Stát šetří, omezuje služby České pošty a finančních úřadů
Obsah dílu
Vláda by dnes měla schválit počet rušených poboček České pošty. Stát by tímto krokem chtěl ušetřit okolo sedmi set milionů korun ročně. Podnik je v posledních letech ve složité finanční situaci - loni skončil se ztrátou jeden a půl miliardy korun.
Od července současně zaniknou dvě pětiny poboček finančních úřadů napříč republikou. Místo nich chce finanční správa nabídnout lidem zvláštní telefonické linky pro konzultace a taky výjezdy do obcí.
Kdy bude jasné, které pobočky se zruší a jak se o tom dozvědí klienti?
Jak pokračuje digitalizace služeb finančních úřadů?
Části dílu
Radek Koten (SPD), poslanec
Jindřiška Budweiserová, předsedkyně, Odborový svaz zaměstnanců poštovních služeb
Martin Netolický (ČSSD), hejtman Pardubického kraje
Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR
David Klimeš, komentátor Aktuálně.cz
Přehled dílů
Dopady amerických cel na výrobu evropských automobilek
Automobilky v Česku vyrobily v prvním pololetí necelých 750 tisíc vozů. Podle dat Sdružení automobilového průmyslu jde o lehký pokles výroby. Od června ale produkce opět roste. Nejvíc aut dál vyrábí Škoda Auto, naopak pokles hlásí závody Hyundai a Toyota. Pětinu domácí produkce tvoří výroba elektrických vozů.
Spojené státy začaly od 3. dubna vybírat 25 % clo u dovozu automobilů. Stejné clo pak začalo platit od 3. května i na dovoz některých automobilových dílů.
Dohoda, nebo celní válka?
Americký prezident Donald Trump chce od srpna zavést pro EU dodatečný 30 % tarif.
Vyjednavači Evropské unie a Spojených států podle listu Financial Times a agentury Reuters směřují k dohodě o 15 % základní celní sazbě. Vyňaty by měly být třeba zdravotnické produkty nebo součásti letadel.
Souběžně ale pokračují přípravy na protiopatření, kdyby dohoda nakonec dojednána nebyla. Zástupci členských států EU dnes podpořili odvetná cla na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur.
„Buďme upřímní, myšlenka 30 % celní sazby je pro vzájemný obchod fakticky překážkou. Jsme i nadále přesvědčeni, že si naše trans-atlantické vztahy zaslouží dojednat takové řešení, které vybuduje základ pro obnovenou stabilitu a spolupráci,“ upozorňuje eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič.
Pokračování rusko-ukrajinských rozhovorů
Přispějí ke konci války?
Schůzka premiéra Fialy s kancléřem Merzem
Jaká je budoucnost podpory Ukrajiny?
Humanitární situace v Pásmu Gazy – je naděje na zlepšení?
Lidé ve frontách na základní potraviny, domy a infrastruktura v troskách a do toho zvuky střelby - tak vypadá Gaza. O víkendu měly být u středisek humanitární pomoci podle místních úřadů napojených na Hamás zastřeleny desítky lidí.
K útokům dochází téměř každý den od konce května, kdy distribuci potravin a další pomoci v enklávě zajišťuje z největší části organizace Humanitární nadace pro Gazu, která má podporu USA a Izraele.
Izraelská armáda v neděli vydala pokyn k evakuacím pro oblast Dajr Balah v centrální části Pásma Gazy, kde se chystá na první pozemní operaci od začátku války v říjnu 2023. Akce izraelské armády v pásmu ostře kritizují organizace OSN. Podle Světového potravinového programu dosáhla "krize hladu" v pásmu "nové úrovně zoufalství".
Další sankce EU proti Moskvě - vytvoří dostatečný tlak?
Evropská unie schválila 18. balík protiruských sankcí. Nová omezení jsou podle unijní šéfky diplomacie zatím nejtvrdší. Zaměřují se zejména na energetický a finanční sektor, ale cílí taky na čínské banky, které umožňují obcházení dosavadních postihů.
Schválení návrhu dosud blokovalo Slovensko. Zdůvodňovalo to obavami ze záměru EK postupně ukončit dovoz ruského plynu do Unie a žádalo záruky, že ho tento krok nepoškodí.
Malé politické strany a hnutí na politické mapě Česka
Jakou mají šanci v podzimních sněmovních volbách?
Trumpova zahraniční politika
Dojedná mír mezi Ruskem a Ukrajinou?
Trumpovo ultimátum Rusku
Americký prezident Trump pohrozil Moskvě až stoprocentními cly a dalšími sankcemi, pokud do 50 dnů neuzavře s Ukrajinou mírovou dohodu. Oznámil taky posílení zbrojních dodávek napadené zemi. Z ruského vládce Vladimira Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil, řekl Trump v rozhovoru pro britskou BBC.
Představitelé EU nový postoj amerického prezidenta vůči Rusku vítají. Šéfka unijní diplomacie Kallasová ale označila padesátidenní lhůtu za příliš dlouhou. Rusko na nová prohlášení amerického prezidenta reagovalo zdrženlivě. „Jestli je tohle všechno, co dnes Trump k Ukrajině řekl, pak je to zatím mnoho povyku pro nic," řekl Konstantin Kosačev, místopředseda horní komory ruského parlamentu.
Americká vojenská podpora Ukrajiny
Přitvrdí Trump vůči Rusku?
