Téměř detektivní pohádka o starostlivé chůvě, pátrání po zlatém dudlíku a nalezené lásce (2006). Hrají: K. Sedláčková, M. Novotný, P. Špalková, B. Navrátil, M. Vicenová a další. Scénář H. Sýkorová. Kamera D. Ployhar. Režie T. Krejčí
00:02:01 Když to je příliš vesnické. Vypadám jako velikonoční vajíčko.
00:02:08 Podej mi tu žlutou mašli! Ale rychle! Nemám tolik času!
00:02:13 Můžeš pohnout, prosím tě?
00:02:15 Všechno ti tak dlouho trvá!
00:02:17 Žlutá. Víš, jak vypadá žlutá barva?
00:02:19 Tak vem žlutou mašli, prosím tě.
00:02:21 No. Dej to sem.
00:02:23 Teď zase vypadám, jako že mě rozbolel žlučník.
00:02:26 To se ke svatební hostině moc nehodí.
00:02:29 Neslyšíš, že to dítě pláče?!
00:02:31 Tak dej panu Filípkovi přece dudlík!
00:02:34 Jé, to je dnes služebnictvo!
00:02:39 Ale ne chrastítko. Víš jak vypadá dudlík?
00:02:42 Tak ten vezmi. Hurá!
00:02:44 Mon dié, jak to zacházíš se zlatým dudlíkem?
00:02:48 -Nevíš, jaká je to vzácnost?
-Já vím, Blaženko.
00:02:52 Nezlobte se. Nějak mi vyklouzl z ruky.
00:02:55 Protože jsi nešika. A neříkej mi Blaženko!
00:03:00 Pane Filípku, maminka musí na několik dní odjet.
00:03:05 Musíte to tady s tím nemehlem vydržet.
00:03:10 Dej to sem!
00:03:19 Máš štěstí, že se nerozbil.
00:03:23 Žádný jiný dudlík na světě nedokáže zahrát uspávanku
00:03:27 pro každé miminko, aby rostlo do zdraví a do krásy.
00:03:35 Dokonce prý dokáže zahnat i skuteční trápení!
00:03:41 Mám uctivě vyřídit, že kočár je už naložený
00:03:43 a připravený vyrazit.
00:03:45 Čeká se už jen na milostivou paní.
00:03:49 Pane správce, jste tu sice krátkou dobu,
00:03:52 ale už byste to měl vědět!
00:03:55 Trpělivě čekat na svou paní patří
00:03:58 k nejdůležitějším povinnostem zámeckého kočáru!
00:04:01 Běžte mu to laskavě připomenout!
00:04:06 Zkrátka a dobře - zlatý dudlík je náramná drahocennost
00:04:10 a všichni nám ho závidí.
00:04:12 Všechna miminka, která se na zámku narodila,
00:04:15 ho poctivě dumlala a všechna byla pohledná a zdravá.
00:04:20 A jestli ještě jednou uvidím, jak s ním třískáš o zem,
00:04:24 pošlu tě zpátky na vesnici pást kozy!
00:04:27 Tatínek je pan řídící. Nikdy jsem kozy nepásla!
00:04:31 Blaženko... Milostpaní.
00:04:35 Tak s tím začneš! Všechno musí jednou začít.
00:04:38 Vzkaz jsem vyřídil do puntíku.
00:04:40 Kočár je uctivost sama.
00:04:43 Prý klidně vydrží čekat až do rána.
00:04:46 Jenže v něm sedí milostpán a ten je poněkud rozladěn.
00:04:49 A mračí se pan manžel nebo už brunátní?
00:04:54 To druhé, jemnostpaní.
00:04:56 Obávám se, že začíná krucanovitět.
00:05:01 Aha aha aha.
00:05:03 To je nejvyšší čas vyrazit na svatbu mé švagrové.
00:05:07 Nemůžeme přijít pozdě, jak to pan manžel mívá ve zvyku.
00:05:11 Eriko, dobře se o pana Filípka starej.
00:05:16 Jestli se něco stane se zlatým dudlíkem -
00:05:19 dám tě vsadit do hladomorny!
00:05:23 -Na zámku žádnou nemáme.
-Tak ji necháme vykopat.
00:05:26 Nebo tě hodím do bahňáku.
00:05:28 Nepřej si vědět, co s tebou provedu!
00:05:31 (neumělá francouzština) Sbohem.
00:05:46 Když jsme byly malé holky, chodily jsme spolu na borůvky.
00:05:51 A předháněly se, která bude mít modřejší pusu.
00:05:57 Proč je na mě najednou tak zlá?
00:06:00 Právě proto! Připomínáš jí,
00:06:02 že je taky holka z vesnice.
00:06:04 Jenže se provdala za zámeckého pána
00:06:08 a ta vzpomínka se jí nehodí do krámu.
00:06:11 Myslí si, že musí všechny sekýrovat,
00:06:14 jinak by nebyla dost vznešená!
00:06:23 Neochutnala jsi rohlíček.
00:06:30 -Dobrý den, paní Valentýno.
-Dobrý den.
00:06:35 Víte, porybný přinesl úlovek. Tak tady ho máte.
00:06:41 Děkuju!
00:06:46 Pozvala jsem Eriku na čokoládu.
00:06:48 -Dáte si s námi, že?
-Rád.
00:07:06 Už jsem si myslel, že se neumíte ani usmát.
00:07:10 (pláč)
00:07:11 To je pan Filip. Asi mu vypadl dudlík.
00:07:50 Čokoláda stydne a ty tu zatím vymetáš podlahu!
