18. dubna 2005

Následující reportáž vzbudila prudké reakce ještě před svým odvysíláním. Už v průběhu natáčení nám různí lidé posílali do redakce dopisy, které měli jedno společné: zastrašit a odradit nás od jejího vysílání. Jde v ní o pozoruhodné předlistopadové aktivity původem ruského hudebníka Borise Monoszona, který se od konce sedmdesátých let usadil v Praze. Vedle řady bojovných anonymů se Borise Monoszona vytrvale zastává i člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin. Ten nám nejprve poskytl rozhovor, ale po jeho natočení do redakce zaslal dopis, v němž nám zakázal rozhovor uveřejnit. Po konzultaci s právníky jsme se rozhodli jeho zákaz nerespektovat. Reportáž pro vás připravil Marek Wollner.

Stydíme se za svého premiéra, rodina Cihlářových. Hlásá jeden z desítek billboardů, které se v reakci na vládní krizi objevily na různých místech České republiky. Billboard se však od ostatních liší. Svůj názor na politiku Stanislava Grosse na něm vyjádřila celá sedmičlenná rodina včetně pěti dětí. Otec, který s nápadem přišel říká, jsme velká rodina a proto jsme nesouhlas s tím, co se v zemi děje, chtěli dát najevo ve velkém počtu. Byli jsme u toho, když billboard vznikal. Nelitují peněz a nebojí se ztráty anonymity. Taková politická angažovanost přitom stojí tři tisíce korun měsíčně. Proč to vlastně dělají? Na to se jich ptal reportér David Havlík.

V těchto dnech si celý svět připomíná 60. výročí osvobození koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Mezi jeho bývalými vězni jsou i poslední žijící svědci a aktéři přísně tajné operace, která měla zvrátit průběh druhé světové války. O akci Bernhard zaměřené na výrobu především falešných britských liber, amerických dolarů, známek a dokumentů dnes v České republice může autenticky hovořit už jen jediný člověk - pan Adolf Burger. Reportáž pro vás připravila Andrea Máslová.