Co napovídají volební průzkumy o podzimních sněmovních volbách?
Část: Soud zrušil český spolek Nočních vlků
Obsah dílu
Hnutí ANO vede v průzkumech dlouhodobě. O čem svědčí jeho popularita?
Z vládních stran mírně posilují Starostové. Čím se jim daří oslovit potenciální voliče?
Stoupají Motoristé, na co slyší jejich příznivci?
Podzimní sněmovní volby by podle lednového průzkumu agentury Kantar pro ČT vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33,5 %. První příčka mu patří dlouhodobě, byť ve srovnání s listopadem ztratilo ze všech stran a uskupení nejvíc. Druhá by skončila koalice Spolu s přibližně pětinovou podporou. Následují Starostové a nezávislí s 12,5 %. Motoristé sobě a Piráti jsou na čtvrtém místě, shodně oslovili 7,5 % dotázaných. Nutných 5 % by překonalo i hnutí SPD. Stačilo ani Přísaha by se podle Kantaru do sněmovny nedostaly.
Části dílu
Ondřej Leinert, redaktor, Hospodářské noviny
Pavel Ranocha, analytik, Kantar
Jakub Lysek, politolog, katedra politologie a evropských studií, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Petr Honzejk, komentátor, zástupce šéfredaktora Hospodářských novin
Lukáš Jelínek, politický analytik
Adéla Jelínková, investigativní reportérka, Seznam Zprávy
Barbora Vegrichtová, odbornice na radikalizaci a extremismus, katedra ochrany obyvatelstva ČVUT v Praze
Zdeněk Lukeš, historik architektury, publicista
Zdenka Klapalová, ředitelka, Knight Frank
Přehled dílů
Růst české ekonomiky ve stínu obchodní války
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle předběžného odhadu statistiků vzrostla meziročně o 2 %. Za růstem stojí hlavně vyšší útraty domácností. Oživení ekonomiky ale podle expertů mohou ohrozit americká cla.
„Při významu zahraničního obchodu pro Česko a zapojení českých forem do mezinárodních výrobních řetězců by dopad ochlazení globálního obchodu byl pro nás citelný,“ varuje ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Volby v Kanadě – kam směřují velmoci v době obchodní války?
Kanadský premiér Mark Carney ohlásil vítězství své strany v parlamentních volbách. Dodal, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Prozatím není jisté, jestli liberálové budou mít většinu.
Carney žádal voliče o silný mandát, který by mu pomohl zvládnout vyjednávání o clech a odrazit vyhrožování anexí Kanady ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump jednal se Zelenským – je Ukrajina blíž míru?
Americký prezident Donald Trump vyzval Vladimira Putina, aby zastavil útoky na Ukrajinu a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Šéf Bílého domu na pohřbu papeže Františka v Římě krátce jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa šlo o „produktivní setkání". Jak napsala agentura AFP, měl naznačit, že je Zelenskyj připraven vzdát se poloostrova Krym.
Podmínky pro mír na Ukrajině
O ukončení války na Ukrajině má dnes jednat s ruským prezidentem Putinem zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff. Prezident USA Donald Trump tvrdí, že se schyluje k uzavření dohody o příměří. Kreml je podle něj pod tlakem a udělal poměrně velký ústupek tím, že se přestane snažit ovládnout celou Ukrajinu. Kyjev ale navržený plán, který by znamenal ztrátu Krymu, odmítá.
Hlavní město Ukrajiny mezitím čelí raketovým útokům. Zahynulo při nich nejméně dvanáct lidí a dalších více než devadesát bylo zraněno. Výbuchy bylo v noci slyšet i v Charkově na východě Ukrajiny.
Rusko stupňuje hybridní útoky proti Evropě
Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Německá média včera s odvoláním na evropské zpravodajské služby informovala, že za loňskou sérií požárů balíčků na evropských letištích stojí agenti naverbovaní ruskou vojenskou tajnou službou GRU.
Spor o Krym a další Ruskem okupovaná území
Londýnská schůzka na úrovni ministrů zahraničí Velké Británie, USA, Francie, Německa a Ukrajiny se odkládá. Ke konzultacím se schází pouze nižší exekutivní činitelé. Americký ministr zahraničí Marco Rubio měl podle některých médií v Londýně předložit návrh, aby Kyjev uznal Krym jako ruské území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to ale odmítl. Rubio pak oznámil, že do Londýna nepřijede.
Moskva ukrajinský poloostrov v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.
Vatikán se připravuje na konkláve – kdo nahradí papeže Františka?
Papež František zemřel včera ráno ve své rezidenci ve Vatikánu. Pohřben bude tuto sobotu v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě. Od středy bude tělo papeže vystaveno v bazilice svatého Petra, kde se mu budou moci lidé poklonit.
Proces volby nového papeže musí začít 15. až 20. den po smrti pontifika. Hlavu katolické církve volí v tajné volbě kardinálové v takzvaném konkláve v Sixtinské kapli. V tuto chvíli se nejvíc mluví o devíti jménech. Všichni jsou kardinálové, šest pochází z Evropy a po jednom jsou z Afriky, Asie a Severní Ameriky.
Do Česka poprvé v historii neproudí ruská ropa
Rozšíření západního ropovodu TAL je hotové. Touto cestou může Česko čerpat až osm milionů tun suroviny ročně, což zcela pokryje spotřebu tuzemských rafinerií. První dodávky suroviny z italského tankoviště v Terstu už míří do litvínovské rafinerie. V minulých letech odebíralo Česko přibližně padesát procent ruské ropy a padesát procent neruské.
Cestu k nezávislosti na ropovodu Družba bude mapovat dnešní 90' ČT24.
Spor o změny azylových pravidel
Novela azylového zákona má podle ministra vnitra Víta Rakušana /STAN/ zefektivnit vyhošťování ilegálních migrantů a zabránit zneužívání azylového systému. Pokud bude například cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí. Opozici – konkrétně ANO a SPD – vadí, že novela navazuje na unijní migrační pakt. SPD by například chtěla „minimalizovat možnost obstrukcí“ ze strany ilegálních migrantů.
Německé rakety pro Ukrajinu
Německo je ochotné poslat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus. Dodávku chce nastupující spolkový kancléř Friedrich Merz koordinovat s evropskými spojenci. Rakety Taurus by mohly sloužit k útoku na ruskou vojenskou infrastrukturu na okupovaném poloostrově Krym. Ukrajina už má k dispozici americké raketové systémy ATACMS a řízené střely SCALP. Washington i Londýn povolily Kyjevu používat tyto systémy k úderům na cíle na Ruskem okupovaném území, včetně Krymu.