00:07:53 Nevím, jak se to stalo, paní Valentýno,
00:07:56 ale ztratil se zlatý dudlík!
00:07:58 Hlouposti. Někde tu musí být.
00:08:01 Nikde není! Prolezla jsem všechny kouty.
00:08:06 Docela jakoby se vypařil.
00:08:08 -A nezapadl do peřinek?
-Ty jsem protřepala nejdřív.
00:08:14 Víš jistě, že ho měl Filípek v puse?
00:08:17 Není někde v šupleti?
00:08:18 Než jsem k vám odběhla, přece jsem s ním Filípka uspala.
00:08:21 Že by si ho vzal někdo na věčnou památku?
00:08:24 Ne. Pokoj byl na klíč.
00:08:27 Vždycky zamykám, když si odskočím.
00:08:30 Tak z toho jsem tedy tumpachová.
00:08:36 Co se mnou bude, paní Valentýno?
00:08:39 Ta hanba, až se vrátím domů.
00:08:41 Nebreč. Zlatý dudlík se musí najít dřív
00:08:44 než se panstvo vrátí a bude tu boží dopuštění.
00:08:48 Ještě jednou to tu prohledáme skrz naskrz.
00:08:53 -A co když dudlík nenajdem?
-Nesmysl.
00:08:56 Ani voda se nevypaří jen tak. Natož dudlík!
00:08:59 Na záhady byla vždycky moje sestra Faustýna.
00:09:02 Ta, do bydlí U třech kopců.
00:09:04 -Znáš ji?
-Ne.
00:09:06 Ta ví všechno! A co neví, to si domyslí.
00:09:08 A většinou se trefí.
00:09:10 Pravda, je trochu praštěná, lidi si špitají,
00:09:13 že je čarodějná slečna, ale určitě ti pomůže.
00:09:17 Nebo ti dá aspoň nějakou dobrou radu!
00:09:20 Tak si utři oči a zvedej se.
00:09:24 (pláč dítěte)
00:09:25 A co pan Filípek?
00:09:27 Nedělej si starosti. Taky umím zpívat.
00:09:31 A ukolébavek znám nejmíň tucet.
00:10:29 Haló!
00:10:46 Je tu někdo?
00:11:01 Máme návštěvu, slečno Hermíno.
00:11:05 Přišla rovnou ze zámecké kuchyně
00:11:08 a nese nám vanilkové rohlíčky.
00:11:11 -Nemám pravdu, chůvičko?
-Vy mě znáte?
00:11:16 Stačí si jen všímat. Cítíte tu vůni?
00:11:21 Takové peče jenom Valentýna, že?
00:11:25 Ano, prosím.
00:11:27 Dobrý den, milostpaní.
00:11:30 Ale žádná milostpaní. Říkej mi slečno!
00:11:35 A tohle je má přítelkyně, slečna Hermína.
00:11:40 Dokáže se pořádně zahryznout do čehokoliv.
00:11:43 Ale teď se těší na rohlíčky.
00:11:50 Jak se má zámecká hospodyně? Ještě bručí na celý svět?
00:11:55 Ne. Paní Valentýna je moc hodná.
00:11:58 Poslala mě za vámi, abych vás poprosila o radu.
00:12:01 Myslela jsem si to.
00:12:04 Vždycky, když ode mne něco potřebuje,
00:12:06 dostanu sladkosti. Jsi celá zmáčená.
00:12:10 To abychom ti nabídli vřesový čaj.
00:12:13 Co vy na to, slečno Hermíno?
00:12:23 Tak co bys ode mne ráda, děvenko?
00:12:26 Stala se mi strašná věc. Ztratil se zlatý dudlík.
00:12:31 Aha!
00:12:33 Ztratil se ze zamčeného pokoje.
00:12:35 A okýnka jsou mrňavá. Tudy se nikdo dovnitř nedostane.
00:12:38 Takže jsi v pěkné bryndě a chceš,
00:12:41 abych ti ten oříšek pomohla rozlousknout, že?
00:12:45 Moc prosím.
00:12:47 Vůbec si s tou záhadou neumím poradit.
00:12:53 Sladkosti mi bystří přemýšlení.
00:12:59 Zřejmě jsi prohledala pokoj.
00:13:01 Nevšimla sis při tom něčeho neobvyklého?
00:13:05 Nenašlas něco, co tam nepatřilo?
00:13:09 Nebo dřív nebylo?!
00:13:15 Vlastně...
00:13:18 Na podlaze leželo pár rybích šupinek.
00:13:22 Ale to vůbec nic neznamená.
00:13:25 Asi se mi přilepily v kuchyni na boty.
00:13:27 Nebo tam ty šupinky někdo nechtě setřepal z rukávu.
00:13:33 Ten, kdo vylezl k oknu a vylovil zlatého dudlíka udicí.
00:13:39 Znáš nějakého rybáře, co má přístup na zámek?
00:13:44 Náš porybný. A pak taky Frňous!
00:13:48 Jeho syn! Ale proč by kradl dudlík?
00:13:53 Zlato, děvenko. Zlato!
00:13:57 Až se vrátíš na zámek, vem si kluka na paškál.
00:14:03 Nebo ať to radši udělá Valentýna. Té to půjde líp.
00:14:08 Nevím nic o zlatém dudlíku. Už vám to říkám potřetí!
00:14:10 Přestaň mě dopalovat, Frňousi!
00:14:13 Někdo ten dudlík ukrást musel!
00:14:15 A ten někdo jsi ty!
00:14:16 Jste vedle, paní hospodyně! Já ne!
00:14:19 Ale někdy se tady po zámku potuluje Záprtek.
