Felix Holzmann v hlavní roli zábavného střihového pořadu (2004). Dále účinkují: L. Lipský, M. Neděla, F. Budín, J. Bruder, K. Gott, E. Pilarová, J. Abrhám, M. Kopecký, P. Nárožný, J. Korn, H. Vondráčková, Y. Simonová, M. Chladil, J. Čeřovská, K. Šíp, J. Uhlíř a další. Připravili: M. Maršálková, J. Štěpánek, M. Veselý a A. Berková
00:00:01Řekne-li se estrádní scénka, hned to zavání pokleslým uměním.
00:00:06Ale já teď pozvu na jeviště umělce, který tuto disciplínu vybrousil
00:00:11k dokonalosti, jehož skeče se staly klasikou v zábavě
00:00:16a o kterém se dá bez uzardění říct, že ho milují dělníci, rolníci
00:00:21i pracující inteligence.
00:00:33Kdybyste to tušili, o co jde, o co jde,
00:00:35co jsme na vás ušili, o co jde, o co jde,
00:00:43kdo to má však vydržet, o co jde, o co jde,
00:00:46tohle v sobě udržet.
00:00:48Tak mně třeba řekněte, co to je?
00:00:52Tak vám něco řekneme.
00:00:55Prosím vás, takovej nesmysl.
00:00:57To je to!
00:00:59Víte to určitě?
00:01:00Néé!
00:01:06Jedna paní povídala, jenže pán si vede svou,
00:01:08nesnese se se sestrou, tak je věčně mimo dům.
00:01:27A tu hlavní novinku, o co jde, o co jde,
00:01:29řekneme vám za chvilku.
00:01:31To jsem zvědav.
00:01:35Průkopník, průkopník!
00:01:38-Dovolíte, abych si přisedl?
-Prosím, samozřejmě.
00:01:42-Průkopník, průkopník...
-Co prosím? Co říkáte?
00:01:48Nic. Já si jen tak pro sebe říkám průkopník.
00:01:51Jo takhle. Vy si tak říkáte?
00:01:55Ne, já tady luštím křížovku a momentálně nevím, co je přesně
00:02:00myšleno pod slovem průkopník.
00:02:02Jo takhle. Aha.
00:02:04-Neračte to náhodou vědět?
-Průkopník?
00:02:08-Průkopník.
-No tak to je jaksi...
00:02:10Ne, já vás tím nechci obtěžovat, ale když už tady sedíte.
00:02:13To mě neobtěžuje, to já vám rád poradím.
00:02:16Křížovka není pro mě problém, to je maličkost.
00:02:18Pro mě taky, víte?
00:02:20Ale přece jenom někdy se stává, že je slovo nebo otázka,
00:02:24která dá i vzdělanému člověku zamyslet se.
00:02:27To se stává. Dokonce i mně se to někdy stane.
00:02:31Já teď zrovna nevím, co je přesně myšleno pod slovem
00:02:36průkopník.
00:02:39No tak průkopník, to může totiž být různé, víte?
00:02:47Ono přijde na to, kudy se ten průkopník prokopal.
00:02:52Jestli nějakým tunelem?
00:02:56Tady stojí průkopník českého divadla.
00:03:01Aha. A jakýho divadla tam přesně nestojí, že jo?
00:03:04To právě tady nestojí.
00:03:07Tak to je dost nejasný, poněvadž jestli se někdo prokopal
00:03:11nějakým divadlem...
00:03:15Tak by tam taky mělo stát jakým, viďte?
00:03:17No právě.
00:03:19Tady stojí jenom v závorce Josef Kajetán.
00:03:25Jestli to nebude přímo ten pan Kajetán?
00:03:29Já myslím, že ne. Průkopník je na 3.
00:03:35-Na 3 metry?
-Ne, na 3 písmena.
00:03:42U nás je pojmenovaný Tylovo divadlo po nějakém průkopníkovi.
00:03:48Nevíte náhodou, jak se ten průkopník jmenoval?
00:03:50To já právě nevím.
00:03:53Tak to je těžký. A víte co?
00:03:56Že bysme to nechali stranou zatím, ono se to nějak vystříbří.
00:03:59Že bysme vzali další otázku.
00:04:01Třeba.
00:04:02Jestli mi chcete být v tom ještě chvíli nápomocen?
00:04:04Ale jo, to budeme mít hned. To nebude problém.
00:04:08-Tak vezmeme napřed ty lehčí.
-Třeba.
00:04:12-Třeba nějakou tu svislou.
-Třeba.
00:04:14-Dovolíte?
-Ano.
00:04:17Tak nějakou tu svislou vezmu. Ty lehčí, viďte?
00:04:21Ano.
00:04:23A ty jsou jako lehčí ty svislý, nebo co?
00:04:26Ne vždycky, ale vždycky vedou tak nějak svisle, víte?
00:04:30Aha, já rozumím.
00:04:32Italsky výběrčí činže.
00:04:38-Umíte italsky?
-Italsky?
00:04:41No tak částečně dovedu.
00:04:45A italsky náhodou výběrčí činže nevíte?
00:04:49Počkejte, není to ten... Činžáno?
00:04:54-Činžáno?
-Činžáno.
00:04:57To ne, to se mejlíte, pane. To je správně Cinzano.
00:05:02To vím zcela bezpečně a je to tavenej sejra.
00:05:08Tavenej, že ano. V takovejch flaškách se prodává.
00:05:13Ono je ho víc druhů, víte. Oni jsou i mimoflaškový.
00:05:19Tak co uděláme s tím italským výběrčím činže?
00:05:22Jako svislej je ten výběrčí dost těžká otázka.
00:05:28Že bysme ho nechali stranou, ono se to nějak vystříbří.
00:05:33A vezmeme další otázku.
00:05:36Množné číslo slova hudebník.
00:05:40-To je jasný.
-To je tak pro děti.
00:05:44-S tímhle na nás, viďte?
-Tak to hned napište.
00:05:47Já to píšu rovnou. Množné číslo slova hudebník je
00:05:50orchestr.
00:05:52A safra! Přebejvá mi 1 pole.
00:05:59Jo? Vepředu?
00:06:02-Vzadu.
-Vzadu? Ještě k tomu?
00:06:06To je smůla, tohle. Když už to víme, tak to mají špatně natištěný.
00:06:12-To se potom špatně luští.
-No právě.
00:06:15-Tak vezmem třeba C.
-Co C? To je vitamín, nebo co?
00:06:21C otázka. Písmeno.
00:06:24Otázka zní: 12 měsíců.
00:06:28Tak ty já znám všechny. To je leden, únor, březen...
00:06:34Ano. Podzim, zima...
00:06:38No ale tohle všechno má být na 3 písmenka.
00:06:41-12 měsíců na 3 písmena?
