Méně státních dotací – kde se bude škrtat?
Obsah dílu
Slibované škrty v národních dotací mají dnes na stole ministři Fialova kabinetu. Některé dotační programy mají skončit úplně, některé plánuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) citelně omezit.
O které oblasti půjde?
Nejvíce peněz, 20 mld KČ, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Mluví se hlavně o snížení podpory obnovitelných zdrojů energie. Letos platí vše stát, v příštím roce by se měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele.
Méně státních peněz by mělo jít také na podporu velkých zemědělských firem. Jak to pocítí podniky z holdingu Agrofert, nebo mlékárna Madeta či Kunín?
Části dílu
Patrik Nacher (nestr. za ANO), místopředseda poslaneckého klubu, člen sněmovního rozpočtového výboru
Petr Janský, ekonom, Institut ekonomických studií, FSV UK, člen NERV
Ivan Pilip, ekonom, bývalý ministr financí, bývalý viceprezident Evropské investiční banky
Jan Krčmář, výkonný ředitel, Solární asociace
Jan Kadlec, ředitel, Woltair ČR
Petr Kadlec, advokát a polečník, Havel & Partners
Přehled dílů
Kdo nahradí Pavla Blažka na ministerstvu spravedlnosti?
Jméno nástupce by měl premiér Fiala oznámit tento týden. Blažek /ODS/ rezignoval kvůli kauze sporného prodeje darovaných bitcoinů. Jako o možné adeptce na post ministra spravedlnosti se mluví zejména o místopředsedkyni ODS Evě Decroix. O kauze má jednat vláda. A pravděpodobně na zítřejší schůzce poslaneckého klubu se hnutí ANO rozhodne, zda se pokusí vyvolat hlasování o nedůvěře kabinetu.
Kryptoměnu daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za to, že mimo jiné provozoval on-line tržiště pro prodej drog. V roce 2021 byl propuštěn z vězení a ministerstvu daroval 30 % bitcoinů z peněženky, kterou mu policie zabavila a po propuštění vrátila. Blažek se hájí tím, že soudy neprokázaly, že kryptoměna pochází z trestné činnosti.
Demise ministra spravedlnosti
Pavel Blažek končí kvůli kauze darovaných bitcoinů.
Česká ekonomika na rozcestí – jak ji nastartovat do budoucna?
Živnostníci a zástupci malých a velkých podniků ze všech odvětví a regionů Česka se sešli v Praze, aby debatovali o zlepšení podnikatelského prostředí na následující čtyři roky.
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček upozornil na stagnující státní investice a přílišnou byrokratickou zátěž podnikatelů. Zhruba 80 % regulace podle něj pochází z Evropské unie, proto se musí přístup změnit také tam.
"My potřebujeme jako podnikatelé svobodu, protože svoboda přináší inovace, iniciativu. Svoboda je to, co táhlo Evropu dopředu, a my se k tomu musíme vrátit, řekl na sněmu Hospodářské komory její prezident Zajíček.
Zbrojařské firmy vystavují v Brně – jak budou vypadat zbraně budoucnosti?
650 firem z 34 zemí přijelo do Brna předvést vojenskou techniku na veletrh IDET. K vidění jsou například obrněná vozidla TITUS, tanky Leopard 2A4 nebo pokročilé komunikační systémy STARKOM a DPET. IDET letos nabízí i dvě nová témata, a to sekce věnované vesmírné obraně a 3D tisku.
Při zahájení veletrhu upozornil prezident Petr Pavel, že je téma obrany a bezpečnosti aktuálnější více než dříve. „Bezpečnostní situace ve světě i vlivy klimatických změn ukazují, že nebudeme ušetřeni krizových situací ani konfliktů. Největší od dob druhé světové války je jen kousek od nás a vidíme, jaké utrpení přináší obyvatelům obou zemí a jak dopadá na bezpečnost v Evropě i ve světě. A výhled na jeho rychlé ukončení zatím jasný není," řekl prezident.