00:14:21 To je takovej malej zlodějskej skřítek.
00:14:23 Už jsem ho tu párkrát potkal. Ten čmajzne na co narazí.
00:14:26 -To vzal on, ne já!
-Tak on nám tu řádí skřítek!
00:14:32 Tak příště, až tady toho Záprtka potkáš,
00:14:35 tak mu vyřiď, že dostane na frak!
00:14:38 Nechte mě! To je nespravedlivý!
00:14:40 Frňousi, dej mi ten dudlík.
00:14:41 Když ho vrátíš, slibuju, že se ti nic nestane.
00:14:44 -A to zas ne!
-Jak ho mám vrátit, když ho nemám?!
00:14:47 Co tě to napadlo lovit dudlík na háček?
00:14:49 Mohl jsi vypíchnout panu Filípkovi očičko.
00:14:52 Ublížit takovému drobečkovi. Že se trochu nestydíš.
00:14:56 Neublížil bych mu. Ten dudlík se válel na podlaze.
00:15:00 -Mrňous ho musel vyplivnout.
-Já toho holomka přerazím!
00:15:07 A co jsi chtěl dělat s dudlíkem? Na dudlání jsi už trochu přerostlý!
00:15:12 Já nic! On ho jeden pán po mně chtěl.
00:15:15 Říkal, že ho moc potřebuje!
00:15:16 Slíbil mi peníze, když mu ho přinesu!
00:15:18 Jestli tomu dobře rozumím, tak jsi čmajznul
00:15:21 zlatý dudlík pro nějakýho cizího chlapa!
00:15:25 Snad jsi mu ho už neprodal?!
00:15:28 Vlastně... Zamotalo.
00:15:32 Jak zamotalo?
00:15:38 Než jsem se sešel s tím chlapem,
00:15:41 tak jsem si odskočil na ryby a dudlíka jsem měl na krku.
00:15:44 A pak jsem chytil obrovskýho sumce, ale nemohl jsem ho vytáhnout,
00:15:48 tak jsem se s ním přetahoval a pral
00:15:51 a on mi při tom toho dudlíka zblajznul.
00:15:57 Asi si ho spletl se žížalou!
00:15:59 -Na to ti máme skočit?!
-Na mou duši ho zblajznul!
00:16:03 Co jsi s tím sumcem provedl?!
00:16:05 Odnesl jsem ho mámě, aby ho klepla a upekla na česneku.
00:16:10 Neřáde zlodějská!
00:16:12 Jestli se mi ještě jednou objevíš na zámku,
00:16:15 tak tě nechám zavřít do hladomorny.
00:16:20 -Vždyť tady žádnou nemáte.
-Tak ji pro tebe necháme vykopat.
00:16:25 Dobrý den, paní Valentýno.
00:16:27 Já nerad.
00:16:29 Slečno Eriko! Nepotřebujete pomoct?
00:16:46 Porybnej tu není a kluk taky pořád někde lítá.
00:16:49 Vemte ji.
00:16:51 Ten se doma ukáže jen když chce něco zbaštit.
00:16:53 Ale jinak je to rybář k pohledání. Po tátovi.
00:16:55 Ten by ulovil i hastrmana, kdyby vystrčil z rybníka nos.
00:16:59 Kluka nehledám. Přišla jsem si pro sumce.
00:17:02 Vidíte, slečinko.
00:17:03 Mně bylo hned divný, že ho neodnes
00:17:04 rovnou do zámecký kuchyně. Ale je to hodnej syn.
00:17:07 Občas si vzpomene i na mámu, že?
00:17:10 Byl to pěknej macek. Ani se nevešel támhle do štoudve.
00:17:14 -Nate.
-Jak to - byl?
00:17:19 Vždyť tam nic není! Vy už jste ho snědli?
00:17:22 Ne, ten sumec se mi nelíbil.
00:17:24 Pořád dokola vyhrával takovou písničku.
00:17:27 A to ryby nemívají ve zvyku. Nemám pravdu?
00:17:29 Tak jsem si řekla, že něco takovýho do pusy nevezmu.
00:17:32 Ještě by mi to cvrdlikalo v žaludku.
00:17:35 -No ne?
-Ale kam jste ho dala?
00:17:37 Jak si tady tak vyhrával, tak se sem přichomejtl
00:17:40 takovej halama a hned prej, že je to velká vzácnost,
00:17:44 že ho koupí. Za zlatej dukát.
00:17:49 Vy jste ho prodala?
00:17:51 No! Co s takovou potvorou?
00:17:53 Ale to jste neměla, panímámo.
00:17:56 To mi nemusíte říkat, slečinko. To už vím teď taky.
00:17:58 Ten dukát je totiž falešnej.
00:18:01 Z kočičího zlata. Tu máte.
00:18:03 Klidně ho můžete hodit do příkopu. Pojď!
00:18:08 Jak ten člověk vypadal?
00:18:10 Jako pobuda kdoví odkud. Takovej lamprdón.
00:18:13 A pořád si něco pohvizdoval.
00:18:16 Pohvizdoval.
00:18:20 Vemte si tu kozu!
00:18:26 Ale...
00:18:38 (nářek)
00:18:44 (nářek)
00:19:00 (nářek)
00:19:05 Vůbec nevím, kde bych ho teď měla hledat.
00:19:08 Možná by ti pomohl pan správce.
00:19:11 Měla bys mu všechno povědět, Eriko.
00:19:13 Ne. To ne.
00:19:14 A proč ne? Je to hodný a slušný mládenec.
00:19:18 A může na tobě oči nechat!
00:19:21 Jsem mu jen pro smích.
