Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Na téma „Evropská unie – společenství pro 21. století“ se Štefanem Fülem, bývalým eurokomisařem pro rozšíření.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

bývalý eurokomisař pro rozšíření

Štefan Füle

Evropská unie potřebuje novou vizi, musí se naučit naslouchat kritice, být srozumitelnější pro občany a zbavit se byrokracie. To je úkol, který teď před Unií stojí, upozornil ve Štrasburku europoslance slovenský premiér Robert Fico, jehož země až do konce roku bude předsedat osmadvacítce. Příležitostí k diskusi o budoucnosti EU bude podle něj určitě zářijová schůzka v Bratislavě, která už ale bude bez Velké Británie. Do zářijového neformálního summitu je podle Fice nezbytné analyzovat všechny důvody, které mohly vést k rozhodnutí Britů Evropskou unii opustit. Evropská unie není dokonalá, ale má smysl a především nemá alternativu, soudí slovenský premiér. Jaká vize by členy EU teď měla spojovat a zabránit rozkladu? Co se stalo, že společenství evropských států ztratilo svou atraktivitu? Bude po brexitu ještě zájem o vstup do něj?

Záznam chatu ze čtvrtka 7. července 2016

Venca: „V evropském parlamentu rozhodují frakce. Dvě největší se vždy podrží. Má tedy smysl volit do europarlantu? Lidé stejně do EP volí podle stran a jejich politiky doma. Europoslance skoro neznají a ani je nezajímají. Nevěří, že je šance něco změnit.“

Štefan Füle: „Smysl volit do europarlamentu určitě má. Je to jeden ze způsobů, jak ovlivnit běh EU. I když to na první pohled vypadá, že dvě rozhodující frakci se vždy domluví, pravdou je, že kompromis mezi nimi se rodí většinou velmi těžko.“

Venca: „Není problémem EU demokratický deficit? EU a integrace se třeba vyvíjí úplně jinak, než by si evropané přáli. Třeba si opravdu nepřejí další integraci, jak tvrdí průzkumy. Evropská komise po svém jmenování není odpovědná voličům v žádném státě.“

Štefan Füle: „Původním cílem, který ale i nadále zůstává relevantní, je zabránit hrozivým konfliktům na Evropském kontinentu, a v tom je EU konzistentní. Prohlubující se integrace je postupný proces, který není řízen byrokraty z Bruselu, ale politiky z členských zemí, kteří se ale o tom často bojí mluvit.“

Václav Vaněk: „Hrozí vícerychlostní (flexibilní) EU? Nebo je taková EU již dnes? Může být reakcí na Brexit naopak větší integrace a rozšiřování eurozóny? Co je podle vašeho názoru pravděpodobnější?“

Štefan Füle: „Vícerychlostní svým způsobem EU je již nyní, její flexibilitu považuji za důležitou pro její budoucnost. Těch reakcí na Brexit může být více. Za ten nejdůležitější ale považuji to, že EU tímto přestává být projektem elit a začíná být projektem, o jehož nutnosti a dalším pokračování musí politici představit rozzlobené voliče.“

Adolf: „Jak po letech vnímáte své angažmá při Ukrajinské revoluci v roli komisaře? Jak hodnotíte pokrok Ukrajiny v cestě do EU ? Za co byste Ukrajinu pochválil a za co pokáral ?“

Štefan Füle: „Ukrajinská revoluce byla a zůstává dílem jen samotných Ukrajinců. Celou dobu jsem se snažil o jediné, aby Ukrajina mohla si o své vlastní budoucnosti rozhodnout sama bez jakéhokoliv tlaku, ať už přichází odkudkoliv. Ukrajina dnes musí bojovat na dvou frontách, za svou územní celistvost na jedné straně a proti korupci na straně druhé. V obou těchto oblastech potřebuje naši podporu a pomoc. Určitě bych pochválil Ukrajince za to, že se rozhodli učinit z Ukrajiny moderní stát, a pokárat je mohu snad jen za to, že v očích samotných Ukrajinců je tento proces pomalý.“

Ondřej: „EU máme také k tomu, aby nám diktovala správnost zahnutého ovoce nebo výkon vysavačů. Tato agenda by měla Bruselu zůstat ? Nebo vidíte prostor pro změnu ? Kam se mám obrátit, pokud mám podezření na příliš zahnutý banán,který jsem si koupil ?;)“

Štefan Füle: „Evropské komisi by měla zůstat ta agenda, o které jsou členské státy rozhodnuté, že se lépe řeší na evropské úrovni než na národní. Zahnuté ovoce sem určitě nepatří, ale energetická náročnost vybraných spotřebičů tak, aby místo 28 různých regulací existovala pouze jedna, nepovažuji za nesmyslné.“

