Felix Holzmann v hlavní roli zábavného střihového pořadu (2004). Dále účinkují: L. Lipský, M. Neděla, F. Budín, J. Bruder, K. Gott, E. Pilarová, J. Abrhám, M. Kopecký, P. Nárožný, J. Korn, H. Vondráčková, Y. Simonová, M. Chladil, J. Čeřovská, K. Šíp, J. Uhlíř a další. Připravili: M. Maršálková, J. Štěpánek, M. Veselý a A. Berková
00:00:01 Řekne-li se estrádní scénka, hned to zavání pokleslým uměním.
00:00:06 Ale já teď pozvu na jeviště umělce, který tuto disciplínu vybrousil
00:00:11 k dokonalosti, jehož skeče se staly klasikou v zábavě
00:00:16 a o kterém se dá bez uzardění říct, že ho milují dělníci, rolníci
00:00:21 i pracující inteligence.
00:00:33 Kdybyste to tušili, o co jde, o co jde,
00:00:35 co jsme na vás ušili, o co jde, o co jde,
00:00:43 kdo to má však vydržet, o co jde, o co jde,
00:00:46 tohle v sobě udržet.
00:00:48 Tak mně třeba řekněte, co to je?
00:00:52 Tak vám něco řekneme.
00:00:55 Prosím vás, takovej nesmysl.
00:00:57 To je to!
00:00:59 Víte to určitě?
00:01:00 Néé!
00:01:06 Jedna paní povídala, jenže pán si vede svou,
00:01:08 nesnese se se sestrou, tak je věčně mimo dům.
00:01:27 A tu hlavní novinku, o co jde, o co jde,
00:01:29 řekneme vám za chvilku.
00:01:31 To jsem zvědav.
00:01:35 Průkopník, průkopník!
00:01:38 -Dovolíte, abych si přisedl?
-Prosím, samozřejmě.
00:01:42 -Průkopník, průkopník...
-Co prosím? Co říkáte?
00:01:48 Nic. Já si jen tak pro sebe říkám průkopník.
00:01:51 Jo takhle. Vy si tak říkáte?
00:01:55 Ne, já tady luštím křížovku a momentálně nevím, co je přesně
00:02:00 myšleno pod slovem průkopník.
00:02:02 Jo takhle. Aha.
00:02:04 -Neračte to náhodou vědět?
-Průkopník?
00:02:08 -Průkopník.
-No tak to je jaksi...
00:02:10 Ne, já vás tím nechci obtěžovat, ale když už tady sedíte.
00:02:13 To mě neobtěžuje, to já vám rád poradím.
00:02:16 Křížovka není pro mě problém, to je maličkost.
00:02:18 Pro mě taky, víte?
00:02:20 Ale přece jenom někdy se stává, že je slovo nebo otázka,
00:02:24 která dá i vzdělanému člověku zamyslet se.
00:02:27 To se stává. Dokonce i mně se to někdy stane.
00:02:31 Já teď zrovna nevím, co je přesně myšleno pod slovem
00:02:36 průkopník.
00:02:39 No tak průkopník, to může totiž být různé, víte?
00:02:47 Ono přijde na to, kudy se ten průkopník prokopal.
00:02:52 Jestli nějakým tunelem?
00:02:56 Tady stojí průkopník českého divadla.
00:03:01 Aha. A jakýho divadla tam přesně nestojí, že jo?
00:03:04 To právě tady nestojí.
00:03:07 Tak to je dost nejasný, poněvadž jestli se někdo prokopal
00:03:11 nějakým divadlem...
00:03:15 Tak by tam taky mělo stát jakým, viďte?
00:03:17 No právě.
00:03:19 Tady stojí jenom v závorce Josef Kajetán.
00:03:25 Jestli to nebude přímo ten pan Kajetán?
00:03:29 Já myslím, že ne. Průkopník je na 3.
00:03:35 -Na 3 metry?
-Ne, na 3 písmena.
00:03:42 U nás je pojmenovaný Tylovo divadlo po nějakém průkopníkovi.
00:03:48 Nevíte náhodou, jak se ten průkopník jmenoval?
00:03:50 To já právě nevím.
00:03:53 Tak to je těžký. A víte co?
00:03:56 Že bysme to nechali stranou zatím, ono se to nějak vystříbří.
00:03:59 Že bysme vzali další otázku.
00:04:01 Třeba.
00:04:02 Jestli mi chcete být v tom ještě chvíli nápomocen?
00:04:04 Ale jo, to budeme mít hned. To nebude problém.
00:04:08 -Tak vezmeme napřed ty lehčí.
-Třeba.
00:04:12 -Třeba nějakou tu svislou.
-Třeba.
00:04:14 -Dovolíte?
-Ano.
00:04:17 Tak nějakou tu svislou vezmu. Ty lehčí, viďte?
00:04:21 Ano.
00:04:23 A ty jsou jako lehčí ty svislý, nebo co?
00:04:26 Ne vždycky, ale vždycky vedou tak nějak svisle, víte?
00:04:30 Aha, já rozumím.
00:04:32 Italsky výběrčí činže.
00:04:38 -Umíte italsky?
-Italsky?
00:04:41 No tak částečně dovedu.
00:04:45 A italsky náhodou výběrčí činže nevíte?
00:04:49 Počkejte, není to ten... Činžáno?
00:04:54 -Činžáno?
-Činžáno.
00:04:57 To ne, to se mejlíte, pane. To je správně Cinzano.
00:05:02 To vím zcela bezpečně a je to tavenej sejra.
00:05:08 Tavenej, že ano. V takovejch flaškách se prodává.
00:05:13 Ono je ho víc druhů, víte. Oni jsou i mimoflaškový.
00:05:19 Tak co uděláme s tím italským výběrčím činže?
00:05:22 Jako svislej je ten výběrčí dost těžká otázka.
00:05:28 Že bysme ho nechali stranou, ono se to nějak vystříbří.
00:05:33 A vezmeme další otázku.
00:05:36 Množné číslo slova hudebník.
00:05:40 -To je jasný.
-To je tak pro děti.
00:05:44 -S tímhle na nás, viďte?
-Tak to hned napište.
00:05:47 Já to píšu rovnou. Množné číslo slova hudebník je
00:05:50 orchestr.
00:05:52 A safra! Přebejvá mi 1 pole.
00:05:59 Jo? Vepředu?
00:06:02 -Vzadu.
-Vzadu? Ještě k tomu?
00:06:06 To je smůla, tohle. Když už to víme, tak to mají špatně natištěný.
00:06:12 -To se potom špatně luští.
-No právě.
00:06:15 -Tak vezmem třeba C.
-Co C? To je vitamín, nebo co?
00:06:21 C otázka. Písmeno.
00:06:24 Otázka zní: 12 měsíců.
00:06:28 Tak ty já znám všechny. To je leden, únor, březen...
00:06:34 Ano. Podzim, zima...
00:06:38 No ale tohle všechno má být na 3 písmenka.
