Jednání o rozpočtu – kde se bude muset šetřit?
Obsah dílu
Podoba státního rozpočtu na letošní rok - vláda odpoledne neformálně projedná jeho podobu. Ve středu ráno pak bude rozpočet diskutován na jednání tripartity a dále na vládě. Schválen by měl být dle ministra financí Zbyňka Stanjury nejpozději v polovině dalšího týdne. Začít platit by pak měl nejpozději od dubna
Deficit by měl být podle ministra financí nižší než 280 miliard korun. To je až o 100 miliard méně, než plánovala vláda Andreje Babiše. Zbyněk Stanjura odmítl, že by kabinet dělal plošné škrty na výdajové straně.
Jak dlouho bude ještě trvat rozpočtové provizorium? A jaká ministerstva budou muset nejvíce šetřit? Budeme o tom diskutovat s našimi hosty v pondělní 90´ČT24. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá.
Části dílu
Petr Vašek, redaktor ČT
Patrik Nacher /nestr. za ANO/, místopředseda poslaneckého klubu
Martin Fassmann, hlavní makroekonom
Jakub Landovský, stálý zástupce ČR při NATO
Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců
Daniel Kolář, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK
Přehled dílů
Dopady amerických cel na výrobu evropských automobilek
Automobilky v Česku vyrobily v prvním pololetí necelých 750 tisíc vozů. Podle dat Sdružení automobilového průmyslu jde o lehký pokles výroby. Od června ale produkce opět roste. Nejvíc aut dál vyrábí Škoda Auto, naopak pokles hlásí závody Hyundai a Toyota. Pětinu domácí produkce tvoří výroba elektrických vozů.
Spojené státy začaly od 3. dubna vybírat 25 % clo u dovozu automobilů. Stejné clo pak začalo platit od 3. května i na dovoz některých automobilových dílů.
Dohoda, nebo celní válka?
Americký prezident Donald Trump chce od srpna zavést pro EU dodatečný 30 % tarif.
Vyjednavači Evropské unie a Spojených států podle listu Financial Times a agentury Reuters směřují k dohodě o 15 % základní celní sazbě. Vyňaty by měly být třeba zdravotnické produkty nebo součásti letadel.
Souběžně ale pokračují přípravy na protiopatření, kdyby dohoda nakonec dojednána nebyla. Zástupci členských států EU dnes podpořili odvetná cla na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur.
„Buďme upřímní, myšlenka 30 % celní sazby je pro vzájemný obchod fakticky překážkou. Jsme i nadále přesvědčeni, že si naše trans-atlantické vztahy zaslouží dojednat takové řešení, které vybuduje základ pro obnovenou stabilitu a spolupráci,“ upozorňuje eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič.
Pokračování rusko-ukrajinských rozhovorů
Přispějí ke konci války?
Schůzka premiéra Fialy s kancléřem Merzem
Jaká je budoucnost podpory Ukrajiny?
Humanitární situace v Pásmu Gazy – je naděje na zlepšení?
Lidé ve frontách na základní potraviny, domy a infrastruktura v troskách a do toho zvuky střelby - tak vypadá Gaza. O víkendu měly být u středisek humanitární pomoci podle místních úřadů napojených na Hamás zastřeleny desítky lidí.
K útokům dochází téměř každý den od konce května, kdy distribuci potravin a další pomoci v enklávě zajišťuje z největší části organizace Humanitární nadace pro Gazu, která má podporu USA a Izraele.
Izraelská armáda v neděli vydala pokyn k evakuacím pro oblast Dajr Balah v centrální části Pásma Gazy, kde se chystá na první pozemní operaci od začátku války v říjnu 2023. Akce izraelské armády v pásmu ostře kritizují organizace OSN. Podle Světového potravinového programu dosáhla "krize hladu" v pásmu "nové úrovně zoufalství".
Další sankce EU proti Moskvě - vytvoří dostatečný tlak?
Evropská unie schválila 18. balík protiruských sankcí. Nová omezení jsou podle unijní šéfky diplomacie zatím nejtvrdší. Zaměřují se zejména na energetický a finanční sektor, ale cílí taky na čínské banky, které umožňují obcházení dosavadních postihů.
Schválení návrhu dosud blokovalo Slovensko. Zdůvodňovalo to obavami ze záměru EK postupně ukončit dovoz ruského plynu do Unie a žádalo záruky, že ho tento krok nepoškodí.
Malé politické strany a hnutí na politické mapě Česka
Jakou mají šanci v podzimních sněmovních volbách?
Trumpova zahraniční politika
Dojedná mír mezi Ruskem a Ukrajinou?
Trumpovo ultimátum Rusku
Americký prezident Trump pohrozil Moskvě až stoprocentními cly a dalšími sankcemi, pokud do 50 dnů neuzavře s Ukrajinou mírovou dohodu. Oznámil taky posílení zbrojních dodávek napadené zemi. Z ruského vládce Vladimira Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil, řekl Trump v rozhovoru pro britskou BBC.
Představitelé EU nový postoj amerického prezidenta vůči Rusku vítají. Šéfka unijní diplomacie Kallasová ale označila padesátidenní lhůtu za příliš dlouhou. Rusko na nová prohlášení amerického prezidenta reagovalo zdrženlivě. „Jestli je tohle všechno, co dnes Trump k Ukrajině řekl, pak je to zatím mnoho povyku pro nic," řekl Konstantin Kosačev, místopředseda horní komory ruského parlamentu.
Americká vojenská podpora Ukrajiny
Přitvrdí Trump vůči Rusku?