00:19:24 Kouká na mě skrz ty svoje brýle
00:19:26 a ze všeho si dělá šprťouchlata.
00:19:29 Lepší než kdyby na svět koukal přes slzavé údolí.
00:19:34 Podívej.
00:19:39 -Co je to?
-Moc nebezpečná věcička.
00:19:48 Podivná střelka. Brní mě od ní ruka.
00:19:53 A otáčí se. Jakoby mě chtěla někam odvést!
00:19:59 Pan správce mě poprosil, abych to pro něj schovala.
00:20:05 Někdo s tím po něm střílel na vřesovišti.
00:20:10 Na vřesovišti.
00:20:23 (podivné zvuky)
00:20:49 Netvař se tak utrápeně, dušinko.
00:20:52 Žádná kaše se nejí tak horká jak se uvaří.
00:20:56 Zvlášť když ji pofoukáš.
00:21:06 Nic na světě se nemůže ztratit.
00:21:10 Dřív nebo později každá věc vyplave na světlo boží.
00:21:16 Při mé smůle nejspíš později.
00:21:20 Ukaž mi tu falešnou minci!
00:21:28 Mince šedého Mžoura. Že by s tím měl něco společného?
00:21:36 Co vy na to, slečno Hermíno?
00:21:41 Slečna Hermína říká, že zlatý dudlík sebrali dva pobertové.
00:21:47 Ferda Piskoř a jeho kumpán Žabožrout.
00:21:51 Jednou ji unesli a chtěli ji prodat pouťovým komediantům!
00:21:55 Naštěstí jim utekla.
00:21:57 -A nehvízdá si jeden z nic?
-Piskoř!
00:22:00 Je protivný jak hejno komárů!
00:22:03 To bude on. Ten šejdíř, co si odnesl sumce.
00:22:07 Musím je najít. A vzít jim dudlík!
00:22:12 Jen žádné zbrklosti. Víš snad, kde je hledat?
00:22:18 To nevím.
00:22:22 Filípek už nikdy nedostane dudlík.
00:22:25 Mě milostpaní vyžene a budu pást kozy!
00:22:32 Však my už si nějak poradíme. Co vy na to, slečno Hermíno?
00:22:39 Prosím tě, přestaň s tím slzavým údolím.
00:22:43 Čeká tě nebezpečná cesta.
00:22:46 A rozhodně bys na ni neměla jít sama.
00:22:54 Dobře, dobře, ale nevidím to ráda.
00:23:01 Slečna Hermína půjde s tebou.
00:23:04 Ale budeš ji muset nést.
00:23:07 Kdykoliv vleze do lesa, má tlapičky plné pichláků.
00:23:10 Děkuju! Vám oběma.
00:23:14 Můžeme jít hned.
00:23:17 Už jednou jsem ti řekla - jen žádné zbrklosti.
00:23:20 Napřed si pořádně rozmysli,
00:23:22 jak ty dva darebáky přinutíš, aby ti dudlík vrátili.
00:23:26 Troufneš si na ně?
00:23:28 Mám takový vztek, že si troufnu!
00:23:31 Vezmu si klacek a praštím je do hlavy.
00:23:35 S klackem bych si radši moc netroufala.
00:23:39 Budu tak laskavá a půjčím ti svou kouzelnou hůlku.
00:23:45 Ale já nevím, co s tím?
00:23:48 To je jednoduché. Tak, teď už to víš.
00:24:10 -Pěknej úlovek!
-To bych řek!
00:24:13 -24karátovej!
-Ukaž?
00:24:29 Helemese, kohopak to nepotkáme?
00:24:31 -Nějaká Karkulka!
-Co si to...
00:24:36 Nejsem Karkulka. A vůbec!
00:24:42 Kdo jste vy?
00:24:44 Piskoř, jméno mé. A támhle to je Žabožrout.
00:24:48 Karkulka! A nese nám vejslužku!
00:24:52 Takovej ňafánek upečenej na jalovci -
00:24:54 to by mohla bejt delikatesa. Co říkáš, Žabožroute?
00:24:57 To těžko.
00:24:59 Nic na světě se nevyrovná žabím stehýnkům!
00:25:03 A je moc mrňavej!
00:25:06 Máte naprostou pravdu, slečno Hermíno.
00:25:10 Žádné ohavnosti poslouchat nebudeme.
00:25:13 Jste dva raubíři a já si přišla pro hrací dudlík!
00:25:18 -Dejte mi ho nebo...
-Nebo co?!
00:25:20 Co?!
00:25:23 Nebo... Uvidíte.
00:25:29 Tak to už se celej strachy třesu.
00:25:31 Co s ní provedeme, Žabožroute?
00:25:34 Nejdřív jí utrhneme kapsy a když z ní nic nevypadne,
00:25:39 necháme si ji a bude nám vařit!
00:25:45 (zuřivý štěkot)
00:25:51 Nám neutečeš, Karkulko!
00:26:08 Ani hnout!
00:26:11 (latinské zaklínadlo)
00:26:17 (rány) Co se to děje?
00:26:21 To ona! Začarovala hrábě, aby do nás bouchaly!
00:26:25 Au! Já chci maminku!
00:26:27 -Hned nás pusť, nebo...
-Nebo co?!
00:26:30 Nebo tě natřeme medem a přivážeme k mraveništi!
00:26:34 Už se celá třesu!
00:26:36 Vraťte dudlík a já vás pustím.
00:26:39 Hele, když nás pustíš, tak od nás dostaneš něco na památku!
00:26:43 -Au!
-Ten ne! Vždyť je 24karátovej!
00:26:47 Řekla jsem, že chci jenom dudlík!
