Téměř detektivní pohádka o starostlivé chůvě, pátrání po zlatém dudlíku a nalezené lásce (2006). Hrají: K. Sedláčková, M. Novotný, P. Špalková, B. Navrátil, M. Vicenová a další. Scénář H. Sýkorová. Kamera D. Ployhar. Režie T. Krejčí
00:02:01Když to je příliš vesnické. Vypadám jako velikonoční vajíčko.
00:02:08Podej mi tu žlutou mašli! Ale rychle! Nemám tolik času!
00:02:13Můžeš pohnout, prosím tě?
00:02:15Všechno ti tak dlouho trvá!
00:02:17Žlutá. Víš, jak vypadá žlutá barva?
00:02:19Tak vem žlutou mašli, prosím tě.
00:02:21No. Dej to sem.
00:02:23Teď zase vypadám, jako že mě rozbolel žlučník.
00:02:26To se ke svatební hostině moc nehodí.
00:02:29Neslyšíš, že to dítě pláče?!
00:02:31Tak dej panu Filípkovi přece dudlík!
00:02:34Jé, to je dnes služebnictvo!
00:02:39Ale ne chrastítko. Víš jak vypadá dudlík?
00:02:42Tak ten vezmi. Hurá!
00:02:44Mon dié, jak to zacházíš se zlatým dudlíkem?
00:02:48-Nevíš, jaká je to vzácnost?
-Já vím, Blaženko.
00:02:52Nezlobte se. Nějak mi vyklouzl z ruky.
00:02:55Protože jsi nešika. A neříkej mi Blaženko!
00:03:00Pane Filípku, maminka musí na několik dní odjet.
00:03:05Musíte to tady s tím nemehlem vydržet.
00:03:10Dej to sem!
00:03:19Máš štěstí, že se nerozbil.
00:03:23Žádný jiný dudlík na světě nedokáže zahrát uspávanku
00:03:27pro každé miminko, aby rostlo do zdraví a do krásy.
00:03:35Dokonce prý dokáže zahnat i skuteční trápení!
00:03:41Mám uctivě vyřídit, že kočár je už naložený
00:03:43a připravený vyrazit.
00:03:45Čeká se už jen na milostivou paní.
00:03:49Pane správce, jste tu sice krátkou dobu,
00:03:52ale už byste to měl vědět!
00:03:55Trpělivě čekat na svou paní patří
00:03:58k nejdůležitějším povinnostem zámeckého kočáru!
00:04:01Běžte mu to laskavě připomenout!
00:04:06Zkrátka a dobře - zlatý dudlík je náramná drahocennost
00:04:10a všichni nám ho závidí.
00:04:12Všechna miminka, která se na zámku narodila,
00:04:15ho poctivě dumlala a všechna byla pohledná a zdravá.
00:04:20A jestli ještě jednou uvidím, jak s ním třískáš o zem,
00:04:24pošlu tě zpátky na vesnici pást kozy!
00:04:27Tatínek je pan řídící. Nikdy jsem kozy nepásla!
00:04:31Blaženko... Milostpaní.
00:04:35Tak s tím začneš! Všechno musí jednou začít.
00:04:38Vzkaz jsem vyřídil do puntíku.
00:04:40Kočár je uctivost sama.
00:04:43Prý klidně vydrží čekat až do rána.
00:04:46Jenže v něm sedí milostpán a ten je poněkud rozladěn.
00:04:49A mračí se pan manžel nebo už brunátní?
00:04:54To druhé, jemnostpaní.
00:04:56Obávám se, že začíná krucanovitět.
00:05:01Aha aha aha.
00:05:03To je nejvyšší čas vyrazit na svatbu mé švagrové.
00:05:07Nemůžeme přijít pozdě, jak to pan manžel mívá ve zvyku.
00:05:11Eriko, dobře se o pana Filípka starej.
00:05:16Jestli se něco stane se zlatým dudlíkem -
00:05:19dám tě vsadit do hladomorny!
00:05:23-Na zámku žádnou nemáme.
-Tak ji necháme vykopat.
00:05:26Nebo tě hodím do bahňáku.
00:05:28Nepřej si vědět, co s tebou provedu!
00:05:31(neumělá francouzština) Sbohem.
00:05:46Když jsme byly malé holky, chodily jsme spolu na borůvky.
00:05:51A předháněly se, která bude mít modřejší pusu.
00:05:57Proč je na mě najednou tak zlá?
00:06:00Právě proto! Připomínáš jí,
00:06:02že je taky holka z vesnice.
00:06:04Jenže se provdala za zámeckého pána
00:06:08a ta vzpomínka se jí nehodí do krámu.
00:06:11Myslí si, že musí všechny sekýrovat,
00:06:14jinak by nebyla dost vznešená!
00:06:23Neochutnala jsi rohlíček.
00:06:30-Dobrý den, paní Valentýno.
-Dobrý den.
00:06:35Víte, porybný přinesl úlovek. Tak tady ho máte.
00:06:41Děkuju!
00:06:46Pozvala jsem Eriku na čokoládu.
00:06:48-Dáte si s námi, že?
-Rád.
00:07:06Už jsem si myslel, že se neumíte ani usmát.
00:07:10(pláč)
00:07:11To je pan Filip. Asi mu vypadl dudlík.
00:07:50Čokoláda stydne a ty tu zatím vymetáš podlahu!
