Drahé hypotéky, klesá zájem o vlastní bydlení
Část: Novela stavebního zákona
Obsah dílu
Sen o vlastním bydlení se za poslední rok rozplynul více lidem než kdy dříve. Mohou za to jednak vysoké úroky u hypoték, jednak zvyšující se nároky na bydlení. Zatímco před rokem kupující získali hypotéku s průměrnou úrokovou sazbou 4,14 procenta, letos v lednu už to bylo 6,34 procenta. Průměrná výše hypotéky se v lednu pohybovala kolem 2,8 milionu korun.
Kdy začnou klesat úrokové sazby hypoték?
Kolik stojí nové i starší byty a jaký je o ně zájem?
Jak se vyvíjí ceny nájmů?
Části dílu
Tomáš Rusňák, hypoteční specialista, TAURUM
Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace
Michal Pazdera, jednatel realitní sítě JUSTO, člen dozorčí rady Asociace realitních kanceláří ČR
František Korbel, vysokoškolský učitel, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, advokát
Martin Kroh, předseda představenstva Stavebního bytového družstva Praha
Jan Milota, konzultant, Platforma pro sociální bydlení
Přehled dílů
Návrh rozpočtu 2026 v rozpočtovém výboru PS
Počasí — Stručný přehled témat — Spor o státní rozpočet na rok 2026 — Polská reakce na sabotáž na železniční trati — 36 let od založení Občanského fóra
Komplikuje se vznik nové vlády?
Počasí — Mimořádná schůze k Babišovu střetu zájmů — Desetiletý hrdina z Pokrovsku — Pohled na listopadové události po 36 letech
Skládání nové sněmovny
Spory o vedoucí posty
Diskuse o prioritách nové koalice
Počasí — Jednání zástupců ANO, SPD a Motoristů — Německo: dohoda na podobě vojenské služby — Vyjádření po jednání ANO, SPD a Motoristů — Nová kniha Patrika Hartla
Andrej Babiš znovu u prezidenta Pavla
Jak vyřeší střet zájmů?
Formování nové vlády
Andreje Babiše čeká jednání s prezidentem Petrem Pavlem
Spor o rozpočet
Končící vláda žádá garance pro obranu a Dukovany
Vláda Petra Fialy odchází
Počasí — Stručný přehled témat — Premiér Fiala předal demisi prezidentu Pavlovi — Čtyři roky vlády Petra Fialy v ekonomice — Zahraniční a bezpečnostní politika končící vlády
Poslanci volí nové vedení dolní komory Parlamentu
Na předsednické křeslo jsou dva kandidáti – lídr SPD Tomio Okamura a někdejší místopředseda sněmovny Jan Bartošek za lidovce.
Okamura má podporu nově vznikající vlády, která má se 108 poslanci v dolní komoře většinu. Naopak pro strany budoucí opozice je Okamura v roli třetího nejvyššího ústavního činitele nepřijatelný. K jeho nominaci se tudíž očekává delší debata.
Rok od zvolení Donalda Trumpa
Jak americký prezident mění svět?