-Je to tady tak.
00:06:45To je nějakej nesmysl, ne? Určitě něco popletli.
00:06:50Taky si myslím, přece nemůžete vtěsnat 12 měsíců do 3 písmenek.
00:06:54Bodejť jo.
00:06:56To bysme takhle mohli dumat celej rok.
00:07:02Tak co s tím?
00:07:04Že bysme to zase nechali stranou, ono se to vystříbří.
00:07:08Zkuste něco jinýho.
00:07:12-Tak co tam ještě máme?
-Máme tady třeba tohle.
00:07:15Tažný pták.
00:07:21To je zas taková nejasná otázka.
00:07:24Ačkoliv počkat! Nemohl by to být papoušek?
00:07:27Papušek? Tažnej?
00:07:30Nó. Ten přece tahá z kaslíku ty planety.
00:07:33-Máte pravdu. Papoušek.
-Papoušek.
00:07:36Hned to píšu. Safra! Nevejde se!
00:07:43Nemohl by to být jen papouš? Bez toho ek?
00:07:50Ale dejte pokoj. To je nějakej zmetek, ty noviny.
00:07:55To bysme takhle mohli hádat dlouho, viďte?
00:07:58No bodejť. Ještě že jsme to tak rychle prokoukli.
00:08:01Vy nemáte náhodou ještě jedny takový noviny doma?
00:08:04A víte, že mám?
00:08:06Vy myslíte, že by to tam v tom výtisku mohlo být správně?
00:08:09To nemůže být všude špatně.
00:08:12Že mě to nenapadlo. Víte co? Půjdeme k nám a tam to doluštíme.
00:08:17To je nápad, uděláme to u vás. To budeme mít hned.
00:08:21Ještě že nejsme nějaký malí blbci, abysme na tohle naletěli, viďte?
00:08:26Na to může naletět jedině idot.
00:08:28-Kdo?
-Idiot, že na to může naletět.
00:08:31Co to je idiot? Naletět? Jo to je pták!
00:08:36Ale ne! Idiot! To je člověk jako vy nebo já.
00:08:46Že kočka není pes, že včera není dnes,
00:08:51že bebop není swing a louka není les,
00:08:55to každý zná, to každý ví.
00:09:00Jednu však starost mám, zda láska není klam,
00:09:05marně se ptám.
00:09:07Nikdo nezná, nikdo neví,
00:09:11nikdo nezná, nikdo neví.
00:09:17Ztratila jsi včera klíč a dnes ideál
00:09:24všechno je pryč, kdo by se smál,
00:09:30proto vím,
00:09:32že se sluší,
00:09:33mít smutek v duši, vzlykat a přitom říkat,
00:09:41že tě mám rád.
00:09:46Někdo má rád vdolky, ten druhý má zase holky rád
00:09:51a tak je to rovněž s písněmi.
00:09:55Prosím vás, co to tady děláte? Vy tady něco hledáte?
00:09:59Co říkáte?
00:10:02Ptám se, co tu děláte?
00:10:04Já jsem tady ztratil takovej malej klíček.
00:10:09Asi takhle velikej klíček z aluminia jsem tady ztratil.
00:10:12Tak ho tady hledám.
00:10:14Prosím vás, ale teď tady nemůžete hledat nějakej klíček.
00:10:17Já vím, já bych ho nehledal, kdybych ho tak nutně nepotřeboval.
00:10:21Já ho mám totiž na kolo. Já mám vzadu takovej zámeček
00:10:25a já to mám uzamčený a tak právě potřebuju ten klíček.
00:10:30Já ho měl v kapse, víte, já tam mám kapesník
00:10:32a sáhl jsem jako do kapsy a cinklo to najednou a...
00:10:36Byl pryč.
00:10:38A byl pryč. Jak to víte?
00:10:42To je logický, ne? Když vypadne a nenajdete ho,
00:10:45tak je pryč.
00:10:47Ano a on právě vypadl jako dolů a byl pryč.
00:10:52Malej, aluminiovej klíček to byl.
00:10:57No dobře, ale...
00:10:59Asi takhle velikej byl, z aluminia.
00:11:02Já bych ho nehledal, kdybych ho tak nutně nepotřeboval.
00:11:05Já ho mám totiž na kolo. Já mám vzadu takovej zámeček
00:11:10a já to mám uzamčený a tak právě potřebuju ten klíček.
00:11:14Já jsem šáhl takhle do kapsy, vyndal jsem kapesník
00:11:18a slyšel jsem ještě, jak to cinklo a byl pryč.
00:11:23Malej takovej, aluminiovej.
00:11:28Já vím, to už jste jednou říkal.
00:11:30Takhle velikej byl, z aluminia.
00:11:36Já mám totiž vzadu na kole takovej zámeček a já to mám uzamčený,
00:11:42tak potřebuju právě ten klíček na to.
00:11:45A tím, jak jsem vyndal kapesník, tak jsem ještě slyšel,
00:11:48jak to cinklo a byl pryč.
00:11:52Asi takhle velikej byl, z aluminia.
00:11:58Ale to už jste jednou říkal, že jste ztratil malej klíček
00:12:01z hliníku, to už jste říkal.
00:12:03-Co říkáte?
-No hliníkovej.
00:12:06Ne, aluminiovej to byl. To je klíček z aluminia.
00:12:10To je jedno, hliník a aluminium, to je jedno.
00:12:13To je jedno, ale tohle byl aluminiovej.
00:12:19Jak jsem šáhl takhle do kapsy, vyndal jsem kapesník, slyšel jsem,
00:12:24jak to cinklo a byl pryč.
00:12:27A já musím domů, víte, protože manželka vždycky tak kroutí hlavou,
00:12:30když přijedu pozdě.
00:12:32To není zas tak strašný, když manželka kroutí jen hlavou.
00:12:35No jo, ale s mojí hlavou.
00:12:39Ale tady něco leží, co to je?
00:12:42To je nějaká majonéza nebo co, to není ten klíček.
00:12:46Řekněte nám, kde jste přesně ten klíček ztratil?
00:12:49Přesně tam vzadu než vejdete dovnitř, tak tam u těch dveří.
00:12:52Dobře, ale proč ho tedy hledáte tady, proč nehledáte tam?
00:12:58Tam je tma, tam člověk nic nevidí.
00:13:01Prosím vás, pojďte, půjdeme tam.
00:13:06ZPÍVÁ
00:13:08Najdu klíč a vejdu bránou co bývá stále zamčená,
00:13:16ptám se ale, kde jen hledat mám.
00:13:20Kde najdu klíč.
00:13:23-Klíč je vevnitř.
-Rezervní je v Praze.
00:13:27Můj klid je dávno blízko dna, teď musím být rozhodná,
00:13:34přísně tajné, přísně tajné, přísně tajné plány mám.