00:07:53Nevím, jak se to stalo, paní Valentýno,
00:07:56ale ztratil se zlatý dudlík!
00:07:58Hlouposti. Někde tu musí být.
00:08:01Nikde není! Prolezla jsem všechny kouty.
00:08:06Docela jakoby se vypařil.
00:08:08-A nezapadl do peřinek?
-Ty jsem protřepala nejdřív.
00:08:14Víš jistě, že ho měl Filípek v puse?
00:08:17Není někde v šupleti?
00:08:18Než jsem k vám odběhla, přece jsem s ním Filípka uspala.
00:08:21Že by si ho vzal někdo na věčnou památku?
00:08:24Ne. Pokoj byl na klíč.
00:08:27Vždycky zamykám, když si odskočím.
00:08:30Tak z toho jsem tedy tumpachová.
00:08:36Co se mnou bude, paní Valentýno?
00:08:39Ta hanba, až se vrátím domů.
00:08:41Nebreč. Zlatý dudlík se musí najít dřív
00:08:44než se panstvo vrátí a bude tu boží dopuštění.
00:08:48Ještě jednou to tu prohledáme skrz naskrz.
00:08:53-A co když dudlík nenajdem?
-Nesmysl.
00:08:56Ani voda se nevypaří jen tak. Natož dudlík!
00:08:59Na záhady byla vždycky moje sestra Faustýna.
00:09:02Ta, do bydlí U třech kopců.
00:09:04-Znáš ji?
-Ne.
00:09:06Ta ví všechno! A co neví, to si domyslí.
00:09:08A většinou se trefí.
00:09:10Pravda, je trochu praštěná, lidi si špitají,
00:09:13že je čarodějná slečna, ale určitě ti pomůže.
00:09:17Nebo ti dá aspoň nějakou dobrou radu!
00:09:20Tak si utři oči a zvedej se.
00:09:24(pláč dítěte)
00:09:25A co pan Filípek?
00:09:27Nedělej si starosti. Taky umím zpívat.
00:09:31A ukolébavek znám nejmíň tucet.
00:10:29Haló!
00:10:46Je tu někdo?
00:11:01Máme návštěvu, slečno Hermíno.
00:11:05Přišla rovnou ze zámecké kuchyně
00:11:08a nese nám vanilkové rohlíčky.
00:11:11-Nemám pravdu, chůvičko?
-Vy mě znáte?
00:11:16Stačí si jen všímat. Cítíte tu vůni?
00:11:21Takové peče jenom Valentýna, že?
00:11:25Ano, prosím.
00:11:27Dobrý den, milostpaní.
00:11:30Ale žádná milostpaní. Říkej mi slečno!
00:11:35A tohle je má přítelkyně, slečna Hermína.
00:11:40Dokáže se pořádně zahryznout do čehokoliv.
00:11:43Ale teď se těší na rohlíčky.
00:11:50Jak se má zámecká hospodyně? Ještě bručí na celý svět?
00:11:55Ne. Paní Valentýna je moc hodná.
00:11:58Poslala mě za vámi, abych vás poprosila o radu.
00:12:01Myslela jsem si to.
00:12:04Vždycky, když ode mne něco potřebuje,
00:12:06dostanu sladkosti. Jsi celá zmáčená.
00:12:10To abychom ti nabídli vřesový čaj.
00:12:13Co vy na to, slečno Hermíno?
00:12:23Tak co bys ode mne ráda, děvenko?
00:12:26Stala se mi strašná věc. Ztratil se zlatý dudlík.
00:12:31Aha!
00:12:33Ztratil se ze zamčeného pokoje.
00:12:35A okýnka jsou mrňavá. Tudy se nikdo dovnitř nedostane.
00:12:38Takže jsi v pěkné bryndě a chceš,
00:12:41abych ti ten oříšek pomohla rozlousknout, že?
00:12:45Moc prosím.
00:12:47Vůbec si s tou záhadou neumím poradit.
00:12:53Sladkosti mi bystří přemýšlení.
00:12:59Zřejmě jsi prohledala pokoj.
00:13:01Nevšimla sis při tom něčeho neobvyklého?
00:13:05Nenašlas něco, co tam nepatřilo?
00:13:09Nebo dřív nebylo?!
00:13:15Vlastně...
00:13:18Na podlaze leželo pár rybích šupinek.
00:13:22Ale to vůbec nic neznamená.
00:13:25Asi se mi přilepily v kuchyni na boty.
00:13:27Nebo tam ty šupinky někdo nechtě setřepal z rukávu.
00:13:33Ten, kdo vylezl k oknu a vylovil zlatého dudlíka udicí.
00:13:39Znáš nějakého rybáře, co má přístup na zámek?
00:13:44Náš porybný. A pak taky Frňous!
00:13:48Jeho syn! Ale proč by kradl dudlík?
00:13:53Zlato, děvenko. Zlato!
00:13:57Až se vrátíš na zámek, vem si kluka na paškál.
00:14:03Nebo ať to radši udělá Valentýna. Té to půjde líp.
00:14:08Nevím nic o zlatém dudlíku. Už vám to říkám potřetí!
00:14:10Přestaň mě dopalovat, Frňousi!
00:14:13Někdo ten dudlík ukrást musel!
00:14:15A ten někdo jsi ty!
00:14:16Jste vedle, paní hospodyně! Já ne!
00:14:19Ale někdy se tady po zámku potuluje Záprtek.
