovníkovo požehnání a že se může provdat.
00:16:19-Kamera?
00:16:23A akce!
00:16:26-Ty šaty jsou přímo k nakousnutí.
-Děkuji!
00:16:28-Když byla představena u dvora, mohla se mladá dáma účastnit toho,
00:16:32čemu se říkalo "sezona".
00:16:34Řady večírků, kde se mohla seznámit s případnými ženichy.
00:16:37-Jak to, že nemám večerní uniformu nadporučíka?
00:16:39-Protože žádné nejsou, v té době žádné večerní uniformy
00:16:44pro nadporučíky neexistovaly.
00:16:47-Alastair byl nesmírně užitečný při sledování všech souvislostí,
00:16:50zvlášť pokud šlo o interakce mezi jednotlivými osobami.
00:16:54-Doufám, že jste všechno stihli.
00:16:56-Chtěly jsme si přiťuknout a říct "ať slouží".
00:16:58Jenže ženy si tenkrát nepřiťukávaly.
00:17:02-Střih a znovu, prosím.
00:17:04-A také neříkaly "ať slouží". Takže musel zasáhnout.
00:17:10-Můžeme si promluvit o těch skleničkách?
00:17:11-Žádné "ať slouží"?
-Ano, je to jasné?
00:17:13-Tak já řeknu jen "na vaše zdraví".
00:17:15-To můžete říct...
-Ticho prosím a připravit!
00:17:17Akce!
00:17:20-Miluju Alastaira, on mě prostě naučil úplně všechno,
00:17:24jak si zavazovat tkaničky, jak gestikulovat, jak stát,
00:17:29jezdit na koni. Poučil mě o historii mé rodiny.
00:17:35Má takovou věc, které říká společenská bible,
00:17:38je to obrovská kniha, nemohl jsem ani uvěřit tomu,
00:17:42že něco takového existuje. A on v ní je.
00:17:45Alastair vystopoval svou rodovou linii
00:17:47zpátky až k Robertu Bruceovi, víte, a ještě dál,
00:17:50a ti všichni jsou v té knize.
00:17:53-Touto úžasnou knihou je Burkeova aristokracie,
00:17:56seznam všech aristokratů Spojeného království.
00:17:59Sestaveno podle původu a pokrevních svazků,
00:18:01nejdůležitější nástroj při vyhledávání
00:18:04vhodných protějšků.
00:18:06-Nemá to ale nic, absolutně nic společného s penězi.
00:18:09Na tom je takhle společenská bible založena,
00:18:12nemá to nic společného s penězi, je to o vašem původu
00:18:15a vaší rodové linii, o tom, odkud pocházíte.
00:18:18-Rodiče dcer vždycky používali Burkeovu aristokracii,
00:18:21aby si ověřili rodový titul a stav případných nápadníků.
00:18:25Jejich snahou přitom vždy bylo, aby manželství pozvedlo
00:18:27význam rodiny.
00:18:29-Lord Gillingham je schopen vystopovat svou rodovou linii
00:18:32několik set let zpátky. A proto se musí přiženit
00:18:35jen do určitých rodin, v úvahu padají jen určitá jména a tituly,
00:18:38které jsou pro něj vhodné.
00:18:41Je to prostě jako taková šachová partie, je to politika.
00:18:45-Nemusím vysvětlovat, jak to chodí v systému, v němž žijeme.
00:18:49-Do ničeho se nežeňte prosím.
00:18:52-Neudělám z Mabel hlupáka. Nebylo by to fér.
00:18:58-Ten systém, v němž jsou lapeni, to je prostě soubor pravidel,
00:19:01chápete? Víte, to mě na roli lorda Gillinghama šokovalo nejvíc,
00:19:06jak sešněrované a potlačované to všechno je.
00:19:10Jak málo citů je vám dovoleno projevit.
00:19:13Člověk se nesmí smát, nesmí milovat,
00:19:16v žádném případě už nesmí plakat.
00:19:19A musíte si vzít toho, koho vám vybere vaše rodina.
00:19:26A tak když Gillingham řekne Mary "jak to chodí v systému,
00:19:30v němž žijeme", je to myslím poprvé v jeho životě,
00:19:35kdy někomu řekne, že ho miluje.
00:19:49-Ticho, prosím! Zavřete tam venku!
00:19:52-Jak a koho si vzít, to bylo nahoře provázeno
00:19:56spoustou komplikací. Dole pod schody to bylo prosté.
00:20:00Tam se to zkrátka nedělo.
00:20:02-S tou komornou jsem měla pravdu. Odchází. Bude se vdávat.
00:20:06Jak může být tak sobecká?
00:20:08-Dvoření mezi služebnictvem, mezi personálem, nebylo povoleno.
00:20:14-Já nevím, co...
-Pst!
00:20:16-Panstvo se na to dívalo s nevolí, takže to naše namlouvání
00:20:19byl velmi pozvolný, zdlouhavý proces.
00:20:29Líbil se mi ten proces, nám oběma se líbil,
00:20:32byla to prostě velmi jemná, velmi delikátní,
00:20:34velmi pozvolná cesta ke společnému životu.
00:20:40-To by stačilo, pane Batesi, oba máme práci!
00:20:45-Občas se to stalo, že se sluhové vzali.
00:20:48Ale většinou pak ve skutečnosti žena ze služby odcházela.
00:20:52-Manželství zpochybnilo vaši loajalitu k rodině.
00:20:55Váš život měl být věnován službě.
00:20:58A mělo to i praktické důvody, muži a ženy měli v domě
00:21:01oddělené prostory na spaní.
00:21:03Pro manželské páry tam žádné místo nebylo.