00:13:42Říkej mi to prosím potichoučku, že jsem tvoje ze všech jediná,
00:13:57že jen po mně stále toužíš, ty můj broučku,
00:14:05že v mých loktech ráj tvůj začíná.
00:14:12Máňo, Máňo.
00:14:22Já miluji jen vás a vaše oči šedé
00:14:32a choré srdce mé chce stále o vás snít.
00:14:46Máňo, Máňo, pocem Máňo, co to máš za blbý patentky.
00:15:07Vás paní má, spanilá, chtěl bych líbat
00:15:18a šedé oči vaše zřít.
00:15:29Zítra bude hezký den, to že půjdem spolu ven,
00:15:32jenom abys přišel včas, přijď, přijď a nezapomeň.
00:15:36Ještě nevím co a jak, a co doma řeknu pak,
00:15:41ať tak či tak, přijď, přijď a nezapomeň.
00:15:46Neruším, náhodou?
00:15:48Jestli jo, tak to řekněte, poněvadž to bych nerad.
00:15:52Chápu, když někdo čte, že nechce bejt rušenej.
00:15:56To je samozřejmý.
00:15:58Buďte klidnej, já vás rušit nebudu, poněvadž to vím, jaký to je,
00:16:02když je někdo zabranej do novin a někdo mu pořád něco povídá.
00:16:09To já znám tohle. Buďte klidnej.
00:16:13Tak vy luštíte křížovku?
00:16:16Kdybyste potřeboval něco vědět, tak se zeptejte, já vám to řeknu.
00:16:20To se nestyďte, to se zeptejte.
00:16:24Ale že to luštíte bez tužky? Křížovku bez tužky?
00:16:29To je poprvé, co vidím někoho luštit křížovku bez tužky.
00:16:33Kdybyste potřeboval tužku, tak si řekněte, já vám půjčím.
00:16:36To je šachová koncovka, pane.
00:16:39Jo takhle! Co že to je?
00:16:43Šachová koncovka.
00:16:46Ale odsud to vypadá jako křížovka. Není to náhodou křížovka, co?
00:16:54Přece musím vědět, nad čím přemejšlím, ne?
00:16:57-A nad tím se musí taky přemejšlet?
-Nad šachem vždycky.
00:17:02Nad šachem to jo. To bych se skoro rád na to podíval.
00:17:08-Umíte taky hrát šachy?
-Šachy?
00:17:10-A víte, že ani nevím.
-Jak to, že to nevíte?
00:17:14Já to ještě nezkoušel, ale to já bych to vyluštil.
00:17:21Já mám trénovanej mozek, pane. Já už přišel na jiný věci,
00:17:25než na nějakou šachovou francovku.
00:17:28-Koncovku.
-Nebo koncovku.
00:17:33Co myslíte, když máte takovou bokovku jako já,
00:17:37co to vyžaduje za mozek?
00:17:39Jakou bokovku?
00:17:42No bokovku. Paničku bokem. Chápete?
00:17:45Jó, to chápu.
00:17:48Víte, co to chce za hlavu vymejšlet pořád nějaký fígle?
00:17:55Aby se to ten její moula nedověděl?
00:17:59Taková panička, to nejsou nějaký šachy.
00:18:03A zvlášť ta moje, to byste koukal.
00:18:06To je kus, pane. Ta dovede rošťačit.
00:18:13Dáša šá.
00:18:18Já jí říkám Dáša šá, ale ona se jmenuje Dáša Šaldová.
00:18:26Ale já jí říkám Dáša šá, poněvadž to je tajné,
00:18:30takovýhle věci se nepovídají kolem, aby se to ten její moula nedověděl.
00:18:36Poslyšte, to dá hodně vymejšlení, viďte?
00:18:40To víte, že ano.
00:18:43To chce přesně vědět kdy, kde a jak a co.
00:18:51Když ten její moula jede na šachy, on chodí taky hrát šachy, víte,
00:19:00musím přesně vědět, že vzduch je čistej a že...chápete, ne?
00:19:10Chápu a poslyšte, to je zajímavý, co mně tady povídáte.
00:19:15Vy jste v tom zřejmě úplnej amatér, co?
00:19:19To já bych vám mohl poradit, jestli potřebujete.
00:19:21Proč ne?
00:19:24-Chcete poradit v týhle věci?
-Ano.
00:19:28Pamatujte si, že záleží vždycky na vaší inteligenci,
00:19:33jak to s tím moulou sehrajete. To chce vždycky něco vymyslet.
00:19:40Já nevím, jestli jste si všiml, jak jsem tady na plakáte
00:19:43něco zaškrtl.
00:19:44-Všiml jste si?
-Všiml.
00:19:47To mám takovej systém, jak to s tím troubou sehrát.
00:19:52Jestli chcete, já vám to ukážu.
00:19:59Psát nějaký psaníčka, kde se sejdete nebo tak,
00:20:05to nemá cenu, protože by to ten její moula mohl dostat do ruky.
00:20:09Já to mám vymyšlené docela jinak, dávejte pozor.
00:20:14Tady je kino Klub, kde hrají každý den jiný film.
00:20:19Ona bydlí přesně tady za rohem.
00:20:31Já musím dávat pozor, aby on to náhodou neslyšel,
00:20:35poněvadž on bydlí taky za rohem. S ní tam bydlí, víte.
00:20:43On to má být nějakej velkej chlap, asi něco jako vy.
00:20:49Ona má takovýho psa, malinkýho, jednobarevnýho.
00:21:02Dogu má, skvrnitou, takhle velkou, kterou chodí venčit kolem kina,
00:21:10kde vidí krásně na plakáty.
00:21:14Ona taky musí každou chvíli jít kolem, kvůli tomu venčení.
00:21:19Ne sebe chodí venčit, ale tu dogu.
00:21:25Půjde tady kolem a nenápadně se podívá na plakáty a co uvidí?
00:21:32Že jsem tady zaškrtl 23., což je dneska
00:21:38a zakroužkoval jsem ve 3 hodiny.
00:21:43V tu ránu ona ví, že na ni dneska ve 3 hodiny čekám tady v parku,
00:21:48když ten její mamlas hraje zrovna šachy.
00:21:51To je vymyšlený, co?
00:21:54Žádný dopisy, nikdo mně nemůže nafackovat.
00:21:57Všechno je tajný a ten moula se to nikdy nemůže dozvědět,
00:22:01ledaže bych mu to řekl já sám.
00:22:04To je geniální.
00:22:08To víte, to musíte mít tady. Kdepak nějaký šachy.
00:22:14Helejte, tady to je ona. S tou dogou.
00:22:19To je kus. Tedy ne ta doga, Dáša myslím.
00:22:22To je kus.
00:22:24Dost! Dášo, domů!