00:14:21To je takovej malej zlodějskej skřítek.
00:14:23Už jsem ho tu párkrát potkal. Ten čmajzne na co narazí.
00:14:26-To vzal on, ne já!
-Tak on nám tu řádí skřítek!
00:14:32Tak příště, až tady toho Záprtka potkáš,
00:14:35tak mu vyřiď, že dostane na frak!
00:14:38Nechte mě! To je nespravedlivý!
00:14:40Frňousi, dej mi ten dudlík.
00:14:41Když ho vrátíš, slibuju, že se ti nic nestane.
00:14:44-A to zas ne!
-Jak ho mám vrátit, když ho nemám?!
00:14:47Co tě to napadlo lovit dudlík na háček?
00:14:49Mohl jsi vypíchnout panu Filípkovi očičko.
00:14:52Ublížit takovému drobečkovi. Že se trochu nestydíš.
00:14:56Neublížil bych mu. Ten dudlík se válel na podlaze.
00:15:00-Mrňous ho musel vyplivnout.
-Já toho holomka přerazím!
00:15:07A co jsi chtěl dělat s dudlíkem? Na dudlání jsi už trochu přerostlý!
00:15:12Já nic! On ho jeden pán po mně chtěl.
00:15:15Říkal, že ho moc potřebuje!
00:15:16Slíbil mi peníze, když mu ho přinesu!
00:15:18Jestli tomu dobře rozumím, tak jsi čmajznul
00:15:21zlatý dudlík pro nějakýho cizího chlapa!
00:15:25Snad jsi mu ho už neprodal?!
00:15:28Vlastně... Zamotalo.
00:15:32Jak zamotalo?
00:15:38Než jsem se sešel s tím chlapem,
00:15:41tak jsem si odskočil na ryby a dudlíka jsem měl na krku.
00:15:44A pak jsem chytil obrovskýho sumce, ale nemohl jsem ho vytáhnout,
00:15:48tak jsem se s ním přetahoval a pral
00:15:51a on mi při tom toho dudlíka zblajznul.
00:15:57Asi si ho spletl se žížalou!
00:15:59-Na to ti máme skočit?!
-Na mou duši ho zblajznul!
00:16:03Co jsi s tím sumcem provedl?!
00:16:05Odnesl jsem ho mámě, aby ho klepla a upekla na česneku.
00:16:10Neřáde zlodějská!
00:16:12Jestli se mi ještě jednou objevíš na zámku,
00:16:15tak tě nechám zavřít do hladomorny.
00:16:20-Vždyť tady žádnou nemáte.
-Tak ji pro tebe necháme vykopat.
00:16:25Dobrý den, paní Valentýno.
00:16:27Já nerad.
00:16:29Slečno Eriko! Nepotřebujete pomoct?
00:16:46Porybnej tu není a kluk taky pořád někde lítá.
00:16:49Vemte ji.
00:16:51Ten se doma ukáže jen když chce něco zbaštit.
00:16:53Ale jinak je to rybář k pohledání. Po tátovi.
00:16:55Ten by ulovil i hastrmana, kdyby vystrčil z rybníka nos.
00:16:59Kluka nehledám. Přišla jsem si pro sumce.
00:17:02Vidíte, slečinko.
00:17:03Mně bylo hned divný, že ho neodnes
00:17:04rovnou do zámecký kuchyně. Ale je to hodnej syn.
00:17:07Občas si vzpomene i na mámu, že?
00:17:10Byl to pěknej macek. Ani se nevešel támhle do štoudve.
00:17:14-Nate.
-Jak to - byl?
00:17:19Vždyť tam nic není! Vy už jste ho snědli?
00:17:22Ne, ten sumec se mi nelíbil.
00:17:24Pořád dokola vyhrával takovou písničku.
00:17:27A to ryby nemívají ve zvyku. Nemám pravdu?
00:17:29Tak jsem si řekla, že něco takovýho do pusy nevezmu.
00:17:32Ještě by mi to cvrdlikalo v žaludku.
00:17:35-No ne?
-Ale kam jste ho dala?
00:17:37Jak si tady tak vyhrával, tak se sem přichomejtl
00:17:40takovej halama a hned prej, že je to velká vzácnost,
00:17:44že ho koupí. Za zlatej dukát.
00:17:49Vy jste ho prodala?
00:17:51No! Co s takovou potvorou?
00:17:53Ale to jste neměla, panímámo.
00:17:56To mi nemusíte říkat, slečinko. To už vím teď taky.
00:17:58Ten dukát je totiž falešnej.
00:18:01Z kočičího zlata. Tu máte.
00:18:03Klidně ho můžete hodit do příkopu. Pojď!
00:18:08Jak ten člověk vypadal?
00:18:10Jako pobuda kdoví odkud. Takovej lamprdón.
00:18:13A pořád si něco pohvizdoval.
00:18:16Pohvizdoval.
00:18:20Vemte si tu kozu!
00:18:26Ale...
00:18:38(nářek)
00:18:44(nářek)
00:19:00(nářek)
00:19:05Vůbec nevím, kde bych ho teď měla hledat.
00:19:08Možná by ti pomohl pan správce.
00:19:11Měla bys mu všechno povědět, Eriko.
00:19:13Ne. To ne.
00:19:14A proč ne? Je to hodný a slušný mládenec.
00:19:18A může na tobě oči nechat!
00:19:21Jsem mu jen pro smích.