00:21:07-Takže Anna a Bates měli svým způsobem privilegované postavení.
00:21:11-Dole se moc dobře nedalo se namlouvat, zvlášť ne Daisy,
00:21:14protože kdyby si s někým něco začala,
00:21:16byla by s ním musela odejít, takže by to pro mě bylo
00:21:19dost špatný, musela bych odejít.
00:21:20A taky na nějaký namlouvání v podstatě nebyl čas.
00:21:23-Přines Alfredovi omáčníky, já dělám suflé!
00:21:26-Jo, hned, jen co...
-Prostě to udělej!
00:21:29-Člověk si nikoho nemohl namlouvat, chodit na rande
00:21:31a s někým se muckat nebo tak.
00:21:35Myslím, že proto měla Daisy takovou smůlu na chlapy,
00:21:38protože byla prostě pořád v jednom kole
00:21:40a nikdy nikam nechodila.
00:21:43-Taxi!
00:21:45-Aristokratické dcerky mohly chodit ven.
00:21:48Ale setkat se o samotě s mužem, bez gardedámy,
00:21:50znamenalo riskovat navždycky svoje dobré jméno.
00:21:58-Líbí se mi, že to je taková společenská dívka v době,
00:22:01kdy žena neměla žádnou nezávislost.
00:22:04Je vlastně neuvěřitelně odvážná a v téhle scéně to právě dokazuje.
00:22:09-Jack Ross k vašim službám.
-Rose MacClareová. Těší mě.
00:22:15-Rose, poslali mě pro vás.
00:22:20-I přes to, že měly jistá privilegia,
00:22:22bylo chování dam podřízeno velmi přísným pravidlům.
00:22:25-Když jde Edith na večeři ke Gregsonovi, nemá rukavice,
00:22:29což bylo velmi šokující.
00:22:32-Budu ti chybět?
-Ovšem.
00:22:35Skutečně máš do odjezdu jen týden?
-Hm.
00:22:39-Víte, bylo to, jako kdyby byla prakticky nahá!
00:22:42-Ach, miláčku!
00:22:47-A ten večer otěhotní. Tak vidíte, že měla mít rukavice.
00:22:52-Omlouvám se, slečno, ale tohle přišlo večerní poštou
00:22:55a zdá se, že to bylo přehlédnuto.
-Netrapte se.
00:23:01-Ve skutečnosti mít nemanželské dítě byla ta nejstrašnější věc.
00:23:09Alastair mi to všechno vysvětlil, říkal, že všechno v té společnosti
00:23:12je založeno na myšlence, že se budete chovat správně,
00:23:16že budete někým, k němuž mohou lidé tak nějak vzhlížet,
00:23:20to se od člověka očekává.
00:23:23A když to neděláte, a upadnete do hanby,
00:23:25pak vám to prostě zničí pověst nejen ve vašem okolí,
00:23:29ale dolehne to až do Londýna.
00:23:32A tohle nebezpečí právě hrozí lady Edith.
00:23:38-Není na čase, abyste mi jedna řekla pravdu?
00:23:42-Kdybych vám řekla pravdu, babi, už byste se mnou nepromluvila.
00:23:45-Pak jsi mi pravdu již řekla.
00:23:50Jak se chovat
00:23:54-Budete spoluvlastník. Bude to váš dům, vaše panství,
00:23:57stejně jako moje. Budeme společníci.
00:23:59-Ale...
00:24:08-Miluji tyhle úžasné formálnosti edwardiánského života.
00:24:12Pravidla, jimiž se museli řídit, byla směsicí
00:24:14přímočaré praktičnosti a strachu.
00:24:19-Natočili jsme verzi, kde by se lidé
00:24:21instinktivně objali, tak jako to děláme dnes.
00:24:24Ale Alastair nás samozřejmě hned vyvedl z omylu a řekl:
00:24:27-Nehloupněte, můžete si, abyste vyjádřili své pohnutí,
00:24:30maximálně tak potřást rukama.
00:24:32-Jsi moje milovaná dcera a mám tě rád,
00:24:35i když pro Angličana je těžké to vyslovit.
00:24:40-Britové nebývali vždycky tak škrobení.
00:24:43Ale zkušenost s krutostí francouzské revoluce před 100 lety
00:24:47anglickou aristokracii tak vyděsila,
00:24:50že znakem dobrého chování se stala chladná rezervovanost.
00:24:56-Existovaly reálné obavy, že bez těchto formálností
00:24:59přijde aristokracie o autoritu a společnost se rozpadne.
00:25:04-Takže si aristokracie vytvořila způsoby,
00:25:06které její postavení chránily.
00:25:09-Nechápete to. Jednou budu hraběnka z Granthamu.
00:25:12A podle mě hraběnka z Granthamu žije na panství Downton.
00:25:16-Díky tomu kdo byli a díky svému postavení
00:25:20to byli velmi upřímní lidé.
00:25:22Chápete, Mary je prostě člověk, který, když si něco myslí,
00:25:24tak to řekne, řekne to z upřímného přesvědčení,
00:25:27a neomlouvá se za to.
00:25:29-Daňovým kontrolorům někdo odpadl, takže nás přijmou
00:25:32ve středu v poledne. Ale měli bychom jet zítra.
00:25:35Nechci riskovat, že přijdeme pozdě.
00:25:37-Díky tomuto sebevědomí také podle všeho,
00:25:40co řeknou a co si myslí, o čem jsou přesvědčeni,
00:25:45vždycky jednají.
00:25:47-Svět jde dál a my musíme s ním.
-To mi říkáš pořád.