00:22:32Kdo je u vás mamlas, moula, hašašíra!
00:22:41Když milenky pláčou za stříbrných nocí,
00:22:51ten zármutek váží co pírko ne víc.
00:23:00Jejich bolest je stálá, jak sníh o Vánocích,
00:23:10milenkám, co teď pláčou, zas zjasní se líc.
00:23:20Teď zpívám já a ti druzí.
00:23:30Roň slzy už brzy
00:23:36ozáří lampa dvůr.
00:23:43A zapoví nám tu stát a snít.
00:23:57Jen chvíli tma sílí,
00:24:04když den jí řekne čau, odchází za dům se skrýt.
00:24:26Skloň šíji, čas míjí,
00:24:35chci znát už jen tvůj pláč,
00:24:41tak neváhej vždyť musíš zas jít.
00:24:55Roň slzy, už brzy
00:25:02ozáří lampa dvůr a zapoví to,
00:25:12kdo to ví.
00:25:15Roň slzy, roň slzy,
00:25:25roň, roň.
00:25:30Vypadáš vážně komicky a s tebou mám žít navždycky,
00:25:37kde je tvůj mužný půvab, styl, ač tak se snažíš ze všech sil,
00:25:44kde že ty loňské sněhy jsou, já žasnu nad tou proměnou.
00:25:50Kdybych já si troufal do očí ti říct,
00:25:55že když už mě nechceš, tak si můžeš jít,
00:26:00řekl bych už tě nechci ani vidět,
00:26:04už tě nemám rád a pak bych možná
00:26:08pro efekt dveřmi prásk.
00:26:12Buďte pozdraven, pane Jouda. Co tady děláte?
00:26:16Dobrý den, pane Carbo. Trochu tady odpočívám.
00:26:20To je ale náhoda. Já už vás dneska jednou viděl.
00:26:23Neříkejte?
00:26:24-Ale vy jste to nebyl.
-Jo ták.
00:26:28Nechcete si na chvíli ke mně přisednout?
00:26:31Ale rád. Já jsem uběhanej, utahanej jsem, to je strašný.
00:26:36Já vám taky necejtím nohy.
00:26:38-Co říkáte?
-Ale říkám, že necejtím nohy.
00:26:42-Máte nějakou rýmu?
-Né, to jako že mě bolí nohy.
00:26:48Jo jako že bolejí. No mě taky, já vám byl dneska
00:26:52až tady nahoře, v té poradní kanceláři.
00:26:57-Jo v poradní kanceláři?
-V poradní kanceláři, na kopci.
00:27:00A copak? Snad jste nepotřeboval advokáta?
00:27:04To vy nevíte? Já myslel, že to víte.
00:27:07A co bych měl vědět?
00:27:09No já jsem v rozvodu.
00:27:12-Vy jste v rozvodu?
-No jo.
00:27:15No tak to já ani nevím.
00:27:17A víte s kým? S mojí manželkou.
00:27:21Samozřejmě. Tak vy se rozvádíte?
00:27:23Rozvádím. Od stolu i od kanape.
00:27:28Myslíte jako od stolu a od lože?
00:27:31Od jaký odlože?
00:27:34Myslím jako, že se rozvádíte od stolu a od lože,
00:27:36jako od postele.
00:27:38No tak, my máme doma jen kanape.
00:27:41Z čí viny je ten rozvod?
00:27:43No z manželčiny. To víte, z mý ne.
00:27:47To víte, ženská a rozvod, to souvisí vždycky dohromady.
00:27:52To máte jak už to čínský přísloví říká.
00:27:56PROMLUVÍ ČÍNSKY
00:28:03-A co to jako znamená?
-Co?
00:28:06Co jako znamená to čínský přísloví?
00:28:10No tak to já nevím, to víte. To víte, já čínsky neumím.
00:28:23Já myslel, jestli to není něco o rozvodu?
00:28:26No něco takovýho to asi bude. Co jinýho by to mohlo být.
00:28:32Tak vy se rozvádíte. To je ale novina.
00:28:35A máte nějaké pádné důvody k rozvodu?
00:28:38No jo. To víte, že bych se pro nic za nic nenechal rozvíst.
00:28:41Ale to už se nedalo vydržet.
00:28:45Pokud vím, tak mezi lidmi se spíš dává vina vám, pane Carbo.
00:28:50Mně, jo?
00:28:51Že to mezi vámi nehraje.
00:28:53Tady vidíte, co lidi nažvanějí. Vždyť nebejt mý manželky,
00:28:56tak by nám to ohromně klapalo!
00:29:00Já nevím, ale říká se, že jste si vzal manželku proto,
00:29:03že dědila po tetě.
00:29:05Já že jsem si ji vzal, že dědila po tetě?
00:29:08Tady vidíte, co lidi namluvějí. Takovej nesmysl.
00:29:12Vždyť já bych si ji byl vzal i kdyby dědila po někom jiným.
00:29:16Podívejte se, z vaší strany to přece nejsou žádné pádné důvody
00:29:21k rozvodu. Jo, kdyby vaše manželka byla divná
00:29:25nebo nesnesitelná žena, prosím, to je možný.
00:29:28Pane Jouda, to je tak divná ženská, nedovedete si vůbec představit.
00:29:33Já vám chci jen říct příklad. Nedávno jsem manželku políbil,
00:29:37vášnivě jsem políbil a ona se hned urazila, zlobila se.
00:29:43Kvůli tomu, že jste políbil vaši manželku?
00:29:47Ale mou ne, já nevím, čí to byla.
00:29:51Tak to se nedělá, to by se urazila každá žena.
00:29:55Ještě se jí zastávejte. Nebo ty věčný stížnosti,
00:29:58kdo to má pořád vydržet?
00:30:01-Na co si stěžuje?
-Furt si na něco stěžuje.
00:30:04A na co, například?
00:30:06No co já vím. Že nemá co na sebe a samý takový...
00:30:10Nemá co na sebe! Přitom jen po mně má troje tepláky.
00:30:16-Chce na mně pořád jen peníze.
-Peníze?
00:30:18Peníze, peníze, nic než peníze. Moře peněz na mně chce.
00:30:23A na co potřebuje vaše manželka tolik peněz?
00:30:26To já přece nevím. Já jsem ji ještě žádný nedal.
00:30:31Podívejte se, z vaší strany to nejsou žádné důvody k rozvodu.
00:30:36To taky není všechno. Chodí celý noce jen po hospodách.
00:30:42Vaše paní po hospodách?
00:30:44Celý noce, z jedný hospody do druhý.
00:30:46-Jděte?
-No jo.
00:30:48-A ona tolik pije?
-Ale ne. Ona mě hledá.
00:30:55Já nevím, ale já veškerou vinu vidím ne u vaší manželky,
00:30:59ale u vás, pane Carbo.
