
Drahé hypotéky, klesá zájem o vlastní bydlení
Obsah dílu
Sen o vlastním bydlení se za poslední rok rozplynul více lidem než kdy dříve. Mohou za to jednak vysoké úroky u hypoték, jednak zvyšující se nároky na bydlení. Zatímco před rokem kupující získali hypotéku s průměrnou úrokovou sazbou 4,14 procenta, letos v lednu už to bylo 6,34 procenta. Průměrná výše hypotéky se v lednu pohybovala kolem 2,8 milionu korun.
Kdy začnou klesat úrokové sazby hypoték?
Kolik stojí nové i starší byty a jaký je o ně zájem?
Jak se vyvíjí ceny nájmů?
Části dílu
Tomáš Rusňák, hypoteční specialista, TAURUM
Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace
Michal Pazdera, jednatel realitní sítě JUSTO, člen dozorčí rady Asociace realitních kanceláří ČR
František Korbel, vysokoškolský učitel, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, advokát
Martin Kroh, předseda představenstva Stavebního bytového družstva Praha
Jan Milota, konzultant, Platforma pro sociální bydlení
Přehled dílů
Česko před volbami do Poslanecké sněmovny
Počasí — Stručný přehled témat — Pět týdnů do sněmovních voleb — Ekonomika meziročně vzrostla o 2,6 % — V české přírodě ubývá motýlů
Ruské útoky na Ukrajinu – život ve válce
Počasí — Stručný přehled témat — Ruské útoky na Ukrajinu – život ve válce — Jaké zatím bylo letošní léto? — Den otevřených dveří v České televizi
První schůzka ministrů nad návrhem rozpočtu na rok 2026
280 miliard je plánovaný schodek, o 40 miliard víc než letos. Šetřit chce ministr financí Stanjura na národních dotacích. Vláda totiž musí od ledna valorizovat penze, narostou výdaje na obranu, další peníze půjdou na dostavbu JE v Dukovanech. Řada ministrů dává najevo, že se jim plánované škrty nelíbí. Ke kritice navrhovaných úspor se přidala opozice.
Do sněmovny musí Fialova vláda poslat návrh rozpočtu nejpozději 24. září. Schvalovat ho ale budou už nově zvolení poslanci, pravděpodobně od půlky listopadu.
Role českých diplomatů v aktuálních konfliktech
Jak se daří prosazovat ekonomické zájmy Česka?
Bezpečnost na silnicích
Méně přestupků i trestných činů, mírně přibylo vybodovaných řidičů. Policie hodnotí rok a půl od zavedení přísnějšího bodového systému.
Podle statistik ubylo zejména nepřipoutaných osob, nebo těch, co se plně nevěnovalo řízení. Například kvůli držení mobilního telefonu. Přitom právě to je podle policie jednou z nejtragičtějších příčin dopravních nehod. Novela zákona zavedla pouze tři sazby bodů. Tresty zpřísnila hlavně u těch nejzávažnějších přestupků. Zvýšily se i sazby pokut.
A politici se shodují na další úpravě, která by mohla zavést povinnost dodržovat bezpečnou vzdálenost.
Jednání o míru na Ukrajině
Skutečný pokrok, nebo jen hra?
Kondice tuzemské ekonomiky
Daří se ji nastartovat?
Předvolební atmosféra v Česku
Co ještě plánuje stihnout Fialova vláda?
Ukrajina stále v centru pozornosti
Dojde na schůzku Zelenského s Putinem?
Další schůzka o osudu Ukrajiny
Za Trumpem do Bílého domu míří Zelenskyj a lídři z Evropy