00:25:51-Mluvili velmi hlasitě, protože, chápete, měli právo,
00:25:54aby byli slyšeni, nebáli se říct svůj názor a každý je poslouchal,
00:25:58protože to prostě byli aristokraté a tím to bylo dáno.
00:26:01A také ty místnosti, ve kterých mluvili, byly obrovské.
00:26:05-Kdy se vrátí bratránek Robert?
-Nevím. Bohužel.
00:26:08Už dlouho od něj nepřišla zpráva.
00:26:10-Nejhorší na tom je, že aby byl člověk edwardián,
00:26:13a nóbl, musí být svým způsobem neomalený, aby byl nóbl.
00:26:17-My za nic neděkujeme, když vám podají šálek čaje,
00:26:20tu osobu, co vám ho podává, ignorujete.
00:26:24Jako kdyby tam vůbec nebyla.
00:26:27-Chápete, všechny mé vnitřní instinkty křičí,
00:26:30že to je neslušné, je hrozně hrubé ignorovat osobu,
00:26:33která vám s něčím pomáhá, ale tak to prostě bylo.
00:26:38-Bylo to tak prostě proto, že to pro edwardiány
00:26:41bylo praktické.
00:26:43-Nechci, abyste stál tady, běžte tam k těm dveřím.
00:26:47-Být 30x za den obsloužen a pokaždé za to děkovat
00:26:51by bylo k zešílení.
00:26:53Takže platilo pravidlo: tiché ocenění.
00:26:57-Sluhové, kteří se mohou pyšnit nálepkou "nejlepší sluha"
00:27:00jsou de facto v jistých okamžicích neviditelní.
00:27:02-Zemřel mi manžel! Nechápete, co to znamená?
00:27:07Po všem, co vytrpěl ve válce, se zabije při hloupé bouračce!
00:27:11-Vidíme všechno, slyšíme všechno, ale musíme se chovat tak,
00:27:13jako kdyby ne, takže nasadíte bezvýrazný obličej,
00:27:16ale přitom vstřebáváte spoustu informací, prostě proto,
00:27:19že není možné je nevstřebávat.
-Klidně mluví před služebnictvem,
00:27:22protože soudí, že jim to půjde jedním uchem tam a druhým ven.
00:27:26Což samozřejmě není pravda.
00:27:27-Pozval mě, abych to dělal s ním.
-Ten bratr, co přijede?
00:27:31-Ano, Kieran.
00:27:33-A je to pochopitelně pro lidi dole zdroj zábavy, chápete,
00:27:35pro všechny lidi dole, je to taková jejich telenovela.
00:27:39-Ať už se dělo cokoli, panstvo věřilo
00:27:41v naprostou diskrétnost služebnictva.
00:27:44-Krize, o které nemám povědomost?
-Ne, pane Carsone.
00:27:48-První zásadou sluhy fungujícího nahoře, je diskrétnost.
00:27:51-S cizími se o záležitostech domu nemluví.
00:27:55-Mohli to probírat dole, mezi sebou,
00:27:57ale rozhodně si nepřáli, aby se to dostalo ven,
00:27:59protože by nechtěli pracovat v domě, který je předmětem klepů.
00:28:03Chápete, chtěli, aby si lidi mysleli,
00:28:06že pracují pro jeden z nejlepších domů v zemi,
00:28:08protože to dodávalo jistý status i jim.
00:28:13-Edwardiánci se děsili skandálu, protože tisk právě zjistil,
00:28:17jak úžasně prodejné takové klepy jsou.
00:28:20Vůbec poprvé nebyly už drby jen lokální záležitostí,
00:28:24vaši hanbu mohla najednou poznat celá země.
00:28:27-Co se stalo?
-Já nevím!
00:28:29-A proboha, někdo zemřel v posteli lady Mary!
00:28:32-Byl naživu a najednou vykřikl. A pak byl mrtvý.
00:28:36-Ale proč tady vůbec byl?
00:28:38-A chápete, kdyby se o téhle události někdo dozvěděl,
00:28:42společnost by lady Mary zavrhla, byla by to hrozná věc!
00:28:50-Zničí mě to, mamá. Budu zničená a nechvalně známá.
00:28:54Terč posměchu. Společenský vyvrhel.
00:28:56Tohle chcete pro svou nejstarší dceru?
00:28:58Tohle chcete pro svou rodinu?
00:29:01-Takže pro dobro domu a kvůli pověsti lady Mary
00:29:04musí jít Anna nad rámec své povinnosti
00:29:06a pomoct odstranit mrtvolu.
00:29:11-Mamá!
-Promiň!
00:29:16-V téhle situaci nemá Cora jinou možnost.
00:29:19Dobře si uvědomuje, že by to pro Mary znamenalo
00:29:21na všech úrovních, a v tak mladém věku
00:29:24jednoznačnou společenskou smrt.
00:29:27A taky si dobře uvědomuje, jakou hroznou ranou
00:29:30by to pro ni bylo.
00:29:33-Anno, nebudu vás urážet žádostí, abyste i vy zatajila hanbu
00:29:39lady Mary. Půjdeme.
00:29:50-Jestliže první zásadou dobrého sluhy je diskrétnost,
00:29:54druhou je to, nikdy neobtěžovat svého pána
00:29:57svými vlastními problémy.
00:30:01-Jsem John Bates, nový komorník.
-Nový komorník?
00:30:04-Ano.
00:30:05-Přichází do domu, a vůbec není vítán,
00:30:08a taky na svůj úkol nestačí.
00:30:11Takže lord Grantham v podstatě řekne:
00:30:13tohle nefunguje, budu vás muset propustit.
00:30:17-To je tak, Batesi. Řekl jsem, že to s vámi zkusím.
00:30:20A zkusil jsem.