72 hodin v kritických situacích
Přírodní katastrofa, průmyslová havárie, teroristický útok, nebo výpadek energie – víte, jak se zachovat v kritické situaci?
Ministerstvo vnitra plánuje do konce léta představit manuál pro přežití v krizových situacích. Projekt inspirovaný finským konceptem označeným 72 hodin má připravit Čechy na situace, kdy mohou být až tři dny odkázáni sami na sebe, než dorazí organizovaná pomoc. Manuál má obsahovat mimo jiné doporučení týkající se zásob potravin a vody, základního vybavení pro přežití, komunikačních prostředků a plánování únikových cest.
Masivní ruské útoky na Ukrajinu – Trump zkritizoval Putina
Rusko v noci na dnešek opět ostřelovalo Ukrajinu. V Kyjevě trval letecký poplach asi 6 hodin. Cílem byl taky Charkov, Záporoží a Oděsa. Úřady hlásí zraněné i četné škody na civilních budovách. O víkendu podniklo Rusko vůbec nejrozsáhlejší vzdušné nálety na Ukrajinu od začátku války. Právě za ně ostře zkritizoval prezidenta Putina jeho americký protějšek Trump. Podle šéfa Bílého domu se ruský prezident zbláznil a pokud Rusko bude dál usilovat o zabrání celé Ukrajiny, povede to k jeho pádu.
Humanitární situace v Gaze
Do Gazy od pondělí opět míří kamiony s humanitární pomocí. Izrael přísun blokoval s tím, že chce hnutí Hamás přimět k propuštění zbývajících rukojmí. Nejen kvůli tomu ale teď izraelská vláda čelí rostoucí kritice i ze strany západních partnerů. Český postoj je rezervovanější - tuzemští lídři se ale shodli, že humanitární pomoc v Gaze je nezbytná.
Zatím na místa, odkud humanitární organizace pomoc rozdělují, dorazilo 90 kamionů s potravinami a zdravotnickým materiálem. Podle Palestinců jde o nezbytné minimum nutné k přežití těch nejzranitelnějších.
Bitcoin má nový rekord - překonal hranici 110 tisíc dolarů
Bitcoin vylepšil svůj historický rekord. Jeho kurz se vyšplhal až na 110 tisíc dolarů (přes 2,4 milionu). Nejznámější kryptoměně nahrává obnovený zájem velkých investorů, přijetí do měnových rezerv některými státy i regulace.
Dnes je to také 15 let od prvního zaznamenaného použití této kryptoměny k nákupu, když si za 10.000 bitcoinů objednal americký programátor dvě pizzy.
Pravidla pro korespondenční volbu ze zahraničí
Los určil Čechům v zahraničí kraje, ve kterých budou vybírat z kandidátek nové poslance v říjnových volbách. Korespondenčně se ze zahraničí bude letos volit poprvé.
Konkrétně krajané v Americe budou volit kandidáty ze Středočeského kraje, západní Evropě pak připadá Moravskoslezský kraj. Češi v Austrálii, Africe a Asii budou vybírat z pražských kandidátek. Německu a zbývajícím zemím včetně Ruska a Turecka Státní volební komise vylosovala Jihomoravský kraj.
Další telefonát Trumpa s Putinem o míru na Ukrajině
Prezidenta Trumpa čeká další telefonát s ruským protějškem Putinem. Probrat mají konec bojů na Ukrajině a taky obchod. Moskva příměří podle médií podmiňuje stažením ukrajinských vojáků ze všech regionů, na které si okupanti činí nárok. Trvá také na neutrálním statusu Kyjeva.
Trump si s Putinem telefonoval od výměny administrativ v Bílém domě už dvakrát - v únoru a březnu. Při druhém kontaktu ruský prezident slíbil pozastavení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ani ne o dva dny později to ale porušil.