00:26:51 Na dnešek se mi zdálo, že drbu na hlavičce zmiji.
00:26:53 Od rána jsem věděl, že bude nějakej malér!
00:26:56 Jau!
00:26:58 A nechceš místo dudlíka radši tenhle náramek?
00:27:01 Ne! Chci zlatý dudlík!
00:27:03 Hned! Jinak vás tu nechám.
00:27:06 Dáme ti všechno na světě, kalupinko,
00:27:09 ale my toho zlatýho dudlíka už nemáme!
00:27:11 Jau!
00:27:14 Ne! A kam jste ho dali?
00:27:18 Asi tomu nebudeš věřit, ale přiletěl si pro něj
00:27:21 takovej obrovskej vejr! Au!
00:27:24 Přestaňte mě balamutit a okamžitě mi dudlíka vraťte!
00:27:28 Nebalamutíme tě.
00:27:29 Seděli jsme v mechu, poslouchali tu dudlíkovskou písničku
00:27:33 a ten vejr se tam najednou zjevil jako duch!
00:27:35 Bránili jsme se, protože jsme ho měli dát
00:27:37 tomu dědkovi, ale všechno bylo marný!
00:27:40 Klofnul mě do prstu a s dudlíkem odfrčel.
00:27:43 Koukni, mám tady ještě šrám!
00:27:45 Když nás pustíš, tak tady máme ještě jiný cennosti!
00:27:50 Spací čepec!
00:27:51 Kdo si ho nasadí na hlavu,
00:27:53 tomu se budou zdát nádherný máminy sny!
00:27:57 Když nás pustíš, tak ti spavouše dáme
00:28:01 a bude se ti zdát, co si jen budeš přát.
00:28:04 No. Třeba to,
00:28:06 kde najdeš ten svůj zlatý dudlík. Au!
00:28:10 Ukaž mi ten čepec!
00:28:14 Hoď mi ho.
00:28:18 A pustíš nás?
00:28:21 Když slíbíte, že vrátíte všecko, co jste vzali!
00:28:24 A že zmizíte z našeho panství a už se tu nikdy neobjevíte.
00:28:28 Ale to my nemůžeme! My nevíme komu!
00:28:31 Tak to máte smůlu!
00:28:33 Hele! Co kdybys to vrátila ty?
00:28:36 -Jo!
-My ti dáme všechno.
00:28:38 Ty už si s tím nějak poradíš.
00:28:40 Co myslíte, slečno Hermíno?
00:28:47 A pamatujte si, že mám v ruce kouzelnou hůlku!
00:28:54 (zaklínadlo)
00:29:00 Piskoři?!
00:29:07 -Jdeme!
-No proto!
00:29:15 Co vy na to, slečno Hermíno?
00:29:35 Slečno Hermíno, ti podfukáři nelhali!
00:29:59 Slečno Eriko.
00:30:01 Co vy tady tak pozdě a sama?
00:30:12 Byla jsem na návštěvě u přítelkyně a přepadli mě lapkové.
00:30:18 Pak se tu objevil ten výr.
00:30:21 Nebýt statečnosti slečny Hermíny, nevím, jak by to dopadlo.
00:30:25 Ještě teď mi běhá mráz po zádech.
00:30:28 Neměla byste tu chodit takhle sama.
00:30:30 V lese začíná být poslední dobou nebezpečno.
00:30:32 Raději vás doprovodím na zámek.
00:30:35 Smím vám pomoct?
00:30:37 Děkuji vám za ochotu, pane správce,
00:30:39 ale ještě nejdu na zámek a dál už dojdu sama.
00:31:01 (smích)
00:31:11 (hraje melodie)
00:31:55 Vypadal jako přízrak.
00:31:57 Měla jsem strach, že mi vyklove oči!
00:31:59 Takže dudlíka odnesl velký výr.
00:32:02 To znamená, že v tom má jisto jistě prsty šedý Mžour.
00:32:06 V lese je pahorek, kterému se říká Vřesový trůn.
00:32:12 Tam se slétávají králové noci výři, sovy, buštíci a sýčci.
00:32:18 A všichni slouží šedému Mžourovi.
00:32:22 Ten tam sídlí v jedné z jeskyní.
00:32:26 Je to zlé a temné místo. Budeme si muset nějak poradit.
00:32:35 Jenomže... Jenomže jak?
00:32:38 Sova.
00:32:40 Kdysi jsem jedné staré sově vykurýrovala zlomené křídlo!
00:32:44 Od té doby je to má přítelkyně.
00:32:47 Snad by mi mohla prozradit, co potřebujeme vědět.
00:32:51 -A kde ji najdeme?
-To musíš nechat na mně.
00:32:54 Sovy nejsou papoušci, aby žvanily před každým.
00:32:57 Nejsou to ani kozy, aby přikvačily na zavolání.
00:33:01 Přijď zítra, beruško.
00:33:03 Ne nadarmo se říká, že ráno je moudřejší večera.
00:33:07 Nikdy mi čas tak rychle neubíhal.
00:33:11 Pořád si připadám, jako bych chytala do sítí vítr.
00:33:14 Nemysli na to. Raději se usměj
00:33:16 na toho bdělého mládence, co čeká na cestě.
00:33:38 Můžete mě doprovodit, pane správce,
00:33:40 když už tak nenápadně slídíte.
00:33:43 Ne, ne, měl jsem jen starost, aby se vám nic nestalo.
00:33:47 Je mou správcovskou povinností dbát na to,
00:33:49 aby všichni ze zámku byli v pořádku.
00:33:52 Tedy i pan Filípek!