00:30:22-Ztratit práci by pro muže jeho věku a s jeho handicapem
00:30:25znamenalo jít rovnou do chudobince, byl by konec.
00:30:28-Chápete, že od Carsona se nedá čekat,
00:30:31že sleví z výkonnosti svého personálu.
00:30:33-Chápu, milostpane. Ovšem.
00:30:35-Bates by chtěl žadonit, tak jak by to udělal každý,
00:30:38zapřísahat toho muže: "Prosím vás, udělám úplně všechno,
00:30:41co mám dělat? Jsem ochoten ke všemu,
00:30:43jen abychom to nějak vyřešili." Ale to nemůže a neudělá to.
00:30:47Místo toho řekne:
00:30:49-Smím něco navrhnout?
00:30:52Když bude třeba lokaj navíc, náklady by šly z mého platu.
00:30:56-Rozhodně ne. To bych vůbec nemohl dovolit.
00:30:58-Protože bych tu rád zůstal. Velice rád.
00:31:02-Je to velmi delikátně řečeno, ale je v tom obsažena ta žádost,
00:31:06kterou ten člověk nechce a nemůže vyjádřit přímo.
00:31:11A když pak lord Grantham řekne:
00:31:16-Pomohu vám, než něco najdete.
00:31:18-Je v tom definitivnost a oba muži to vědí.
00:31:23-Dobře, pane, půjdu hned.
-Není třeba vyběhnout do noci.
00:31:28Vlak do Londýna odjíždí ráno v 9.
00:31:30-A to je konec, zdánlivě je to konec,
00:31:33pro Batese je to prostě konec, v té krátké scéně je řečeno vše,
00:31:37co nebylo řečeno.
00:31:40-Je to zatracená věc, Batesi, ale nevidím, jak to obejít.
00:31:44-Já to zcela chápu, milostpane.
00:31:47-Bylo by nevhodné a neslušné projevovat moc citu a naléhat,
00:31:52oba by je to přivedlo do trapné situace.
00:32:01-Je mnoho záznamů o tom, kdy sluhové své pány a paní
00:32:04citově podrželi. Ale když se dostali
00:32:08do potíží sluhové, museli jim většinou čelit sami.
00:32:12-Já se chci vrátit nahoru.
00:32:15-Neříkejte, že jste s tím ubohým starým mrzákem šťastná.
00:32:18-Když to musíte vědět. Jsem s ním velmi šťastná.
00:32:23Teď mě nechte jít. Prosím!
00:32:26-Možná jste zapomněla, co vám chybí.
00:32:29-Když jsem se dozvěděla o tom Annině znásilnění,
00:32:32snažila jsem se pochopit, co to mohlo v té době
00:32:35pro ženu z její třídy znamenat.
00:32:37Protože když jsem si přečetla scénář, tak jsem,
00:32:40tak jako spousta jiných, opravdu chtěla,
00:32:42aby to Anna někomu řekla, aby pohnali toho chlapa před soud,
00:32:45chápete?
00:32:47Ale Alastair mi řekl, musíte si uvědomit,
00:32:49že ani pracující žena neměla nic jiného, než svou pověst.
00:32:53-Ale musím to někomu říct!
-Ne, ne, ne!
00:32:55-Ale panu Batesovi to musíš říct!
-Jemu už vůbec ne!
00:32:58Zabil by toho, co to udělal, a pak by ho pověsili!
00:33:01-Ve skutečnosti kdyby se někdo dozvěděl, co se jí stalo,
00:33:04tak by uvrhla hanu na celý dům, uvrhla by hanu i na sebe
00:33:08a nejspíš by i přišla o práci.
00:33:11-Nikdo jiný to nesmí vědět! Slibte mi to!
00:33:16-Pro nás to dnes zní jako čiré barbarství, díky bohu.
00:33:19A uvědomte si, že od té doby uplynulo teprve 100 let!
00:33:23To pro mě byl prostě úplný objev.
00:33:25-Mezi sluhy a pány je zvláštní vztah, velmi úzký,
00:33:29ale svazovaný přísnými pravidly.
00:33:34-V domě existují jistá pravidla, týkají se etikety, chování,
00:33:37udržování domu, na všechno jsou pravidla.
00:33:40A nikdy nekladete osobní otázky.
00:33:42-Hezký den, milostpane?
-Dobrý, až na ten večer.
00:33:45Dostal jsem nářez od pana Sampsona.
00:33:46-Nesmíte nikdy podněcovat konverzaci.
00:33:49-Byl jsem hlupák, že jsem hrál s někým, kdo zjevně ví, co dělá.
00:33:52-A nikdy nesmíte pronést nějaký soud o tom,
00:33:55co dělá nebo co si myslí jeho lordstvo,
00:33:57ať si myslíte cokoli.
00:34:01-Snad si to nechte pro sebe.
-Ovšem, milostpane.
00:34:04-Výborně.
00:34:06-Je to téměř jako zpověď, jako u katolíků, chápete,
00:34:09zpovědní tajemství.
00:34:11-Problém je, že dát se oblékat a svlékat, je intimní záležitost.
00:34:15Odpustili jsme Thomasovi jeho dřívější hříchy,
00:34:18ale neumím si představit, že bych k němu měl někdy důvěru.
00:34:20-Víc neříkejte, milostpane. Jsem si jist, že pan Bates bude
00:34:23brzy doma, čímž se ta věc vyřídí.
00:34:26-Je to hrozně zvláštní.
00:34:28Na jedné straně je tu jisté dekorum,
00:34:30jsou tu jisté hranice toho, co se může říct
00:34:32a co se říct nesmí, a přitom tomu člověku zároveň stahujete kalhoty.