00:06:41 -12 měsíců na 3 písmena?
-Je to tady tak.
00:06:45 To je nějakej nesmysl, ne? Určitě něco popletli.
00:06:50 Taky si myslím, přece nemůžete vtěsnat 12 měsíců do 3 písmenek.
00:06:54 Bodejť jo.
00:06:56 To bysme takhle mohli dumat celej rok.
00:07:02 Tak co s tím?
00:07:04 Že bysme to zase nechali stranou, ono se to vystříbří.
00:07:08 Zkuste něco jinýho.
00:07:12 -Tak co tam ještě máme?
-Máme tady třeba tohle.
00:07:15 Tažný pták.
00:07:21 To je zas taková nejasná otázka.
00:07:24 Ačkoliv počkat! Nemohl by to být papoušek?
00:07:27 Papušek? Tažnej?
00:07:30 Nó. Ten přece tahá z kaslíku ty planety.
00:07:33 -Máte pravdu. Papoušek.
-Papoušek.
00:07:36 Hned to píšu. Safra! Nevejde se!
00:07:43 Nemohl by to být jen papouš? Bez toho ek?
00:07:50 Ale dejte pokoj. To je nějakej zmetek, ty noviny.
00:07:55 To bysme takhle mohli hádat dlouho, viďte?
00:07:58 No bodejť. Ještě že jsme to tak rychle prokoukli.
00:08:01 Vy nemáte náhodou ještě jedny takový noviny doma?
00:08:04 A víte, že mám?
00:08:06 Vy myslíte, že by to tam v tom výtisku mohlo být správně?
00:08:09 To nemůže být všude špatně.
00:08:12 Že mě to nenapadlo. Víte co? Půjdeme k nám a tam to doluštíme.
00:08:17 To je nápad, uděláme to u vás. To budeme mít hned.
00:08:21 Ještě že nejsme nějaký malí blbci, abysme na tohle naletěli, viďte?
00:08:26 Na to může naletět jedině idot.
00:08:28 -Kdo?
-Idiot, že na to může naletět.
00:08:31 Co to je idiot? Naletět? Jo to je pták!
00:08:36 Ale ne! Idiot! To je člověk jako vy nebo já.
00:08:46 Že kočka není pes, že včera není dnes,
00:08:51 že bebop není swing a louka není les,
00:08:55 to každý zná, to každý ví.
00:09:00 Jednu však starost mám, zda láska není klam,
00:09:05 marně se ptám.
00:09:07 Nikdo nezná, nikdo neví,
00:09:11 nikdo nezná, nikdo neví.
00:09:17 Ztratila jsi včera klíč a dnes ideál
00:09:24 všechno je pryč, kdo by se smál,
00:09:30 proto vím,
00:09:32 že se sluší,
00:09:33 mít smutek v duši, vzlykat a přitom říkat,
00:09:41 že tě mám rád.
00:09:46 Někdo má rád vdolky, ten druhý má zase holky rád
00:09:51 a tak je to rovněž s písněmi.
00:09:55 Prosím vás, co to tady děláte? Vy tady něco hledáte?
00:09:59 Co říkáte?
00:10:02 Ptám se, co tu děláte?
00:10:04 Já jsem tady ztratil takovej malej klíček.
00:10:09 Asi takhle velikej klíček z aluminia jsem tady ztratil.
00:10:12 Tak ho tady hledám.
00:10:14 Prosím vás, ale teď tady nemůžete hledat nějakej klíček.
00:10:17 Já vím, já bych ho nehledal, kdybych ho tak nutně nepotřeboval.
00:10:21 Já ho mám totiž na kolo. Já mám vzadu takovej zámeček
00:10:25 a já to mám uzamčený a tak právě potřebuju ten klíček.
00:10:30 Já ho měl v kapse, víte, já tam mám kapesník
00:10:32 a sáhl jsem jako do kapsy a cinklo to najednou a...
00:10:36 Byl pryč.
00:10:38 A byl pryč. Jak to víte?
00:10:42 To je logický, ne? Když vypadne a nenajdete ho,
00:10:45 tak je pryč.
00:10:47 Ano a on právě vypadl jako dolů a byl pryč.
00:10:52 Malej, aluminiovej klíček to byl.
00:10:57 No dobře, ale...
00:10:59 Asi takhle velikej byl, z aluminia.
00:11:02 Já bych ho nehledal, kdybych ho tak nutně nepotřeboval.
00:11:05 Já ho mám totiž na kolo. Já mám vzadu takovej zámeček
00:11:10 a já to mám uzamčený a tak právě potřebuju ten klíček.
00:11:14 Já jsem šáhl takhle do kapsy, vyndal jsem kapesník
00:11:18 a slyšel jsem ještě, jak to cinklo a byl pryč.
00:11:23 Malej takovej, aluminiovej.
00:11:28 Já vím, to už jste jednou říkal.
00:11:30 Takhle velikej byl, z aluminia.
00:11:36 Já mám totiž vzadu na kole takovej zámeček a já to mám uzamčený,
00:11:42 tak potřebuju právě ten klíček na to.
00:11:45 A tím, jak jsem vyndal kapesník, tak jsem ještě slyšel,
00:11:48 jak to cinklo a byl pryč.
00:11:52 Asi takhle velikej byl, z aluminia.
00:11:58 Ale to už jste jednou říkal, že jste ztratil malej klíček
00:12:01 z hliníku, to už jste říkal.
00:12:03 -Co říkáte?
-No hliníkovej.
00:12:06 Ne, aluminiovej to byl. To je klíček z aluminia.
00:12:10 To je jedno, hliník a aluminium, to je jedno.
00:12:13 To je jedno, ale tohle byl aluminiovej.
00:12:19 Jak jsem šáhl takhle do kapsy, vyndal jsem kapesník, slyšel jsem,
00:12:24 jak to cinklo a byl pryč.
00:12:27 A já musím domů, víte, protože manželka vždycky tak kroutí hlavou,
00:12:30 když přijedu pozdě.
00:12:32 To není zas tak strašný, když manželka kroutí jen hlavou.
00:12:35 No jo, ale s mojí hlavou.
00:12:39 Ale tady něco leží, co to je?
00:12:42 To je nějaká majonéza nebo co, to není ten klíček.
00:12:46 Řekněte nám, kde jste přesně ten klíček ztratil?
00:12:49 Přesně tam vzadu než vejdete dovnitř, tak tam u těch dveří.
00:12:52 Dobře, ale proč ho tedy hledáte tady, proč nehledáte tam?
00:12:58 Tam je tma, tam člověk nic nevidí.
00:13:01 Prosím vás, pojďte, půjdeme tam.
00:13:06 ZPÍVÁ
00:13:08 Najdu klíč a vejdu bránou co bývá stále zamčená,
00:13:16 ptám se ale, kde jen hledat mám.
00:13:20 Kde najdu klíč.
00:13:23 -Klíč je vevnitř.
-Rezervní je v Praze.
