Švédsko a Finsko se hlásí do NATO
Část: Švédsko a Finsko se hlásí do NATO
Obsah dílu
Švédsko a Finsko oficiálně požádaly o vstup do NATO. Šéf aliance to označil za historický krok, který posílí společnou bezpečnost spojenců. Ačkoliv Stockholm i Helsinky dlouhodobě prosazovaly svoji neutralitu, ruská invaze na Ukrajinu je přiměla tuto politiku přehodnotit. Přijetí nových zemí musejí schválit všechny členské státy NATO. Podporu vyjádřila většina států – výjimkou je Turecko.
Proběhne přijetí Švédska a Finska do Severoatlantické aliance hladce? Schválí je i Turecko? A jaká bude reakce Ruska? Ptejte se i vy a sledujte 90´ČT24!
Části dílu
Jaroslav Bašta (SPD), člen zahraničního výboru, PS
Karel Kovanda, bývalý velvyslanec ČR při NATO
Vladimír Baar, politický a kulturní geograf, Ostravská univerzita
Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu AČR, armádní generál v záloze
Dušan Rovenský, zástupce šéfredaktora, ATM
Přehled dílů
Ruská agrese proti Ukrajině
Konflikt pohledem reportérek ČT
Rok od ničivých povodní v Česku
Počasí — Stručný přehled témat — Tři týdny do sněmovních voleb — Povodně v Česku rok poté — Dokument „Začít znovu“ — Tisíce hasičů v akci — Kino po povodních
Česko před volbami
Co ještě stihnou poslanci do konce svého mandátu?
Jak řešit šikanu ve školách
Počasí — Stručný přehled témat — Evropa a USA: jedna Aliance, různé prioroty? — Příběh chlapce, který zemřel kvůli šikaně — Sochy Krištofa Kintery na Dvoreckém mostě
Podzimní volby 2025 – průzkumy a kampaň
Počasí — Stručný přehled témat — Podzimní volby 2025 – průzkumy a kampaň — Andreje Babiše na mítinku napadl občan — Česká armáda má rekordní počet nováčků — Učitelé a učitelky ve filmu
Česko před volbami do Poslanecké sněmovny
Strany a hnutí představují volební programy, kandidáty a hesla. Jak chtějí přesvědčovat zatím nerozhodnuté voliče.
Začala horká fáze volební kampaně. Jaká témata a kauzy budou dominovat?
Skončily parlamentní prázdniny, co ještě chtějí poslanci do konce svého mandátu stihnout?
Jaká je aktuální atmosféra ve Sněmovně?
Ruské útoky na Ukrajinu – život ve válce
Kyjev v noci zažil další masivní ruské ostřelování. Při útoku zahynulo nejméně 14 lidí, bezmála pět desítek utrpělo zranění. Údery poškodily několik městských částí. Cílem se staly i vícepodlažní obytné budovy. Záchranáři zasahují na více než dvaceti místech – pod troskami některých domů jsou stále uvězněni lidé. Rusko na Ukrajinu vyslalo více než šest stovek dronů a tři desítky raket.
První schůzka ministrů nad návrhem rozpočtu na rok 2026
280 miliard je plánovaný schodek, o 40 miliard víc než letos. Šetřit chce ministr financí Stanjura na národních dotacích. Vláda totiž musí od ledna valorizovat penze, narostou výdaje na obranu, další peníze půjdou na dostavbu JE v Dukovanech. Řada ministrů dává najevo, že se jim plánované škrty nelíbí. Ke kritice navrhovaných úspor se přidala opozice.
Do sněmovny musí Fialova vláda poslat návrh rozpočtu nejpozději 24. září. Schvalovat ho ale budou už nově zvolení poslanci, pravděpodobně od půlky listopadu.
Role českých diplomatů v aktuálních konfliktech
Jak se daří prosazovat ekonomické zájmy Česka?
Bezpečnost na silnicích
Méně přestupků i trestných činů, mírně přibylo vybodovaných řidičů. Policie hodnotí rok a půl od zavedení přísnějšího bodového systému.
Podle statistik ubylo zejména nepřipoutaných osob, nebo těch, co se plně nevěnovalo řízení. Například kvůli držení mobilního telefonu. Přitom právě to je podle policie jednou z nejtragičtějších příčin dopravních nehod. Novela zákona zavedla pouze tři sazby bodů. Tresty zpřísnila hlavně u těch nejzávažnějších přestupků. Zvýšily se i sazby pokut.
A politici se shodují na další úpravě, která by mohla zavést povinnost dodržovat bezpečnou vzdálenost.