00:31:01U mě, jo?
00:31:03To já jsem si mohl myslet, že něco takovýho přijde.
00:31:06Vy jste byl proti mně vždycky zaujatej.
00:31:09Že já vám vůbec něco takovýho vyprávím.
00:31:11Já půjdu radši domů než se rozčílím.
00:31:15Nerozčilujte se, to nemá význam, ale uznejte sám.
00:31:18Přece má od vás taky 2 nezletilé děti a rozvod by si měl každý
00:31:21člověk rozmyslet.
00:31:23No tak co? Udělal jsem je a má je, tak co?
00:31:27A když se rozvedete, tak jak to bude s placením?
00:31:30To vám hned můžu říct, abyste viděl, jakej já jsem.
00:31:33Já za to nechci vůbec nic.
00:31:38ZPÍVÁ
00:31:41Žena stále mládne, její pusa sládne
00:31:44jako dětem cukroví,
00:31:46je to plno slastí, muž je náhle v pasti,
00:31:48aniž si to zodpoví.
00:31:51Žena sem, žena tam, už jim do rukou nechvátám,
00:31:55já měl několik dam, teď jsem bohudík sám.
00:32:02Móda, ta mění se snad rok co rok,
00:32:07my musíme s módou i v tancích držet krok.
00:32:13I když jsme z twistu bezhlaví, náramně jsme zvědaví
00:32:18na módu pro příští rok.
00:32:29Návštěvníky oddělení pánských klobouků bych rád upozornil,
00:32:33že nesporným šlágrem letošní sezóny je klobouk v mysliveckém stylu.
00:32:41Je mi velikou ctí stanout konečně na těchto prknech jako umělec
00:32:45a zazpívat vám píseň, kterou zpíval můj veliký vzor.
00:32:52Promiňte, prosím, já chtěl využít této příležitosti a ohlásit
00:32:55něco obecenstvu.
00:32:58Je to tak důležitý zrovna teď?
00:33:00Ano, je to důležité. Já bych jen stručně ohlásil,
00:33:03jestli dovolíte, a hned zase můžete mluvit dál.
00:33:05No tak prosím, já počkám.
00:33:08Vážení občané, dovoluji si vás upozornit na naši novou
00:33:11provozovnu Klobotechna, ve které zhotovujeme dámské
00:33:15kloboučky přizpůsobené k vizáži každé naší zákaznice,
00:33:18takže kloboučky jsou mimořádně slušivé, hlavně na hlavě.
00:33:23Chcete-li mít moderní hlavu, přijďte k nám,
00:33:26my vám ji zrychtujeme.
00:33:32Je to Klobotechna, Praha 3, Máchova 12.
00:33:36To je všechno. Jestli dovolíte, zde je vizitka
00:33:39naší provozovny, o kterou bude mít jistě zájem vaše manželka,
00:33:42jestli jste ženatý a když ne, tak jistě aspoň trochu do toho
00:33:45fušujete, takže to jistě uplatníte.
00:33:48Já to manželce vyřídím. Jestli jsem dobře rozuměl,
00:33:51jedná se o zhotovení dámských kloboučků, že ano?
00:33:54No tak nějak, ale přesněji řečeno, formujeme hlavy, chci říct
00:34:01formujeme klobouky, protože ty hlavy jsou tvrdý, to by nešlo,
00:34:06tak formujeme klobouky na hlavách našich zákazníků dle našich
00:34:10vlastních návrhů, individuálně k zákazníkově vizáži.
00:34:13To znamená, že si vaše zákaznice nemohou vybrat samy nějaký hotový
00:34:17klobouk?
00:34:18To právě není třeba, protože naše zákaznice se mohou spolehnout
00:34:23na vkus našich odborníků, kteří sami nejlépe vědí,
00:34:29co ta či ona fyziognomie potřebuje, zkrátka, co každej ksicht chce.
00:34:41To se dá jen tak podle pohledu poznat, co komu sluší?
00:34:46Podle pohledu...Odborník to pozná už podle typu zákaznice.
00:34:50-Podle typu?
-Podle typu, ano.
00:34:53Podívejte, jestli dovolíte, já vám to názorně ukážu.
00:34:55Ale ne, není třeba, já tady mám zpívat.
00:34:57Já vím, to je hned. Kdybyste například vy jako žena
00:35:00s takovýmhle nosem nosil tady nějakou širší krempu...
00:35:04Podržte to, já vám ukážu zrcátko.
00:35:06Já vám věřím.
00:35:07Já vám jen chci ukázat zrcátko, ale přece jenom lepší bude,
00:35:10když to přímo uvidíte. Počkejte, kam jsem si ho dal?
00:35:12Hned to bude, podržte si to takhle chvilenku.
00:35:15Já se jen podívám, kde mám to zrcátko.
00:35:16-Ale já ho nepotřebuju.
-Už ho mám!
00:35:18Teď se jen tak letmo podívejte, abyste viděl, jak taková krempa
00:35:22dovede ztlumit i takovej dlouhej, vyčnívající nos jako je ten váš.
00:35:25Vidíte to?
00:35:27A kdybych tu krempu ještě trochu zešířil, asi takhle,
00:35:34vidíte, tak byste vypadal skoro jako normální člověk.
00:35:37Vidíte to?
00:35:39Rozhodně by vám to šlo líp, než kdybyste tady měl nějakej
00:35:42bonbónek, kterej by nic nezakryl.
00:35:45To se takhle nedá znázorňovat.
00:35:48Musíte mít trochu fantazie, představit si tady takovou krempu.
00:35:51Tak počkejte, já vám to ukážu trošku na rovno.
00:35:53A teď se podívejte, jak by vám ta krempa
00:35:55ten nos krásně ztlumila. Vidíte to?
00:35:59To se takhle nedá posuzovat. Zaprvé je to pánský klobouk
00:36:02a potom nejsem žena, že?
00:36:04Ale jakýpak pánský nebo žena, vždyť musíte mít trochu fantazie.
00:36:07Ale počkejte, já tady mám náhodou takovou...
00:36:09Ale prosím vás, nechte toho!
00:36:11Ne, ono je lepší, když to přímo uvidíte.
00:36:14A teď se podívejte, jak by vám takový klobouk s krempou
00:36:17krásně slušel. Vidíte?
00:36:19Ten nos už vám tak nevyčnívá a dělá mnohem splasklejší dojem.
00:36:22Prosím vás, že by mi tohle zrovna slušelo?
00:36:24Nezapomeňte, že to ještě není hotovej klobouk.
00:36:26Až se to trochu zmodernizuje, dá se tomu nějaká fazónka,
00:36:30vypadá to zase jinak, že ano?
00:36:33Nebo k vám se dá zkusit i model diblík, to je tohleto.
00:36:38Vypadá taky velice apartně.
