Tripartita o rozpočtu, minimální mzdě a konsolidačním balíčku
Část: Stručný přehled témat
Obsah dílu
Čeká se boj o minimální mzdu. Odbory budou prosazovat zvýšení o 2 200 korun, tedy na 19 500 Kč. Ministerstvo financí přichází se dvěma variantami – 18 900 nebo 19 400 korun.
Rozpočet na příští rok - odbory nesouhlasí hlavně s krácením částky na platy ve veřejném sektoru o
2 %. Vláda by měla rozpočet schvalovat ve středu.
Do rozpočtu se promítají opatření z vládního balíčku k ozdravení financí. Odbory a zaměstnavatelé žádali společně 9 změn – mimo jiné zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů.
Části dílu
Jan Wiesner, prezident Konference zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
Patrik Nacher (nestr. za ANO), místopředseda poslaneckého klubu, člen sněmovního rozpočtového výboru
Pavel Neset, vedoucí katedry ekonomie a práva, Škoda Auto Vysoká škola, člen Národní ekonomické rady, vlády
Martin Jánský, generální ředitel, Randstad ČR
Přehled dílů
Tři měsíce do sněmovních voleb – dolní komora míří do finále
Dolní komora míří do finále. Do sněmovních voleb zbývají tři měsíce. Tématu se bude podrobněji věnovat dnešní 90' ČT24.
Summit EU – shodnou se lídři na dalších sankcích proti Rusku?
Situace na Blízkém východě, evropská obrana nebo migrace – témata aktuálního summitu Evropské unie v Bruselu. Prezidenti a premiéři členských zemí by se mohli také shodnout na 18. balíku sankcí proti Rusku a prodloužení těch stávajících o dalších šest měsíců.
Napište nám vaše dotazy a podněty k tématu. Věnovat se jim budeme po osmé večer na ČT24.
Summit NATO v Haagu – kolik mají státy dávat na svou obranu?
V nizozemském Haagu probíhá dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem je zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. NATO po navýšení obranných výdajů k pěti procentům HDP bude velmi silné, řekl prezident USA Donald Trump v Haagu. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte považuje za zásadní také navýšit výrobu v obranném průmyslu, mimo jiné munice. Očekává se shoda spojenců nejen na tomto, ale také na pokračující podpoře Ukrajiny, bránící se ruské vojenské agresi. Na okraj summitu se uskuteční schůzka mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Tématu se bude podrobněji věnovat dnešní 90' ČT24. Napište nám své dotazy a podněty.
Diplomaté ve válečných zónách
Válka na Ukrajině, konflikt mezi Izraelem a Íránem. Jak vypadá práce diplomatů v oblastech, kde hrozí raketové útoky? Kdo se na ně nejčastěji obrací s prosbou o pomoc? A kdy nastává čas uzavírat diplomatická zastoupení?
Pozvání k diskusi přijali:
Veronika Kuchyňová Šmigolová, velvyslankyně ČR v Izraeli
Jakub Šlosárek, vedoucí Styčného úřadu ČR v Ramalláhu
Radek Pech, velvyslanec ČR na Ukrajině
Vítězslav Pivoňka, bývalý velvyslanec ČR v Rusku, chargé d'affaires v Sýrii
Tereza Soušková, ředitelka Českého centra v Kyjevě
Petr Hladík, ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky Ministerstva zahraničních věcí
Markéta Kolc Hájková, nastupující velvyslankyně v Kambodži, bývalá zástupkyně velvyslance Afghánistánu
Útok USA a Izraele na Írán
Hrozí velký konflikt?
Proměna energetiky v Česku
Kolik bude stát cesta od uhlí k plynu?
Zapojení USA do války s Íránem – jak by ovlivnilo konflikt na Blízkém východě?
Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje.
Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.
Tématu se bude věnovat dnešní 90' ČT24. Začínáme krátce po osmé večer.
Napište nám vaše dotazy a podněty k tématu.
Poslanci rozhodnou o nedůvěře vládě
Poslanci se po noční přestávce vrátili k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Do rozpravy se hlásí zhruba tři desítky – převážně opozičních – zákonodárců. Právě kvůli tomu se očekává, že by na samotné hlasování mohlo dojít až v pozdním odpoledni nebo večer. Z dřívějších vyjádření zástupců jednotlivých stran ale vyplývá, že opozice potřebných 101 hlasů k pádu vlády mít nebude.
Sněmovna rozhodne o nedůvěře vládě
Poslanci mají na mimořádné schůzi sněmovny hlasovat o nedůvěře vládě. Kvůli nevyjasněným okolnostem v bitcoinové kauze ji nechalo svolat opoziční hnutí ANO. Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že i čtvrtý pokus o svržení jeho kabinet ustojí. K pádu vlády by opozice potřebovala 101 hlasů, tedy nadpoloviční většinu. Někteří poslanci hnutí STAN zvažují, že při hlasování opustí sál. Předseda Starostů a vicepremiér Vít Rakušan však deklaroval, že před volbami jeho hnutí vládu neshodí.
Krize dnešního světa – dopady a možná řešení
Další den konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Teherán v noci ostřeloval střed izraelského státu, při útoku zemřelo nejméně osm lidí. Útočil i židovský stát. Zasáhl podle armády na dvacet vojenských cílů včetně jaderných zařízení.
Třetím rokem umírají lidé na Ukrajině. Rusko tam přes noc vyslalo bezmála 200 bezpilotních letounů a raket. Jejich počet v poslední době stále roste.
Konflikt mezi Izraelem a Íránem, stejně tak i okupaci Ukrajiny, řeší na svém summitu skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Patří do ní Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Itálie, Německo a Francie. Na jednáních jsou obvykle přítomni také zástupci Evropské unie.