00:13:27 Můj klid je dávno blízko dna, teď musím být rozhodná,
00:13:34 přísně tajné, přísně tajné, přísně tajné plány mám.
00:13:42 Říkej mi to prosím potichoučku, že jsem tvoje ze všech jediná,
00:13:57 že jen po mně stále toužíš, ty můj broučku,
00:14:05 že v mých loktech ráj tvůj začíná.
00:14:12 Máňo, Máňo.
00:14:22 Já miluji jen vás a vaše oči šedé
00:14:32 a choré srdce mé chce stále o vás snít.
00:14:46 Máňo, Máňo, pocem Máňo, co to máš za blbý patentky.
00:15:07 Vás paní má, spanilá, chtěl bych líbat
00:15:18 a šedé oči vaše zřít.
00:15:29 Zítra bude hezký den, to že půjdem spolu ven,
00:15:32 jenom abys přišel včas, přijď, přijď a nezapomeň.
00:15:36 Ještě nevím co a jak, a co doma řeknu pak,
00:15:41 ať tak či tak, přijď, přijď a nezapomeň.
00:15:46 Neruším, náhodou?
00:15:48 Jestli jo, tak to řekněte, poněvadž to bych nerad.
00:15:52 Chápu, když někdo čte, že nechce bejt rušenej.
00:15:56 To je samozřejmý.
00:15:58 Buďte klidnej, já vás rušit nebudu, poněvadž to vím, jaký to je,
00:16:02 když je někdo zabranej do novin a někdo mu pořád něco povídá.
00:16:09 To já znám tohle. Buďte klidnej.
00:16:13 Tak vy luštíte křížovku?
00:16:16 Kdybyste potřeboval něco vědět, tak se zeptejte, já vám to řeknu.
00:16:20 To se nestyďte, to se zeptejte.
00:16:24 Ale že to luštíte bez tužky? Křížovku bez tužky?
00:16:29 To je poprvé, co vidím někoho luštit křížovku bez tužky.
00:16:33 Kdybyste potřeboval tužku, tak si řekněte, já vám půjčím.
00:16:36 To je šachová koncovka, pane.
00:16:39 Jo takhle! Co že to je?
00:16:43 Šachová koncovka.
00:16:46 Ale odsud to vypadá jako křížovka. Není to náhodou křížovka, co?
00:16:54 Přece musím vědět, nad čím přemejšlím, ne?
00:16:57 -A nad tím se musí taky přemejšlet?
-Nad šachem vždycky.
00:17:02 Nad šachem to jo. To bych se skoro rád na to podíval.
00:17:08 -Umíte taky hrát šachy?
-Šachy?
00:17:10 -A víte, že ani nevím.
-Jak to, že to nevíte?
00:17:14 Já to ještě nezkoušel, ale to já bych to vyluštil.
00:17:21 Já mám trénovanej mozek, pane. Já už přišel na jiný věci,
00:17:25 než na nějakou šachovou francovku.
00:17:28 -Koncovku.
-Nebo koncovku.
00:17:33 Co myslíte, když máte takovou bokovku jako já,
00:17:37 co to vyžaduje za mozek?
00:17:39 Jakou bokovku?
00:17:42 No bokovku. Paničku bokem. Chápete?
00:17:45 Jó, to chápu.
00:17:48 Víte, co to chce za hlavu vymejšlet pořád nějaký fígle?
00:17:55 Aby se to ten její moula nedověděl?
00:17:59 Taková panička, to nejsou nějaký šachy.
00:18:03 A zvlášť ta moje, to byste koukal.
00:18:06 To je kus, pane. Ta dovede rošťačit.
00:18:13 Dáša šá.
00:18:18 Já jí říkám Dáša šá, ale ona se jmenuje Dáša Šaldová.
00:18:26 Ale já jí říkám Dáša šá, poněvadž to je tajné,
00:18:30 takovýhle věci se nepovídají kolem, aby se to ten její moula nedověděl.
00:18:36 Poslyšte, to dá hodně vymejšlení, viďte?
00:18:40 To víte, že ano.
00:18:43 To chce přesně vědět kdy, kde a jak a co.
00:18:51 Když ten její moula jede na šachy, on chodí taky hrát šachy, víte,
00:19:00 musím přesně vědět, že vzduch je čistej a že...chápete, ne?
00:19:10 Chápu a poslyšte, to je zajímavý, co mně tady povídáte.
00:19:15 Vy jste v tom zřejmě úplnej amatér, co?
00:19:19 To já bych vám mohl poradit, jestli potřebujete.
00:19:21 Proč ne?
00:19:24 -Chcete poradit v týhle věci?
-Ano.
00:19:28 Pamatujte si, že záleží vždycky na vaší inteligenci,
00:19:33 jak to s tím moulou sehrajete. To chce vždycky něco vymyslet.
00:19:40 Já nevím, jestli jste si všiml, jak jsem tady na plakáte
00:19:43 něco zaškrtl.
00:19:44 -Všiml jste si?
-Všiml.
00:19:47 To mám takovej systém, jak to s tím troubou sehrát.
00:19:52 Jestli chcete, já vám to ukážu.
00:19:59 Psát nějaký psaníčka, kde se sejdete nebo tak,
00:20:05 to nemá cenu, protože by to ten její moula mohl dostat do ruky.
00:20:09 Já to mám vymyšlené docela jinak, dávejte pozor.
00:20:14 Tady je kino Klub, kde hrají každý den jiný film.
00:20:19 Ona bydlí přesně tady za rohem.
00:20:31 Já musím dávat pozor, aby on to náhodou neslyšel,
00:20:35 poněvadž on bydlí taky za rohem. S ní tam bydlí, víte.
00:20:43 On to má být nějakej velkej chlap, asi něco jako vy.
00:20:49 Ona má takovýho psa, malinkýho, jednobarevnýho.
00:21:02 Dogu má, skvrnitou, takhle velkou, kterou chodí venčit kolem kina,
00:21:10 kde vidí krásně na plakáty.
00:21:14 Ona taky musí každou chvíli jít kolem, kvůli tomu venčení.
00:21:19 Ne sebe chodí venčit, ale tu dogu.
00:21:25 Půjde tady kolem a nenápadně se podívá na plakáty a co uvidí?
00:21:32 Že jsem tady zaškrtl 23., což je dneska
00:21:38 a zakroužkoval jsem ve 3 hodiny.
00:21:43 V tu ránu ona ví, že na ni dneska ve 3 hodiny čekám tady v parku,
00:21:48 když ten její mamlas hraje zrovna šachy.
00:21:51 To je vymyšlený, co?
00:21:54 Žádný dopisy, nikdo mně nemůže nafackovat.
00:21:57 Všechno je tajný a ten moula se to nikdy nemůže dozvědět,
00:22:01 ledaže bych mu to řekl já sám.
00:22:04 To je geniální.
00:22:08 To víte, to musíte mít tady. Kdepak nějaký šachy.
00:22:14 Helejte, tady to je ona. S tou dogou.
00:22:19 To je kus. Tedy ne ta doga, Dáša myslím.
