Projev premiéra Andreje Babiše
Část: Žaloby na opatření vlády proti epidemii
Obsah dílu
Velikonoční projev premiéra — Žaloby na opatření vlády proti epidemii — Stav Borise Johnsona se zlepšuje — Budou mít Češi o svátcích dost kázně? — 100 dní, které změnily svět — Konec uzávěry ve Wu-chanu — Koronavirus ve světě — EU o záchraně evropské ekonomiky — Nouzový režim v Maďarsku — Reakce EU na pandemii — Počet nezaměstnaných v USA stoupá — Mimořádný projev předsedy vlády České republiky
Části dílu
Lubomír Kopeček, politolog, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
Jan Wintr, právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
Jan Veverka, přednosta Psychiatrické kliniky, Fakultní nemocnice Plzeň
Rudolf Fürst, sinolog, Ústav mezinárodních vztahů
Kateřina Ehrenbergerová, spolupracovnice ČT, Marbella, Španělsko
Nicole Ludwig, spolupracovnice ČT, Itálie
Jan Kovář, výzkumný pracovník, Ústav mezinárodních vztahů
David Miřejovský, zpravodaj ČT, Washington, USA
Přehled dílů
Postupimská konference – 80 let od jednání o poválečné Evropě
V roce 1945 se po konci druhé světové války na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností
Tato takzvaná velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací.
Podrobnosti přidá v dnešní 90' ČT24 moderátor Daniel Stach a jeho hosté.
Máte k tématu podněty či dotazy? Napište nám.
Trump míří na ruskou ropu – jak to může zasáhnout světový trh?
Trump k uvaleným clům přidává sankce za nákup ropy z Ruska
Spojené státy uvalí od 1. srpna 25procentní clo na zboží dovážené z Indie, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Naznačil také, že k této sazbě ještě přidá další sankce za nákup energií z Ruska. Později dodal, že USA s Indií jednají.
Jaké dopady budou mít Trumpovy sankce na světový trh? Jaké na samotné Rusko nebo konflikt na Ukrajině? A kterým zemím Rusko ropu stále dodává?
Tématu se budeme věnovat po osmé v 90' ČT24. Máte k němu nějaké dotazy? Napište nám.
Česká ekonomika roste – jak na ni dopadnou americká cla?
Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 %, tedy stejným tempem jako v prvním čtvrtletí. Oznámil to Český statistický úřad v předběžném odhadu hrubého domácího produktu.
Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,2 procenta. Růst podpořila hlavně spotřeba domácností. Ve druhém kvartálu stoupla meziročně i ve srovnání s předchozím čtvrtletím podle statistiků také zaměstnanost.
Jak teď ale na českou ekonomiku dopadnou americká cla? Zeptáme se v dnešní 90' ČT24.
Napište nám své dotazy nebo názory.
Předvolební Česko – strany a hnutí podaly kandidátky
28 politických stran, hnutí a koalic se zatím přihlásilo k letošním volbám do Poslanecké sněmovny. Další mají čas do dnešních 16 hodin, kdy vyprší lhůta.
Předložené kandidátní listiny pak začnou kontrolovat krajské úřady a pražský magistrát. Sledovat budou především to, jestli jsou splněny všechny náležitosti požadované volebním zákonem. Kandidátky pak zaregistrují 15. srpna.
Tématu se budeme věnovat i ve večerní 90' ČT24. Své dotazy a komentáře pište do formuláře nebo do komentářů na sociální sítě.
Obchodní dohoda mezi USA a EU – konec nejistoty v ekonomice?
Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií. Oznámil to v neděli večer americký prezident Donald Trump po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Skotsku. Součástí dohody je uvalení cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z EU do USA. Hrozilo přitom, že clo bude třicetiprocentní, jak už dříve napsal Trump v dopise unijním představitelům.
Bude obchodní dohoda mezi USA a EU znamenat konec nejistoty v ekonomice? Zeptáme se v dnešní 90' ČT24. Svoje dotazy a komentáře k tématu nám pište do formuláře nebo do komentářů na sociální sítě.
Dopady amerických cel na výrobu evropských automobilek
Automobilky v Česku vyrobily v prvním pololetí necelých 750 tisíc vozů. Podle dat Sdružení automobilového průmyslu jde o lehký pokles výroby. Od června ale produkce opět roste. Nejvíc aut dál vyrábí Škoda Auto, naopak pokles hlásí závody Hyundai a Toyota. Pětinu domácí produkce tvoří výroba elektrických vozů.
Spojené státy začaly od 3. dubna vybírat 25 % clo u dovozu automobilů. Stejné clo pak začalo platit od 3. května i na dovoz některých automobilových dílů.
Dohoda, nebo celní válka?
Americký prezident Donald Trump chce od srpna zavést pro EU dodatečný 30 % tarif.
Vyjednavači Evropské unie a Spojených států podle listu Financial Times a agentury Reuters směřují k dohodě o 15 % základní celní sazbě. Vyňaty by měly být třeba zdravotnické produkty nebo součásti letadel.
Souběžně ale pokračují přípravy na protiopatření, kdyby dohoda nakonec dojednána nebyla. Zástupci členských států EU dnes podpořili odvetná cla na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur.
„Buďme upřímní, myšlenka 30 % celní sazby je pro vzájemný obchod fakticky překážkou. Jsme i nadále přesvědčeni, že si naše trans-atlantické vztahy zaslouží dojednat takové řešení, které vybuduje základ pro obnovenou stabilitu a spolupráci,“ upozorňuje eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič.
Pokračování rusko-ukrajinských rozhovorů
Přispějí ke konci války?
Schůzka premiéra Fialy s kancléřem Merzem
Jaká je budoucnost podpory Ukrajiny?
Humanitární situace v Pásmu Gazy – je naděje na zlepšení?
Lidé ve frontách na základní potraviny, domy a infrastruktura v troskách a do toho zvuky střelby - tak vypadá Gaza. O víkendu měly být u středisek humanitární pomoci podle místních úřadů napojených na Hamás zastřeleny desítky lidí.
K útokům dochází téměř každý den od konce května, kdy distribuci potravin a další pomoci v enklávě zajišťuje z největší části organizace Humanitární nadace pro Gazu, která má podporu USA a Izraele.
Izraelská armáda v neděli vydala pokyn k evakuacím pro oblast Dajr Balah v centrální části Pásma Gazy, kde se chystá na první pozemní operaci od začátku války v říjnu 2023. Akce izraelské armády v pásmu ostře kritizují organizace OSN. Podle Světového potravinového programu dosáhla "krize hladu" v pásmu "nové úrovně zoufalství".