00:34:37-Bates ví o mém osobním životě úplně všechno,
00:34:40tak jako třeba Anna ví úplně všechno o Mary.
00:34:42Je to takový hrozně jednostranný vztah.
00:34:44-Jaká byla večeře?
-Namáhavá.
00:34:46Tolik mě nudí ten chlad pana Blakea.
00:34:49-Ještě se nerozehřál?
00:34:51-Lady Mary a Anna spolu mají velmi blízký vztah.
00:34:54Troufla bych si říct, že jsou i přítelkyně.
00:34:56Ale pořád to jsou, chápete, služka a její paní.
00:35:01-Podle pana Napiera mu připadám odměřená.
00:35:05Nejsem odměřená, že ne?
00:35:07-Mám odpovědět po pravdě, nebo jako komorná?
00:35:10-Přejděme to.
00:35:13-Anna je si neustále vědoma svého postavení,
00:35:15zatímco Mary na to někdy zapomíná, zapomene se a zapomene,
00:35:19jaké je Annino postavení.
00:35:21Takže jí říká mnohem víc, než by měla.
00:35:27-Důvěrnost těchto vztahů byla nevyhnutelná.
00:35:31Vždyť spolu trávily tolik času tím nekonečným oblékáním
00:35:34a svlékáním!
00:35:40Jak se oblékat
00:35:43-Šaty byly pro edwardiány nesmírně důležité,
00:35:46protože každý detail měl svůj význam.
00:35:49Aristokraté nosili nepraktické oděvy,
00:35:51náročné na údržbu, které vyjadřovaly
00:35:54jejich privilegium, jako by říkaly:
00:35:56"Já nemusím pracovat, a s oblékáním mi vždycky
00:35:58někdo pomůže".
00:36:01Mimořádné úsilí bylo věnováno tomu, aby dámy a pánové působili
00:36:05nenuceně. A proč?
00:36:09Protože tím říkali: "My tu velíme."
00:36:12-Edith, na co myslíš?
00:36:14-Víš, já ho nemám tak moc nerada jako ty.
00:36:16-Možná ho vůbec nemáš nerada.
-Možná, že ne.
00:36:20-Dámské oblékání bylo mimořádně složité
00:36:24a řídilo se spoustou pravidel.
00:36:28-Já nesmím nosit čelenku, protože-
00:36:30-Čelenku můžete nosit, jen když jste vdaná.
00:36:35-Nejsem si moc jistá, jak je to s perlami,
00:36:38vím jen, že já žádné nenosím.
00:36:40-Vypadáš krásně!
-Děkuji, drahoušku Sybil.
00:36:43-Pak jsou tu ty předpisy ohledně rukavic,
00:36:45kdy je máte na rukou, kdy je sundáte.
00:36:46-Dokonce i v šatně.
-Jak dlouho tu zůstanou?
00:36:49-Musíte si nechat rukavice na rukou před večeří i po ní.
00:36:52-Měly jsme je zkrátka skoro pořád. Měly jsme cestovní rukavice
00:36:55a večerní rukavice a jezdecké rukavice.
00:37:04-Je něco víc vzrušujícího než nové šaty?
00:37:08-Tenhle dress code byl zakotven již před mnoha staletími
00:37:10v zákonech o přepychu.
00:37:12Ty původně zakazovaly každému kromě šlechty
00:37:15nosit věci jako kožešiny nebo hedvábí.
00:37:18V běžný den se oblékly ke snídani a pak se možná převlékly,
00:37:21když šly dopoledne na procházku nebo si vyjely na koni,
00:37:25a pak se převlékly k obědu.
00:37:27Pak se mohly převléknout na odpoledne,
00:37:30když si sedly ke knížce nebo šly někoho navštívit
00:37:32a pak se opět převlékly k večeři.
00:37:34V podstatě tyhle dámy trávily převlékáním většinu času!
00:37:38-V žádných z těch šatů se toho nedalo moc dělat,
00:37:40protože jste byla sešněrovaná korzetem,
00:37:43žebra byla stažená k sobě a mozek nedostával
00:37:46takové množství kyslíku, jaké by potřeboval.
00:37:49Takže to z vás dělalo nesmírně pasivního jedince.
00:37:55-Jejda, ten korzet je těsný!
00:37:57Anno, až to uděláte, byla byste anděl a uvolnila ho?
00:38:00-Hmm.
-Vstup na šikmou plochu?
00:38:03-Zvuk, kamera!
00:38:07-Teď to není tak viditelné, protože teď jsme v roce 1924
00:38:11a v těchto šatech jsme se mohly mnohem volněji pohybovat,
00:38:14myslet, mluvit, jíst, prostě dělat všechno.
00:38:18A myslím si, že to není náhoda, že ženy najednou chtěly,
00:38:22aby někdo naslouchal jejich názorům, a toužily po tom,
00:38:27aby se mohly lidsky uplatnit, protože konečně mohly dýchat!
00:38:36-Obleky pro džentlmeny zůstaly ovšem i nadále upjaté,
00:38:39byl to pro ně výraz jejich kontroly nad měnícím se světem.
00:38:44-Tak, jedu pro Mathewa.
-Vypadáte elegantně.
00:38:47-To doufám. Necítím se zrovna ve své kůži.
00:38:50-Mám celou řadu obleků, a večerní oblek je možná
00:38:54ta nejhorší věc, co jsem měl kdy v životě na sobě.
00:38:57Člověk se musel do té košile s příšerně naškrobenou náprsenkou
00:39:01doslova našroubovat.
00:39:04Bylo to strašné, protože se vůbec nemůžete ani ohnout nebo tak něco.
00:39:09Takže tam prostě jen tak stojíte s rukama podél těla
00:39:14a připadáte si jako tučňák.