00:19:24Kouká na mě skrz ty svoje brýle
00:19:26a ze všeho si dělá šprťouchlata.
00:19:29Lepší než kdyby na svět koukal přes slzavé údolí.
00:19:34Podívej.
00:19:39-Co je to?
-Moc nebezpečná věcička.
00:19:48Podivná střelka. Brní mě od ní ruka.
00:19:53A otáčí se. Jakoby mě chtěla někam odvést!
00:19:59Pan správce mě poprosil, abych to pro něj schovala.
00:20:05Někdo s tím po něm střílel na vřesovišti.
00:20:10Na vřesovišti.
00:20:23(podivné zvuky)
00:20:49Netvař se tak utrápeně, dušinko.
00:20:52Žádná kaše se nejí tak horká jak se uvaří.
00:20:56Zvlášť když ji pofoukáš.
00:21:06Nic na světě se nemůže ztratit.
00:21:10Dřív nebo později každá věc vyplave na světlo boží.
00:21:16Při mé smůle nejspíš později.
00:21:20Ukaž mi tu falešnou minci!
00:21:28Mince šedého Mžoura. Že by s tím měl něco společného?
00:21:36Co vy na to, slečno Hermíno?
00:21:41Slečna Hermína říká, že zlatý dudlík sebrali dva pobertové.
00:21:47Ferda Piskoř a jeho kumpán Žabožrout.
00:21:51Jednou ji unesli a chtěli ji prodat pouťovým komediantům!
00:21:55Naštěstí jim utekla.
00:21:57-A nehvízdá si jeden z nic?
-Piskoř!
00:22:00Je protivný jak hejno komárů!
00:22:03To bude on. Ten šejdíř, co si odnesl sumce.
00:22:07Musím je najít. A vzít jim dudlík!
00:22:12Jen žádné zbrklosti. Víš snad, kde je hledat?
00:22:18To nevím.
00:22:22Filípek už nikdy nedostane dudlík.
00:22:25Mě milostpaní vyžene a budu pást kozy!
00:22:32Však my už si nějak poradíme. Co vy na to, slečno Hermíno?
00:22:39Prosím tě, přestaň s tím slzavým údolím.
00:22:43Čeká tě nebezpečná cesta.
00:22:46A rozhodně bys na ni neměla jít sama.
00:22:54Dobře, dobře, ale nevidím to ráda.
00:23:01Slečna Hermína půjde s tebou.
00:23:04Ale budeš ji muset nést.
00:23:07Kdykoliv vleze do lesa, má tlapičky plné pichláků.
00:23:10Děkuju! Vám oběma.
00:23:14Můžeme jít hned.
00:23:17Už jednou jsem ti řekla - jen žádné zbrklosti.
00:23:20Napřed si pořádně rozmysli,
00:23:22jak ty dva darebáky přinutíš, aby ti dudlík vrátili.
00:23:26Troufneš si na ně?
00:23:28Mám takový vztek, že si troufnu!
00:23:31Vezmu si klacek a praštím je do hlavy.
00:23:35S klackem bych si radši moc netroufala.
00:23:39Budu tak laskavá a půjčím ti svou kouzelnou hůlku.
00:23:45Ale já nevím, co s tím?
00:23:48To je jednoduché. Tak, teď už to víš.
00:24:10-Pěknej úlovek!
-To bych řek!
00:24:13-24karátovej!
-Ukaž?
00:24:29Helemese, kohopak to nepotkáme?
00:24:31-Nějaká Karkulka!
-Co si to...
00:24:36Nejsem Karkulka. A vůbec!
00:24:42Kdo jste vy?
00:24:44Piskoř, jméno mé. A támhle to je Žabožrout.
00:24:48Karkulka! A nese nám vejslužku!
00:24:52Takovej ňafánek upečenej na jalovci -
00:24:54to by mohla bejt delikatesa. Co říkáš, Žabožroute?
00:24:57To těžko.
00:24:59Nic na světě se nevyrovná žabím stehýnkům!
00:25:03A je moc mrňavej!
00:25:06Máte naprostou pravdu, slečno Hermíno.
00:25:10Žádné ohavnosti poslouchat nebudeme.
00:25:13Jste dva raubíři a já si přišla pro hrací dudlík!
00:25:18-Dejte mi ho nebo...
-Nebo co?!
00:25:20Co?!
00:25:23Nebo... Uvidíte.
00:25:29Tak to už se celej strachy třesu.
00:25:31Co s ní provedeme, Žabožroute?
00:25:34Nejdřív jí utrhneme kapsy a když z ní nic nevypadne,
00:25:39necháme si ji a bude nám vařit!
00:25:45(zuřivý štěkot)
00:25:51Nám neutečeš, Karkulko!
00:26:08Ani hnout!
00:26:11(latinské zaklínadlo)
00:26:17(rány) Co se to děje?
00:26:21To ona! Začarovala hrábě, aby do nás bouchaly!
00:26:25Au! Já chci maminku!
00:26:27-Hned nás pusť, nebo...
-Nebo co?!
00:26:30Nebo tě natřeme medem a přivážeme k mraveništi!
00:26:34Už se celá třesu!
00:26:36Vraťte dudlík a já vás pustím.
00:26:39Hele, když nás pustíš, tak od nás dostaneš něco na památku!
00:26:43-Au!
-Ten ne! Vždyť je 24karátovej!
00:26:47Řekla jsem, že chci jenom dudlík!