00:22:22 To je kus.
00:22:24 Dost! Dášo, domů!
00:22:32 Kdo je u vás mamlas, moula, hašašíra!
00:22:41 Když milenky pláčou za stříbrných nocí,
00:22:51 ten zármutek váží co pírko ne víc.
00:23:00 Jejich bolest je stálá, jak sníh o Vánocích,
00:23:10 milenkám, co teď pláčou, zas zjasní se líc.
00:23:20 Teď zpívám já a ti druzí.
00:23:30 Roň slzy už brzy
00:23:36 ozáří lampa dvůr.
00:23:43 A zapoví nám tu stát a snít.
00:23:57 Jen chvíli tma sílí,
00:24:04 když den jí řekne čau, odchází za dům se skrýt.
00:24:26 Skloň šíji, čas míjí,
00:24:35 chci znát už jen tvůj pláč,
00:24:41 tak neváhej vždyť musíš zas jít.
00:24:55 Roň slzy, už brzy
00:25:02 ozáří lampa dvůr a zapoví to,
00:25:12 kdo to ví.
00:25:15 Roň slzy, roň slzy,
00:25:25 roň, roň.
00:25:30 Vypadáš vážně komicky a s tebou mám žít navždycky,
00:25:37 kde je tvůj mužný půvab, styl, ač tak se snažíš ze všech sil,
00:25:44 kde že ty loňské sněhy jsou, já žasnu nad tou proměnou.
00:25:50 Kdybych já si troufal do očí ti říct,
00:25:55 že když už mě nechceš, tak si můžeš jít,
00:26:00 řekl bych už tě nechci ani vidět,
00:26:04 už tě nemám rád a pak bych možná
00:26:08 pro efekt dveřmi prásk.
00:26:12 Buďte pozdraven, pane Jouda. Co tady děláte?
00:26:16 Dobrý den, pane Carbo. Trochu tady odpočívám.
00:26:20 To je ale náhoda. Já už vás dneska jednou viděl.
00:26:23 Neříkejte?
00:26:24 -Ale vy jste to nebyl.
-Jo ták.
00:26:28 Nechcete si na chvíli ke mně přisednout?
00:26:31 Ale rád. Já jsem uběhanej, utahanej jsem, to je strašný.
00:26:36 Já vám taky necejtím nohy.
00:26:38 -Co říkáte?
-Ale říkám, že necejtím nohy.
00:26:42 -Máte nějakou rýmu?
-Né, to jako že mě bolí nohy.
00:26:48 Jo jako že bolejí. No mě taky, já vám byl dneska
00:26:52 až tady nahoře, v té poradní kanceláři.
00:26:57 -Jo v poradní kanceláři?
-V poradní kanceláři, na kopci.
00:27:00 A copak? Snad jste nepotřeboval advokáta?
00:27:04 To vy nevíte? Já myslel, že to víte.
00:27:07 A co bych měl vědět?
00:27:09 No já jsem v rozvodu.
00:27:12 -Vy jste v rozvodu?
-No jo.
00:27:15 No tak to já ani nevím.
00:27:17 A víte s kým? S mojí manželkou.
00:27:21 Samozřejmě. Tak vy se rozvádíte?
00:27:23 Rozvádím. Od stolu i od kanape.
00:27:28 Myslíte jako od stolu a od lože?
00:27:31 Od jaký odlože?
00:27:34 Myslím jako, že se rozvádíte od stolu a od lože,
00:27:36 jako od postele.
00:27:38 No tak, my máme doma jen kanape.
00:27:41 Z čí viny je ten rozvod?
00:27:43 No z manželčiny. To víte, z mý ne.
00:27:47 To víte, ženská a rozvod, to souvisí vždycky dohromady.
00:27:52 To máte jak už to čínský přísloví říká.
00:27:56 PROMLUVÍ ČÍNSKY
00:28:03 -A co to jako znamená?
-Co?
00:28:06 Co jako znamená to čínský přísloví?
00:28:10 No tak to já nevím, to víte. To víte, já čínsky neumím.
00:28:23 Já myslel, jestli to není něco o rozvodu?
00:28:26 No něco takovýho to asi bude. Co jinýho by to mohlo být.
00:28:32 Tak vy se rozvádíte. To je ale novina.
00:28:35 A máte nějaké pádné důvody k rozvodu?
00:28:38 No jo. To víte, že bych se pro nic za nic nenechal rozvíst.
00:28:41 Ale to už se nedalo vydržet.
00:28:45 Pokud vím, tak mezi lidmi se spíš dává vina vám, pane Carbo.
00:28:50 Mně, jo?
00:28:51 Že to mezi vámi nehraje.
00:28:53 Tady vidíte, co lidi nažvanějí. Vždyť nebejt mý manželky,
00:28:56 tak by nám to ohromně klapalo!
00:29:00 Já nevím, ale říká se, že jste si vzal manželku proto,
00:29:03 že dědila po tetě.
00:29:05 Já že jsem si ji vzal, že dědila po tetě?
00:29:08 Tady vidíte, co lidi namluvějí. Takovej nesmysl.
00:29:12 Vždyť já bych si ji byl vzal i kdyby dědila po někom jiným.
00:29:16 Podívejte se, z vaší strany to přece nejsou žádné pádné důvody
00:29:21 k rozvodu. Jo, kdyby vaše manželka byla divná
00:29:25 nebo nesnesitelná žena, prosím, to je možný.
00:29:28 Pane Jouda, to je tak divná ženská, nedovedete si vůbec představit.
00:29:33 Já vám chci jen říct příklad. Nedávno jsem manželku políbil,
00:29:37 vášnivě jsem políbil a ona se hned urazila, zlobila se.
00:29:43 Kvůli tomu, že jste políbil vaši manželku?
00:29:47 Ale mou ne, já nevím, čí to byla.
00:29:51 Tak to se nedělá, to by se urazila každá žena.
00:29:55 Ještě se jí zastávejte. Nebo ty věčný stížnosti,
00:29:58 kdo to má pořád vydržet?
00:30:01 -Na co si stěžuje?
-Furt si na něco stěžuje.
00:30:04 A na co, například?
00:30:06 No co já vím. Že nemá co na sebe a samý takový...
00:30:10 Nemá co na sebe! Přitom jen po mně má troje tepláky.
00:30:16 -Chce na mně pořád jen peníze.
-Peníze?
00:30:18 Peníze, peníze, nic než peníze. Moře peněz na mně chce.
00:30:23 A na co potřebuje vaše manželka tolik peněz?
00:30:26 To já přece nevím. Já jsem ji ještě žádný nedal.
00:30:31 Podívejte se, z vaší strany to nejsou žádné důvody k rozvodu.
00:30:36 To taky není všechno. Chodí celý noce jen po hospodách.
00:30:42 Vaše paní po hospodách?
00:30:44 Celý noce, z jedný hospody do druhý.
00:30:46 -Jděte?
-No jo.
00:30:48 -A ona tolik pije?