00:39:16-Šaty určují způsob, jak se hýbáte i to, jak se cítíte.
00:39:19Všiml jsem si třeba včera, že ani mezi jednotlivými scénami
00:39:22si neuděláte pohodlí, protože prostě nemůžete.
00:39:25-Oblékat se k večeři, převlékat se několikrát denně,
00:39:28zvlášť se to týká dívek, to prostě nemůže dělat člověk sám,
00:39:31na to potřebuje pomoc. Je to jako oblékat si brnění.
00:39:34-Jsem rád, že se to urovnalo.
00:39:36-Nemluvte mi o kloboucích!
00:39:38Tolik klobouků na tolik různých příležitostí,
00:39:41proč někdo potřebuje tolik klobouků?
00:39:43-A akce!
00:39:46-Klobouky byly strašně důležité.
00:39:48Váš klobouk o vás v jediném okamžiku řekl, kdo jste.
00:39:52-Vidíte tady kolem nejrůznější druhy klobouků.
00:39:55Je velmi těžké nějak to zevšeobecnit,
00:39:57ale v zásadě se dá říct, že když jste byl aristokrat,
00:40:00směl jste pro významné příležitosti nosit cylindr.
00:40:04A mohl jste nosit to, co vám bylo pohodlné,
00:40:06mohl jste si dovolit mít všechny možné klobouky,
00:40:09které byly v módě, dokonce i obyčejnou plátěnou čepici,
00:40:12která by pro vás, kdybyste byl pracující člověk,
00:40:15byla jedinou možností.
00:40:17Takže když tady vidíte ty muže v kšiltovkách,
00:40:19jedná se nejspíš o pracující, kteří si nemohou dovolit
00:40:22velmi drahou buřinku.
00:40:24Lord Grantham si dnes vzal plstěný klobouk,
00:40:26protože je dobře naladěný, vlídný a vyráží do své vlastní vesnice.
00:40:30Všechno tady kolem mu přece patří.
00:40:32Ale Carson, který je tu s ním, Carson je pořád ve službě,
00:40:35a má svou buřinku, protože to je to nejlepší, co má,
00:40:38a jde se svým pánem.
00:40:41-Tak jdem na to, zkouška!
00:40:44-Muži v té době nosili klobouky, byla to prostě rutina,
00:40:47když se šlo ven.
00:40:51Ale klobouky byly i prostředkem, jak vyjadřovat zdvořilost.
00:40:54Člověk prostě když někoho potkal, nebo před ženou,
00:40:57normálně zdvořile nadzvedl klobouk.
00:41:00Ale také platilo, že když jste hovořil
00:41:02s někým vaší vlastní úrovně, tak jste klobouk sundal
00:41:05a držel ho v ruce.
-Kontrola, prosím!
00:41:07-Tak máme si sundat klobouk?
-Já bych byl moc rád,
00:41:09kdybyste si mohl klobouk sundat, čímž projevíte svou velkomyslnost,
00:41:13zatímco Carson ho jen nadzvedne, a pak si uvědomí,
00:41:17že vy jste ho smekl a smekne taky, ale žádné potřásání rukama!
00:41:21Výborně.
-Klapka!
00:41:24-Dobrý den, milostpane, pane Carsone!
00:41:27-Paní Elcotová, Kam se chystáte?
-Jen čekám na našeho Robyho.
00:41:31Rád někdy zajde po škole pozdravit svého otce.
00:41:35-Bál jsem se, že by si mohli chtít potřást rukama v rukavicích.
00:41:39To by byla katastrofa! Tehdy si lidé nepodávali ruce,
00:41:42protože se hrozně báli, aby nechytli nějakou nemoc.
00:41:45Dobrý den, já jsem Alastair Bruce, poradce přes historii.
00:41:48-Naomi, moc mě těší.
-Naomi, mohu vás o něco požádat?
00:41:50-Abych to nedělala.
-Ano, můžete trochu zvednout ruce?
00:41:53Prosím vás, kdybyste mohla, ještě trochu, tak je to perfektní.
00:41:56-743 poprvé.
00:41:59-Jen čekám na našeho Robyho.
00:42:01On jde se mnou, když jdu do krámu nebo na poštu
00:42:04a při tom má možnost zajít ke hrobu.
00:42:07-Střih!
-Myslím, že tady jde hlavně o to,
00:42:10neustále si uvědomovat své postavení.
00:42:12Robert například chápe, že jako aristokrat
00:42:15tady tomu všemu vládne.
00:42:16Ale daleko nejvíc ze všech tomu, co je to postavení, rozumí Carson.
00:42:20Protože dole pod schody nesmírně záleží na tom,
00:42:22kde na společenském žebříčku stojíte.
00:42:25-Lord Grantham všemu vládne z titulu svého postavení.
00:42:29Od aristokrata se očekávalo, že bude žít ze své půdy.
00:42:32Nepadalo v úvahu, že by si někdy musel hledat práci.
00:42:37-Mám místo v Riponu. Řekl jsem, že začnu zítra.
00:42:40-Místo?
00:42:46Jak vydělávat peníze
00:42:49-Vydělávání peněz a práce od 9 do 5
00:42:52zaměstnává mysl většiny z nás, zatímco se těšíme na víkend.
00:42:56Ale myšlení aristokrata počátku 20. století
00:42:59nemohlo být nic vzdálenější.
-Co je to víkend?
00:43:04-Mít práci a vydělávat peníze prostě nebylo třeba,
00:43:07člověk svůj dům a pozemky buď zdědil, nebo nějaký vyženil.
00:43:11A pak vám peníze přinášela půda a život byl krásný.