00:26:51Na dnešek se mi zdálo, že drbu na hlavičce zmiji.
00:26:53Od rána jsem věděl, že bude nějakej malér!
00:26:56Jau!
00:26:58A nechceš místo dudlíka radši tenhle náramek?
00:27:01Ne! Chci zlatý dudlík!
00:27:03Hned! Jinak vás tu nechám.
00:27:06Dáme ti všechno na světě, kalupinko,
00:27:09ale my toho zlatýho dudlíka už nemáme!
00:27:11Jau!
00:27:14Ne! A kam jste ho dali?
00:27:18Asi tomu nebudeš věřit, ale přiletěl si pro něj
00:27:21takovej obrovskej vejr! Au!
00:27:24Přestaňte mě balamutit a okamžitě mi dudlíka vraťte!
00:27:28Nebalamutíme tě.
00:27:29Seděli jsme v mechu, poslouchali tu dudlíkovskou písničku
00:27:33a ten vejr se tam najednou zjevil jako duch!
00:27:35Bránili jsme se, protože jsme ho měli dát
00:27:37tomu dědkovi, ale všechno bylo marný!
00:27:40Klofnul mě do prstu a s dudlíkem odfrčel.
00:27:43Koukni, mám tady ještě šrám!
00:27:45Když nás pustíš, tak tady máme ještě jiný cennosti!
00:27:50Spací čepec!
00:27:51Kdo si ho nasadí na hlavu,
00:27:53tomu se budou zdát nádherný máminy sny!
00:27:57Když nás pustíš, tak ti spavouše dáme
00:28:01a bude se ti zdát, co si jen budeš přát.
00:28:04No. Třeba to,
00:28:06kde najdeš ten svůj zlatý dudlík. Au!
00:28:10Ukaž mi ten čepec!
00:28:14Hoď mi ho.
00:28:18A pustíš nás?
00:28:21Když slíbíte, že vrátíte všecko, co jste vzali!
00:28:24A že zmizíte z našeho panství a už se tu nikdy neobjevíte.
00:28:28Ale to my nemůžeme! My nevíme komu!
00:28:31Tak to máte smůlu!
00:28:33Hele! Co kdybys to vrátila ty?
00:28:36-Jo!
-My ti dáme všechno.
00:28:38Ty už si s tím nějak poradíš.
00:28:40Co myslíte, slečno Hermíno?
00:28:47A pamatujte si, že mám v ruce kouzelnou hůlku!
00:28:54(zaklínadlo)
00:29:00Piskoři?!
00:29:07-Jdeme!
-No proto!
00:29:15Co vy na to, slečno Hermíno?
00:29:35Slečno Hermíno, ti podfukáři nelhali!
00:29:59Slečno Eriko.
00:30:01Co vy tady tak pozdě a sama?
00:30:12Byla jsem na návštěvě u přítelkyně a přepadli mě lapkové.
00:30:18Pak se tu objevil ten výr.
00:30:21Nebýt statečnosti slečny Hermíny, nevím, jak by to dopadlo.
00:30:25Ještě teď mi běhá mráz po zádech.
00:30:28Neměla byste tu chodit takhle sama.
00:30:30V lese začíná být poslední dobou nebezpečno.
00:30:32Raději vás doprovodím na zámek.
00:30:35Smím vám pomoct?
00:30:37Děkuji vám za ochotu, pane správce,
00:30:39ale ještě nejdu na zámek a dál už dojdu sama.
00:31:01(smích)
00:31:11(hraje melodie)
00:31:55Vypadal jako přízrak.
00:31:57Měla jsem strach, že mi vyklove oči!
00:31:59Takže dudlíka odnesl velký výr.
00:32:02To znamená, že v tom má jisto jistě prsty šedý Mžour.
00:32:06V lese je pahorek, kterému se říká Vřesový trůn.
00:32:12Tam se slétávají králové noci výři, sovy, buštíci a sýčci.
00:32:18A všichni slouží šedému Mžourovi.
00:32:22Ten tam sídlí v jedné z jeskyní.
00:32:26Je to zlé a temné místo. Budeme si muset nějak poradit.
00:32:35Jenomže... Jenomže jak?
00:32:38Sova.
00:32:40Kdysi jsem jedné staré sově vykurýrovala zlomené křídlo!
00:32:44Od té doby je to má přítelkyně.
00:32:47Snad by mi mohla prozradit, co potřebujeme vědět.
00:32:51-A kde ji najdeme?
-To musíš nechat na mně.
00:32:54Sovy nejsou papoušci, aby žvanily před každým.
00:32:57Nejsou to ani kozy, aby přikvačily na zavolání.
00:33:01Přijď zítra, beruško.
00:33:03Ne nadarmo se říká, že ráno je moudřejší večera.
00:33:07Nikdy mi čas tak rychle neubíhal.
00:33:11Pořád si připadám, jako bych chytala do sítí vítr.
00:33:14Nemysli na to. Raději se usměj
00:33:16na toho bdělého mládence, co čeká na cestě.
00:33:38Můžete mě doprovodit, pane správce,
00:33:40když už tak nenápadně slídíte.
00:33:43Ne, ne, měl jsem jen starost, aby se vám nic nestalo.
00:33:47Je mou správcovskou povinností dbát na to,
00:33:49aby všichni ze zámku byli v pořádku.
00:33:52Tedy i pan Filípek!
