Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Na téma „25 let od války v Jugoslávii“ s Karlem Rožánkem, reportérem ČT, a Karlem Klinovským, zástupcem velitele čs. praporu v Chorvatsku, velitelem roty speciálních sil.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

reportér ČT

Karel Rožánek

Od války v Jugoslávii uplynulo přesně čtvrtstoletí.Šlo o nejkrvavější konflikt od konce druhé světové války. O život přišly statisíce lidí, miliony musely opustit domovy. První válečné operace zahájila jugoslávská armáda ve Slovinsku. Konflikt sice trval jen krátce, ale způsobil lavinový efekt. Začaly boje v Chorvatsku a během roku také v Bosně a Hercegovině. Za příčiny války se obvykle uvádí špatná hospodářská situace socialistické republiky, neshody mezi jednotlivými republikami a autonomními oblastmi federace a vzedmutí nacionalismu. Jugoslávie nakonec zanikla v roce 2006 bezkonfliktním rozchodem Černé Hory a Srbska. Nyní na území bývalé Jugoslávie existuje sedm nezávislých států, jako poslední vyhlásilo nezávislost Kosovo. Dalo se konfliktu zabránit? A vzala si Evropa pounaučení z chyb, kterých se tenkrát dopustila? Ptejte se autora večerního dokumentu Jugoslávská bouře a reportéra ČT Karla Rožánka a Karla Klinovského, zástupce velitele čs. praporu v Chorvatsku, velitele roty speciálních sil v Kosovu.

Záznam chatu z pátku 16. prosince 2016

Jolana Volná: „Neprožívají lidé v syrském Allepu nyní to samé jako před 25 lety obyvatelé Vukovaru, Srebrenice nebo Sarajeva? A zase OSN jen přihlíží? A Evropa jakbysmet?“

Karel Rožánek: „Otázka byla zodpovězena v průběhu vysílání.“

Gabriel Tkac: „@HydeParkCT24 #hpct24 Jugoslávie byla specifickou zemí... Evropský "melting pot"...hodnot, víry, postojů...pod taktovkou Tita. Měla šanci?“

Karel Rožánek: „Bojím se, že neměla. Demokratická Jugoslávie nedostala šanci ani od většiny vlastních obyvatel. Stejně tak od evropských států i mocností. Nevím, do jaké míry Jugoslávii jako svůj stát vnímali kromě Srbů právě Chorvati, Bosňáci a Slovinci. Je to škoda.“

Standa: „Měl nastupující nacionalismus na Balkáně nějakou spojitost s šířícím se islamismem na Blízkém východě?Proč se tam lidé,donedávna sousedé,začali vzájemně vraždit?Často se přitom jednalo i o příbuzné či členy rodiny.Hrál v tom roli radikální islám?Díky.“

Karel Rožánek: „České jednotky byly součástí pouze mírových jednotek UNPROFOR, SFOR, IFOR nebo KFOR od roku 1992 až do roku 1995 v Chorvatsku, v Bosně to bylo trošku déle a největší čas strávili Češi v Kosovu. Kolik Čechů bojovalo jako dobrovolníci třeba na srbské, chorvatské nebo kosovské straně mi není známo. Předpokládám, že pokud ano, tak to byli jedinci. Při bombardování Jugoslávie Česko bylo v NATO pouze několik dní. Tehdejší premiér Miloš Zeman jménem ČR se zásahem proti Jugoslávii v roce 1999 souhlasil. Češi pouze dovolili letadlům aliance přelety nad svým územím.“

Stanislav: „Na které ze stran jugoslávského konfliktu bojovaly jednotky NATO vč.naší České armády?Byl tento zásah NATO nějak podložen žádostí oficiální jugoslávské vlády nebo nějakou mezinárodní dohodou či rezolucí RB OSN?Jak se ke konfliktu tehdy stavělo Rusko?Díky.“

