Záznam chatu z pátku 12. února 2016

ANTI: „Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno před vědci ostře vyslovil o roli vůdce bolševické revoluce z roku 1917 Vladimíra Iljiče Lenina v ruských i sovětských dějinách. "Položil atomovou bombu pod budovu, která se nazývá Rusko, a ta se potom rozpadla," prohlásil šéf státu. CO si o tom myslí J. Dolejš?“

Jiří Dolejš: „Vladimír Putin je vůdce současného kapitalistického Ruska, tedy upřednostňuje optiku budování ruské imperiální identity a nikoliv socialistické revoluce. Z tohoto důvodu mě víc zajímá jeho distance vůči J. V. Stalina.“

GF: „Proč nekandidujete na šéfa KSČM?“

Jiří Dolejš: „Nominace do vedení strany provádějí okresní konference. Já se až před sjezdem rozhodnu, kterou nominaci do které funkce vezmu za svou. Vážím si důvěry všech, kteří mě do těchto funkcí nominují.“

Martin Drhlík: „Pane Dolejši, KSČM se stala stranou pevně spjatou s dnešním režimem, předvídatelnou politickou sílu. Tedy nerevolučním subjektem. Je-li komunistická strana nerevoluční, nemůže splňovat svou historickou úlohu. Je to záměr nebo taktika?“

Jiří Dolejš: „KSČM chápe význam sociálních revolucí, ale nezužuje je na mocenské převraty. Stále je náš cíl socialismus, tedy kvalitativně vyšší stadium společnosti, ke kterému lze dospět s pomocí zásadních sociálních změn, samozřejmě demokratických.“

ANTI: „Komunistická diktatura zhanobila lidskost a stát - to mělo být původně v zákoně o době nesvobody, co vy na to říkáte?“

Jiří Dolejš: „Každá diktatura je proti lidskosti a demokracii. Tedy i případná diktatura vůdců, kteří se hlásili ke komunistické ideologii. Ve skutečnosti ale ideji sociálně spravedlivé společnosti uškodily.“

Ondřej: „Neudělala se tlustá čára za minulostí sama ? Soudce při rozsudku u paní Semelové řekl, že je dobře, když říká Semelová názory otevřeně, aby je každý slyšel. Není to správný demokratický přístup ? Věříte v návrat socialismu v podobě před rokem 89 ?“

Jiří Dolejš: „Nevěřím na tlusté čáry za minulostí. K minulosti se vracíme, abychom se poučili a nebo v opačném případě, abychom ji v mnohem trapnější a tragičtější podobě opakovali. Já jsem pochopitelně pro to první.“

Ondřej Kratochvíl: „Pane Dolejš, pokud byste uspěli ve volbách, budete nás konečně bránit proti vykořisťování jako správní marxisté? Jak nahlížíte na možnost perzekuce kapitalistů a podvratných živlů?“

Jiří Dolejš: „Vykořisťování práce souvisí s tím, jak velký díl hodnoty vytvořené pracujícím si přivlastňuje kapitalista. Změnit se to dá různými způsoby. Jedním je přerozdělování prostřednictvím daní, druhým je překonání monopolu soukromého vlastnictví, pochopitelně demokratickými ústavními způsoby.“

Jiří Mazáč: „Jaké je tedy stanovisko KSČM k migrační krizi a přijímání či nepřijímání válečných uprchlíků a ekonomických migrantů a také k referendu o vystoupení ČR z EU, případně NATO ? Chtěl bych KSČM volit i nadále a nechtěl bych být nucen volit SPD či Úsvit-NK.“

Jiří Dolejš: „Za podstatné považuji vyřešit příčiny tohoto pohybu lidí. Je to velká chudoba a nestabilita třetího světa. Dále považujeme za důležité zavést účinnou evropskou regulaci migrace. Je jasné, že Evropa nemůže zvládat taková kvanta lidí. Kritizujeme opožděnou reakci české vlády i Evropské Unie a odmítáme nechat si byrokraticky vnucovat přerozdělování důsledků tohoto chybného rozhodování.“

Zdeněk Šilhan: „Dobrý den. Myslíte si, že je centrálně plánovaná ekonomika sociálně spravedlivější než ekonomika tržní? Který ze systému je podle vás ekonomicky výkonnější centrálně plánovaná ekonomika nebo tržní ekonomika? Děkuji za odpověď Zdeněk Šilhan“

Jiří Dolejš: „Nevidím rozpor mezi plánem a trhem, pokud plán není direktivní a trh divoce neregulovaný. Myslím, že jde spojit obojí. Ostatně i ve vyspělejších západních zemích tomu tak částečně je.“