00:33:54Mimochodem, kdo ho hlídá, když vy se tady potulujete?
00:33:58Co je vám do toho? Pan Filípek je v pořádku.
00:34:01A vůbec. Já dojdu také sama.
00:34:50Eriko, holka, vzbuď se!
00:34:54Neslyšíš?
00:34:58Konečně.
00:35:00Už jsem myslela, že jsi usnula navěky.
00:35:04Musím ještě spát.
00:35:10Jediné, co musíš, je vylézt z pelechu
00:35:14a postarat se, aby tady byl zlatý dudlík!
00:35:16Panstvo se vrátí co nevidět. Už víš kde je?
00:35:19Zůstal v tom snu!
00:35:23Když jste mě probudila, sen se přetrhl
00:35:27a všechno jsem dočista zapomněla.
00:35:30Ale nepraštila ses náhodou do hlavy?
00:35:32Ne. Teď znovu usnu,
00:35:36sen se vrátí a dozvím se, kde dudlík je.
00:35:41-Co to je?!
-Spací čepec!
00:35:47Co mi vrátí ten sen.
00:35:52-Dala ti ho Faustýna?
-Ne.
00:35:58Dostala jsem ho od těch pobertů, co dudlík ukradli.
00:36:03Fujtajbl! Poletí rovnou do kamen!
00:36:07Nenapadlo mě, že jsi takové trdlo a skočíš na špek kdejakým lotrům!
00:36:16Vstávat!
00:36:18Trampotám se člověk má postavit čelem a ne zadkem!
00:36:22Au!
00:36:49Sny, má milá, se buď plní nebo zapomínají.
00:36:53A to mnohem častěji!
00:36:56Na chvíli tě zavedou do ráje
00:36:58a pak se i s tím rájem potměšile vytratí.
00:37:02Žádný spací čepec na tom nic nezmění.
00:37:05Dárek od švindlířů umí zase jen švindlovat.
00:37:09Vypij ten čaj, probudí tě.
00:37:16Jestli něco umí pohladit pošetilé dušičky,
00:37:20tak je to má konývka.
00:37:25A teď ti povím, co mi prozradila stará sova.
00:37:30Šedý Mžour nade vše miluje zlato.
00:37:33Vycítí ho na sto honů!
00:37:36Kdokoliv se k jeho obydlí přiblíží a má třeba jen zlatý zub,
00:37:40potom mrskne ostrou střelou, ta ho uspí
00:37:46a Mžour mu zlato sebere.
00:37:48A ta střela prý se k němu vrací.
00:37:51Střela? A jak vypadá?
00:37:55-Prý jako soví pero.
-A zlatý dudlík je u něj.
00:37:59Hm.
00:38:01Musím tam.
00:38:03Říká se, že odvážným přeje štěstí.
00:38:07Ale že by se mi to líbilo - to se mi nelíbí.
00:38:13A slečně Hermíně už vůbec ne.
00:38:17A co kdybych ho zkusila pěkně poprosit?
00:38:22Třeba se nechá oblomit.
00:38:25Nevím. Snad ano.
00:38:30Ráda bych ti pomohla, ale na něj jsou moje kouzla krátká.
00:40:54Co tu hledáš? Nikoho nepotřebujeme!
00:40:59Nemáme rádi lidi! Nemáme rádi světlo!
00:41:05Máme rádi jenom to, co se třpytí.
00:41:10A ty se netřpytíš! Tak co tu chceš?!
00:41:15Pištění taky nemáme rádi!
00:41:18Jen soví houkání, cinkot malých zlatých věciček
00:41:31a písničku zlaté věcičky.
00:41:44-Co tu vlastně chceš?!
-Dudlík.
00:41:47Dudlík?! Jaký dudlík?
00:41:51Nemáme žádný dudlík. A i kdyby, co za něj?
00:41:57Máme rádi zlato.
00:42:00Třpytivoučké, žluťoučké, cinkavé.
00:42:07-Máš zlato?!
-Mám.
00:42:10Mám tenhle prstýnek po babičce.
00:42:13Ráda bych ho vyměnila za zlatý dudlík.
00:42:17A dudlík je to, co právě držíte!
00:42:22Příliš malé blyštítko. Nebudeme měnit hudební věcičku.
00:42:29Dáme ti za ten prstýnek stříbrný penízek.
00:42:33Co ty na to?
00:42:35Ale ten prstýnek mi dala babička.
00:42:38Je mi moc drahý.
00:42:40Nám je zase drahá tahle věcička!
00:42:47Oh, krásně se na ten prstýnek mžourá.
00:42:53Tak mi dejte ten dudlík. Pěkně prosím.
00:42:58Nemohu se bez něj vrátit na zámek.
00:43:01Nemáme rádi brečení! Fňukání a skuhrání!
00:43:05Ale já ten dudlík musím mít, moc prosím.
00:43:10Co si to dovoluješ?!
00:43:33(zlý smích)
00:43:42Kde je dudlík? Kde je dudlík?!
00:43:47(výkřik)
00:44:05Paní Valentýno! Kde je slečna Erika?
00:44:10Včera jsem ji potkal v lese a od té doby nikde není!
00:44:12Nekřičte mi tu, pane správce!
00:44:14Právě jsem malého pána uspala.
00:44:17-Sedněte si a vemte si koláček.
-Ale já nechci koláček!
00:44:21Jsem ráda, že jste tady. Sama už si nevím rady.