00:36:40Prosím vás, vždyť tohle přece není nic krásnýho.
00:36:43Já vám říkám, že to ještě není hotový, pane.
00:36:45Až sem přijde nějaká ta mašle, nějaká ta zelenina,
00:36:47tak vypadá to zase jinak.
00:36:49Ale rozhodně by vám jako ženě s takovýmhle nosem
00:36:52nějaký klobouk bez krempy už tak nešel.
00:36:54Podívejte se, kdybyste chtěl nosit klobouk bez krempy?
00:36:57Už to není ono.
00:36:59To by se snad jedině ty cípy musely dát obráceně, takhle nějak,
00:37:03aby právě ten přední cíp odvrátil pozornost od toho vašeho nosu.
00:37:08Potom by však ten zadní cíp byl zbytečnej, protože vzadu žádnej nos
00:37:12nemáte, takže by se to dalo zkusit i bez toho zadního cípu,
00:37:16asi takhle nějak.
00:37:23Kristapána, to se přece nedá nosit!
00:37:26Vždyť vám říkám, že se to musí všechno vyzkoušet.
00:37:28Třeba ten model žu-žu vypadá taky apartně.
00:37:32Já přece nemůžu nosit dámský provedení.
00:37:35Jsem muž.
00:37:36Ale muž nebo žena, vždyť vám říkám, musíte mít trochu fantazie.
00:37:39Počkejte, já tady náhodou mám dámskou paruku.
00:37:42Buďte tak laskav, já tady musím zpívat.
00:37:44Já vám chci jen ukázat, že i takový obličej jako máte vy,
00:37:48může mít klidně nějaká starší matrona.
00:37:53A teď se podívejte, jak by vám takový klobouček padl.
00:38:01Kristapána, já vypadám jako strašidlo!
00:38:05To dělá ten váš nos šerednej a potom taky ta paruka vám nejde.
00:38:09Počkejte, já mám tady jinou.
00:38:11Tak vy si myslíte, že je ta paruka slušivá, jo?
00:38:14Tak já si ji vyzkouším na vás.
00:38:16Já ne, pane.
00:38:18Tak a možná, že by vám k tomu taky slušel kníreček.
00:38:24Jděte se podívat do zrcadla, jakej jste fešák.
00:38:29Vzduch je modrým nikotinem nasycen, nový ubrus starým vínem polit,
00:38:47potichu si tykám s měsícem a vzlykám
00:38:56život je pes a já se musím holit.
00:39:01Mě zebe i nebe, když studí mě tvoje oči,
00:39:04temně je ve mně svět nudí mě,
00:39:07že se točí,
00:39:08malý vůz čeká mě leká jet do neznáma,
00:39:11sama, tak sama.
00:39:14Září malý vůz, s tebou uvidím
00:39:19jak vstává den, jak poslední hvězda jde spát,
00:39:25až v úsvitu budeme stát, víc než teď budu znát.
00:39:32Život je pes, život je pes.
00:39:36život je pes, život je...
00:39:42Chladný Orion, tak se mi zdá,
00:39:48že si mě nevšímá.
00:39:51Milený, jsi tak vzdálený,
00:39:57sto roků světelných je dál než snese touha má,
00:40:04pane Orion, dobrou noc, mě má někdo rád.
00:40:13Jo astrologie, to já znám, to je zajímavý.
00:40:17To je takový to čtení, kdy se člověk dozví,
00:40:19proč se narodil, že jo?
00:40:21A když umře, tak se zas dozví, proč umřel.
00:40:26No tak zrovna takhle to není, ale tady stojí,
00:40:32jaké má kdo vlastnosti, jaký osud ho čeká a tak podobně.
00:40:37To by mě taky zajímalo se dozvědět, jaký mě čekají vlastnosti.
00:40:41To byste mně mohl z toho něco přečíst.
00:40:43To já vám rád přečtu, když vás to zajímá.
00:40:46Jakpak by mě to nezajímalo.
00:40:48Posaďte se tady.
00:40:51Člověk taky rád někdy nakoukne sám do sebe, že jo?
00:40:54Poněvadž lidi se neznají. Ale lidi jsou potvory, vám řeknu.
00:40:59-Myslíte?
-Věřte mi to, já to vím podle sebe.
00:41:04Tak já vám to tedy přečtu, ale napřed mi řekněte,
00:41:07kdy jste se přesně narodil?
00:41:11No tak přesně to bylo, to vím náhodou přesně,
00:41:13protože je to na den mých narozenin, víte?
00:41:17A je to přesně 6. září nějak po obědě nebo po kafi.
00:41:26-To jste, myslím, býk.
-Co že jsem?
00:41:30-Býk.
-Býk? To jako já?
00:41:36To bych ani neřekl. Snad jen za mlada.
00:41:39Ale dneska? To už ne.
00:41:42Počkejte, ne. Vy, myslím, budete Panna.
00:41:45Panna? Já?
00:41:47Ano, určitě jste panna.
00:41:49Prosím vás, to už vůbec ne. Vždyť jsem byl 3x ženatý.
00:41:55Ale ne, to jako že jste se narodil ve znamení Panny.
00:41:59Jo takhle! Tak to je možný.
00:42:02Ale jak se tohle znamení ke mně dostalo, to tedy nevím.
00:42:06Napřed se podíváme, co tady stojí o vaší minulosti.
00:42:11Vy jste jako chlapec míval hodně smůly a teprve ve 20 letech
00:42:17se vám smůla protrhla.
00:42:21A víte, že by to mohlo souhlasit?
00:42:27Já pocházím z chudý rodiny a za války jsem spal s mým bratrem
00:42:32v jedný posteli. Ve dvou jsme spali.
00:42:36Tak to by mohlo být ono.
00:42:38No vidíte a teprve později se můj bratr oženil, takže jsme
00:42:44teprve potom spali ve třech.
00:42:49Tak tohle není zrovna typický příklad.
00:42:52No ale tak trochu přece.
00:42:54Tak pro změnu se teď podíváme do přítomnosti, jo?
00:42:57Tady například stojí, že vy jste teď v nějakém smolném období.
00:43:03To je pravda a to by mě zajímalo, co tam všecko o mně ještě stojí.
00:43:08Leccos. Taky tady stojí, že by se vám v tomhle období
00:43:12mohlo nějaké onemocnění stát nebezpečným.
00:43:15-Onemocnění?
-No jo.
00:43:18No vlastně ano, to souhlasí všecko.
00:43:22Chtěl jsem si dát vytrhnout zub a jeden známej mi poradil,
00:43:27že zná takovou metodu, jak si ten zub může člověk
00:43:30vytrhnout sám.
00:43:31To je lepší jít k doktorovi.