Karel Rožánek: „NATO zasáhlo až ve válce v Bosně leteckými údery proti bosenským Srbům. Tehdy byl podpořen rezolucí OSN. Rusko bylo srbským spojencem, ale nijak zvlášť se neangažovalo. Kromě Kosova, kde ruské jednotky v roce 1999 obsadily letiště v Prištině, ale další vývoj v této jugoslávské provincii to neovlivnilo.“

Stanislav: „Podílely se nějak na válečném konfliktu v bývalé Jugoslávii i některé další islámské země,třeba dodávkami zbraní a nebo dokonce vojensky?Pokud ano,tak které?Jak a kde konflikt v Jugoslávii vlastně vznikl,kdo ho zahájil a proč a s jakým cílem?Díky za odp.“

Karel Rožánek: „Nepodílely, alespoň ne oficiálně. V Bosně bojovalo zhruba 2 tisíce dobrovolníků z Alžíru nebo Afghánistánu. Právě ti přinesli do Bosny radikální islám. Až do leteckých úderů NATO to byla jediná zahraniční pomoc bosenským muslimům.“

Stanislav: „Islám,zvl.ten"radikální",má na svědomí řadu krvavých válek ve Středomoří.Podílel se i na válce v Jugoslávii a nebo šlo více o nacionální konflikt,vyvolaný hospodářskou krizí při dělení země?Jak je to s islámem v zemích bývalé Jugoslávie dnes?Díky za odp.“

Karel Rožánek: „Šlo určitě ze začátku o nacionální konflikt, navíc mezi etniky, které vyznávají různá náboženství. Mudžahedíni, tedy radikální obránci islámu a bojovníci za víru, byli menšinový jev. Na druhou stranu patřili k nejlépe organizovaným a nejodhodlanějším složkám bosenské armády.“

Ondřej: „Neměli by se z Jugoslávského konfliktu poučit rusové a ukrajinci ? Kdy nastane čas smíření mezi Ruskem a Ukrajinou ? Nepomůže nový americký prezident Donald Trump otevřít novou éru vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou ?“

Karel Rožánek: „Určitě by se měli poučit. Bohužel se tak neděje. Uvidíme, co dokáže Donald Trump nejenom ve vztahu Ukrajina - Rusko, ale i ve vztahu Srbsko - Kosovo. Sám jsem zvědavý, na Twitteru se už Srbům omluvil za bombardování. Označil ho za chybu bombardování věrných spojenců z první a druhé světové války. Uvidíme...“

Michal Krejdl: „Co byla ona poslední kapka která spustila válečný konflikt? Napětí bylo jistě déletrvající. Existovaly náznaky že situace vede k válce anebo si evropa a svět nepřipouštěly vážnost situace? Jaký polit. systém panoval v Jugoslávii že to došlo takle daleko?“

Karel Rožánek: „Napětí v Jugoslávii trvalo od konce osmdesátých let. Země měla ekonomické problémy, vysokou nezaměstnanost. Bohužel obyvatelé Chorvatska a Slovinska uvěřili politikům, že se bez Jugoslávie budou mít líp. Poslední kapkou podle mého názoru byl útok jugoslávské armády na Chorvatsko, který spíš vypadal, než obrana Jugoslávie, jako agrese srbských radikálů.“

Ondřej: „Jak by pokračoval jugoslávský konflikt bez operací NATO ? Netrvala by válka mnohem déle a nebyl by konečný účet obětí a škod mnohonásobně vyšší ?“

Karel Rožánek: „To si netroufám odhadnout. Nicméně je to možné.“

Ondřej: „Jak hodnotí období neklidné Jugoslávie občané dnešního balkánu ? Jsou zažehnány spory a zlepšují se vztahy ?“