00:44:25Celá se z toho třesu. Včera tu nespala,
00:44:29ale musela tu být pro tu vaši střelku!
00:44:31Ta taky zmizela!
00:44:34Paní Valentýno! Co se tady děje?
00:44:37Slíbila jsem jí, že nic neprozradím.
00:44:40Paní Valentýno! (pláč dítěte)
00:44:43Nejlepší bude, když se zastavíte u mé sestry Faustýny.
00:44:45Ta vždycky všechno ví nebo něco vymyslí.
00:44:51Rovnou s sebou vemte tenhle čertův čepec.
00:44:54Stejně z něj nic dobrého nekouká!
00:45:15Přeju dobré ráno.
00:45:16Omlouvám se, že tak časně vyrušuji.
00:45:19Jsem zámecký správce, posílá mě paní Valentýna.
00:45:22Já vím, kdo jste.
00:45:24A Valentýna nic jiného neposílá? Žádný sladký pozdrav z trouby?
00:45:29Škoda. Hodil by se k snídani.
00:45:34Máme na zámku strach o chůvu Eriku.
00:45:36Ztratila se.
00:45:38Paní Valentýna si myslí, že byste mohla o ní něco vědět.
00:45:41A kvůli tomu mě musíte budit?
00:45:43Erika se neztratila. Objevila se tu dnes ráno.
00:45:49Myslel jsem, že ji potkalo něco zlého.
00:45:51To mi spadl kámen ze srdce.
00:45:53Zatím si tam ten kámen ponechte.
00:45:56Proč? Stalo se jí něco?
00:46:00Musím ji vidět, slečno Faustýno!
00:46:02Máš tu návštěvu, Eriko.
00:46:11To?
00:46:14Tak já tady nejsem nikomu pro blázny.
00:46:17Je mi moc líto, ale tohle je na mou duši
00:46:19chůva Erika zakletá v sovu!
00:46:23Nebe a dudy! To je přece její prstýnek!
00:46:28Jak se to mohlo stát? Jak bych jí mohl pomoci?
00:46:31Slečno Faustýno, vy přece víte všechno.
00:46:34Pořád jen babo raď a honem, honem.
00:46:38Ještě že jsem takový dobrák od kosti!
00:46:41Viďte, má drahá přítelkyně.
00:46:45Osvobodit ji může jen kouzlo, které ji zaklelo.
00:46:50Ale to má naneštěstí ten ohavný dědek šedý Mžour!
00:46:53-Jaké kouzlo?!
-To by měla vědět Erika.
00:46:58Obvykle si se sovami rozumím, ale tahle je k smrti vystrašená.
00:47:05Nemůžu z ní nic kloudného dostat.
00:47:08Má zlatá Eriko.
00:47:14Vida, vida. Na něco nás chce upozornit.
00:47:19Jakže jste to řekl, pane správce?
00:47:22Má zlatá Eriko!
00:47:25Už to mám. Chytrá sovička!
00:47:30Erika je přece vřes. Zlatá Erika?
00:47:36Je zlatý vřes?
00:47:38To znamená, že někde v jeskyni musí být zlatý vřes.
00:47:41Kouzelný zlatý vřes. To bude ono, viďte slečno Hermíno?
00:47:47Jdu uvařit čaj.
00:47:51Neboj se. Asi to nechceš vědět, ale já tě mám vážně rád.
00:47:57Od první chvíle, kdy jsem tě uviděl.
00:47:59Když ses na mě usmála.
00:48:02Možná to nebylo na mě, ale úsměv to byl.
00:48:08Mně se ten tvůj úsměv tak líbí.
00:48:14A nejenom ten. Neboj se!
00:48:17Udělám všechno pro to, abych tě osvobodil.
00:48:20Poperu se se samotným satanášem, bude-li třeba.
00:48:29Jdu za tím Mžourem, slečno Faustýno.
00:48:31Jinak to nejde.
00:48:32Bylinkový čaj.
00:48:38A trocha hudby nám zbystří smysly.
00:49:21Nejuctivější hlubokosklon.
00:49:24Nemáme rádi lidi! A neohlášené návštěvy zvlášť!
00:49:30Co tu chceš? Nejsi vítaným hostem!
00:49:34Leda bys měl zlato.
00:49:36Netroufl bych si vás vyrušovat, kdybych nepotřeboval pomoc.
00:49:40Pomoc?!
00:49:42Jsme šedý Mžour, král vřesového trůnu!
00:49:47Nemáme důvod někomu pomáhat!
00:49:51Proč bychom měli pomáhat právě tobě?
00:49:54Protože mám něco, co by vás mohlo zajímat.
00:50:03Dej to sem!
00:50:06Prodávám i jiné potřebné věci!
00:50:10Malé, zlaté, blýskavé věcičky?
00:50:16Ba ne. Mám pro vás převzácnou věc,
00:50:21která patřila jedné velmi mocné čarodějce!
00:50:25Když si nasadíte tenhle čepec, zbystří se vám mysl a jasnozřivost.
00:50:31Tenhle čepec vám pomůže!
00:50:33Tenhle čepec má v sobě nastřádáno
00:50:36víc kouzel než je v magické knize!
00:50:39Dokonce prý i kouzlo magistra Kellyho
00:50:41na výrobu zlata.
00:50:43Stačí si sundat korunu a nasadit čepec!
00:50:46Pak uvidíte věci nevídané, neslýchané!
