Návrh ministerstva - tepelné úspory v případě nouze
Část: Faktory negativně ovlivňující scénáře vývoje HDP
Obsah dílu
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo vyhlášku, která řeší nouzové tepelné úspory. Dle vyhlášky by se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela uvedl, že cílem je mít připravený legislativní nástroj, který pomůže dosáhnout potřebných úspor v případě, že by Vladimir Putin dále eskaloval svou energetickou válku.
Za jakých podmínek by vyhláška začala platit? A o kolik by se díky ní mohla snížit spotřeba tepla v České republice? Ptejte se i vy – a sledujte dnešní 90´ČT24!
Části dílu
Petr Třešňák /Piráti/, náměstek ministra průmyslu a obchodu
Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno
Jiří Horecký, prezident, Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Ladislav Štěpánek, zástupce přednostky pro vědu a výzkum, Ústav veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta, UPOL
Jan Bureš, hlavní ekonom, Patria Finance, člen prognostického panelu ČBA
Jan Rafaj, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
Přehled dílů
Soud zablokoval podpis smlouvy k Dukovanům
Krajský soud v Brně předběžným opatřením zablokoval finální podpis smlouvy o stavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. Vyhověl tak návrhu francouzské energetické společnosti EDF. Ta napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něj byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvy platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Proti předběžnému opatření je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ukrajinský prezident v Praze
Volodymyr Zelenskyj je od začátku války na Ukrajině podruhé v Praze. Ukrajinský prezident po setkání s Petrem Pavlem ocenil českou podporu i muniční iniciativu, která bránící se zemi výrazně pomáhá. Zopakoval, že válku nechce prodlužovat a je připravený na okamžité příměří. Rusku ale nevěří. Česko bude podle Petra Pavla pomáhat Kyjevu i dál - s dodávkami výzbroje i poválečnou obnovou.
20 let vysílání ČT24
2. května 2005 ve 13 hodin začal vysílat zpravodajský program ČT24. Patří k nejsledovanějším zpravodajským stanicím v Evropě. V loňském roce si ČT24 v Česku zapnulo přes 7 milionů diváků.
Dvacátému výročí startu vysílání věnujeme speciální díl 90‘ ČT24.
Pozvání přijali:
Zdeněk Šámal, bývalý ředitel ČT24
Petr Mrzena, ředitel divize Zpravodajství a publicistika ČT24
Petr Vašek, redaktor
Richard Samko, redaktor
Růst české ekonomiky ve stínu obchodní války
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle předběžného odhadu statistiků vzrostla meziročně o 2 %. Za růstem stojí hlavně vyšší útraty domácností. Oživení ekonomiky ale podle expertů mohou ohrozit americká cla.
„Při významu zahraničního obchodu pro Česko a zapojení českých forem do mezinárodních výrobních řetězců by dopad ochlazení globálního obchodu byl pro nás citelný,“ varuje ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Volby v Kanadě – kam směřují velmoci v době obchodní války?
Kanadský premiér Mark Carney ohlásil vítězství své strany v parlamentních volbách. Dodal, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Prozatím není jisté, jestli liberálové budou mít většinu.
Carney žádal voliče o silný mandát, který by mu pomohl zvládnout vyjednávání o clech a odrazit vyhrožování anexí Kanady ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump jednal se Zelenským – je Ukrajina blíž míru?
Americký prezident Donald Trump vyzval Vladimira Putina, aby zastavil útoky na Ukrajinu a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Šéf Bílého domu na pohřbu papeže Františka v Římě krátce jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa šlo o „produktivní setkání". Jak napsala agentura AFP, měl naznačit, že je Zelenskyj připraven vzdát se poloostrova Krym.
Podmínky pro mír na Ukrajině
O ukončení války na Ukrajině má dnes jednat s ruským prezidentem Putinem zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff. Prezident USA Donald Trump tvrdí, že se schyluje k uzavření dohody o příměří. Kreml je podle něj pod tlakem a udělal poměrně velký ústupek tím, že se přestane snažit ovládnout celou Ukrajinu. Kyjev ale navržený plán, který by znamenal ztrátu Krymu, odmítá.
Hlavní město Ukrajiny mezitím čelí raketovým útokům. Zahynulo při nich nejméně dvanáct lidí a dalších více než devadesát bylo zraněno. Výbuchy bylo v noci slyšet i v Charkově na východě Ukrajiny.
Rusko stupňuje hybridní útoky proti Evropě
Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Německá média včera s odvoláním na evropské zpravodajské služby informovala, že za loňskou sérií požárů balíčků na evropských letištích stojí agenti naverbovaní ruskou vojenskou tajnou službou GRU.
Spor o Krym a další Ruskem okupovaná území
Londýnská schůzka na úrovni ministrů zahraničí Velké Británie, USA, Francie, Německa a Ukrajiny se odkládá. Ke konzultacím se schází pouze nižší exekutivní činitelé. Americký ministr zahraničí Marco Rubio měl podle některých médií v Londýně předložit návrh, aby Kyjev uznal Krym jako ruské území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to ale odmítl. Rubio pak oznámil, že do Londýna nepřijede.
Moskva ukrajinský poloostrov v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.
Vatikán se připravuje na konkláve – kdo nahradí papeže Františka?
Papež František zemřel včera ráno ve své rezidenci ve Vatikánu. Pohřben bude tuto sobotu v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě. Od středy bude tělo papeže vystaveno v bazilice svatého Petra, kde se mu budou moci lidé poklonit.
Proces volby nového papeže musí začít 15. až 20. den po smrti pontifika. Hlavu katolické církve volí v tajné volbě kardinálové v takzvaném konkláve v Sixtinské kapli. V tuto chvíli se nejvíc mluví o devíti jménech. Všichni jsou kardinálové, šest pochází z Evropy a po jednom jsou z Afriky, Asie a Severní Ameriky.