00:33:54 Mimochodem, kdo ho hlídá, když vy se tady potulujete?
00:33:58 Co je vám do toho? Pan Filípek je v pořádku.
00:34:01 A vůbec. Já dojdu také sama.
00:34:50 Eriko, holka, vzbuď se!
00:34:54 Neslyšíš?
00:34:58 Konečně.
00:35:00 Už jsem myslela, že jsi usnula navěky.
00:35:04 Musím ještě spát.
00:35:10 Jediné, co musíš, je vylézt z pelechu
00:35:14 a postarat se, aby tady byl zlatý dudlík!
00:35:16 Panstvo se vrátí co nevidět. Už víš kde je?
00:35:19 Zůstal v tom snu!
00:35:23 Když jste mě probudila, sen se přetrhl
00:35:27 a všechno jsem dočista zapomněla.
00:35:30 Ale nepraštila ses náhodou do hlavy?
00:35:32 Ne. Teď znovu usnu,
00:35:36 sen se vrátí a dozvím se, kde dudlík je.
00:35:41 -Co to je?!
-Spací čepec!
00:35:47 Co mi vrátí ten sen.
00:35:52 -Dala ti ho Faustýna?
-Ne.
00:35:58 Dostala jsem ho od těch pobertů, co dudlík ukradli.
00:36:03 Fujtajbl! Poletí rovnou do kamen!
00:36:07 Nenapadlo mě, že jsi takové trdlo a skočíš na špek kdejakým lotrům!
00:36:16 Vstávat!
00:36:18 Trampotám se člověk má postavit čelem a ne zadkem!
00:36:22 Au!
00:36:49 Sny, má milá, se buď plní nebo zapomínají.
00:36:53 A to mnohem častěji!
00:36:56 Na chvíli tě zavedou do ráje
00:36:58 a pak se i s tím rájem potměšile vytratí.
00:37:02 Žádný spací čepec na tom nic nezmění.
00:37:05 Dárek od švindlířů umí zase jen švindlovat.
00:37:09 Vypij ten čaj, probudí tě.
00:37:16 Jestli něco umí pohladit pošetilé dušičky,
00:37:20 tak je to má konývka.
00:37:25 A teď ti povím, co mi prozradila stará sova.
00:37:30 Šedý Mžour nade vše miluje zlato.
00:37:33 Vycítí ho na sto honů!
00:37:36 Kdokoliv se k jeho obydlí přiblíží a má třeba jen zlatý zub,
00:37:40 potom mrskne ostrou střelou, ta ho uspí
00:37:46 a Mžour mu zlato sebere.
00:37:48 A ta střela prý se k němu vrací.
00:37:51 Střela? A jak vypadá?
00:37:55 -Prý jako soví pero.
-A zlatý dudlík je u něj.
00:37:59 Hm.
00:38:01 Musím tam.
00:38:03 Říká se, že odvážným přeje štěstí.
00:38:07 Ale že by se mi to líbilo - to se mi nelíbí.
00:38:13 A slečně Hermíně už vůbec ne.
00:38:17 A co kdybych ho zkusila pěkně poprosit?
00:38:22 Třeba se nechá oblomit.
00:38:25 Nevím. Snad ano.
00:38:30 Ráda bych ti pomohla, ale na něj jsou moje kouzla krátká.
00:40:54 Co tu hledáš? Nikoho nepotřebujeme!
00:40:59 Nemáme rádi lidi! Nemáme rádi světlo!
00:41:05 Máme rádi jenom to, co se třpytí.
00:41:10 A ty se netřpytíš! Tak co tu chceš?!
00:41:15 Pištění taky nemáme rádi!
00:41:18 Jen soví houkání, cinkot malých zlatých věciček
00:41:31 a písničku zlaté věcičky.
00:41:44 -Co tu vlastně chceš?!
-Dudlík.
00:41:47 Dudlík?! Jaký dudlík?
00:41:51 Nemáme žádný dudlík. A i kdyby, co za něj?
00:41:57 Máme rádi zlato.
00:42:00 Třpytivoučké, žluťoučké, cinkavé.
00:42:07 -Máš zlato?!
-Mám.
00:42:10 Mám tenhle prstýnek po babičce.
00:42:13 Ráda bych ho vyměnila za zlatý dudlík.
00:42:17 A dudlík je to, co právě držíte!
00:42:22 Příliš malé blyštítko. Nebudeme měnit hudební věcičku.
00:42:29 Dáme ti za ten prstýnek stříbrný penízek.
00:42:33 Co ty na to?
00:42:35 Ale ten prstýnek mi dala babička.
00:42:38 Je mi moc drahý.
00:42:40 Nám je zase drahá tahle věcička!
00:42:47 Oh, krásně se na ten prstýnek mžourá.
00:42:53 Tak mi dejte ten dudlík. Pěkně prosím.
00:42:58 Nemohu se bez něj vrátit na zámek.
00:43:01 Nemáme rádi brečení! Fňukání a skuhrání!
00:43:05 Ale já ten dudlík musím mít, moc prosím.
00:43:10 Co si to dovoluješ?!
00:43:33 (zlý smích)
00:43:42 Kde je dudlík? Kde je dudlík?!
00:43:47 (výkřik)
00:44:05 Paní Valentýno! Kde je slečna Erika?
00:44:10 Včera jsem ji potkal v lese a od té doby nikde není!
00:44:12 Nekřičte mi tu, pane správce!
00:44:14 Právě jsem malého pána uspala.
00:44:17 -Sedněte si a vemte si koláček.
-Ale já nechci koláček!
00:44:21 Jsem ráda, že jste tady. Sama už si nevím rady.