00:43:17-Ještě to tady nemáte rád.
-Tedy samozřejmě to...
00:43:21-Ne. Nemáte to rád.
00:43:23Vidíte milion cihel, co se můžou drolit,
00:43:25tisíc okapů a rour, co se můžou ucpat i protrhnout,
00:43:28a kámen, který za mrazu popraská.
-Ale vy ne.
00:43:34-Já vidím své životní dílo.
00:43:39-Ale jejich neoddiskutovatelné postavení "majitelů panství"
00:43:42teď ohrožovali noví zbohatlíci, muži jako sir Richard Carlisle,
00:43:47sebevědomý ambiciózní muž, se sklonem k velikášství.
00:43:51-Dobrý den!
00:43:54-Těší nás, že jste tady, sire Richarde.
00:43:56-Lady Granthamová!
-Vítám vás. -Děkuji.
00:43:58-Snad nejste z vlaku unavený.
-Ani trochu.
00:44:01Ne, hodně jsem toho udělal.
00:44:03-Nové peníze byly hlasité, hlučné a úspěšné.
00:44:06Aristokracie tomu musela čelit tím,
00:44:08že jakoukoli zmínku o penězích považovala za sprostou.
00:44:11-Anglické vyšší vrstvy o penězích nemluví?
00:44:13-To my neradi.
-Ale nevadí vám na ně myslet.
00:44:18-Jako ten boháč, co říkal, že na penězích nezáleží.
00:44:21Záleží na nich, když je nemáte.
00:44:23-Vím, že o naše hloupá pravidla nedbáte.
00:44:26To dáváte vždycky jasně najevo.
-Připadám vám jako nezdvořák.
00:44:31Ale nestydím se, že jsem to, čemu se říká selfmademan.
00:44:35-Myslím, že mezi Robertem a někým, jako je Carlisle ve druhé sérii,
00:44:39je velmi zajímavý rozdíl.
00:44:41Carlisle je příslušníkem meritokracie, která vychází
00:44:44z práce, kterou člověk vykonal a z financí, které si vydělal.
00:44:48Kdežto Robert se do této společnosti, do této struktury,
00:44:51narodil. Jeho jediným životním cílem je udržet panství
00:44:55a předat ho pokud možno v tom nejlepším stavu příští generaci.
00:44:59-Ale jistota pozemkového bohatství, které se aristokracie
00:45:03po staletí těšila, se začala vytrácet.
00:45:07Dodávky zrní ze severní Ameriky srazily cenu obilí.
00:45:10A zděděné bohatství ohrožovaly daňové reformy.
00:45:15-Mé jmění je dílo jiných.
00:45:18Já jsem správce, má drahá, ne majitel.
00:45:23Musím se snažit být hoden úkolu, který mi byl určen.
00:45:27-Robert není byznysmen, ale umí jednat s lidmi,
00:45:29má k ostatním lidem velkou úctu.
00:45:31Ale pro řízení malé ekonomiky nemá právě největší vlohy.
00:45:35A pozorovat jak se snaží řešit některé z problémů,
00:45:38které moderní doba člověku jako Robert přináší,
00:45:40bylo někdy dost zábavné.
00:45:43-Ale proč to neřešit postupně?
00:45:45Třeba získat čas investováním vašeho kapitálu.
00:45:48Každý den slyším o projektech, které zdvojnásobí vklad,
00:45:51i ztrojnásobí i víc.
00:45:53-Hodně projektů to nabízí, málo jich to dá.
00:45:55-V Americe je chlap, jak se jmenuje? Charles Ponzi.
00:45:58Nabízí obrovskou návratnost za 90 dnů.
00:46:00-Robert si myslí, že Ponzi je úžasný chlápek,
00:46:03taky by třeba jednal v duchu hesla "každý vkládá peníze
00:46:06do kanadských železnic, tak to pojďme udělat taky".
00:46:08-A Harry Stoke do toho šel s balíkem.
00:46:10-Tak Harry Stoke, ať je to kdokoli, je blázen!
00:46:12-Ale kdybych...
-Když jste se naposled zajímal
00:46:15o investice, zruinoval jste rodinu!
00:46:16-Robert nám může připadat tak trochu jako dinosaurus,
00:46:19a někdy jím opravdu je, ale on se prostě snaží
00:46:22skloubit to nejlepší z minulosti a z nové doby a zajistit,
00:46:25aby panství dál fungovalo pokud možno co nejlépe.
00:46:28-To nejlepší z minulosti znamenalo doživotní práci
00:46:30a domov pro sluhy, jako byl třeba Molesley.
00:46:33O postavení mohl tehdy člověk přijít pouze svým špatným chováním
00:46:36nebo nějakým neštěstím.
00:46:41-Molesley náhle zjistí, že je nadbytečný.
00:46:44A velmi rychle si uvědomí, tak jako si to uvědomují
00:46:46lidé i dnes, že ho dělí už jen pár výplat od beznaděje.
00:46:52-Dobrý den, pane Molesley.
00:46:56Jak se daří?
-Jak vidíte, moc dobře ne.
00:47:00-Nesouhlasím. Je to práce.
00:47:02-Ne. Ne ta, kterou dělám.
00:47:05-Když počkáte, určitě se objeví něco lepšího.
00:47:07-Čekal jsem, a nic se neobjevilo.
00:47:11Od smrti pana Crawleyho jsem nevydělal ani penny,
00:47:13dlužím peníze.
-Ano, ale jistě s otcem...
00:47:16-Nechápete to? Já jsem v koncích!
00:47:19-O penězích se ve zdvořilé konverzaci nikdy nemluvilo,
00:47:22ani se neprojevovaly velké emoce, takže je to pro Annu šokující.
