Kolik zaplatíme za energie příští rok?
Část: Počasí
Obsah dílu
Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu víc. Je to méně, než navrhoval ERÚ v říjnu. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem 3 MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 %, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.
Části dílu
Michal Kulig, ředitel společnosti Yello ze skupiny PRE
David Michalička (Klidné město), starosta Říčan
René Neděla, zástupce vrchního ředitele sekce energetiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu
Jaroslav Seifrt, ředitel sklárny Crystal Bohemia, Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR
Jiří Gavor, energetický konzultant ENA, ředitel, Asociace nezávislých dodavatelů energií
Přehled dílů
Role českých diplomatů v aktuálních konfliktech
Jak se daří prosazovat ekonomické zájmy Česka?
Bezpečnost na silnicích
Méně přestupků i trestných činů, mírně přibylo vybodovaných řidičů. Policie hodnotí rok a půl od zavedení přísnějšího bodového systému.
Podle statistik ubylo zejména nepřipoutaných osob, nebo těch, co se plně nevěnovalo řízení. Například kvůli držení mobilního telefonu. Přitom právě to je podle policie jednou z nejtragičtějších příčin dopravních nehod. Novela zákona zavedla pouze tři sazby bodů. Tresty zpřísnila hlavně u těch nejzávažnějších přestupků. Zvýšily se i sazby pokut.
A politici se shodují na další úpravě, která by mohla zavést povinnost dodržovat bezpečnou vzdálenost.
Jednání o míru na Ukrajině
Skutečný pokrok, nebo jen hra?
Kondice tuzemské ekonomiky
Daří se ji nastartovat?
Předvolební atmosféra v Česku
Co ještě plánuje stihnout Fialova vláda?
Ukrajina stále v centru pozornosti
Dojde na schůzku Zelenského s Putinem?
Další schůzka o osudu Ukrajiny
Za Trumpem do Bílého domu míří Zelenskyj a lídři z Evropy
Summit Trumpa s Putinem na Aljašce
Ostře sledovaná schůzka prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimíra Putina by měla začít po deváté hodině večer středoevropského času. Americký prezident summit označil za odrazový bod pro navazující vrcholné setkání, na které pozve i ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu věří, že Ukrajina a Rusko uzavřou mír.
Sledujte speciální vysílání ČT24:
20:06–22:00 90' ČT24
22:00–23:00 Události, komentáře
23:00–07:00 Summit Trumpa s Putinem na Aljašce
Zbývá 50 dnů do sněmovních voleb
Dnes končí lhůta pro opravy kandidátek. Krajské úřady finalizují registraci stran a hnutí, které se k říjnovému klání přihlásily.
Od příštího týdne se budou moci volební seskupení soustředit na volební kampaň. V ní budou moci využít volební čísla, která jim v úterý vylosuje Státní volební komise. Od 17. září budou moci oslovit voliče prostřednictvím veřejnoprávní televize a rozhlasu.
Evropští lídři o chystané schůzce Trumpa s Putinem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míří do Berlína. Po boku kancléře Friedricha Merze bude na virtuálním summitu diskutovat o možném ukončení války na Ukrajině s lídry Evropy a šéfem NATO. Následně svůj postoj sdělí i americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi před jeho osobním setkáním s Vladimirem Putinem na Aljašce.
Ukrajina nestáhne své vojáky z Donbasu, jak v rámci potenciální dohody o příměří žádá Kreml. Podle Zelenského by požadavek Moskvě otevřel možnost k dalším výpadům do okupované země. Upozornil také, že Kyjev nesmí být vynechán z rozhovorů týkajících se ukrajinského území.