Karel Beneš: „Je teď, po tom co probíhá, stále nějaká možnost, že by Británie v EU nakonec zlstala?“

Štefan Füle: „Teoretická určitě ano. I když existuje různost právních názorů na to, jak dále postupovat, skutečností zůstává, že článek 50 se všemi jasnými či méně jasnými ustanoveními bude naplňován poprvé. Evropský projekt vždycky byl a bude o vyjednávání a rozumném kompromisu, a to musí platit i pro článek 50.“

MORTAR: „Můžou následovat po brexistu další exity z EU?“

Štefan Füle: „Spojené království mělo od samého začátku zvláštní pozici v rámci EU a konání a výsledek referenda tuto skutečnost odráží. Nemyslím si, že něco podobného by se mohlo uskutečnit v zemích, které na členství v EU závisí v daleko větší míře než Spojené království.“

Jan Fischer: „Proč být v hlavním proudu EU, když ho může ovlivnit tak minimálně, že je to nepodstatné? Naopak to často znamená, že nám zase víc ubude práva rozhodovat o nás u nás.“

Štefan Füle: „Buď budete o sobě rozhodovat v rámci hlavního proudu nebo hlavní proud bude rozhodovat o vás, pokud nebudete jeho součástí. Není pravda, že mimo evropský proud máte více možností rozhodovat sám o sobě než v jeho rámci. Otázkou je, na kolik jsme schopni vyjednáváním a diplomatickým úsilím svůj názor v hlavním proudu prosadit.“

Jakub Miloš: „Dobrý den pane Füle, máte nějaký recept jak podpořit myšlenky EU u české veřejnosti? Lze se ještě vrátit do doby před "aférou" žárovek a pomazánkového másla?“

Štefan Füle: „Těch kroků by bylo hodně, ale začal bych tím, aby politici nereprezentovali svoje vyjednávání v Bruselu jako boxovací zápas o zájmy ČR. V druhém kroku bych nejenom do evropské reprezentativy, ale tvorby stanovisek ČR v rámci EU vtáhl obě sněmovny Parlamentu ČR. Obě sněmovny by také měly vytvořit platformu pro otevřené veřejné debaty o aktuálním a budoucím směřování EU a roli ČR v EU. To jsou jen první tři kroky z řady dalších.“

Stanislav: „Dobrý večer.K jakým změnám dojde v budoucnu ve vedení a ve stanovách EU v souvislosti s odchodem VB?Bude mít Slovensko a s ním ostatní země V-4 spolu s dalšími malými zeměmi EU prosadit své návrhy?Bude se na takové reorganizaci EU ještě podílet i VB?Díky.“

Štefan Füle: „Pokud Spojené království aktivuje článek 50, pak od té doby se takových diskuzí účastnit nebude. Těch změn bude hodně a já považuji za důležité, aby nebyly pojímány jako hru EU minus Spojené království. Stanovení nové hlasovací váhy členských zemí by nám mělo dát minimálně stejné, ne-li větší garance, aby menší země nebyly přehlasovány těmi většími.“

Pavlína Kratochvílová: „Předseda EK Juncker chce nynější situace po brexitu využít k tomu, aby se urychleně rozšířila eurozóna a eurem se platilo ve všech členských zemích. Je to dobrý nápad, nebo ještě větší integrace spíš uškodí?“

Štefan Füle: „Teď není vhodná doba pro nějaké urychlené řešení, ale pro hlubší reflexi, co by se mělo řešit na evropské úrovni a co zůstat, respektive být navráceno národní úrovni.“

Vilém Hajný: „Věříte, že schengenskou hranici ohlídá právě vznikající společná hraniční a pobřežní stráž, která bude mít něco kolem 1 500 členů? Není to jaksi málo?“

Štefan Füle: „Ochrana vnějších hranic i nadále zůstává povinností daných členských zemí. Vznikající stráž má pomoci v případech, kdy národní kapacity členských zemí nebudou sto příslušnou situaci zvládnout. V případě, že to situace bude vyžadovat, členské země zcela určitě najdou cestu, jak kapacity zmíněné stráže navýšit.“

Lenka Nová: „Bude se EU rozšiřovat podle zatím platného plánu, nebo brexit proces zpomalí?“

Štefan Füle: „Proces rozšíření bude daleko víc než na výsledcích Brexitu záviset na provedení hlubokých reforem v aspirantských a kandidátských zemích. Faktem je, že důvěra v rozšíření mezi veřejností EU klesá. Nicméně zatím nevidím žádné kroky, kterými by členské státy zpochybnily svůj závazek těmto zemím.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2016
 P ST