Miroslav V.: „Dobrý večer, myslíte si jako komunista, že byl předlistopadový český, potažmo evropský, "socialismus" v některých aspektech chodu naší společnosti a hospodářství lepší a k lidem přívětivější, než "kapitalistická" demokracie 90. let a současné doby?“

Jiří Dolejš: „Režim před rokem 1989 dával lidem mnohem větší sociální statut a toto bychom neměli zahazovat do koše. Jeho problémem byla stagnace a zbytečné represe. Modernizovaný demokratický socialismus by mohl navázat na pozitiva a zbavit se negativ.“

FANTA: „Chce J. Dolejš demokratický socialismus?“

Jiří Dolejš: „Chci, aby socialismus nebyl nedemokratický. Termín demokratický socialismus, jak byl používaný v šedesátých letech, je samozřejmě věcí debat 20. století. V 21. století můžeme už být dále.“

Martin Zelený: „Dobrý den pane Dolejší, komunistická strana je volena lidmi, kteří by velmi často chtěli bývalý režim zpět a Vaše postoje ci názory velmi často kopírují myšlení před listopadem. Komunismus prakticky nefunguje, co nabízíte v roce 2016?“

Jiří Dolejš: „Především si myslím, že KSČM volí lidé neprivilegovaní, lidé, kteří si přejí zásadnější změnu ve společnosti, a kteří touží po větších sociálních jistotách. Nejsou to popletové, kteří nevědí, koho volí. Ani naštvaní lidé, kterým je v podstatě jedno, s kým si zanadávají. Jedním z úkolů KSČM je proměňovat pouhé protestní hlasy na hlasy programové, tedy hlasy pro sociálně spravedlivou změnu.“

VADER: „Divadelní soudní procesy by KSČM už nikdy nedělala?“

Jiří Dolejš: „Samozřejmě, že ne. Justiční vraždy a politické divadlo s pomocí justice zásadně odmítáme.“

EVILLIVE: „Stalinismus a leninismus vy nepreferujete? A marxismus?“

Jiří Dolejš: „KSČM se hlasí k myšlenkovému odkazu Karla Marxe. Ostatně byl to člověk, který byl vyhodnocen myslitelem tisíciletí. Nečte ho ale jako kánon. Je pouze inspirací. Stalinskou deformaci Marxova učení odmítáme a chceme lidem vysvětlit, že komunismus není stalinismus.“

Václav Šilhánek: „Jaký je Váš pohled na Gustáva Husáka, jak ovlivnil náš život po osmašedesátém roce? Proč se o něm nemluví v souvislosti s potrestáním viníků komunistického totalitního režimu?“

Jiří Dolejš: „Gustáv Husák byl prvorepublikový advokát, který v padesátých letech seděl za buržoazní nacionalismus. Po roce 1968 se stal symbolem normalizace. Nelze ho hodnotit černobíle. Například na Slovensku si ho poměrně váží.“

GF: „Akční program - na kterém se podílal Z. Mlynář kdysi - souhlasíte s ním? A vysočanský sjezd KSČ byl nejsvětlejším okamžikem KSČM - souhlasíte?“

Jiří Dolejš: „Akční program z dubna 68 mohl otevřít cestu potřebným reformám. Bohužel minulý režim se reformovat nedokázala, což byla jedna z jeho významných slabin. Samozřejmě dnes bychom už programy psali jinak.“

Stanislav: „Dobrý večer pane Dolejš, jak se KSČM dnes dívá na události roku 1989 a na jejich vyvrcholení na Národní třídě?Brutální zásah policie proti studentům se určitě děl s vědomím ÚV KSČ.Víte kteří to byli funkcionáři,kteří to nařídili a proč?Děkuji za odpověď.“

Jiří Dolejš: „V roce 2014 jsme na shromáždění zástupců českého parlamentu tlumočili náš názor na rok 1989. Osobně bych ho zjednodušil na to, že šlo o promarněnou šanci, jak společnost změnit k lepšímu. Transformace devadesátých let považuji za nešťastnou v tom, že naše země je dnes ve významné míře v rukou cizího kapitálu. Dnes bude mnohem složitější nalézt znovu cestu k sociálně spravedlivé společnosti.“

Vilém Hajný: „Oslovují se i dnes členové KSČM slovy soudruhu - soudružko?“

Jiří Dolejš: „Někdy ano, je to oslovení běžné i mezi odboráři, členy sociálně reformních stran, ale také si říkáme ahoj, čau, nazdar. Jsme jenom lidi.“

ANTI: „M. Ransdorf řekl, že je proti US radaru, ale že je proti antiamerickému šovinismu, je to i vaše stanovisko?“

Jiří Dolejš: „Souhlasím s tím, že nepotřebujeme na území ČR cizí vojenské zařízení. A také si myslím, že hloupý antiamerikanismus (stejně jako hloupý antirusismus) nikam nevede.“