-Ale ne. Ona mě hledá.
00:30:55 Já nevím, ale já veškerou vinu vidím ne u vaší manželky,
00:30:59 ale u vás, pane Carbo.
00:31:01 U mě, jo?
00:31:03 To já jsem si mohl myslet, že něco takovýho přijde.
00:31:06 Vy jste byl proti mně vždycky zaujatej.
00:31:09 Že já vám vůbec něco takovýho vyprávím.
00:31:11 Já půjdu radši domů než se rozčílím.
00:31:15 Nerozčilujte se, to nemá význam, ale uznejte sám.
00:31:18 Přece má od vás taky 2 nezletilé děti a rozvod by si měl každý
00:31:21 člověk rozmyslet.
00:31:23 No tak co? Udělal jsem je a má je, tak co?
00:31:27 A když se rozvedete, tak jak to bude s placením?
00:31:30 To vám hned můžu říct, abyste viděl, jakej já jsem.
00:31:33 Já za to nechci vůbec nic.
00:31:38 ZPÍVÁ
00:31:41 Žena stále mládne, její pusa sládne
00:31:44 jako dětem cukroví,
00:31:46 je to plno slastí, muž je náhle v pasti,
00:31:48 aniž si to zodpoví.
00:31:51 Žena sem, žena tam, už jim do rukou nechvátám,
00:31:55 já měl několik dam, teď jsem bohudík sám.
00:32:02 Móda, ta mění se snad rok co rok,
00:32:07 my musíme s módou i v tancích držet krok.
00:32:13 I když jsme z twistu bezhlaví, náramně jsme zvědaví
00:32:18 na módu pro příští rok.
00:32:29 Návštěvníky oddělení pánských klobouků bych rád upozornil,
00:32:33 že nesporným šlágrem letošní sezóny je klobouk v mysliveckém stylu.
00:32:41 Je mi velikou ctí stanout konečně na těchto prknech jako umělec
00:32:45 a zazpívat vám píseň, kterou zpíval můj veliký vzor.
00:32:52 Promiňte, prosím, já chtěl využít této příležitosti a ohlásit
00:32:55 něco obecenstvu.
00:32:58 Je to tak důležitý zrovna teď?
00:33:00 Ano, je to důležité. Já bych jen stručně ohlásil,
00:33:03 jestli dovolíte, a hned zase můžete mluvit dál.
00:33:05 No tak prosím, já počkám.
00:33:08 Vážení občané, dovoluji si vás upozornit na naši novou
00:33:11 provozovnu Klobotechna, ve které zhotovujeme dámské
00:33:15 kloboučky přizpůsobené k vizáži každé naší zákaznice,
00:33:18 takže kloboučky jsou mimořádně slušivé, hlavně na hlavě.
00:33:23 Chcete-li mít moderní hlavu, přijďte k nám,
00:33:26 my vám ji zrychtujeme.
00:33:32 Je to Klobotechna, Praha 3, Máchova 12.
00:33:36 To je všechno. Jestli dovolíte, zde je vizitka
00:33:39 naší provozovny, o kterou bude mít jistě zájem vaše manželka,
00:33:42 jestli jste ženatý a když ne, tak jistě aspoň trochu do toho
00:33:45 fušujete, takže to jistě uplatníte.
00:33:48 Já to manželce vyřídím. Jestli jsem dobře rozuměl,
00:33:51 jedná se o zhotovení dámských kloboučků, že ano?
00:33:54 No tak nějak, ale přesněji řečeno, formujeme hlavy, chci říct
00:34:01 formujeme klobouky, protože ty hlavy jsou tvrdý, to by nešlo,
00:34:06 tak formujeme klobouky na hlavách našich zákazníků dle našich
00:34:10 vlastních návrhů, individuálně k zákazníkově vizáži.
00:34:13 To znamená, že si vaše zákaznice nemohou vybrat samy nějaký hotový
00:34:17 klobouk?
00:34:18 To právě není třeba, protože naše zákaznice se mohou spolehnout
00:34:23 na vkus našich odborníků, kteří sami nejlépe vědí,
00:34:29 co ta či ona fyziognomie potřebuje, zkrátka, co každej ksicht chce.
00:34:41 To se dá jen tak podle pohledu poznat, co komu sluší?
00:34:46 Podle pohledu...Odborník to pozná už podle typu zákaznice.
00:34:50 -Podle typu?
-Podle typu, ano.
00:34:53 Podívejte, jestli dovolíte, já vám to názorně ukážu.
00:34:55 Ale ne, není třeba, já tady mám zpívat.
00:34:57 Já vím, to je hned. Kdybyste například vy jako žena
00:35:00 s takovýmhle nosem nosil tady nějakou širší krempu...
00:35:04 Podržte to, já vám ukážu zrcátko.
00:35:06 Já vám věřím.
00:35:07 Já vám jen chci ukázat zrcátko, ale přece jenom lepší bude,
00:35:10 když to přímo uvidíte. Počkejte, kam jsem si ho dal?
00:35:12 Hned to bude, podržte si to takhle chvilenku.
00:35:15 Já se jen podívám, kde mám to zrcátko.
00:35:16 -Ale já ho nepotřebuju.
-Už ho mám!
00:35:18 Teď se jen tak letmo podívejte, abyste viděl, jak taková krempa
00:35:22 dovede ztlumit i takovej dlouhej, vyčnívající nos jako je ten váš.
00:35:25 Vidíte to?
00:35:27 A kdybych tu krempu ještě trochu zešířil, asi takhle,
00:35:34 vidíte, tak byste vypadal skoro jako normální člověk.
00:35:37 Vidíte to?
00:35:39 Rozhodně by vám to šlo líp, než kdybyste tady měl nějakej
00:35:42 bonbónek, kterej by nic nezakryl.
00:35:45 To se takhle nedá znázorňovat.
00:35:48 Musíte mít trochu fantazie, představit si tady takovou krempu.
00:35:51 Tak počkejte, já vám to ukážu trošku na rovno.
00:35:53 A teď se podívejte, jak by vám ta krempa
00:35:55 ten nos krásně ztlumila. Vidíte to?
00:35:59 To se takhle nedá posuzovat. Zaprvé je to pánský klobouk
00:36:02 a potom nejsem žena, že?
00:36:04 Ale jakýpak pánský nebo žena, vždyť musíte mít trochu fantazie.
00:36:07 Ale počkejte, já tady mám náhodou takovou...
00:36:09 Ale prosím vás, nechte toho!
00:36:11 Ne, ono je lepší, když to přímo uvidíte.
00:36:14 A teď se podívejte, jak by vám takový klobouk s krempou
00:36:17 krásně slušel. Vidíte?
00:36:19 Ten nos už vám tak nevyčnívá a dělá mnohem splasklejší dojem.
00:36:22 Prosím vás, že by mi tohle zrovna slušelo?
00:36:24 Nezapomeňte, že to ještě není hotovej klobouk.