00:44:25 Celá se z toho třesu. Včera tu nespala,
00:44:29 ale musela tu být pro tu vaši střelku!
00:44:31 Ta taky zmizela!
00:44:34 Paní Valentýno! Co se tady děje?
00:44:37 Slíbila jsem jí, že nic neprozradím.
00:44:40 Paní Valentýno! (pláč dítěte)
00:44:43 Nejlepší bude, když se zastavíte u mé sestry Faustýny.
00:44:45 Ta vždycky všechno ví nebo něco vymyslí.
00:44:51 Rovnou s sebou vemte tenhle čertův čepec.
00:44:54 Stejně z něj nic dobrého nekouká!
00:45:15 Přeju dobré ráno.
00:45:16 Omlouvám se, že tak časně vyrušuji.
00:45:19 Jsem zámecký správce, posílá mě paní Valentýna.
00:45:22 Já vím, kdo jste.
00:45:24 A Valentýna nic jiného neposílá? Žádný sladký pozdrav z trouby?
00:45:29 Škoda. Hodil by se k snídani.
00:45:34 Máme na zámku strach o chůvu Eriku.
00:45:36 Ztratila se.
00:45:38 Paní Valentýna si myslí, že byste mohla o ní něco vědět.
00:45:41 A kvůli tomu mě musíte budit?
00:45:43 Erika se neztratila. Objevila se tu dnes ráno.
00:45:49 Myslel jsem, že ji potkalo něco zlého.
00:45:51 To mi spadl kámen ze srdce.
00:45:53 Zatím si tam ten kámen ponechte.
00:45:56 Proč? Stalo se jí něco?
00:46:00 Musím ji vidět, slečno Faustýno!
00:46:02 Máš tu návštěvu, Eriko.
00:46:11 To?
00:46:14 Tak já tady nejsem nikomu pro blázny.
00:46:17 Je mi moc líto, ale tohle je na mou duši
00:46:19 chůva Erika zakletá v sovu!
00:46:23 Nebe a dudy! To je přece její prstýnek!
00:46:28 Jak se to mohlo stát? Jak bych jí mohl pomoci?
00:46:31 Slečno Faustýno, vy přece víte všechno.
00:46:34 Pořád jen babo raď a honem, honem.
00:46:38 Ještě že jsem takový dobrák od kosti!
00:46:41 Viďte, má drahá přítelkyně.
00:46:45 Osvobodit ji může jen kouzlo, které ji zaklelo.
00:46:50 Ale to má naneštěstí ten ohavný dědek šedý Mžour!
00:46:53 -Jaké kouzlo?!
-To by měla vědět Erika.
00:46:58 Obvykle si se sovami rozumím, ale tahle je k smrti vystrašená.
00:47:05 Nemůžu z ní nic kloudného dostat.
00:47:08 Má zlatá Eriko.
00:47:14 Vida, vida. Na něco nás chce upozornit.
00:47:19 Jakže jste to řekl, pane správce?
00:47:22 Má zlatá Eriko!
00:47:25 Už to mám. Chytrá sovička!
00:47:30 Erika je přece vřes. Zlatá Erika?
00:47:36 Je zlatý vřes?
00:47:38 To znamená, že někde v jeskyni musí být zlatý vřes.
00:47:41 Kouzelný zlatý vřes. To bude ono, viďte slečno Hermíno?
00:47:47 Jdu uvařit čaj.
00:47:51 Neboj se. Asi to nechceš vědět, ale já tě mám vážně rád.
00:47:57 Od první chvíle, kdy jsem tě uviděl.
00:47:59 Když ses na mě usmála.
00:48:02 Možná to nebylo na mě, ale úsměv to byl.
00:48:08 Mně se ten tvůj úsměv tak líbí.
00:48:14 A nejenom ten. Neboj se!
00:48:17 Udělám všechno pro to, abych tě osvobodil.
00:48:20 Poperu se se samotným satanášem, bude-li třeba.
00:48:29 Jdu za tím Mžourem, slečno Faustýno.
00:48:31 Jinak to nejde.
00:48:32 Bylinkový čaj.
00:48:38 A trocha hudby nám zbystří smysly.
00:49:21 Nejuctivější hlubokosklon.
00:49:24 Nemáme rádi lidi! A neohlášené návštěvy zvlášť!
00:49:30 Co tu chceš? Nejsi vítaným hostem!
00:49:34 Leda bys měl zlato.
00:49:36 Netroufl bych si vás vyrušovat, kdybych nepotřeboval pomoc.
00:49:40 Pomoc?!
00:49:42 Jsme šedý Mžour, král vřesového trůnu!
00:49:47 Nemáme důvod někomu pomáhat!
00:49:51 Proč bychom měli pomáhat právě tobě?
00:49:54 Protože mám něco, co by vás mohlo zajímat.
00:50:03 Dej to sem!
00:50:06 Prodávám i jiné potřebné věci!
00:50:10 Malé, zlaté, blýskavé věcičky?
00:50:16 Ba ne. Mám pro vás převzácnou věc,
00:50:21 která patřila jedné velmi mocné čarodějce!
00:50:25 Když si nasadíte tenhle čepec, zbystří se vám mysl a jasnozřivost.
00:50:31 Tenhle čepec vám pomůže!
00:50:33 Tenhle čepec má v sobě nastřádáno
00:50:36 víc kouzel než je v magické knize!
00:50:39 Dokonce prý i kouzlo magistra Kellyho
00:50:41 na výrobu zlata.
00:50:43 Stačí si sundat korunu a nasadit čepec!