00:50:50Dobrá. Zkusíme si ten čepec.
00:50:55Ale korunu nesundáme!
00:50:59To pak ale kouzlo čepce nebude působit.
00:51:01Ne!
00:51:20Tak.
00:51:26Co to je? Co to máme s očima?
00:51:31Nemůžeme je udržet! Klíží se nám víc a víc.
00:52:19Zkuste to sám. Stačí, když se jí dotknete!
00:52:49-To byla hrůza.
-Už je to pryč.
00:52:55Nechtěla by ses trochu usmát, dušinko?
00:52:58Aspoň na svého milého.
00:53:01-Tohle ale není můj milý.
-Vážně ne?
00:53:05Co není, může být.
00:53:08Ale usmát se a poděkovat mu bys mohla.
00:53:20Ráda bych, slečno Faustýno.
00:53:23Ale nemám zlatý dudlík! Všechno trápení bylo na nic!
00:53:27Všechno je vždycky k něčemu.
00:53:30Utři si oči, drahoušku, abys nám nakonec nezačala mžourat.
00:53:35Slečna Hermína je velmi odvážný a k tomu tvrdohlavý pejsek.
00:53:41Přes mou nevůli se za tebou vypravila do jeskyně,
00:53:45sebrala dudlík Mžourovi před nosem a odnesla ho domů.
00:53:54Skládám slečně Hermíně nejhlubší poklonu.
00:54:06Zaplaťpánbů!
00:54:12V noci jsem ani oka nezamhouřila!
00:54:14Říkala jsem si: Čert vem pitomý dudlík.
00:54:17Jen aby se mi ta holka ve zdraví vrátila.
00:54:20(zařehtání koně)
00:54:22Upaluj nahoru. Kočár právě zastavil na nádvoří.
00:54:34Jemnostpaní vypadá báječně! Zřejmě se dobře pobavila.
00:54:38Skvěle. Svatba byla velkolepá.
00:54:42200 hostů, 15 družiček...
00:54:45I když ženich už trochu plešatí a nevěstě chyběly dva zuby.
00:54:49Ale svatební dort byl pětipatrový a byly na něm růže z marcipánu.
00:54:55Panu Filípkovi jsem přivezla taky něco z marcipánu.
00:55:03Dudlíka! No!
00:55:06A toho starého, toho už nebude potřebovat.
00:55:11-Ne!
-Co je?
00:55:15A sobě jsem přivezla velikou vzácnost - spavouše.
00:55:19Čepec, který přináší mámivé sny.
00:55:27Chcete něco říct, pane správce?
00:55:29Ne, ne.
00:55:31Jen jestli už ho jemnostpaní vyzkoušela.
00:55:33Ne. Ještě ne. Ale hned ho vyzkouším.
00:55:36Jsem po té drkotavé cestě celá rozlámaná.
00:55:39Eriko!
00:55:41Tebe musím pochválit a taky odměnit.
00:55:49Tenhle klobouk ve městě už vyšel z módy,
00:55:52ale tobě ještě bude slušet. Tak kšc.
00:55:59Přejeme krásné a dlouhotrvající vyhajání.
00:56:08Děkuju.
00:56:22Nesluší mi. Měl jsi pravdu, Petře.
00:56:27Nafoukané klobouky jsou leda pro smích.
00:56:31Ale je hezké, když se směješ.
00:56:45Ta je krásná!
00:56:47Jako tvoje oči. Když nejsou zrovna uplakané.
00:56:51Nebudou. Už nikdy.
00:56:53S tebou ne.
00:57:46Neříkejte, že jste ho našla
00:57:48jen tak povalovat se na dvoře, slečno Hermíno.
00:57:54A máte pravdu.
00:57:56My dvě si přece také zasloužíme odměnu.
00:58:03(dudlík hraje)
00:58:17Skryté titulky Alena Fenclová
Vřesový trůn je tajemné místo v lese, kam se slétají noční ptáci a sovy. Málokdo však ví, že je také sídlem strašidelného Šedého Mžoura, který miluje zlato natolik, že je ochoten se kvůli němu dopustit čehokoliv. A tak, když se na nedalekém zámku ztratí zlatá hračka, začne po ní přehnaně úzkostlivá chůvička Erika ze strachu před hněvem zámecké paní pátrat tak urputně, až se dostane do skutečného nebezpečí. Vyzbrojena radami čarodějné slečny Faustýny sebere odvahu a v doprovodu pejska Hermíny se vydá dokonce do skrýše dvou loupežníků. Stopy ztracené maličkosti ji nakonec dovedou až ke Mžourovu doupěti. Nerudný Mžour se však nehodlá vydobyté hračičky vzdát a raději promění nešťastnou Eriku v sovu. Nebyli bychom však v pohádce, kdyby se nevyskytl i statečný zachránce. Zámecký správce Petr se rozhodne Eriku vysvobodit přesto, že ona ho neměla právě v oblibě a nechovala se k němu nijak mile. Je možné, že Erika na něj změní názor, až pozná jeho laskavé srdce a obětavost? Naučí ji toto dobrodružství, že nemá smysl trápit se kvůli maličkostem, protože zbytečné slzy nepomohou a žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří? To se dozvíte v nové pohádce Heleny Sýkorové Vřesový trůn, kterou v říjnu 2006 natáčel ve studiu České televize a v exteriérech v okolí Prahy režisér Tomáš Krejčí.