00:36:26 Až se to trochu zmodernizuje, dá se tomu nějaká fazónka,
00:36:30 vypadá to zase jinak, že ano?
00:36:33 Nebo k vám se dá zkusit i model diblík, to je tohleto.
00:36:38 Vypadá taky velice apartně.
00:36:40 Prosím vás, vždyť tohle přece není nic krásnýho.
00:36:43 Já vám říkám, že to ještě není hotový, pane.
00:36:45 Až sem přijde nějaká ta mašle, nějaká ta zelenina,
00:36:47 tak vypadá to zase jinak.
00:36:49 Ale rozhodně by vám jako ženě s takovýmhle nosem
00:36:52 nějaký klobouk bez krempy už tak nešel.
00:36:54 Podívejte se, kdybyste chtěl nosit klobouk bez krempy?
00:36:57 Už to není ono.
00:36:59 To by se snad jedině ty cípy musely dát obráceně, takhle nějak,
00:37:03 aby právě ten přední cíp odvrátil pozornost od toho vašeho nosu.
00:37:08 Potom by však ten zadní cíp byl zbytečnej, protože vzadu žádnej nos
00:37:12 nemáte, takže by se to dalo zkusit i bez toho zadního cípu,
00:37:16 asi takhle nějak.
00:37:23 Kristapána, to se přece nedá nosit!
00:37:26 Vždyť vám říkám, že se to musí všechno vyzkoušet.
00:37:28 Třeba ten model žu-žu vypadá taky apartně.
00:37:32 Já přece nemůžu nosit dámský provedení.
00:37:35 Jsem muž.
00:37:36 Ale muž nebo žena, vždyť vám říkám, musíte mít trochu fantazie.
00:37:39 Počkejte, já tady náhodou mám dámskou paruku.
00:37:42 Buďte tak laskav, já tady musím zpívat.
00:37:44 Já vám chci jen ukázat, že i takový obličej jako máte vy,
00:37:48 může mít klidně nějaká starší matrona.
00:37:53 A teď se podívejte, jak by vám takový klobouček padl.
00:38:01 Kristapána, já vypadám jako strašidlo!
00:38:05 To dělá ten váš nos šerednej a potom taky ta paruka vám nejde.
00:38:09 Počkejte, já mám tady jinou.
00:38:11 Tak vy si myslíte, že je ta paruka slušivá, jo?
00:38:14 Tak já si ji vyzkouším na vás.
00:38:16 Já ne, pane.
00:38:18 Tak a možná, že by vám k tomu taky slušel kníreček.
00:38:24 Jděte se podívat do zrcadla, jakej jste fešák.
00:38:29 Vzduch je modrým nikotinem nasycen, nový ubrus starým vínem polit,
00:38:47 potichu si tykám s měsícem a vzlykám
00:38:56 život je pes a já se musím holit.
00:39:01 Mě zebe i nebe, když studí mě tvoje oči,
00:39:04 temně je ve mně svět nudí mě,
00:39:07 že se točí,
00:39:08 malý vůz čeká mě leká jet do neznáma,
00:39:11 sama, tak sama.
00:39:14 Září malý vůz, s tebou uvidím
00:39:19 jak vstává den, jak poslední hvězda jde spát,
00:39:25 až v úsvitu budeme stát, víc než teď budu znát.
00:39:32 Život je pes, život je pes.
00:39:36 život je pes, život je...
00:39:42 Chladný Orion, tak se mi zdá,
00:39:48 že si mě nevšímá.
00:39:51 Milený, jsi tak vzdálený,
00:39:57 sto roků světelných je dál než snese touha má,
00:40:04 pane Orion, dobrou noc, mě má někdo rád.
00:40:13 Jo astrologie, to já znám, to je zajímavý.
00:40:17 To je takový to čtení, kdy se člověk dozví,
00:40:19 proč se narodil, že jo?
00:40:21 A když umře, tak se zas dozví, proč umřel.
00:40:26 No tak zrovna takhle to není, ale tady stojí,
00:40:32 jaké má kdo vlastnosti, jaký osud ho čeká a tak podobně.
00:40:37 To by mě taky zajímalo se dozvědět, jaký mě čekají vlastnosti.
00:40:41 To byste mně mohl z toho něco přečíst.
00:40:43 To já vám rád přečtu, když vás to zajímá.
00:40:46 Jakpak by mě to nezajímalo.
00:40:48 Posaďte se tady.
00:40:51 Člověk taky rád někdy nakoukne sám do sebe, že jo?
00:40:54 Poněvadž lidi se neznají. Ale lidi jsou potvory, vám řeknu.
00:40:59 -Myslíte?
-Věřte mi to, já to vím podle sebe.
00:41:04 Tak já vám to tedy přečtu, ale napřed mi řekněte,
00:41:07 kdy jste se přesně narodil?
00:41:11 No tak přesně to bylo, to vím náhodou přesně,
00:41:13 protože je to na den mých narozenin, víte?
00:41:17 A je to přesně 6. září nějak po obědě nebo po kafi.
00:41:26 -To jste, myslím, býk.
-Co že jsem?
00:41:30 -Býk.
-Býk? To jako já?
00:41:36 To bych ani neřekl. Snad jen za mlada.
00:41:39 Ale dneska? To už ne.
00:41:42 Počkejte, ne. Vy, myslím, budete Panna.
00:41:45 Panna? Já?
00:41:47 Ano, určitě jste panna.
00:41:49 Prosím vás, to už vůbec ne. Vždyť jsem byl 3x ženatý.
00:41:55 Ale ne, to jako že jste se narodil ve znamení Panny.
00:41:59 Jo takhle! Tak to je možný.
00:42:02 Ale jak se tohle znamení ke mně dostalo, to tedy nevím.
00:42:06 Napřed se podíváme, co tady stojí o vaší minulosti.
00:42:11 Vy jste jako chlapec míval hodně smůly a teprve ve 20 letech
00:42:17 se vám smůla protrhla.
00:42:21 A víte, že by to mohlo souhlasit?
00:42:27 Já pocházím z chudý rodiny a za války jsem spal s mým bratrem
00:42:32 v jedný posteli. Ve dvou jsme spali.
00:42:36 Tak to by mohlo být ono.
00:42:38 No vidíte a teprve později se můj bratr oženil, takže jsme
00:42:44 teprve potom spali ve třech.
00:42:49 Tak tohle není zrovna typický příklad.
00:42:52 No ale tak trochu přece.
00:42:54 Tak pro změnu se teď podíváme do přítomnosti, jo?
00:42:57 Tady například stojí, že vy jste teď v nějakém smolném období.
00:43:03 To je pravda a to by mě zajímalo, co tam všecko o mně ještě stojí.
00:43:08 Leccos. Taky tady stojí, že by se vám v tomhle období
00:43:12 mohlo nějaké onemocnění stát nebezpečným.
00:43:15 -Onemocnění?
-No jo.
00:43:18 No vlastně ano, to souhlasí všecko.