00:50:46 Pak uvidíte věci nevídané, neslýchané!
00:50:50 Dobrá. Zkusíme si ten čepec.
00:50:55 Ale korunu nesundáme!
00:50:59 To pak ale kouzlo čepce nebude působit.
00:51:01 Ne!
00:51:20 Tak.
00:51:26 Co to je? Co to máme s očima?
00:51:31 Nemůžeme je udržet! Klíží se nám víc a víc.
00:52:19 Zkuste to sám. Stačí, když se jí dotknete!
00:52:49 -To byla hrůza.
-Už je to pryč.
00:52:55 Nechtěla by ses trochu usmát, dušinko?
00:52:58 Aspoň na svého milého.
00:53:01 -Tohle ale není můj milý.
-Vážně ne?
00:53:05 Co není, může být.
00:53:08 Ale usmát se a poděkovat mu bys mohla.
00:53:20 Ráda bych, slečno Faustýno.
00:53:23 Ale nemám zlatý dudlík! Všechno trápení bylo na nic!
00:53:27 Všechno je vždycky k něčemu.
00:53:30 Utři si oči, drahoušku, abys nám nakonec nezačala mžourat.
00:53:35 Slečna Hermína je velmi odvážný a k tomu tvrdohlavý pejsek.
00:53:41 Přes mou nevůli se za tebou vypravila do jeskyně,
00:53:45 sebrala dudlík Mžourovi před nosem a odnesla ho domů.
00:53:54 Skládám slečně Hermíně nejhlubší poklonu.
00:54:06 Zaplaťpánbů!
00:54:12 V noci jsem ani oka nezamhouřila!
00:54:14 Říkala jsem si: Čert vem pitomý dudlík.
00:54:17 Jen aby se mi ta holka ve zdraví vrátila.
00:54:20 (zařehtání koně)
00:54:22 Upaluj nahoru. Kočár právě zastavil na nádvoří.
00:54:34 Jemnostpaní vypadá báječně! Zřejmě se dobře pobavila.
00:54:38 Skvěle. Svatba byla velkolepá.
00:54:42 200 hostů, 15 družiček...
00:54:45 I když ženich už trochu plešatí a nevěstě chyběly dva zuby.
00:54:49 Ale svatební dort byl pětipatrový a byly na něm růže z marcipánu.
00:54:55 Panu Filípkovi jsem přivezla taky něco z marcipánu.
00:55:03 Dudlíka! No!
00:55:06 A toho starého, toho už nebude potřebovat.
00:55:11 -Ne!
-Co je?
00:55:15 A sobě jsem přivezla velikou vzácnost - spavouše.
00:55:19 Čepec, který přináší mámivé sny.
00:55:27 Chcete něco říct, pane správce?
00:55:29 Ne, ne.
00:55:31 Jen jestli už ho jemnostpaní vyzkoušela.
00:55:33 Ne. Ještě ne. Ale hned ho vyzkouším.
00:55:36 Jsem po té drkotavé cestě celá rozlámaná.
00:55:39 Eriko!
00:55:41 Tebe musím pochválit a taky odměnit.
00:55:49 Tenhle klobouk ve městě už vyšel z módy,
00:55:52 ale tobě ještě bude slušet. Tak kšc.
00:55:59 Přejeme krásné a dlouhotrvající vyhajání.
00:56:08 Děkuju.
00:56:22 Nesluší mi. Měl jsi pravdu, Petře.
00:56:27 Nafoukané klobouky jsou leda pro smích.
00:56:31 Ale je hezké, když se směješ.
00:56:45 Ta je krásná!
00:56:47 Jako tvoje oči. Když nejsou zrovna uplakané.
00:56:51 Nebudou. Už nikdy.
00:56:53 S tebou ne.
00:57:46 Neříkejte, že jste ho našla
00:57:48 jen tak povalovat se na dvoře, slečno Hermíno.
00:57:54 A máte pravdu.
00:57:56 My dvě si přece také zasloužíme odměnu.
00:58:03 (dudlík hraje)
00:58:17 Skryté titulky Alena Fenclová
Vřesový trůn je tajemné místo v lese, kam se slétají noční ptáci a sovy. Málokdo však ví, že je také sídlem strašidelného Šedého Mžoura, který miluje zlato natolik, že je ochoten se kvůli němu dopustit čehokoliv. A tak, když se na nedalekém zámku ztratí zlatá hračka, začne po ní přehnaně úzkostlivá chůvička Erika ze strachu před hněvem zámecké paní pátrat tak urputně, až se dostane do skutečného nebezpečí. Vyzbrojena radami čarodějné slečny Faustýny sebere odvahu a v doprovodu pejska Hermíny se vydá dokonce do skrýše dvou loupežníků. Stopy ztracené maličkosti ji nakonec dovedou až ke Mžourovu doupěti. Nerudný Mžour se však nehodlá vydobyté hračičky vzdát a raději promění nešťastnou Eriku v sovu. Nebyli bychom však v pohádce, kdyby se nevyskytl i statečný zachránce. Zámecký správce Petr se rozhodne Eriku vysvobodit přesto, že ona ho neměla právě v oblibě a nechovala se k němu nijak mile. Je možné, že Erika na něj změní názor, až pozná jeho laskavé srdce a obětavost? Naučí ji toto dobrodružství, že nemá smysl trápit se kvůli maličkostem, protože zbytečné slzy nepomohou a žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří? To se dozvíte v nové pohádce Heleny Sýkorové Vřesový trůn, kterou v říjnu 2006 natáčel ve studiu České televize a v exteriérech v okolí Prahy režisér Tomáš Krejčí.