Karel Rožánek: „Vztahy se nezlepšují, spory zažehnány nejsou. Chorvati určitě budou dělat Srbům problémy při vyjednávání o vstupu do EU, pokud o něj budou stát. Navíc existuje jistá nostalgie po bývalé Jugoslávii. Není to ale většinová záležitost. Pro Chorvaty, Srby, Slovince a ostatní národy je Jugoslávie mrtvým projektem. I když doufám, že mezi obyčejnými lidmi k nějakým zlepšením vztahů dochází. Uvidíme. Hodně vsázím na nastupující generaci. Důležitá je ekonomická stabilita regionu.“

Ondřej: „V čem vidíte největší příčinu války v Jugoslávii ? Neexistovala šance na pokojné rozdělení Jugoslávie ? Podobně, jako se rozpadlo Československo?“

Karel Rožánek: „Historické souvislosti, neochota většiny obyvatelstva bojovat za myšlenku za jednotu Jugoslávie a samozřejmě politika některých evropských zemí. Bohužel Jugoslávie neměla to štěstí, aby se rozpadla jako Československo. Má to několik příčin.“

DEFENDER: „Kolik bylo mrtvých a zraněných vojáků AČR v době jugoslávských válek od r.91?“

Karel Rožánek: „Myslím si, že jedenáct, a to v Chorvatsku, Bosně a Kosovu.“

Milada Brandejská: „Na podzim jsem našla e- book od autorky Miliany Romić o válce v Jugoslávii. Bohužel si nepamatuji název, ale přečetla jsem si několik stran. Chci se Vás zeptat na názor na tuto knihu, pokud jste ji četl. Autorka žije v Německu.“

Karel Rožánek: „Nevím, nečetl jsem tu knihu.“

Michal Krejdl: „Miloševič a Karadžič jako symboly války v Jugoslávii! Jaký je jejich životní příběh? Dnes jsou symboly zla ale jak na ně hleděla mezinárodní scéna? Jaký velký je jejich podíl na konfliktu v Jugoslávii. Jsou zásadními hybateli v této válce?“

Karel Rožánek: „Ano, byli zásadními hybateli. Stejně jako jejich partneři, tedy vůdci Chorvatů a bosenských muslimů.“

Ondřej: „Jak hodnotíte konflikt v Jugoslávii z pohledu dnešní doby? V čem udělala Evropa největší chyby ? Dokázali se Evropané poučit z jugoslávského konfliktu ?“

Karel Rožánek: „Ne, nedokázali se poučit. To ukazuje neschopnost vyřešit napětí a válku na východě Ukrajiny.“

Renato: „BND A CIA prispeli k rozpadu Yugoslavie,proc to nezeknete,proc nezeknete, za 10 let po Titove smrti CIA mjela scenař za rozpad Yugoslavie ????“

Karel Rožánek: „Určitě nějaké scénáře existovaly. Byla to ale jenom reakce podle mého názoru na vývoj v této zemi. Tyto scénáře nebyly tím hlavním, co způsobilo rozpad Jugoslávie.“

ENTERUSA: „KK - Kolik českých vojáků bylo přítomno v době jugosl. obč. války 91-95?“

Karel Rožánek: „Stovky vojáků v jednotlivých kontingentech, tedy za ta léta tisíce vojáků. Někteří tam byli opakovaně.“

SK: „KK - Bojovali v době obč. války v Jug. -SLovinsko, CHorvatsko, B a H taky čeští žoldáci na různých stranách?“

Karel Rožánek: „Nemám o tom žádné informace. S nikým, kdo by se účastnil bojů v Jugoslávii a měl český pas, jsem nikdy nemluvil.“

David - Rokycaňák ;-): „Přijde mi, že Srbové v Krajině dost podcenili období 1992-95. Čí to podle tebe byla chyba, že je Chorvati během operace Bouře roku 1995 tak převálcovali? Nevěřím, že se jim nedoneslo, že Chorvati zbrojí a trénují jednotky...“

Karel Rožánek: „Chorvaté měli lepší zbraně. Byli odhodlaní a vybavení. Navíc Slobodana Miloševiče zajímalo více Kosovo, než chorvatští a bosenští Srbové.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2016
 P ST HD