Výběr ústavních soudců: prezident v Senátu i kontroverzní Fremr
Obsah dílu
Středeční 90´ČT24 se bude zabývat kandidáty na nové ústavní soudce, o kterých by mělo během pár hodin být rozhodnuto. V Senátu vystoupil i prezident Petr Pavel. Ten navrhl čtyři soudce a dva akademiky a v budoucnu by rád navrhl kandidáty z advokacie a státního zastupitelství. Podporou jednoho z kandidátů, Fremra, by ale mohly otřást rozsudky kauzy Olšanské hřbitovy. Jaké budou argumenty pro a proti? Kdo budou noví ústavní soudci? Ptejte se i vy.
Části dílu
Jitka Seitlová /KDU-ČSL/, místopředsedkyně Senátu
Hana Kordová Marvanová /nestr. za ODS/, ústavně-právní výbor Senátu, místopředsedkyně
Václav Láska /SEN 21/, předseda hnutí, předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti
Petr Blažek, historik, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum paměti XX. století
Pavel Šaradín, politolog, Univerzita Palackého v Olomouci
Aleš Gerloch, ústavní právník, vedoucí katedry teorie práva a právních učení, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
Petr Hartman, komentátor, Český rozhlas Plus
Tomáš Neřold, vedoucí oddělení Besip, Ministerstvo dopravy
Přehled dílů
Pokračování rusko-ukrajinských rozhovorů
Přispějí ke konci války?
Schůzka premiéra Fialy s kancléřem Merzem
Jaká je budoucnost podpory Ukrajiny?
Humanitární situace v Pásmu Gazy – je naděje na zlepšení?
Lidé ve frontách na základní potraviny, domy a infrastruktura v troskách a do toho zvuky střelby - tak vypadá Gaza. O víkendu měly být u středisek humanitární pomoci podle místních úřadů napojených na Hamás zastřeleny desítky lidí.
K útokům dochází téměř každý den od konce května, kdy distribuci potravin a další pomoci v enklávě zajišťuje z největší části organizace Humanitární nadace pro Gazu, která má podporu USA a Izraele.
Izraelská armáda v neděli vydala pokyn k evakuacím pro oblast Dajr Balah v centrální části Pásma Gazy, kde se chystá na první pozemní operaci od začátku války v říjnu 2023. Akce izraelské armády v pásmu ostře kritizují organizace OSN. Podle Světového potravinového programu dosáhla "krize hladu" v pásmu "nové úrovně zoufalství".
Další sankce EU proti Moskvě - vytvoří dostatečný tlak?
Evropská unie schválila 18. balík protiruských sankcí. Nová omezení jsou podle unijní šéfky diplomacie zatím nejtvrdší. Zaměřují se zejména na energetický a finanční sektor, ale cílí taky na čínské banky, které umožňují obcházení dosavadních postihů.
Schválení návrhu dosud blokovalo Slovensko. Zdůvodňovalo to obavami ze záměru EK postupně ukončit dovoz ruského plynu do Unie a žádalo záruky, že ho tento krok nepoškodí.
Malé politické strany a hnutí na politické mapě Česka
Jakou mají šanci v podzimních sněmovních volbách?
Trumpova zahraniční politika
Dojedná mír mezi Ruskem a Ukrajinou?
Trumpovo ultimátum Rusku
Americký prezident Trump pohrozil Moskvě až stoprocentními cly a dalšími sankcemi, pokud do 50 dnů neuzavře s Ukrajinou mírovou dohodu. Oznámil taky posílení zbrojních dodávek napadené zemi. Z ruského vládce Vladimira Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil, řekl Trump v rozhovoru pro britskou BBC.
Představitelé EU nový postoj amerického prezidenta vůči Rusku vítají. Šéfka unijní diplomacie Kallasová ale označila padesátidenní lhůtu za příliš dlouhou. Rusko na nová prohlášení amerického prezidenta reagovalo zdrženlivě. „Jestli je tohle všechno, co dnes Trump k Ukrajině řekl, pak je to zatím mnoho povyku pro nic," řekl Konstantin Kosačev, místopředseda horní komory ruského parlamentu.
Americká vojenská podpora Ukrajiny
Přitvrdí Trump vůči Rusku?
Celní politika prezidenta Donalda Trumpa
Spojené státy uvalí od srpna na Kanadu 35 % cla, oznámil prezident Trump a zveřejnil i dopis pro kanadského premiéra Marka Carneyho. Podobný dopis s plánovanou výší tarifů by měla brzy dostat také Evropská unie. Ta přitom stále doufá, že s Washingtonem uzavře obchodní dohodu.
Na většinu zemí podle Bílého domu dopadnou cla ve výši 15 nebo 20 procent. Například v Brazílii by ale poplatky měly stoupnout na 50 %, což vyvolalo protesty proti Trumpovi.
Vývoj spotřebitelských cen v Česku
Ceny potravin a pohonných hmot zvyšují inflaci v Česku. V červnu ve srovnání s květnem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,3 %. Zdražily dovolené, nájemné, z potravin pak maso, máslo, mléko a čokoláda. Meziměsíčně zlevnily lihoviny, ovoce a zelenina. Meziročně je červnová inflace nejvyšší od loňského prosince, zrychlila na 2,9 %. Růst inflace je jedním z důvodů, proč Česká národní banka zatím nemění úrokové sazby.
Jaký vývoj cen čekají ekonomové v dalších měsících?
Vrátí se inflace ke dvěma procentům?