00:43:33No ale on povídal, že si mám vzít provázek a jedním koncem přivázat
00:43:37ten zub, ten druhej konec přivázat na kliku u otevřenejch dveří
00:43:43a pak, povídal, dveře přibouchneš a zub je venku.
00:43:47Takový rady, kdepak.
00:43:50No vidíte a já jsem to udělal. Přivázal jsem ten zub
00:43:53a druhej konec na kliku a zrovna když jsem ty dveře
00:43:56přibouchl, tak přišla do dveří manželka.
00:43:58A co bylo?
00:44:00No co bylo? Já ten zub tam mám furt ještě.
00:44:03A manželka má tady vepředu všechny venku.
00:44:07No to je vidět, že máte to smolný období.
00:44:10Počkejte, tady ještě stojí, a to si radši taky dejte pozor,
00:44:14že by vám nějaký špatný pochopení mohlo přinést velkou nepříjemnost.
00:44:18Špatný pochopení? Vlastně ano, to se mi taky stalo.
00:44:23Nějaká nepříjemnost?
00:44:26Jak tohle souhlasí, to je neuvěřitelný.
00:44:29Jaká nepříjemnost se vám stala?
00:44:31Byl jsem pozvanej na takovou party. Dostal jsem pozvánku
00:44:37a na tý pozvánce stálo, že se koná ta párty
00:44:41a že se tam má přijít jenom s bílou kravatou.
00:44:45Takový nějaký originální nápad.
00:44:48No originální... Divnej, hloupej nápad.
00:44:50No nic. Já jsem si tu bílou kravatu koupil, a šel jsem tam,
00:44:54jak to stálo na tý pozvánce, jenom s bílou kravatou,
00:44:58a já vám tam přijdu s tou bílou kravatou a všichni ostatní
00:45:01tam byli oblečení.
00:45:05No to je právě to, co jste špatně pochopil.
00:45:09Mě by zajímalo, co mě ještě čeká.
00:45:12Jestli chcete, já vám to přečtu, abyste věděl, nač si máte dávat
00:45:16pozor.
00:45:17Počkejte, teď ne, moment, mě nějak rozbolelo břicho,
00:45:20já totiž to budu mít z toho koně.
00:45:22Z koně? Vy jste jedl nějakýho koně?
00:45:24Ale ne, já jsem ho ošetřoval a krmil.
00:45:26A z toho vás bolí břicho?
00:45:28No jo. Tak já byl u známejch a oni tam mají koně,
00:45:31a já ho krmil a to byste nevěřil, jaký kůň je záludný zvíře.
00:45:36Prosím vás, kůň? A co se vám přihodilo?
00:45:39Ale já ani nevím, jestli vám to stačím dovyprávět.
00:45:42Zkrátka jsem toho koně krmil a koukám, on byl takovej smutnej
00:45:48a nafouklej, nic nežral, taky už dlouho nepustil žádnou
00:45:52koblihu a já jsem to řekl tomu mýmu známýmu a on mi dal
00:45:59takový prášek a řekl, abych si ten prášek dal takhle
00:46:03do ruky, tu ruku abych dal koni před čumák a fouknul do toho.
00:46:11Jé, já budu muset jít.
00:46:12Počkejte, dopovídejte to.
00:46:15No já jsem to tak udělal a přišel jsem domů a běhavku
00:46:19a strašný bolení.
00:46:23Jak je to možný? A z čeho?
00:46:26Ale ten kůň foukl dřív.
00:46:35V restauraci Na růžku, tam je denně živo,
00:46:42poplácáme Marušku, když nám nosí pivo.
00:46:49Je tu novej pikolík, ten má z vojny odklad,
00:46:56ani nevím o kolik, už nás všechny okrad.
00:47:03Nechci být, nechci být ten nej,
00:47:06tak pěstě zatínám,
00:47:09už jsem nej, už jsem nej,
00:47:13já na víc mám.
00:47:37I když zmrznu na kost, i tak jsem první jakost,
00:47:41a to poznávám na sobě sám, že šmrnc a cosi navíc
00:47:46z nuly dělá hvězdy z nás.
00:47:52Jak se to jeví, máš-li ruce levý,
00:47:57víc pěstuj půvab a žár.
00:48:04Haló, pane vrchní! Pane vrchní, prosím vás.
00:48:10Už letím, šéfe.
00:48:17-Tak co si dáme, šéfe?
-Něco k jídlu.
00:48:21Kdybyste mi dal jídelní lístek.
00:48:24Jídelní lístek, ano. Tak počkejte, jen co ho najdu.
00:48:27Kam já ho jen dal? Prve tady někde byl.
00:48:31A vy máte jenom jeden?
00:48:33No to vám snad stačí, ne?
00:48:37Jeden mi stačí. Jen když mi ho dáte.
00:48:39Samozřejmě, že vám ho dám, jenom co ho najdu.
00:48:41Nechcete si dát řízek?
00:48:43To já ještě nevím. Já bych chtěl nejdřív
00:48:45ten jídelní lístek.
00:48:47Jídelní lístek, ano. Dejte si řízek a máte to.
00:48:50Stejně byste si ho dal.
00:48:51Co vy víte, co já bych si dal?
00:48:54Jé, už vím kde je. Víte, kde je?
00:48:57Já jsem s ním prve podložil stůl.
00:49:01Vidíte, tady je. Helejte. Podívejte, už si můžete vybrat.
00:49:06Tady ho máte.
00:49:08Děkuji. Ale to je všechno přeškrtaný!
00:49:12Jak to všechno? Helejte, tady máte řízek.
00:49:15-A to je všechno?
-Vždyť vidíte. To druhý je pryč.
00:49:20Jo počkejte, tady je ještě ptáček. Tak mi dejte toho ptáčka.
00:49:24Jakej ptáček?
00:49:27To je vedoucí Ptáček.
00:49:31No tak mi doneste ten řízeček. Jo a nemáte tam k tomu
00:49:37něco ostřejšího, tak trošku na povzbuzení?
00:49:41Něco ostrýho na povzbuzení? No tak vidíte,
00:49:44máme tady celerový salát.
00:49:46Celerový salát? Ale to přece není nic ostrýho
00:49:49a taky ne na povzbuzení.
00:49:51-Celerový salát? Jé!
-Ovšemže ne.
00:49:59-Ale ne, to jsou pověry.
-Mně to pomáhá.
00:50:07To já nechci. Doneste mi jen ten řízek.
00:50:11Řízeček, samozřejmě.
00:50:13Jo a podívejte se, pane vrchní, ten ubrus.
00:50:14Samý drobek.
00:50:16Samozřejmě to vám tochu...
00:50:17Počkejte, ale na mě to nemusíte smetat.
00:50:19To je v pořádku.
00:50:21Ještě ten popelník, kdybyste to odnesl.
00:50:24To jsou lidi, nechali to tady.