00:43:22 Chtěl jsem si dát vytrhnout zub a jeden známej mi poradil,
00:43:27 že zná takovou metodu, jak si ten zub může člověk
00:43:30 vytrhnout sám.
00:43:31 To je lepší jít k doktorovi.
00:43:33 No ale on povídal, že si mám vzít provázek a jedním koncem přivázat
00:43:37 ten zub, ten druhej konec přivázat na kliku u otevřenejch dveří
00:43:43 a pak, povídal, dveře přibouchneš a zub je venku.
00:43:47 Takový rady, kdepak.
00:43:50 No vidíte a já jsem to udělal. Přivázal jsem ten zub
00:43:53 a druhej konec na kliku a zrovna když jsem ty dveře
00:43:56 přibouchl, tak přišla do dveří manželka.
00:43:58 A co bylo?
00:44:00 No co bylo? Já ten zub tam mám furt ještě.
00:44:03 A manželka má tady vepředu všechny venku.
00:44:07 No to je vidět, že máte to smolný období.
00:44:10 Počkejte, tady ještě stojí, a to si radši taky dejte pozor,
00:44:14 že by vám nějaký špatný pochopení mohlo přinést velkou nepříjemnost.
00:44:18 Špatný pochopení? Vlastně ano, to se mi taky stalo.
00:44:23 Nějaká nepříjemnost?
00:44:26 Jak tohle souhlasí, to je neuvěřitelný.
00:44:29 Jaká nepříjemnost se vám stala?
00:44:31 Byl jsem pozvanej na takovou party. Dostal jsem pozvánku
00:44:37 a na tý pozvánce stálo, že se koná ta párty
00:44:41 a že se tam má přijít jenom s bílou kravatou.
00:44:45 Takový nějaký originální nápad.
00:44:48 No originální... Divnej, hloupej nápad.
00:44:50 No nic. Já jsem si tu bílou kravatu koupil, a šel jsem tam,
00:44:54 jak to stálo na tý pozvánce, jenom s bílou kravatou,
00:44:58 a já vám tam přijdu s tou bílou kravatou a všichni ostatní
00:45:01 tam byli oblečení.
00:45:05 No to je právě to, co jste špatně pochopil.
00:45:09 Mě by zajímalo, co mě ještě čeká.
00:45:12 Jestli chcete, já vám to přečtu, abyste věděl, nač si máte dávat
00:45:16 pozor.
00:45:17 Počkejte, teď ne, moment, mě nějak rozbolelo břicho,
00:45:20 já totiž to budu mít z toho koně.
00:45:22 Z koně? Vy jste jedl nějakýho koně?
00:45:24 Ale ne, já jsem ho ošetřoval a krmil.
00:45:26 A z toho vás bolí břicho?
00:45:28 No jo. Tak já byl u známejch a oni tam mají koně,
00:45:31 a já ho krmil a to byste nevěřil, jaký kůň je záludný zvíře.
00:45:36 Prosím vás, kůň? A co se vám přihodilo?
00:45:39 Ale já ani nevím, jestli vám to stačím dovyprávět.
00:45:42 Zkrátka jsem toho koně krmil a koukám, on byl takovej smutnej
00:45:48 a nafouklej, nic nežral, taky už dlouho nepustil žádnou
00:45:52 koblihu a já jsem to řekl tomu mýmu známýmu a on mi dal
00:45:59 takový prášek a řekl, abych si ten prášek dal takhle
00:46:03 do ruky, tu ruku abych dal koni před čumák a fouknul do toho.
00:46:11 Jé, já budu muset jít.
00:46:12 Počkejte, dopovídejte to.
00:46:15 No já jsem to tak udělal a přišel jsem domů a běhavku
00:46:19 a strašný bolení.
00:46:23 Jak je to možný? A z čeho?
00:46:26 Ale ten kůň foukl dřív.
00:46:35 V restauraci Na růžku, tam je denně živo,
00:46:42 poplácáme Marušku, když nám nosí pivo.
00:46:49 Je tu novej pikolík, ten má z vojny odklad,
00:46:56 ani nevím o kolik, už nás všechny okrad.
00:47:03 Nechci být, nechci být ten nej,
00:47:06 tak pěstě zatínám,
00:47:09 už jsem nej, už jsem nej,
00:47:13 já na víc mám.
00:47:37 I když zmrznu na kost, i tak jsem první jakost,
00:47:41 a to poznávám na sobě sám, že šmrnc a cosi navíc
00:47:46 z nuly dělá hvězdy z nás.
00:47:52 Jak se to jeví, máš-li ruce levý,
00:47:57 víc pěstuj půvab a žár.
00:48:04 Haló, pane vrchní! Pane vrchní, prosím vás.
00:48:10 Už letím, šéfe.
00:48:17 -Tak co si dáme, šéfe?
-Něco k jídlu.
00:48:21 Kdybyste mi dal jídelní lístek.
00:48:24 Jídelní lístek, ano. Tak počkejte, jen co ho najdu.
00:48:27 Kam já ho jen dal? Prve tady někde byl.
00:48:31 A vy máte jenom jeden?
00:48:33 No to vám snad stačí, ne?
00:48:37 Jeden mi stačí. Jen když mi ho dáte.
00:48:39 Samozřejmě, že vám ho dám, jenom co ho najdu.
00:48:41 Nechcete si dát řízek?
00:48:43 To já ještě nevím. Já bych chtěl nejdřív
00:48:45 ten jídelní lístek.
00:48:47 Jídelní lístek, ano. Dejte si řízek a máte to.
00:48:50 Stejně byste si ho dal.
00:48:51 Co vy víte, co já bych si dal?
00:48:54 Jé, už vím kde je. Víte, kde je?
00:48:57 Já jsem s ním prve podložil stůl.
00:49:01 Vidíte, tady je. Helejte. Podívejte, už si můžete vybrat.
00:49:06 Tady ho máte.
00:49:08 Děkuji. Ale to je všechno přeškrtaný!
00:49:12 Jak to všechno? Helejte, tady máte řízek.
00:49:15 -A to je všechno?
-Vždyť vidíte. To druhý je pryč.
00:49:20 Jo počkejte, tady je ještě ptáček. Tak mi dejte toho ptáčka.
00:49:24 Jakej ptáček?
00:49:27 To je vedoucí Ptáček.
00:49:31 No tak mi doneste ten řízeček. Jo a nemáte tam k tomu
00:49:37 něco ostřejšího, tak trošku na povzbuzení?
00:49:41 Něco ostrýho na povzbuzení? No tak vidíte,
00:49:44 máme tady celerový salát.
00:49:46 Celerový salát? Ale to přece není nic ostrýho
00:49:49 a taky ne na povzbuzení.
00:49:51 -Celerový salát? Jé!
-Ovšemže ne.
00:49:59 -Ale ne, to jsou pověry.
-Mně to pomáhá.
00:50:07 To já nechci. Doneste mi jen ten řízek.
00:50:11 Řízeček, samozřejmě.
00:50:13 Jo a podívejte se, pane vrchní, ten ubrus.