00:47:28-Omlouvám se. Neměl jsem to říkat. Bylo to neomalené a namyšlené.
00:47:32Prosím, odpusťte.
00:47:37-Neexistuje žádný systém sociální pomoci,
00:47:39neexistuje zdravotní pojištění.
00:47:41A lidé na vašem panství, de facto žijou nebo umírají
00:47:44díky vám, podle toho, jak se k nim chováte.
00:47:49-Při natáčení byla naše práce stejně náročná,
00:47:52jako práce služebnictva pro velkou edwardiánskou rodinu.
00:47:56-Kde jsou druhé hrábě?
-Tady jste toho nechal trochu moc,
00:47:59takže prosím vás...
00:48:01Já miluju štěrk, podle mě tomu právě ten štěrk dodává
00:48:03ten správný vzhled. Všimněte si, jak to vypadá úplně jinak,
00:48:06když je to uhrabané.
00:48:08U všech těchhle domů bylo uhrabání kamínků
00:48:10první ranní povinností, každý den, a když to bylo nutné,
00:48:14třeba i ještě někdy během dne.
00:48:16-Jednou v minulosti jsem použil takové přirovnání,
00:48:19že fungující panství bylo vlastně jakýmsi obrovským souborem
00:48:22ozubených koleček, které byly součástí jediného stroje.
00:48:25A když vypadne jedno kolečko, protože si myslíte,
00:48:28že buď nepracuje dobře, nebo protože jste ho prostě
00:48:30zapomněli promazat, pak se vám začne poroučet celý ten stroj.
00:48:35-Pojďte prosím blíž k sobě, tak, tak, ruce podél těla.
00:48:41Znát své místo bylo nejdůležitější ze všech pravidel.
00:48:45Na tomto principu fungovala všechna panství.
00:48:48Ale vědět, kam patří, nemuseli jen ti nejnižší,
00:48:51aristokraté se tím museli řídit rovněž.
00:48:54-O Molesleym jsem s vámi chtěl mluvit.
00:48:56-Aha.
00:48:58-Byl bych velmi nevděčný, kdybych se vzdal jeho služeb?
00:49:02-Proč? Jste s ním nějak nespokojen?
00:49:05-Vůbec ne. Prostě je při našem způsobu života zbytečný.
00:49:09-Je to spravedlivé? Připravit člověka o živobytí,
00:49:12když neudělal nic špatného?
-No, takhle bych to neřekl.
00:49:15-Vaší matce přináší uspokojení její práce v nemocnici, že ano?
00:49:18Jistý pocit vlastní ceny.
-Zajisté.
00:49:20-Vy byste skutečně totéž odepřel chudákovi Molesleymu?
00:49:24A až tu budete pánem? Propustíte majordoma? Nebo lokaje?
00:49:28Kolika služebným či kuchtičkám dovolíte zůstat?
00:49:30Nebo se musí vyhnat všichni?
00:49:34Každému přísluší určitá role, Mathewe.
00:49:37A všichni na to musíme mít právo.
00:49:47-Základním klíčem k aristokratovu pohledu na svět
00:49:50nebylo privilegium, ale povinnost.
00:49:58-Cílem aristokrata bylo být užitečný své půdě
00:50:01a svým lidem.
00:50:03Robertovi patří všechno, co tu vidíte, kam oko dohlédne.
00:50:07-Je to království o 6 tisících akrech,
00:50:10ekonomika v menším měřítku, v níž vše závisí na úspěšné vládě
00:50:15jejího pána.
00:50:17-Nevím, jak vy ostatní, ale někdy si myslím,
00:50:19že je čas žít prostěji.
00:50:21-Á, to neříkej. Je naším úkolem dávat zaměstnání.
00:50:24Aristokrat bez sloužících je zemi užitečný
00:50:27asi jako skleněné kladivo. SMÍCH
00:50:34-Grantham není prostě boháč, sedící ve velkém zámku,
00:50:38jemuž slouží ti níž postavení.
00:50:40On sám slouží jim, tím, že to všechno udržuje v chodu
00:50:43a že každému z nich dává místo v tomto mohutném stroji,
00:50:46jakým byla Velká Británie.
00:50:49Byla to dokonalá rovnováha mezi privilegii a zodpovědností.
00:51:02-Akce!
00:51:08Vydržte! Děkuji!
00:51:10-To, co mě nejvíc ohromuje, při těch mých snahách,
00:51:13aby všichni stáli vzpřímeně a nikdo se nezačal objímat,
00:51:16je, že to, co nám dnes připadá divné a formální,
00:51:19bylo pro ně stejně přirozené, jako vzduch, který dýchali.
00:51:25To největší tajemství způsobu života, který se s takovou námahou
00:51:28snažíme co nejpřesněji evokovat, spočívá v tom, že pro ně
00:51:31to vůbec žádná námaha nebyla.
00:51:40Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2016
Alastair Bruce je odborník na dobu viktoriánské Anglie a jako historický poradce se stal klíčovým členem natáčecího štábu populárního kostýmního seriálu Panství Downton. Jeho úkolem v průběhu šesti let natáčení bylo dohlížet na dobovou autenticitu, a to především co do vystupování a chování postav i všemožných detailů stran rekvizit a jejich umístění ve scéně. V dokumentárním pohledu na přípravy páté série Panství Downton provádí právě on diváky zákulisím natáčení a odhaluje, jakou péči filmaři věnovali vytvoření dokonalé repliky viktoriánské éry. Současně zprostředkovává pohled na všemožná specifika dobové společnosti, jejích zvyků a norem ve vztahu ke stolování, sňatkům, chování, oblékání i vydělávání peněz.