00:50:27Prosím vás, pane vrchní, podívejte se!
00:50:30To je v pořádku, to je jen pár čistejch vajglů.
00:50:33Podržte to, já vám ještě otočím ten ubrus.
00:50:36-To snad není nutný.
-Ne, ono je to lepší.
00:50:38Z týhle strany je to lepší. Já to udělám takhle,
00:50:42takhle to trošičku... Počkejte, jestli dovolíte,
00:50:47vy jste trochu moc přimáčknutej ke stolu.
00:50:57Už je to dobrý, ono se to trochu převrhlo.
00:51:00Je to dobrý, ano.
00:51:02Ono je to z týhle strany sice trochu flekatější,
00:51:05ale je to krásně zaschlý, takže ono je to lepší.
00:51:09Tak mi doneste ten řízek.
00:51:13Jo a pane vrchní, já mám hroznou žízeň.
00:51:15Jedno pivo.
00:51:17Samozřejmě, pivečko, už je tam natočený.
00:51:19Ale pane vrchní, nejdřív to pivo, nebo leknu žízní.
00:51:24Samozřejmě. Abyste nelekal, já vám ho přinesu hned.
00:51:31TELEFON
00:51:35U nudle.
00:51:40Kdepak, to jste špatně, my jsme U nudle.
00:51:44My jsme restaurace, kdepak kuří oka, to jste špatně.
00:51:51TELEFON
00:51:56U nudle.
00:51:58Jo nazdar, Lojzo. To je dost, že voláš.
00:52:03A jak to, žes tam včera nebyl? Co?
00:52:07Ušní katar? A jak to ušní katar?
00:52:14A jak to, to kašleš ušima?
00:52:19Jo, takhle, no jo. V uších jako.
00:52:22Hochu, tam jsi měl bejt, to byla svatba.
00:52:26Ta dala člověku tu pravou náplň. Jako myslím, že ses tam mohl
00:52:31naplnit čeho si chtěl.
00:52:34Já ti tam byl plnej kontušovky.
00:52:39To bys nevěřil, co ta kontušovka s člověkem udělá.
00:52:42Já myslel, že je to má poslední hodinka.
00:52:47Představ si, já ti tam po polívce napsal svou poslední vůli.
00:52:50Já ti myslel, že se masa ani nedožiju.
00:52:54Co? Jaký pivo?
00:52:58Toho si nevšímej, to tady zlobí jeden s pivem pořád.
00:53:03Co? Prosím tě, no vypravuj. To je zajímavý.
00:53:16A kam spěcháš? Tak zavolej, až budeš na place.
00:53:21Ahoj, nazdar.
00:53:29Tak tady máte ten řízeček a to pivečko.
00:53:33To je dost, to vám řeknu.
00:53:35Můžete se hned do toho pustit.
00:53:40-To pivo má ale divnou chuť.
-Pivo?
00:53:44-To vám povím.
-Nahořklý, jak pivo.
00:53:48Podívejte se, jak je to pivo kalný. Vidíte to?
00:53:51Kalný? Kdepak kalný. To je jen tak špinavá sklenice.
00:53:57A to má být jako ten řízek?
00:54:01No samozřejmě, vždyť to vidíte. Ústřice to nejsou.
00:54:04-No to to tedy ale vypadá.
-No jak řízek.
00:54:08Ale že by to vypadalo čerstvě, to se říct nedá, pane vrchní.
00:54:11No je snad trochu unavenej, ale je to řízek.
00:54:15Řízek. Ale taky sotva viditelnej.
00:54:21To tady naproti v restauraci dávají přinejmenším 3x tak velký porce.
00:54:24No ale nezapomeňte, že na tom tolik nevydělají, že jo?
00:54:26Všechno má svý.
00:54:28Pane vrchní, to je úplně studený!
00:54:31-A co je studený?
-Všechno, brambory.
00:54:33To je takovej druh.
00:54:35-Ten řízek je taky studenej.
-Řízek?
00:54:38-No ovšem.
-Ten je teplej. Šáhněte si.
00:54:42Prosím vás, to snad není možný.
00:54:44Co děláte, prosím vás? Vždyť mě umastíte.
00:54:48Kdybych neměl takovej hlad, tak se jdu najíst naproti.
00:54:52To je dobrej řízek, tohle. Co chcete?
00:54:54Naproti tam vařejí dobře. Já tam taky chodím.
00:55:01Ale to nejde vůbec ani ukrojit. Pane vrchní, tohle já jíst nebudu.
00:55:05To si odneste a přineste mi jinej řízek.
00:55:08Jinej řízek, šéfe, teď když jste ho takhle ohnul?
00:55:12Vždyť vidíte, jak je to tuhý maso.
00:55:15No já, abych vám řekl upřímně, ty tuhý řízky taky rád nemám.
00:55:19Hlavně z toho důvodu, že veškerou sílu, co ten řízek
00:55:24tomu tělu dá, člověk tím kousáním zase ztratí.
00:55:28Podívejte se, jak to maso je tuhý. To nejde ani ukrojit.
00:55:32Ukažte, já vám trochu nabrousím nůž.
00:55:35Ne, když tak mi přineste jiný příbor.
00:55:37Nebojte se.
00:55:39TELEFON
00:55:42U nudle.
00:55:44Kdepak, to jste špatně. Už potřetí voláte.
00:55:52Ten bude jak břitva, šéfe. Budete koukat.
00:55:56Šéfe!
00:56:01Je tohle možný? To jsou lidi.
00:56:04Dá mi sem dvacku tuzéra a uteče bez placení.
00:56:15Pan Felix Holzmann.
00:56:18Skryté titulky: Lucie Zrnová, Česká televize, 2004
Felix Holzmann (*8. 7. 1921 – †13. 9. 2002), od jehož úmrtí uplyne v září 15 let, patří k legendám televizní zábavy. Málokterá profese vyžaduje tak důkladnou a precizní přípravu jako profese komika a baviče. Když se pak při lehce plynoucí konverzaci či scénce publikum prohýbá smíchy, vůbec si neuvědomuje, jak náročná je příprava každého gagu a vypointovaného vtipu. Mistrovství v oblasti komiky dosáhne opravdu málokdo a Felixi Holzmannovi se to bez pochyby podařilo. I přesto, že vypadal jako člověk, který neumí do pěti počítat, k čemuž značně přispěly i jeho silné kulaté brýle a sešlápnutý tralaláček, jeho výstupy byly vždy precizní a humor hluboce promyšlený. Není proto divu, že baví diváky dodnes a stal se zcela nadčasovým. Ve střihovém pořadu nazvaném „Tak mi tedy řekněte“ se o tom můžete sami přesvědčit.
Kupte si v eShopu
Tak mi tedy řekněte
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2018 | English | 2