00:50:14 Samý drobek.
00:50:16 Samozřejmě to vám tochu...
00:50:17 Počkejte, ale na mě to nemusíte smetat.
00:50:19 To je v pořádku.
00:50:21 Ještě ten popelník, kdybyste to odnesl.
00:50:24 To jsou lidi, nechali to tady.
00:50:27 Prosím vás, pane vrchní, podívejte se!
00:50:30 To je v pořádku, to je jen pár čistejch vajglů.
00:50:33 Podržte to, já vám ještě otočím ten ubrus.
00:50:36 -To snad není nutný.
-Ne, ono je to lepší.
00:50:38 Z týhle strany je to lepší. Já to udělám takhle,
00:50:42 takhle to trošičku... Počkejte, jestli dovolíte,
00:50:47 vy jste trochu moc přimáčknutej ke stolu.
00:50:57 Už je to dobrý, ono se to trochu převrhlo.
00:51:00 Je to dobrý, ano.
00:51:02 Ono je to z týhle strany sice trochu flekatější,
00:51:05 ale je to krásně zaschlý, takže ono je to lepší.
00:51:09 Tak mi doneste ten řízek.
00:51:13 Jo a pane vrchní, já mám hroznou žízeň.
00:51:15 Jedno pivo.
00:51:17 Samozřejmě, pivečko, už je tam natočený.
00:51:19 Ale pane vrchní, nejdřív to pivo, nebo leknu žízní.
00:51:24 Samozřejmě. Abyste nelekal, já vám ho přinesu hned.
00:51:31 TELEFON
00:51:35 U nudle.
00:51:40 Kdepak, to jste špatně, my jsme U nudle.
00:51:44 My jsme restaurace, kdepak kuří oka, to jste špatně.
00:51:51 TELEFON
00:51:56 U nudle.
00:51:58 Jo nazdar, Lojzo. To je dost, že voláš.
00:52:03 A jak to, žes tam včera nebyl? Co?
00:52:07 Ušní katar? A jak to ušní katar?
00:52:14 A jak to, to kašleš ušima?
00:52:19 Jo, takhle, no jo. V uších jako.
00:52:22 Hochu, tam jsi měl bejt, to byla svatba.
00:52:26 Ta dala člověku tu pravou náplň. Jako myslím, že ses tam mohl
00:52:31 naplnit čeho si chtěl.
00:52:34 Já ti tam byl plnej kontušovky.
00:52:39 To bys nevěřil, co ta kontušovka s člověkem udělá.
00:52:42 Já myslel, že je to má poslední hodinka.
00:52:47 Představ si, já ti tam po polívce napsal svou poslední vůli.
00:52:50 Já ti myslel, že se masa ani nedožiju.
00:52:54 Co? Jaký pivo?
00:52:58 Toho si nevšímej, to tady zlobí jeden s pivem pořád.
00:53:03 Co? Prosím tě, no vypravuj. To je zajímavý.
00:53:16 A kam spěcháš? Tak zavolej, až budeš na place.
00:53:21 Ahoj, nazdar.
00:53:29 Tak tady máte ten řízeček a to pivečko.
00:53:33 To je dost, to vám řeknu.
00:53:35 Můžete se hned do toho pustit.
00:53:40 -To pivo má ale divnou chuť.
-Pivo?
00:53:44 -To vám povím.
-Nahořklý, jak pivo.
00:53:48 Podívejte se, jak je to pivo kalný. Vidíte to?
00:53:51 Kalný? Kdepak kalný. To je jen tak špinavá sklenice.
00:53:57 A to má být jako ten řízek?
00:54:01 No samozřejmě, vždyť to vidíte. Ústřice to nejsou.
00:54:04 -No to to tedy ale vypadá.
-No jak řízek.
00:54:08 Ale že by to vypadalo čerstvě, to se říct nedá, pane vrchní.
00:54:11 No je snad trochu unavenej, ale je to řízek.
00:54:15 Řízek. Ale taky sotva viditelnej.
00:54:21 To tady naproti v restauraci dávají přinejmenším 3x tak velký porce.
00:54:24 No ale nezapomeňte, že na tom tolik nevydělají, že jo?
00:54:26 Všechno má svý.
00:54:28 Pane vrchní, to je úplně studený!
00:54:31 -A co je studený?
-Všechno, brambory.
00:54:33 To je takovej druh.
00:54:35 -Ten řízek je taky studenej.
-Řízek?
00:54:38 -No ovšem.
-Ten je teplej. Šáhněte si.
00:54:42 Prosím vás, to snad není možný.
00:54:44 Co děláte, prosím vás? Vždyť mě umastíte.
00:54:48 Kdybych neměl takovej hlad, tak se jdu najíst naproti.
00:54:52 To je dobrej řízek, tohle. Co chcete?
00:54:54 Naproti tam vařejí dobře. Já tam taky chodím.
00:55:01 Ale to nejde vůbec ani ukrojit. Pane vrchní, tohle já jíst nebudu.
00:55:05 To si odneste a přineste mi jinej řízek.
00:55:08 Jinej řízek, šéfe, teď když jste ho takhle ohnul?
00:55:12 Vždyť vidíte, jak je to tuhý maso.
00:55:15 No já, abych vám řekl upřímně, ty tuhý řízky taky rád nemám.
00:55:19 Hlavně z toho důvodu, že veškerou sílu, co ten řízek
00:55:24 tomu tělu dá, člověk tím kousáním zase ztratí.
00:55:28 Podívejte se, jak to maso je tuhý. To nejde ani ukrojit.
00:55:32 Ukažte, já vám trochu nabrousím nůž.
00:55:35 Ne, když tak mi přineste jiný příbor.
00:55:37 Nebojte se.
00:55:39 TELEFON
00:55:42 U nudle.
00:55:44 Kdepak, to jste špatně. Už potřetí voláte.
00:55:52 Ten bude jak břitva, šéfe. Budete koukat.
00:55:56 Šéfe!
00:56:01 Je tohle možný? To jsou lidi.
00:56:04 Dá mi sem dvacku tuzéra a uteče bez placení.
00:56:15 Pan Felix Holzmann.
00:56:18 Skryté titulky: Lucie Zrnová, Česká televize, 2004
Felix Holzmann patří k legendám televizní zábavy. Málokterá profese vyžaduje tak důkladnou a precizní přípravu jako profese komika a baviče. Když se pak při lehce plynoucí konverzaci či scénce publikum prohýbá smíchy, vůbec si neuvědomuje, jak náročná je příprava každého gagu a vypointovaného vtipu. Mistrovství v oblasti komiky dosáhne opravdu málokdo a Felixi Holzmannovi se to bez pochyby podařilo. I přesto, že vypadal jako člověk, který neumí do pěti počítat, k čemuž značně přispěly i jeho silné kulaté brýle a sešlápnutý tralaláček, jeho výstupy byly vždy precizní a humor hluboce promyšlený. Není proto divu, že baví diváky dodnes a stal se zcela nadčasovým…
