Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda bez podpory USA
Obsah dílu
Stanice byly zdrojem spolehlivých a necenzurovaných informací pro posluchače v nesvobodných režimech desítky let. Získat politickou podporu pro jejich pokračování se snaží šéf české diplomacie Jan Lipavský na schůzce ministrů zahraničí EU. Ukončit financování vysílání zdůvodňuje Trumpova administrativa úsporami v Agentuře Spojených států pro globální média. Podle kritiků tento krok přivítají nepřátelé Ameriky a svobodného světa.
Části dílu
Jefim Fištejn, komentátor, publicista, člen Rady ČT
Prokop Tomek, historik, Vojenský historický ústav Praha
Dušan Neumann, spolupracovník ČT v USA
Zoja Guschlová, vedoucí mezinárodně akreditovaného inspekčního orgánu, místopředsedkyně České asociace pro odstranění azbestu
Bohumil Kotlík, Národní referenční laboratoř pro vnitřní a venkovní ovzduší, Státní zdravotní ústav
Přehled dílů
Dohoda, nebo celní válka?
Americký prezident Donald Trump chce od srpna zavést pro EU dodatečný 30 % tarif.
Vyjednavači Evropské unie a Spojených států podle listu Financial Times a agentury Reuters směřují k dohodě o 15 % základní celní sazbě. Vyňaty by měly být třeba zdravotnické produkty nebo součásti letadel.
Souběžně ale pokračují přípravy na protiopatření, kdyby dohoda nakonec dojednána nebyla. Zástupci členských států EU dnes podpořili odvetná cla na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur.
„Buďme upřímní, myšlenka 30 % celní sazby je pro vzájemný obchod fakticky překážkou. Jsme i nadále přesvědčeni, že si naše trans-atlantické vztahy zaslouží dojednat takové řešení, které vybuduje základ pro obnovenou stabilitu a spolupráci,“ upozorňuje eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič.
Pokračování rusko-ukrajinských rozhovorů
Přispějí ke konci války?
Schůzka premiéra Fialy s kancléřem Merzem
Jaká je budoucnost podpory Ukrajiny?
Humanitární situace v Pásmu Gazy – je naděje na zlepšení?
Lidé ve frontách na základní potraviny, domy a infrastruktura v troskách a do toho zvuky střelby - tak vypadá Gaza. O víkendu měly být u středisek humanitární pomoci podle místních úřadů napojených na Hamás zastřeleny desítky lidí.
K útokům dochází téměř každý den od konce května, kdy distribuci potravin a další pomoci v enklávě zajišťuje z největší části organizace Humanitární nadace pro Gazu, která má podporu USA a Izraele.
Izraelská armáda v neděli vydala pokyn k evakuacím pro oblast Dajr Balah v centrální části Pásma Gazy, kde se chystá na první pozemní operaci od začátku války v říjnu 2023. Akce izraelské armády v pásmu ostře kritizují organizace OSN. Podle Světového potravinového programu dosáhla "krize hladu" v pásmu "nové úrovně zoufalství".
Další sankce EU proti Moskvě - vytvoří dostatečný tlak?
Evropská unie schválila 18. balík protiruských sankcí. Nová omezení jsou podle unijní šéfky diplomacie zatím nejtvrdší. Zaměřují se zejména na energetický a finanční sektor, ale cílí taky na čínské banky, které umožňují obcházení dosavadních postihů.
Schválení návrhu dosud blokovalo Slovensko. Zdůvodňovalo to obavami ze záměru EK postupně ukončit dovoz ruského plynu do Unie a žádalo záruky, že ho tento krok nepoškodí.
Malé politické strany a hnutí na politické mapě Česka
Jakou mají šanci v podzimních sněmovních volbách?
Trumpova zahraniční politika
Dojedná mír mezi Ruskem a Ukrajinou?
Trumpovo ultimátum Rusku
Americký prezident Trump pohrozil Moskvě až stoprocentními cly a dalšími sankcemi, pokud do 50 dnů neuzavře s Ukrajinou mírovou dohodu. Oznámil taky posílení zbrojních dodávek napadené zemi. Z ruského vládce Vladimira Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil, řekl Trump v rozhovoru pro britskou BBC.
Představitelé EU nový postoj amerického prezidenta vůči Rusku vítají. Šéfka unijní diplomacie Kallasová ale označila padesátidenní lhůtu za příliš dlouhou. Rusko na nová prohlášení amerického prezidenta reagovalo zdrženlivě. „Jestli je tohle všechno, co dnes Trump k Ukrajině řekl, pak je to zatím mnoho povyku pro nic," řekl Konstantin Kosačev, místopředseda horní komory ruského parlamentu.
Americká vojenská podpora Ukrajiny
Přitvrdí Trump vůči Rusku?
Celní politika prezidenta Donalda Trumpa
Spojené státy uvalí od srpna na Kanadu 35 % cla, oznámil prezident Trump a zveřejnil i dopis pro kanadského premiéra Marka Carneyho. Podobný dopis s plánovanou výší tarifů by měla brzy dostat také Evropská unie. Ta přitom stále doufá, že s Washingtonem uzavře obchodní dohodu.
Na většinu zemí podle Bílého domu dopadnou cla ve výši 15 nebo 20 procent. Například v Brazílii by ale poplatky měly stoupnout na 50 %, což vyvolalo protesty proti Trumpovi.
